Média

icon
15/09/2020 | denik.cz

Stravenkový paušál namísto mzdy: Pro zaměstnance to může být nevýhodné

Více
Méně
Zavedení stravenkového paušálu, tedy situace, kdy lidé dostávají od zaměstnavatele namísto příspěvku na závodní stravování nebo stravenek peníze na účet, se může snadno obrátit proti nim, varoval tiskové konferenci daňový poradce Petr Frisch ze společnosti Pro Factum Consulting. Paušál chce zavést ministerstvo financí.

Důvodem je podle Frische to, že toho někteří zaměstnavatelé budou zneužívat a budou svým zaměstnancům namísto části mzdy nutit právě tento paušál. „Ten se ale nebude započítávat do průměrů, z nichž se vypočítává výdělek v době dovolené nebo nemocenská,“ konstatoval Frisch.

Bez daní
Příčinou, proč by toho mohly některé firmy zneužívat, je to, že u nich na rozdíl od pracovníků není daňové zvýhodnění paušálu omezeno určitou částkou. Neplatily by tak z něj zdravotní a sociální pojištění. A pokud dá podle Frische některá firma pracovníkům na výběr, že budou dostávat část mzdy buď ve formě paušálu, nebo některé propustí, většina jejích zaměstnanců přistoupí na první variantu.

Podle Asociace provozovatelů poukázkových systémů pak zavedení paušálu, který má fungovat vedle klasických stravenek, může vést i k zániku mnoha restaurací. „Lidé se stravenkami chodí na oběd třikrát častěji než lidé bez stravenek,“ říká předseda asociace Miroslav Sedlák. Jeho sdružení vydavatele stravenek zastupuje.

Paralelní měna
Podle ministerstva financí ale stravenky fungují trochu jako paralelní měna a nejsou zárukou zdravého stravování. „Nezaručují, že budou využity na stravovací službu nebo uhrazení nákupu potravin,“ konstatoval úřad.
09/09/2020 | parlamentnilisty.cz

Stravovací paušál má doznat změn. Silou je tlačí Schillerové resort. Ministryně na akci nedorazila.

Více
Méně
Diskuse k tématu stravovacího paušálu, která proběhla na půdě Poslanecké sněmovny, přinesla i naléhavá varování odborníků před daňovými optimalizacemi, snížením důchodů a zhoršením zdravotního stavu zaměstnanců. Takový byl průběh semináře, na kterém se ve Sněmovně diskutovalo o vládním návrhu na zavedení stravovacího paušálu.

Návrh zákona, kterým chce resort financí zaměstnavatelům umožnit kromě oblíbených stravenek a závodního stravování zavést také stravovací paušál, byl experty podroben kritice. Záměr předpokládá, že zaměstnanci místo stravenek budou moci dostávat finanční příspěvek osvobozený od daní.

„Kromě současných systémů přibývá třetí možnost, aby zaměstnavatel vyplatil peníze přímo zaměstnanci, aby se najedl, jak sám chce,“ řekl Stanislav Kouba, náměstek ministryně financí Aleny Schillerové, která se osobně setkání nezúčastnila.

Místopředseda ČMKOS postupu Ministerstva financí nerozumí

Vít Samek, místopředseda Českomoravské konference odborových svazů, připomněl, že v době, kdy celý stát musí počítat každou korunu, ministerstvo přichází s projektem, který bude státní pokladnu stát dvacet miliard korun.

„Přestávka na teplé jídlo je důležitá z hlediska zdraví zaměstnanců,“ uvedl Samek. „Ministryně Schillerová i premiér Babiš rizika zavedení stravovacího paušálu znají, ale nedbají na ně,“ dodal. Podle Samka se rovněž vytrácí účel závodního stravování.

„Stát pedanticky sleduje využití spousty peněz, ale u takto důležité věci říká, že je mu to jedno. Nerozumím, proč vláda s návrhem přichází právě v takto složité době,“ uvedl na semináři místopředseda nejsilnější odborové centrály v Česku.

Stravovací paušál nikde jinde v Evropě neexistuje

Tlak Ministerstva financí na zavedení stravovacího paušálu nechápe ani Jan Rafaj, viceprezident Svazu dopravy a průmyslu. „Nechápu, proč resort financí v této době s takovýmto zákonem přichází,“ uvedl Rafaj. „Čísla, kterými v důvodové zprávě operuje Ministerstvo financí, ignorují fakta, návrh je nepřipravený,“ vysvětlil.

