icon
03/04/2019

Ministerstvo financí by mělo zpřesnit možnost užívání stravenek, zaznělo na odborné konferenci

Více
Méně

Daňová podpora zaměstnaneckého stravování v podobě stravenek má pozitivní vliv nejen na státní rozpočet, ale také na výdělky českých restaurací. Státní kasa si tak díky funkčnímu stravenkovému systému ročně přijde na téměř čtvrt miliardy korun. Pokud se ke stravenkám přidají i kantýny, je pozitivní dopad na státní rozpočet souhrnně 1,6 miliardy korun. Restauratérům a kantýnám pak podpora stravování přinese asi 1,3 miliardy korun v zisku. To jsou hlavní závěry studie, kterou vypracoval Institut oceňování majetku při Vysoké škole ekonomické, a kterou na dnešní konferenci o budoucnosti systému stravenek představil ekonom Tomáš Buus. Většina účastníků diskuse u kulatého stolu, která se odehrála pod záštitou Svazu průmyslu a dopravy ČR se také shoduje, že stát by měl i nadále podporovat pravidelné stravování zaměstnanců. Díky tomu totiž roste nejen produktivita práce, ale také se snižuje riziko pracovních úrazů, nemocnosti a obezity, jak svou prezentací postavenou na studiích ze 25 zemí světa ukázal druhý host kulatého stolu, Christopher Wanjek. 

 

Diskusi u kulatého stolu pod názvem „Stravenky a systém zaměstnaneckého stravování v ČR: výzvy a příležitosti“ uspořádala Asociace provozovatelů poukázkových systémů (APROPOS). Hlavním účelem debaty bylo vůbec poprvé sezvat do jedné debaty všechny klíčové zástupce, kteří se k systému podpory zaměstnaneckého stravování mohou vyjádřit. Vedle vydavatelů stravenek tak v diskusi byly zastoupeny také odbory, Ministerstvo financí, živnostníci, zaměstnavatelé, ale i zástupci restaurací, a to prostřednictvím dvou největších asociací: Moje restaurace a Asociace hotelů a restaurací ČR.  Debaty se zúčastnili jak podporovatelé, tak kritici systému. Diskuse tak poskytla pestrou paletu názorů.

 

Jedním z exkluzivních hostů konference byl uznávaný americký odborník a publicista Christopher Wanjek, který ve světě proslul zejména svou kniho Food at Work, která je pokládána za jedno ze stěžejních děl pojednávajících o stravovacích návycích zaměstnanců. Wanjek například upozornil, že podle Světové zdravotnické organizace zvyšuje správné stravování zaměstnanců produktivitu celé ekonomiky až o 20 procent. Vynechání oběda nebo nedostatečný oběd pak naopak podle Wanjeka způsobuje únavu a lidé pak v práci kompenzují absenci oběda nezdravými svačinami nebo přejídáním se po návratu ze zaměstnání. „Takové chování má samozřejmě negativní vliv na zdraví, ať už v oblasti kardiovaskulárních chorob, cukrovky nebo obezity. Jen u nás v USA dosahují roční náklady spojené s obezitou 1,7 bilionu dolarů. Z toho menší část jde na léčbu, ale větší část představuje náklady spojené se snížením produktivity práce,“ upozornil Christopher Wanjek. 

 

Představitelé Asociace hotelů a restaurací ČR, ale i některé další organizace, v posledních letech ve veřejné debatě navrhují jako variantu přidat vedle benefitu v podobě daňově zvýhodněného oběda ve firemní kantýně nebo stravenek i daňově zvýhodněný finanční příspěvek zaměstnavatele. Zaměstnavatel by si pak mohl vybrat, jaký benefit zaměstnanci nabídne. To dnes potvrdil i prezident Asociace hotelů a restaurací Václav Stárek, který považuje současný systém – zejména u papírových stravenek – za administrativně náročný. Stárek proto navrhuje k současnému systému přidat možnost, kdy by si zaměstnavatel mohl vybrat, zda namísto stravenek či firemní kantýny zaměstnancům poskytne finanční příspěvek, který by podléhal stejným daňovým úlevám, jako právě stravenky. 

