Média

icon
26/06/2019 | hrmag.cz

Christopher Wanjek: Stravování zaměstnanců ovlivňuje jejich zdraví, produktivitu i bezpečnost

Více
Méně

Christopher Wanjek je americký expert na výživu. Jeho záběr je velmi široký, od toho, jaký pozitivní či negativní vliv má (ne)dostatek jídla a stravovacích návyků na zaměstnance a jejich zdravotní stav, produktivitu a bezpečnost až po vesmírné cesty a pěstování plodin na Měsíci a Marsu. Měli jsme jedinečnou příležitost s ním diskutovat o mnoha zajímavých tématech včetně toho, co může firma udělat pro lepší stravování svých zaměstnanců, což následně ovlivňuje jejich zdraví, produktivitu i bezpečnost.


Jaký jídelníček byste doporučil bílým a jaký modrým límečkům?


Jídlo musí odpovídat kalorickému výdeji pracovníka. Tvrdě manuálně pracující, například ti, co vrtají v mrazu, mohou potřebovat více než 3 500 kcal denně, zatímco pracovníci v kancelářích obvykle potřebují pouze 2000 kcal denně. Podporuji racionální stravu doporučovanou Světovou zdravotnickou organizací, která je bohatá na čerstvé potraviny a nepříliš průmyslově zpracované potraviny s přidanými cukry. Nefandím žádné specifické dietě, jako je nízko-tučná či nízko-sacharidová, to jsou podle mě jen trendy. Důraz by měl být kladen na čerstvost a co nejpřirozenější formu.


Co je největší chyba, jaké se zaměstnanci při svém stravování dopouštějí?


Slovo „chyba“ je podle mého názoru trochu silné. Věřím, že mnoho zaměstnanců prostě nemá příliš na výběr, takže jsou vlastně nuceni jíst špatně. Mnozí z nás jsou příliš uspěchaní, jsme příliš zaneprázdněni, na to, abychom si dali zdravou snídani, tak zhltneme něco sladkého, příliš zaneprázdněni na to jít na klidný oběd, nebo jsme dokonce svázáni na místě, kde pracujeme a není tam možnost sehnat zdravé jídlo. Na konci dne už jsme zase natolik unavení, že se nám nechce vařit, a tak snadno propadneme pokušení v podobě fast-foodu nebo rychlých instantních jídel.


Jak může firma vyhodnotit kvalitu stravování svých zaměstnanců a jak ji může zlepšit?


Ministerstva zdravotnictví většiny zemí vydává rozumné cíle v oblasti výživy. Z toho se dá dobře vycházet. Generální ředitel společnosti se může jednoduše zeptat: mají naši zaměstnanci k dispozici stravu, která odpovídá doporučením Ministerstva zdravotnictví či Světové zdravotnické organizace, nebo je pro ně náročné na takovou stravu vůbec dosáhnout? Společnost má více možností, jak plnohodnotnou zdravou stravu svým zaměstnancům zpřístupnit. 

V mé knize, „ Food At Work“, kterou naleznete zdarma ke stažení na adrese http://www.ilo.org/public/libdoc/ilo/2005/105B09_145_engl.pdf, nabízím pět druhů řešení založených na velikosti společnosti a jejím rozpočtu: zdravější výběr ve firemních kavárnách, stravenky, vlastní kantýny, kuchyňské kouty a spolupráce s místními dodavateli potravin.


Jaký je váš názor na bezplatné neomezené jídlo a nápoje v práci, což nabízí řada bohatých firem?