Rafaj také podle informací ParlamentníchListů.cz konstatoval, že podle 96 procent zaměstnavatelů dosavadní systém stravenek a závodního stravování funguje dobře a není třeba ho měnit. „Vláda experimentuje s celou zemí,“ varoval viceprezident Svazu dopravy a průmyslu. „Nikde v zahraničí stravovací paušál neexistuje. Maďarsko ho zavedlo a zase zrušilo. Belgie o něm nějakou dobu uvažovala, a nezavedla ho.“

Je otázkou, komu nejvíce změna zákona prospěje 

Miroslav Sedlák, předseda Asociace provozovatelů poukázkových systémů (APROPOS), vyjádřil politování nad skutečností, že ministerstvo Aleny Schillerové při přípravě návrhu stravovacího paušálu jen minimálně komunikovalo s odbornou veřejností.

„Místo aby ministerstvo prostřednictvím stravenek podporovalo digitalizaci, s nikým nemluví. Digitalizace přitom umožňuje, aby byly stravenky využity skutečně na nákup potravin nebo na stravování,“ připomněl Sedlák.

Předseda APROPOS také zmínil, že v důsledku zavedení stravovacího paušálu může dojít k významnému odlivu peněz k zahraničním majitelům velkých řetězců. Právě v nich si totiž lidé budou místo kvalitní stravy kupovat levnější potraviny.

Vzniká nová daňová výjimka

Kriticky se na semináři v Poslanecké sněmovně věnovaném vládnímu záměru zavést stravovací paušál vyjádřila také Simona Hornochová, daňová expertka a v minulosti náměstkyně na Ministerstvu financí.

„Ministerstvo financí tvrdí, že stravenkovým paušálem řeší daňové problémy, ve skutečnosti ale daňový problém vytváří, a to velký,“ uvedla Hornochová.

Podle jejích slov hrozí, že zaměstnavatelé mohou využít stravovací paušál jako náhradu části mzdy. Tím se zaměstnancům na první pohled zvýší mzda a zaměstnavateli sníží odvody státu. Ve skutečnosti se ale zaměstnancům sníží základ, od kterého se odvíjejí kupříkladu různé dávky i výše důchodu. Důsledkem zavedení stravovacího paušálu v současné podobě by tak mohla být grandiózní daňová optimalizace.

APROPOS na problém dlouhodobě upozorňuje

Rozhodnutí vlády zavést zaměstnanecký výdajový paušál na stravování s sebou nese množství hrozeb a rizik. Asociace provozovatelů poukázkových systémů (APROPOS) cítí povinnost na ně upozornit a vyzvat vládu a Poslaneckou sněmovnu, která má o návrhu v září hlasovat, aby jej zvážila a přehodnotila. Reforma prý bude mít řadu negativních dopadů a dopadne nejen na celý gastronomický sektor, ale nastartuje řadu nezvratných změn v oblasti zaměstnaneckého stravování.

Velké dopady pocítí restaurace, jídelny a kantýny, které jsou už tak dost postižené nekončící koronavirovou krizí.

Stravovací paušál navíc podle průzkumů sníží počty lidí ochotných se pravidelně stravovat v restauraci. To přinese podle vyjádření restauratérů v první etapě růst cen poledních menu a následně hrozí propouštění, v horších případech zavírání některých z nich. Restaurace paušál připraví až o 35 miliard korun, které jim stravenkový byznys přináší. Ohroženo je tak až 29 tisíc pracovních míst v tomto sektoru.




 
 




 

 
27/01/2020 | nazeleno.cz

Dvě třetiny Čechů pracují v jedovatém prostředí. Na vině je syndrom nezdravých budov

Více
Méně

Pracujete v některém z moderních office parků, a i přes klimatizovaný interiér, kvalitní kávu a fitcentrum hrazené ze stravenek, se prostě necítíte zdravotně dobře? Možná máte takzvaný syndrom nezdravých budov (SBS). 

Syndrom sdružuje celou řadu zdravotních potíží osob, které se v kancelářských budovách nachází. Nejvíce problematické jsou z hlediska výskytu syndromu nově postavené či rekonstruované budovy, zejména pak open space kanceláře. 