 

Takový návrh se však nesetkal s pochopením. Proti návrhu se shodně vyslovili jak zástupci odborů, reprezentovaní Vítem Samkem z Českomoravské konfederace odborových svazů, tak i zaměstnavatelů, reprezentovaných Vítem Jáskem z Unie zaměstnavatelských svazů či Jitkou Hejdukovou ze Svazu průmyslu a dopravy. Podle jejich názoru by takový finanční příspěvek nebyl účelový, a tím pádem by jej zaměstnanci místo oběda mohli využít na nákup jakéhokoliv zboží, včetně alkoholu. Podle Víta Jáska by navíc stát zavedením takového příspěvku ročně přišel o 7,3 miliardy korun na daňových úlevách, přičemž by neměl žádnou jistotu, za co a kde budou peníze utraceny. Proti návrhu se vymezil i zástupce platformy Moje restaurace při Asociaci malých a středních podniků Zdeněk Tomíček, neboť by podle údajů asociace zaměstnanci omezili obědy během pracovní doby.

 

Náměstek ministryně financí pro daně a cla, Stanislav Kouba, pak potvrdil, že v současné době se jedná spíše o teoretickou debatu. „Jakkoliv je to živé téma, žádný takový návrh dnes z důvodu vysoké rozpočtové náročnosti takového řešení není na stole,“ uvedl Stanislav Kouba. 

 

Někteří účastníci debaty také opakovaně poukázaly na výši provizí stravenkových firem. Na druhé straně však zaznělo, že na trhu je dnes díky vstupu nových hráčů velká konkurence, která zaměstnavatelům i restauratérům nabízí možnost vyjednat si dobré cenové podmínky. 

 

Účastníci diskuse se dále bavili o tom, že stát by měl v případě využití stravenek zpřísnit pravidla. Debatující se shodli na tom, že stravenky by měly sloužit ke svému účelu, tedy k nákupu hlavního jídla během pracovní směny. Nepanuje však shoda na formě, jakou by toto měl stát zajistit. Vedle možnosti změny zákona, se účastníci spíše přikláněli k zpřesnění jeho výkladu, nebo k důslednější kontrole ze strany finanční správy.

 

Vít Jásek například upozornil, že na trhu se dnes vyskytují karty, u kterých není smluvně zajištěno, že mohou být používány pouze na nákup oběda nebo potravin.  „Vydavatelé stravenek by podle našeho názoru měli mít smlouvu s jednotlivými provozovnami, kde bude zajištěno, že si za stravenky bude možné skutečně pořídit pouze oběd a potraviny,“ řekl Vít Jásek, který tak podpořil odborné stanovisko Svazu průmyslu a dopravy.

 

Podporujeme zavedení limitu na jednu platbu stravenkami, jako je to běžné v některých okolních zemích EU,“ doplnil na konferenci místopředseda představenstva Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR Zdeněk Tomíček. 

 

Hlavním účelem stravenek je poskytnout alternativu k firemním kantýnám. Firmy, které nemají možnost zřídit ve své firmě kantýnu, získávají díky stravenkám nástroj, jak motivovat své zaměstnance k tomu, aby si zašli na oběd. Tento systém dnes funguje v 21 státech Evropské unie. Systému podpory zaměstnaneckého stravování dnes v České republice využívá zhruba 75 % všech zaměstnanců. Podporu zaměstnaneckého stravování prosazoval již v době svého působení na Ministerstvu obchodu v letech 1908 – 1910 Winston Churchill, který navrhoval rozsáhlou sociální legislativu a opatření na povinné čerpání obědové přestávky dělníků. První stravenky v podobě zvýhodněných kuponů na jídlo se pak objevují právě ve Velké Británii v roce 1948.