Gurmánské či „all-you-can-eat“ bufety, které mají nejčastěji velké technologické společnosti, jsou extrémní, a slouží velmi specifickým zaměstnancům, určitě je nepovažuji za použitelné pro 99 % společností. Z hlediska řízení je to jeden způsobů, jak přilákat talenty a udržet je vysoce motivované. K tomuto trendu neexistují dlouhodobé zdravotní studie, nicméně si myslím, že mohou vést k přibývání na váze. Zaměstnanec, který má dobrý přehled a zajímá se o své stravování, může být schopen upřednostnit zdravé potraviny a omezovat příjem kalorií, ale většina z nás podlehne pokušení se přejídat. Tomuto typu stravovacího opatření nejsem příliš nakloněn i proto, že dává menším firmám pocit, že pro své zaměstnance nemohou udělat nic tak velkého. Dobrou zprávou však je, že nemusíte být IT gigantem a stále máte možnost udělat toho dost.


Jaké vidíte podobnosti a rozdíly ve stravování zaměstnanců v USA a v EU?


Bohužel se navzájem stále více podobají v tom špatném. Rozdíl byl dříve v kvalitě potravin, kde v USA dominovala konzumace fast-food potravin, kdežto v EU vedla konzumace těch pomalu a přímo připravených. Také myslím, že americké restaurace stále nabízejí větší porce, a to je problém.  Ve Spojených státech však dochází k oživení zdravého rychlého stravování a obchody nabízejí i lehké sendviče, wrapy a saláty, které se více podobají těm evropským.


Doma si pěstujete zeleninu, jak doporučujete začít, jaké jsou vaše tipy a triky?


Prozradili jste mě ! Bydlím v domě s malým dvorem, kde si pěstuji některé plodiny. Prostor je asi 10 metrů dlouhý a široký, ale jen necelou polovinu z něj lze využít k pěstování. Mohu doporučit listovou zeleninu. Existují druhy, které mohou růst v chladnějším počasí (špenát, kapusta, zelí) a ty, které mají raději to teplejší (brukev zelná). Pěstuji je všechny v květináčích, a tak mohu denně snadno otrhat několik listů z každé rostliny, abych získal asi 400 gramů zeleniny po většinu roku. Z toho si připravuji snídani (listy mixované s fazolemi na jemný hummus, natřený na chléb) i oběd (v polévce, kterou vařím každý víkendu a zamrazím ji do porcí). Z listové zeleniny vytěžíte nejvíce živin na nejmenším prostoru. Navíc ušetříte, protože nejkvalitnější bio zelenina bývá v obchodech velmi drahá.

Dnes si v supermarketech koupíte čerstvé ovoce a zeleninu prakticky celoročně, má tedy ještě cenu řídit se přirozenou sezónností a sklizní? (Protože mimo sezónu spousta výpěstků chutná a někdy i voní jak umělá hmota…)


Mám radost ze sezónních potravin, ale jejich konzumace mimosezónně (meloun v zimě?) mi tuto radost kazí. Těším se na rajčata v létě, na dýně na podzim…. Jsem zastáncem sezónní konzumace, protože nákupem mimosezónních a cizích potravin platíme jejich dovoz z celého světa, kromě toho to znamená také velké environmentální náklady. A ano, chuť nebývá skvělá. Minulý týden jsem navštívil Centrum pro kontrolu životního prostředí na Arizonské univerzitě a myslím, že představila budoucnost lokální produkce potravin. Na univerzitě jsou schopni pěstovat velké množství plodin v malých uzavřených sklenících, které by mohly být umístěny ve městech v blízkosti trhu. Umí pěstovat dokonce i rajčata po celý rok, když přidají světelné a tepelné zdroje. A chutnají skvěle! V možnosti pěstovat a dodávat čerstvou zeleninu do městských center vidím velký potenciál.


Je podle vás lepší dát zaměstnancům k dispozici stravenky nebo jim zajistit vhodné stravování ve firmě? Jaká jsou pro a proti?