Syndromem nezdravých budov trpí v Česku podle odborníků dva ze tří lidí. Statistiky Státního fondu životního prostředí zároveň ukazují, že se tento jev týká tří čtvrtin škol, firem, kanceláří, zdravotnických zařízení a pečovatelských domů. „SBS syndrom popisuje nespecifické zdravotní potíže osob v budovách. Potíže nemají zjevné příčiny, ale vypadá to, že souvisí s budovou, protože po opuštění budovy vymizí. Objevit se mohou ve všech typech nových a renovovaných budov, velkým zdrojem jsou pak zejména moderní administrativní budovy,“ řekla Zuzana Mathauserová ze Státního zdravotního ústavu. 

Nejčastěji zmiňovaným důvodem syndromu nezdravých budov bývá snaha o co největší tepelnou izolaci budovy, ať už při její stavbě či rekonstrukci. Ve finále se tak eliminuje možnost dostatečného přívodu čerstvého vzduchu, což se projevuje zejména v zimě. Právě na konci tohoto období se proto případy syndromu nezdravých budov objevují podle odborníků nejčastěji. „Souvisí s celkovou únavou a psychickým stavem zaměstnanců v tomto období. Přes zimu tráví více času v budovách než venku, méně se větrá, vzduch bývá sušší a dříve se stmívá,“ řekla Marcela Skřehotová ze Znaleckého ústavu bezpečnosti a ochrany zdraví. 

Neodborné rekonstrukce či novostavby 

Podle Petra Přichystala ze společnosti Lomax se developeři snaží stavět budovy s minimálními tepelnými ztrátami. Ty sice na jednu stranu vede k nezanedbatelným energetickým úsporám, ale dobře utěsněná stavba plná umělých materiálů (vinylové podlahové krytiny, koberce, nábytek z MDF a DTD desek) může vytvářet poměrně hostilní interiérové prostředí. „Ovlivňuje to i legislativa, podle které by měly být stavby čím dál úspornější. Ostatně toto zpřísnění nově platí od začátku letošního roku. Na zdraví uživatelů se ale nesmí zapomínat, musí být stále na prvním místě, i když to mnohdy může znamenat vyšší náklady na stavbu či rekonstrukci,“ sdělil Petr Přichystal. K nezdravému vnitřnímu prostředí navíc mohou připívat i různé kancelářské technologie – například ozon z laserových tiskáren a kopírek. 

V open spacu plném umělých materiálů a kancelářské techniky 

Podobný pohled nabídl i Michal Šiška z portálů BOZP.cz a BezpečnostPráce.info, které se zabývají bezpečností na pracovišti. „Syndrom nezdravých budov se vyskytuje převážně v moderních novostavbách nebo špatně rekonstruovaných budovách, mnohem méně ve starší zástavbě. Důvodů je hned několik. Jedním z nich jsou špatně provedené rekonstrukce. V mnohých případech se dělají neodborně,“ přiblížil Šiška.

23/01/2020 | Aha!

Zaměstnavatelé v roce 2020: Konec rozmazlování a přidávání!

Více
Méně

Velký mzdový průzkum o tom, co letos nabízí trh práce 

PRAHA – Kdo se v práci osvědčil, ten může počítat s tím, že si jej jeho zaměstnavatel bude chtít i nadále udržet. Zapomenout ale musíte na doby nedávné, kdy jste si řekli o vyšší plat a bylo vám automaticky vyhověno. S novým rokem totiž odborníci očekávají další zpomalení růstu mezd. Hýčkání tak bude mít spíše podobu vylepšených firemních benefitů. Jak už se ostatně postupně projevovalo v uplynulém roce, za delší konec provazu budou čím dál více tahat zaměstnavatelé. Ačkoliv poptávka po zaměstnancích byla a je stále vysoká, firmy už si začaly mnohem pečlivěji čerstvou krev vybírat. „Jsou ochotnější počkat si na ideálního uchazeče třeba i delší dobu za cenu toho, že pozice zůstane několik týdnů, nebo dokonce měsíců neobsazena. Tendence, která převažovala v letech 2017 a 2018, kdy společnosti nabíraly téměř zkratkovitě, jen aby pracovní místo naplnily, je nyní minulostí,“ uvedl Ladislav Kučera, ředitel personálně-poradenské společnosti Hays, která dodala studii o mzdách a jejich výhledech v tomto roce. I letos se očekává zpomalení růstu ekonomiky a ruku v ruce s ním bude pokračovat zpomalení růstu mezd. Podle Kučery tak pracovníci v soukromé sféře musí počítat s tím, že zaměstnavatelé už nebudou tak ochotně navyšovat jejich mzdy. Ty schopné se budou snažit udržet spíše prostřednictvím benefitů. 


Víte, že... 

...bez práce bylo ke konci prosince 215 532 lidí a nezaměstnanost ě za celý rok činila 2,8 %? Letos podle odhadů průměrná míra nezaměstnanosti stoupne nad tři procenta, přesto by ale i nadále měla zůstat nejnižší v EU. 

Obor: Finance a účetnictví 

typické profese prům. mzda 2018/2019 

finanční účetní 38 000 Kč – 45 000 Kč 

mzdová účetní 35 000 Kč – 55 000 Kč 

fakturant/ka 30 000 Kč – 35 000 Kč 

prům. mzda 2019/2020 rozdíl 

40 000 Kč – 50 000 Kč + 2 000 Kč až 5 000 Kč 

40 000 Kč – 60 000 Kč + 5 000 Kč 

30 000 Kč – 35 000 Kč 0 Kč 

Nejžádanější benefity: kariérní růst a vzdělávání, flexibilní pracovní doba, dovolená navíc, smlouva na dobu neurčitou. 

Výhled pro letošek: mzdy se budou nadále držet na obdobných úrovních, významnější nárůst se neočekává. 

Obor: Bankovnictví 

typické profese prům. mzda 2018/2019 

úvěrový analytik 45 000 Kč – 70 000 Kč 

specialista interního auditu 50 000 Kč – 90 000 Kč 

osobní bankéř 25 000 Kč – 35 000 Kč 

prům mzda. 2019/2020 rozdíl 

50 000 Kč – 75 000 Kč + 5 000 Kč 

50 000 Kč – 90 000 Kč 0 Kč 

28 000 Kč – 38 000 Kč + 3 000 Kč 

Nejžádanější benefity: flexibilní pracovní doba, vzdělávání, atraktivní variabilní složka mzdy, kariérní růst. 

Výhled pro letošek: výraznější změny v roce 2020 očekávat nelze, případný nárůst mezd bude spíše individuální a dotkne se spíše variabilní složky mzdy.

Obor: Obchod a marketing

typické profese prům. mzda 2018/2019 

obchodní potravinářství zástupce/ 28 000 Kč – 45 000 Kč 

obchodní technika zástupce/ 35 000 Kč – 60 000 Kč 

obchodní zástupce/IT 35 000 Kč – 50 000 Kč 

prům. mzda 2019/2020 rozdíl 

30 000 Kč – 50 000 Kč + 2 000 Kč až 5 000 Kč 

35 000 Kč – 65 000 Kč + 0 až 5 000 Kč 

40 000 Kč – 55 000 Kč + 5 000 Kč 

Nejžádanější benefity: týden dovolené navíc, zdravotní volno, účast na veletrzích, vzdělávání, jazykové kurzy. 

Výhled pro letošek: opět jen velmi mírný růst mezd, okolo 3 – 5 %. Firmy se více zaměří na nabídku benefitů a individuální přístup k uchazečům a zaměstnancům v oblasti rozvoje. 

Obor: Maloobchod 

typické profese prům. mzda 2018/2019 

asistent prodeje 21 000 Kč – 40 000 Kč 

manažer prodejny 35 000 Kč – 120 000 Kč 

manažer e-shopu 40 000 Kč – 150 000 Kč 

prům. mzda 2019/2020 rozdíl 

21 000 Kč – 50 000 Kč + 0 až 10 000 Kč 

36 000 Kč – 140 000 Kč + 1 000 Kč až 20 000 Kč 

45 000 Kč – 150 000 Kč + 5 000 Kč 

Nejžádanější benefity: nezastropované bonusy, bonusy ihned po nástupu, dovolená navíc, stravenky

Výhled pro letošek: očekává se mírnější tempo růstu mezd. Do budoucna se společnosti zaměří spíše na úpravu benefitů

 

Obor: Cestovní ruch a hotelnictví 

typické profese prům. mzda 2018/2019 

šéfkuchař 50 000 Kč – 150 000 Kč 

manažer restaurace 30 000 Kč – 150 000 Kč 

obchodní manažer 35 000 Kč – 80 000 Kč 

prům. mzda 2019/2020 rozdíl 

50 000 Kč – 150 000 Kč 0 Kč 

30 000 Kč – 150 000 Kč 0 Kč 

35 000 Kč – 80 000 Kč 0 Kč 

Nejžádanější benefity: dovolená navíc, slevy na firemní produkty (letenky, ubytování, stravování), stravenky, zahraniční stáže. 