Pro to neexistuje jedno „nejlepší“ řešení. Je jich více optimálních na základě velikosti, umístění a rozpočtu firmy. Velké výrobní společnosti s dostatečným prostorem, by měly nabídnout zaměstnancům jídelny s dostatkem zdravých potravin za rozumnou cenu a s výběrem jídel, který se denně obměňuje. Mnoho společností, které sídlí ve městech, nemá prostor na vlastní jídelnu či kantýnu, a právě pro ně jsou stravenky skvělým řešením. Někde mezi stojí koncept cateringu, kdy se stane kantýnou prázdná víceúčelová místnost, kam dodavatel přiváží jídlo. Příklad v mé knize, viz „Husky“ na straně 77. Tato společnost má dostatečný prostor a rozpočet pro kantýnu, proto by bylo nelogické posílat pracovníky do města se stravenkami. Společnost American Apparel (str. 223) neměla možnost stravenek, protože ve Spojených státech bohužel neexistuje, ale pro všechny tyto menší firmy v centrech (jako je třeba i centrum Prahy) by bylo skvělé, kdyby mohly nabídnout stravenky zaměstnancům, aby si mohli odpočinout venku a vychutnat si zdravé jídlo v blízkém okolí. Nevýhodou každého z možných systémů může být vždy jeho nákladnost (provoz kantýn je nákladný) nebo sama kvalita potravin (restaurace, zejména ve Spojených státech, mají v menu stále dost nezdravých variant).


Ve většině evropských zemí je použití stravenek regulováno. To znamená, že na jeden nákup existuje určitý limit a můžete si zakoupit pouze speciální produkty, jako je oběd v restauracích nebo jídlo připravené k přímé spotřebě. Co si myslíte o takovém nařízení?


Regulace je velmi důležitá. Nejlepší stravenkové systémy spojují zaměstnavatele s odbory, vládami a sektorem restaurací do dobře spravovaného ekosystém, ve kterém mají všichni tito klíčoví hráči hlas. Z mého pohledu by mělo být cílem každého jídelníčku zlepšit zdraví, produktivitu a bezpečnost. Společnost s vlastní kantýnou, která servíruje tučná, mastná a další nevyvážená jídla v tomto cíli selhává. Škoda takové investice! Podobně to vidím i u stravenek, pokud je použiji na nákup cigaret nebo alkoholu, účel určitě nebude splněn. A kdyby byly stravenky používané k obchodování na černém trhu, protože neexistují regulace nebo jsou špatné, cíl bude také minut. A když je poukaz používán na nákup nepotravinářských výrobků pro domácnost, není opravdovou stravenkou, že? Je to něčím jiným, neříkám, zda špatným či dobrým, ale není to zkrátka poukaz na jídlo. Zní to jasně, ale stravenka by měla být použita na nákup jídla. Ale jakého? Podobně jako zmíněná vlastní nezdravá kantýna, neměla by společnost investovat do zaměstnanců tak, aby si koupili nezdravé jídlo v restauraci. Nicméně, jídla přímo připravená v restauracích bývají ta nejzdravější, ale už i hotová jídla určená pro přímou spotřebu, jako jsou sendviče a saláty, jsou dobrým využitím stravenek. Určitě jsem pro, aby zaměstnanci měli možnost zvolit si zdravou stravovací variantu prostřednictvím pobídky formou stravenek, které jim pomohou pokrýt část nákladů. V opačném případě, nic pracovníkovi nebrání, aby zvolil levnější nezdravější jídlo.


Které denní jídlo by mělo být podle vás nejdůležitější a proč?


To není jednoznačné. Na toto téma proběhlo mnoho výzkumů s konfliktními výsledky. Myslím, že je to částečně osobní a částečně kulturní záležitostí. V ideálním případě chcete snížit potřebu dojídání se či mlsání, protože svačinky typu oplatek nebo třeba chipsů nebývají zdravé. Když si dáte plnohodnotnou snídani, nepoběžíte v půl jedenácté dopoledne do prodejního automatu, abyste ukojily pocit hladu. Stejně jako zdravý oběd, který vás nasytí až do večeře. Všechna jídla jsou tedy důležitá. Znám studie, které říkají, že máte jíst to či ono, ale můj přístup je následující, splňte své cíle. Mezi ně by mělo patřit to, že za den sníte alespoň pět porcí ovoce nebo zeleniny a dodržíte příjem kalorií na přibližně 2000 až 2500 kcal. Lze toho dosáhnout tak, že vynecháte jídlo a budete si ho kompenzovat mlsáním? Nevím. Udělejte jen to, co potřebujete, abyste tyto cíle splnili. To je důvod, proč jsou programy stravování na pracovišti důležité. Většina z nás tráví téměř půl dne prací nebo cestou do ní. Proto by práce měla být schopna poskytnout zaměstnancům možnosti, jak tyto nutriční cíle splnit. A když nechcete jíst ovoce a zeleninu ke snídani nebo obědu, povede se vám opravdu sníst všech pět porcí k večeři?