Výhled pro letošek: Tato oblast patří k oborům s nejnižší nabízenou mzdou, a proto se potýká dlouhodobě s kritickým nedostatkem kvalitního personálu. Navyšování mezd lze proto čekat jen tam, kde pro nedostatek lidí doslova »hoří«. 

Obor: Stavebnictví a reality 

typické profese prům. mzda 2018/2019 

stavbyvedoucí 40 000 Kč – 70 000 Kč 

rozpočtář/přípravář 40 000 Kč – 50 000 Kč 

projektový manažer 50 000 Kč – 80 000 Kč 

prům. mzda 2019/2020 rozdíl 

40 000 Kč – 70 000 Kč 0 Kč 

35 000 Kč – 60 000 Kč – 5 000 Kč až + 10 000 

55 000 Kč – 80 000 Kč + 5 000 Kč 

Nejžádanější benefity: flexibilní pracovní doba, dovolená navíc/sick days, služební auto k soukromým účelům, garantované bonusy. 

Výhled pro letošek: z pohledu náboru bude na obdobné úrovni, očekává se další mírné zpomalení tempa růstu mezd, a to přibližně na 5 %. 

 

Obor: Administrativa a lidské zdroje 

typické profese prům. mzda 2018/2019 

asistent(ka) 28 000 Kč – 45 000 Kč 

personalista 45 000 Kč – 70 000 Kč 

právní asistent(ka) 30 000 Kč – 40 000 Kč 

prům. mzda 2019/2020 rozdíl 

28 000 Kč – 45 000 Kč 0 Kč 

45 000 Kč – 70 000 Kč 0 Kč 

27 000 Kč – 45 000 Kč – 3 000 Kč až + 5 000 Kč 

Nejžádanější benefity: dovolená navíc, zdravotní volno, flexibilní pracovní doba, home office. 

Výhled pro letošek: V celém sektoru byla v minulém roce patrná stagnace mezd i nabídky benefitů

Obdobnou situaci lze očekávat i letos, případná navýšení budou opět individuální. 

Obor: Logistika a nákup 

typické profese prům. mzda 2018/2019 

asistent nákupu 37 000 Kč – 45 000 Kč 

specialista balení 30 000 Kč – 50 000 Kč 

manažer logistiky 85 000 Kč – 180 000 Kč 

prům. mzda 2019/2020 rozdíl 

37 000 Kč – 45 000 Kč 0 Kč 

30 000 Kč – 60 000 Kč + 5 000 Kč 

85 000 Kč – 180 000 Kč 0 Kč 

Nejžádanější benefity: služební vůz k soukromým účelům, flexibilní pracovní doba, týden dovolené navíc, příspěvky na relax a sport. 

Výhled pro letošek: je predikován obdobný trend až stagnace, a to z důvodu ekonomické obezřetnosti firem. 

Pozn.: Průzkum Hays vznikl vyhodnocením více než 7 tisíc pracovních nabídek z uplynulého roku a rozborem dat poskytnutých více než 22 tisíci potenciálními uchazeči o pracovní místa.

 




15/01/2020 | lidovky.cz

Stravenkový paušál by mohl poškodit zejména zaměstnance firem se závodními jídelnami

Více
Méně

Naopak podnikatelé si od něj slibují výhody zejména ve snížení administrativy a nákladů za provize vydavatelům poukázek. Vedle stravenkového paušálu má dále fungovat stávající systém stravenek. Podle „stravenkových firem“ je to však jen mezikrok k zrušení tohoto benefitu, vyplynulo z ankety ČTK. 