Jak se stavíte ke konzumaci masa, v jakém množství a v jakém věku je pro lidský organismus důležité? Nebo čím maso v jídelníčku nahradit?


Přiznávám se, miluji maso! Myslím, že aspoň nějaké maso může být v jídelníčku prospěšné, zejména z hlediska příjmu minerálů, jako je železo a zinek. Většinou ale maso dominuje v každém jídle, a raději bych jej viděl jako přílohu k celozrnným potravinám a zelenině. Další věc je, že jídelníčky s vysokým podílem masa, nejsou dobré pro životní prostředí z hlediska využívání půdy a zdrojů. I to je pro mě jeden z důvodů, proč maso částečně omezit. Pokud jde o zdraví, tak víme, že se přílišná konzumace masa pojí s rakovinou tlustého střeva a srdečními chorobami. To však neznamená, že člověk musí maso ze stravy zcela vyloučit, postačí jen jeho příjem snížit. Já sám nejím až do večeře žádné maso. V amerických restauracích vidím pozitivní trend, kdy se maso zmiňuje jako jeden z mnoha zdrojů bílkovin. Osobně jím v poslední době více fazolí a hub. Sním přes 100 gramů fazolí denně (asi dvě plechovky týdně). A také tofu, které jím téměř každý den k večeři, když ji připravuje má žena, pochází totiž z Japonska, kde je tofu velmi oblíbeným a častým zdrojem bílkovin.

Maso je zdravé během dospívání, protože tělo roste. Maso dodává nejen bílkoviny, ale také cenné mikroživiny, jako je vitamín B12, a děti, kterým takové živiny chybí, často neprospívají nejlépe. Přirozeně veganská strava zcela postrádá B12, protože tento vitamín se nachází pouze ve zvířecích produktech. Navíc ženy, které maso vůbec nejedí, mají vysoké riziko anémie. Všechny živiny lze však dodat prostřednictvím vegetariánské stravy, která zahrnuje mléko a vejce. Pokud jde o dlouhověkost, velmi rozsáhlá americká studie zjistila, že nejdéle žijícími jsou pesco-vegetariáni (ryby a zelenina), následováni masožravci, vegetariány (stejná míra úmrtnosti) a vegany (právě ti často trpí nedostatkem vitamínu B12, železa, zinku atd.).


Češi patří mezi největší konzumenty alkoholu na světě. Co si o tom myslíte a jak případně pití alkoholu postupně omezovat a snižovat jeho popularitu ve společnosti?


Na to nejsem odborník, ale nadměrná konzumace alkoholu je celosvětovým problémem. Myslím, že to nelze ani považovat za kulturní zvyk, protože to vidíme v celé Evropě, Americe, Asii i Africe. Klíčovou otázkou zřejmě je: Co způsobuje, že člověk nadměrně pije, a chce tak uniknout realitě? Kdybychom znali opověď, možná by se objevilo řešení. Můžu vtipkovat a říci, že české pivo je prostě příliš chutné na to, aby se mu dalo odolat. Tím se dá ale pochopit konzumace jednoho nebo dvou piv denně, nikoliv šesti a víc.


Jaká by obecně měla být frekvence, velikost porcí a skladba jídla? A liší se nějak mladý zaměstnanec 20-35, střední věk 35-50 a 50+?


To je velmi komplexní otázka, na kterou se snaží odpovědět spousta výzkumů. Japonci například říkají, že jedí každé jídlo jen do 80 % sytosti. Vědci to potvrzují a doporučují snížit velikost porcí, protože to následně pozitivně ovlivní mozek, který si na to zvykne a vy se budete cítit sytí dříve, respektive s menší porcí. Jak už jsem ale zmínil, neexistuje univerzální odpověď na to, kolik jídel a jak velkých je ideální konzumovat. Obecně řečeno, platí, že čím jsme starší, tím menší máme kalorickou potřebu. Je to dáno částečně tím, že ve stáří už nejsme tolik fyzicky aktivní ani tolik rychlí, a pak je tu tajemství metabolismu, který řídí to, kolik kalorií spálíme a kolik uložíme do tukových zásob. Zatím neznáme přesné příčiny, proč mají někteří lidé rychlejší či pomalejší metabolismus, a tím větší či menší tendenci přibývat na váze. Jediné, co můžeme udělat, je zaměřit se na nutričně bohaté potraviny. Ty rychlé, instantní a průmyslově zpracované potraviny, mívají často vysoký obsah cukrů, solí i kalorií. Je v nich jen velmi málo toho nutričně „dobrého“. Starší lidé, kteří sice jedí méně, ale za to jen tyto zpracované potraviny, riskují, že absorbují jen velmi málo živin potřebných pro zdraví, což zvyšuje riziko rakoviny a demence. A mladí lidé? Říká se, že ti mohou sníst téměř cokoliv, ale nezdravé stravování zakládá zvyk pro další život, a jakmile budou ve středních letech, a nebudou mít pozitivní návyk, bude pro ně těžší zjistit, jak zdravě vařit a jíst.


Vaši studii Food at Work je možné v angličtině získat bezplatně online. Čemu se v ní věnujete a čím se zabývají vaše další knihy? Plánujete některou vydat v češtině? A na co se soustředíte v další tvorbě?


Ano, celá studie je bezplatně ke stažení díky Mezinárodní organizaci práce (ILO).  Mám z toho radost, protože by z ní mohly profitovat zejména rozvojové země v Asii a Africe. Fyzicky je to 450stránková vázaná kniha v hodnotě 60 švýcarských franků (necelých 1.400Kč).

Bohužel neplánuji žádnou knihu v češtině. Chystám ale další knihu, která vyjde na jaře 2020 ve vydavatelství Harvard University Press a bude se věnovat výzvám života ve vesmíru. Titul s názvem „Vesmírní osadníci: Jak se lidé usadí na Měsíci, Marsu a dál v kosmu.“ Věnuji se v ní problematice pěstování plodin právě na Měsíci a Marsu. Má nedávná cesta do Centra pro kontrolu životního prostředí v Arizoně, jak jsem se o ní zmiňoval výše, s tím souvisí. Výzkumníci tam staví skleníky, aby vytvořili zdravé kalorie a zároveň kyslík pro první průzkumníky na Marsu.

24/06/2019 | Benešovský deník

Výdaje na zaměstnance: Česko roste rychleji než EU

Více
Méně
Náklady českých firem na mzdy a benefity zaměstnanců jsou ve srovnání s evropským průměrem stále poloviční. Tlak odborů a zaměstnaneckých skupin na zvyšování mezd se odráží i v nákladech firem na zaměstnance. Podle aktuálních dat evropského statistického úřadu Eurostatu loni dosáhly 323,10 koruny na hodinu, což je o 25,60 více než rok předtím. Měsíčně tak zaměstnavatelé museli u jednoho pracovníka vynaložit na mzdy, pojištění, benefity či sociální pojištění průměrně 47 399 korun.