Stravenky zůstanou, ale bude i stravenkový paušál. Ani jedno nebude podléhat danění 

ČMKOS se obává především toho, aby firmy možnosti vyplácet daňově nezatížené peníze nezneužívaly. „Ne všichni zaměstnavatelé, kteří léta nepřispívali svým zaměstnancům na jídlo, se najednou zastydí. Někteří naopak určitě využijí navrženého systému k tomu, aby do něj převedli část mezd - a tím ušetřili minimálně na svých povinných platbách na sociální a zdravotní pojištění,“ uvedla mluvčí ČMKOS Jana Kašparová. 

„Pokud dojde k obměně stravenek za peníze, dojde ještě k jiným - mnohem závažnějším dopadům - omezení stravování v zaměstnání, což může mít nejen výrazný negativní dopad na tuzemské restaurace a kantýny, ale především na zdravotní stav obyvatelstva. Zájem České republiky by měl tedy být spíše na podpoře rozvoje závodního stravování a jiných forem stravování v zaměstnání než na opaku a stát by měl mít zájem na celkovém zlepšení fungování tohoto systému,“ dodala Kašparová. 

K superhrubé mzdě se koalice vrátí až při debatě o rozpočtu, dohodla se ale na budoucnosti stravenek 

Podle šetření Hospodářské komory ČR mezi 800 společnostmi, sedm z deseti firem se zavedením stravenkového paušálu souhlasí. „Nezbytné ale bude, aby nový paušál byl pro podnikatele co nejméně administrativně a finančně náročný. Třeba aby firmy nemusely prokazovat jejich účelové čerpání na stravování. Některé firmy se také obávají, aby peníze nebyly přístupné exekucím, čímž by zaměstnanci fakticky o peníze přišli,“ řekl ČTK mluvčí Hospodářské komory ČR Miroslav Diro. Podle viceprezidenta Svazu průmyslu a dopravy ČR Jana Rafaje je dobré, že zůstane i stávající systém a firmy budou mít na výběr. 

Proti paušálu se naopak staví poskytovatelé poukázek, kteří upozorňují, že nikde v Evropě stravenkový paušál neexistuje. „Daňově zvýhodňovat peníze nemá žádný smysl. Návrh ministerstva financí tak vnímáme jako mezikrok ke zrušení benefitu zaměstnaneckého stravování. A to se dotkne 1,3 milionu zaměstnanců se stravenkami, ale hlavně 1,8 milionu zaměstnanců se závodními jídelnami,“ sdělila mluvčí firmy Sodexo Benefity Tereza Knířová. 

Podle předsedy Asociace provozovatelů poukázkových systémů Miroslava Sedláka má stávající systém stravenek pozitivní vliv na stravovací návyky zaměstnanců i na státní rozpočet. Na tyto skutečnosti upozornil i ČMKOS. Úspora firem na zálohách na daň z příjmu bude mít podle jeho odhadu dopad na státní rozpočet zhruba devět miliard korun. „Je pravděpodobné, že zaměstnanci, kteří dnes dostávají stravenky, vyvinou tlak na přechod na tento systém. To by znamenalo dalších deset miliard korun,“ doplnil.


Stravenky rušit nechceme, tvrdí Hamáček. Superhrubou mzdu projedná koaliční rada 

Paušál v porovnání s elektronickou stravenkou nebude mít pro firmy žádné výhody, uvedl výkonný ředitel společnosti Benefit Management Václav Kurel. „Stravenkový paušál přinese pohodlí zejména zaměstnancům, protože nebudou vázaní stávajícími daňovými limity stravenek. Na druhou stranu ale kvůli tomu poklesne podíl zaměstnanců, kteří chodí pravidelně na obědy,“ dodal. Společnost Endered je přesvědčena, že jakmile na státní rozpočet dopadne tíha desítek miliard korun, které prokazatelně tato daňová výjimka způsobí, stravenky jako takové budou pravděpodobně zrušeny definitivně,“ uvedla její mluvčí Daniela Pedret. 

Podle návrhu ministerstva financí bude stravenkový paušál alternativou ke stravenkám a podnikovému stravování. Daňové zvýhodnění paušálu by mělo zůstat stejné jako u stravenek, v případě stokorunové stravenky by tak zaměstnanci měli mít 55 korun za každý odpracovaný den, uvedla v pondělí ministryně financí Alena Schillerová (za ANO). Zaměstnanci by částku měli dostávat vyúčtovanou samostatně, protože by neměla na rozdíl od mzdy podléhat povinným odvodům a daním. 