KULHÁME ZA EVROPOU

To je sice necelá polovina evropského průměru (viz Výdaje ve vybraných zemích), ale na druhou stranu loni v této oblasti firemní výdaje rostly dvakrát více, než je tento průměr. „Tempo růstu u nás bylo dokonce druhé nejvyšší v Evropské unii,“ upozorňuje předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. Vnímá to pozitivně, protože to prý znamená, že Česko přestává být „levnou“ ekonomikou a že se mzdy v Česku vyrovnávají s těmi v západních zemích. „Může to růst i nadále,“ dodává s tím, že kdyby to firmám působilo starosti, tak už by se to projevilo na jejich kondici i stavu hospodářství.

KLESAJÍCÍ MARŽE

Odlišný názor mají zaměstnavatelé. „Kvůli rychlému růstu mezd v minulém roce a na začátku tohoto a zdražování dalších nákladů se firmám postupně snížily marže na minimum. Nemůžou si totiž dovolit skokově zdražovat své produkty, aby to odpovídalo zvyšování nákladů,“ říká Eva Veličková, mluvčí Svazu průmyslu a dopravy. Některé firmy tak prý již nemají rezervu, která by jim umožnila výrazně přidávat i letos. Výhodu mají firmy, jež investovaly do inovací. Podnikům podle Svazu rostou nejen mzdové náklady, ale i ceny energií, surovin a materiálů, což může brzdit růst ekonomiky.
24/06/2019 | kariera.ihned.cz

Stres výrazně snižuje produktivitu a spokojenost zaměstnanců

Více
Méně
Z analýzy pracovního trhu agentury Grafton Recruitment vyplývá, že až 60 % Čechů si stěžuje na velké množství práce a téměř dvě třetiny cítí stres a vyčerpání. Spolu s nízkou mzdou je stres dokonce častým důvodem k odchodu ze stávajícího zaměstnání. Vysoká míra pracovního stresu má také vliv na fyzické i psychické zdraví zaměstnanců a efektivitu jejich práce. Řešením může být firemní psycholog nebo mindfulness programy. „Až 60 % Čechů si dnes stěžuje na velké množství práce, nejčastěji jsou to ženy a lidé se základním vzděláním. Právě tato skupina pak obvykle cítí i stres a vyčerpání.

Z naší analýzy vyplývá, že pouze 14 % lidí v práci stres nepociťuje,“ říká Jitka Součková, marketingová manažerka Grafton Recruitment, a dodává: „Vysoká míra pracovního stresu výrazně ovlivňuje produktivitu a spokojenost zaměstnanců a způsobuje vysokou fluktuaci. V době nedostatku lidských zdrojů napříč všemi obory a regiony České republiky je to velmi nežádoucí jev.“ Z analýzy vyplynulo, že často je ve stresu téměř pětina Čechů (18 %), polovina (51 %) pak stres pociťuje jen občas, ovšem pravidelně. Existuje i tzv. pozitivní stres, který funguje na bázi adrenalinu a je krátkodobou a víceméně pozitivně nahlíženou záležitostí.

Tento motivující typ stresu někdy zažívá 17 % respondentů. Stres vede zaměstnance k hledání nové práce Stres a vyčerpání patří spolu s nízkou mzdou mezi hlavní důvody, které vedou zaměstnance k odchodu ze zaměstnání. „Odolnost vůči stresu je velmi individuální. Obecně však platí, že pokud si zaměstnavatelé chtějí své pracovníky udržet, měli by se snažit nastavit zdravé a příjemné firemní prostředí a kulturu. Pouze zdraví a spokojení zaměstnanci přinesou firmě dlouhodobou prosperitu,“ popisuje Jitka Součková. Zaměstnavatelé tak mohou např. podporovat zdravý životní styl svých zaměstnanců pomocí nejrůznějších benefitů, jako jsou příspěvky na cvičení nebo delší pauzy na oběd. Na pracovišti pak mohou vytvořit relaxační a odpočinkové zóny. Využít lze také nejrůznější kurzů či školení zaměřených na stress management, work-life balance, relaxaci nebo zdravý životní styl.