Stravenky jsou nejrozšířenější firemní benefit. Firmy si mohou odečíst 55 procent hodnoty poukázky z daňového základu.




05/01/2020 | ekonomickymagazin.cz

Daňově nejvýhodnější stravenka má letos hodnotu 131 korun

Více
Méně

Ministerstvo práce a sociálních věcí zvyšuje od 1. ledna 2020 hodnotu stravného na pracovních cestách na 103 koruny na den. To je určující pro výpočet daňově uznatelné výše příspěvku na stravování. 

Nejvýhodnější hodnota stravenky pro zaměstnance i zaměstnavatele tak vzroste na 131 korun. 

Stravenky jsou pro mnoho zaměstnanců stěžejním benefitem, který u nás v papírové nebo digitální formě využívá přibližně 1,3 milionu zaměstnanců. V každém případě tento benefit podléhá jak zákoníku práce, tak zákonu o dani z příjmu, a tudíž jsou pro zaměstnavatele daňově uznatelným nákladem. Optimální hodnota stravenky pro nejvýhodnější daňový odpočet pro rok 2020 je 131 korun. 

Výše odečitatelné položky se vypočítává jako 70 procent z hodnoty stravného na pracovních cestách, kterou MPSV pro rok 2020 ukotvilo na hodnotu 103 Kč denně. „Zaměstnancům se stravenka vyplatí víc než příspěvek ke mzdě, který by musel být zdaněn,“ říká Jan Matoušek, marketingový manažer pro stravenky ze společnosti Sodexo Benefity

Hodnota nejvýhodnější stravenky meziročně vzrostla o 8 korun, což potvrzují údaje za poslední roky. Cena průměrného oběda podle společnosti Sodexo dosahuje 127 korun, a hodnota daňově nejvýhodnější stravenky tak víceméně kopíruje reálnou situaci na trhu. 

Nový rok je pro mnoho zaměstnavatelů vhodnou příležitostí pro zvýšení příspěvku na stravovací benefity. „Situace na trhu s benefity zaměstnavatele nutí neustále nabídku rozšiřovat. A jedním z nejžádanějších benefitů jsou právě stravenky – někteří zaměstnavatelé jdou proto ještě dál a poskytují stravenky i ve vyšší než daňově nejvýhodnější hodnotě. Čím dál populárnější jsou elektronické stravenkové karty, které využívá téměř polovina našich klientů,“ dodává Jan Matoušek.

Vývoj hodnoty nejvýhodnější stravenky v posledních letech:

 2017201820192020
Horní hranice sazby stravného pro státní správu (pracovní cesta v délce 5-12 hodin)86,00 Kč93,00 Kč97,00 Kč103,00 Kč
Maximální daňově uznatelná výše příspěvku zaměstnavatele na stravování (70 % stravného)60,20 Kč65,10 Kč67,90 Kč72,10 Kč
Daňově optimální hodnota stravenky pro daný rok (55 % hodnoty hradí zaměstnavatel, 45 % hradí zaměstnanec)109,45 Kč118,36 Kč123,00 Kč131,09 Kč

 

03/01/2020 | Lidové noviny

Firmy si své lidi hýčkají

Více
Méně

Stravenky už jsou považovány za běžný benefit * Zaměstnavatelé proto přicházejí s novými lákadly 

Systémy zaměstnaneckých benefitů jsou rok od roku pestřejší. Lidí je totiž pořád ještě nedostatek, takže mnohé firmy se své pracovníky snaží všemi možnými způsoby hýčkat. Některé firmy se jich přímo ptají, co by chtěli. 

„Zaměstnanci jsou spolutvůrci změn v naší společnosti, oblast benefitů nevyjímaje,“ potvrzuje Lukáš Hendrych z poradenské společnosti BDO. „Každoročně proto mají možnost se v průzkumu spokojenosti zaměstnanců vyjádřit, jaké benefity jsou pro ně atraktivní. Díky tomu máme jasnou představu o tom, co naši lidé potřebují.“ 

Kromě stravenek, příspěvků na penzijní spoření či životní pojištění, jazykových kurzů a podobně, tedy věcí, které již většina lidí vnímá jako samozřejmost, firmy přicházejí s dalšími benefity. Stále více firem využívá systém Cafeterie, kdy si lidé mohou své benefity vybrat podle vlastních priorit, či třeba MultiSport karty. 