Firemní psycholog a mindfulness programy

Zejména větší organizace začínají také zavádět firemní psychology anebo tzv. mindfulness programy, zatím jde však jen o ojedinělé případy. Podle průzkumu Evropské agentury pro bezpečnost práce z roku 2016 pouze 16 % podniků v zemích Evropské unie uvádí, že využívají služeb psychologa. Na prvním místě se nachází Švédsko a Finsko, kde interního či externího psychologa využívá až 60 % podniků. Česká republika je pod evropským průměrem, firemní psycholog je k dispozici pouze v 7 % případů. Mindfulness je vědecká metoda, díky které je možné naučit se pracovat se svými myšlenkami a využívat je efektivně pro svoji kreativitu. Hlavními přínosy programu z pohledu zaměstnavatele jsou spokojenější a výkonnější zaměstnanci, kteří lépe spolupracují se svým okolím, jsou méně ve stresu, lépe se soustředí a jejich práce je efektivnější.
19/06/2019 | Deník Právo

Češi hodnotí své stravování v práci trojkou

Více
Méně
Pokud by Češi měli ohodnotit své stravování v rámci pracovní doby známkou jako ve škole, polovina (54 %) z nich by zvolila trojku a horší známku. Za jedna by se ohodnotilo jen 17 % dotázaných. Nejčastější překážkou lepšího stravování nejsou překvapivě peníze, ale nedostatek času na jídlo. Zmiňuje ho 38 % dotázaných. Úzce s ním souvisí také klid, ve kterém si Češi mohou oběd vychutnat. Ten chybí pětině zaměstnanců, kteří v průběhu oběda vyřizují služební e-maily nebo pracovní hovory.

Zaměstnavatelé mají rezervy

Dalšími příčinami jsou omezené možnosti kvalitního stravování v okolí pracoviště a nedostatečná podpora ze strany zaměstnavatele. Ta může spočívat například ve špatném zázemí pro stravování v rámci pracoviště, ale také třeba v nízké nominální hodnotě stravenek nabízených zaměstnancům. Patnáct procent dotázaných dokonce postrádá podle průzkumu společnosti Up Česká republika jakoukoliv formu podpory stravování od zaměstnavatele. „Ačkoliv je podpora stravování považována za benefi t, ze strany firem by se mělo jednat spíš o základní péči o zaměstnance. Kvalitní a pravidelné stravování má vliv na výkon a spokojenost zaměstnanců, a tím i na chod celé firmy. S benefi ty k tomu určenými je však nutné neustále pracovat, aby plnily svou funkci. To může spočívat v navyšování nominální hodnoty stravenek, přechodu na elektronické stravenky a karty nebo třeba v modernizaci firemní kantýny,“ zdůrazňuje Petra Prchlíková, ředitelka prodeje společnosti Up Česká republika.

Nejčastější chybou je podle výživové poradkyně Lindy Nejezchlebové obědvání přímo na pracovním stole před počítačem. „Vyrazit na oběd alespoň občas mimo pracoviště má pozitivní účinek i na vyčištění mysli. Zaměstnavatelé by proto měli vycházet zaměstnancům vstříc a dopřát jim tuto možnost například prodloužením obědové pauzy,“ připomíná Nejezchlebová.
16/06/2019 | helpnet.cz

Šeky pro organizace Rosa, Dejme dětem šanci a Cesta domů

Více
Méně

Téměř 400 tisíc korun od společnosti Up Česká republika a Nadace skupiny Up pomůže obětem domácího násilí, dětem z dětských domovů a nevyléčitelně nemocným.


Šeky v hodnotě 15 tisíc euro za přítomnosti francouzského velvyslance předal zástupkyním organizací generální ředitel společnosti Up Česká republika Stéphane Nicoletti.

S organizacemi Rosa a Dejme dětem šanci spolupracuje společnost Up Česká republika a Nadace skupiny Up již čtvrtým rokem. V loňském roce začala Up Česká republika finančně podporovat další subjekt Cesta Domů, který vybrali samotní zaměstnanci firmy.