Nejžádanější jsou ovšem podle portálu Platy.cz benefity zaměřené na vyvážení pracovního a soukromého života. „Jinými slovy, lidé požadují především flexibilitu ve způsobu práce, tedy například flexibilní pracovní dobu či možnost home office, a dále dovolenou navíc,“ říká Jiří Halbrštát, manažer náboru a marketingu ManpowerGroup.

Celá řada firem tak dnes nabízí nad rámec zákona ještě další (pátý) týden placené dovolené. A například pracovníci BNP Paribas Cardif Pojišťovny mají nad těchto pět týdnů další dovolenou navíc podle odpracovaných let. „Jiné firmy zase mají třeba narozeninové volno či volno pro novopečené otce nad rámec zákona,“ uvedl Michal Novák z portálu Profesia.cz. Mnoho firem nabízí rovněž takzvané sick days (zdravotní volno). 

Tam, kde to povaha práce umožňuje, vycházejí zaměstnavatelé lidem vstříc, i co se týče úpravy pracovní doby. „Chápeme, že zaměstnanci mají svůj osobní život, rodinu a zájmy, a umožňujeme jim, aby i na tyto povinnosti měli čas. Dosud se nám nestalo, že by toho někdo zneužíval na úkor výsledků práce,“ říká Kateřina Lukášová, ředitelka lidských zdrojů společnosti Sazka. Zaměstnancům tak nabízejí flexibilní pracovní dobu, zkrácené úvazky i práci z domova. 

Například výrobní firmy ale takovou flexibilitu svým lidem nabídnout nemohou – jejich provoz to neumožňuje. Ve výrobě tak lidé kromě platu řeší zejména dopravní dostupnost. „Pokud je dojezdovost horší, zaměstnanci poptávají firemní svozové autobusy nebo příspěvky na dopravu,“ říká Halbrštát. „Velkou výhodou je také čisté prostředí a dobrá kantýna,“ dodává. 

Napříč obory pak mnohé firmy přispívají rodičům malých dětí na školku nebo hlídání, některé mají firemní školku. Pro starší děti v době prázdnin organizují příměstské tábory, ty větší mají své vlastní pobytové tábory, případně na ně rodičům alespoň přispívají. 

Benefity z vlastních zdrojů 

Část benefitů se odvíjí i od oboru, v němž firma podniká. Třeba společnost Home Credit poskytuje svým lidem úvěr až do půl milionu korun za výhodných podmínek nebo využití kreditní kartu s lepším úrokem a bez poplatků. 

Zaměstnanci firmy Cimex, která je vlastníkem OREA Hotels & Resorts, mají jako benefit pobyt s celou rodinou ve všech hotelech řetězce za extrémně výhodných podmínek, a to jak při ubytování, tak ve službách. 

A Sazka, která je úzce spojena se sportem, má pro změnu přímo ve své budově fitness centrum, kde si zaměstnanci mohou během dne zacvičit. Firmě SSI Group se zase osvědčily kurzy první pomoci s velmi reálnými modelovými situacemi či výuka bojového umění krav maga. 

Zvláště u mladých firem a start-upů se pak objevují benefity zcela jiného charakteru, někdy bezmála z kategorie sci-fi. „Sázejí totiž na kreativní prostředí s řadou zajímavých možností pro relaxaci – kulečníkovým stolem nebo herní konzolí počínaje a dodávkou zajímavého občerstvení konče,“ popisuje Novák. 

A občas jdou ještě dál. „Čas od času pozveme tatéra, který se celý den věnuje jen našim zaměstnancům,“ říká Olga Henčlová, která má na starosti lidské zdroje ve firmě Footshop. „Také máme beach office. To je letní dům v Itálii, kam během léta mohou zaměstnanci odjet.“ 

Lektoři projektu Feel Good Company zase ve firmách vedou třeba lekce hry na digitální piano, zakládají firemní kapely a sbory či organizují workshopy na zdravé běhání nebo „vydýchání“ emocí. 

Čas od času pozveme tatéra, který se celý den věnuje jen našim zaměstnancům, OLGA HENČLOVÁ Footshop.