„Cílem našich aktivit v rámci firemní filantropie je umožnit osobám, které se nějakým způsobem ocitly na okraji společnosti, žít kvalitním a plnohodnotným životem,“ říká Veronika Šatánková, CSR manažerka společnosti Up Česká republika.

Organizace Cesta domů se dlouhodobě věnuje zlepšení péče o umírající lidi v naší zemi. Prostřednictvím služeb mobilního hospice umožňuje pečování o nevyléčitelně nemocné a umírající v jejich přirozeném prostředí a nabízí podporu jejich blízkým i v době zármutku. Zároveň se snaží o zvýšení povědomí v oblasti paliativní péče formou vzdělávání odborníků a osvětových kampaní.

Spolek ROSA dlouhodobě pomáhá ženám, které se staly obětí domácího násilí a jejím dětem. Rovněž se zaměřuje na osvětu týkající se prevence.

„V loňském roce jsme získané finance využili zejména na projekty a aktivity spočívající v posilování vztahu matka-dítě, které bývají často po prožitém násilí narušené,“ vysvětluje Marie Vavroňová, ředitelka spolku Rosa.


Cílem organizace Dejme dětem šanci je ulehčení cesty dětí z dětských domovů do samostatného života. Od svého založení v roce 2011 pomohla na cestě k osamostatnění již 3 tisícům dětí například spořením pro děti na dobu, kdy opustí dětský domov, komplexní podporou při studiu nebo projekty na splněné přání spojené se studiem či smysluplným trávením volného času.

Podporou společnosti Up Česká republika děti získávají například možnost vzdělávání v oboru, který si studenti přejí, nebo si mohou prodloužit dobu studia.

Kromě podpory těchto organizací se společnost Up ČR se značnou spoluúčastí svých zaměstnanců pravidelně zapojuje do dalších charitativních projektů, jako jsou například materiální sbírky na pomoc onkologicky nemocných pacientů, podpora autismu v rámci celosvětové kampaně Light it blue, účast na charitativním Nočním běhu pro Světlušku a dalších.

V květnu tohoto roku se společnost na půdě Poslanecké sněmovny také připojila k signatářům tzv. Charty diverzity, a potvrdila tak svou vůli nadále rozvíjet všeobecně tolerantní pracovní prostředí bez ohledu na věk, vyznání, pohlaví, sexuální orientaci či zdravotní stav.

 

14/06/2019 | hrmag.cz

Firmám s nadstandardními benefity prý neodcházejí zaměstnanci

Více
Méně

Firmám, které nabízejí nadstandardní benefity, se daří mnohem snáze udržet si své zaměstnance. Průzkum agentury STEM/MARK pro společnost Edenred v pěti stech tuzemských firmách odhalil přímý vliv hodnoty nejrozšířenějšího benefitu – stravenek – na fluktuaci pracovníků. Firem, které nabízejí stravenky v nadprůměrné hodnotě, se vysoká fluktuace zaměstnanců podle průzkumu vůbec nedotýká. Coby nejčastější benefit jsou stravenky a jejich cena vhodným indikátorem celkové péče firem o pracovníky.


Pokud firmám odejde za rok více než pětina jejich zaměstnanců, má to již významný vliv na jejich fungování a další rozvoj. Podle průzkumu STEM/MARK se takto vysoká fluktuace zcela vyhýbá firmám, které pracovníkům nabízejí stravenky v hodnotě nad 100 korun. Naopak, téměř čtyři pětiny těchto štědrých zaměstnavatelů (78 %) hlásí roční fluktuaci pod hranicí pěti procent.


Podle produktového manažera Zbyňka Vystrčila ze společnosti Edenred data týkající se stravenek ukazují, že firmy, které si hledí svých zaměstnanců, mohou spoléhat na jejich vyšší loajalitu. „Naprostá většina společností, které mají vysoké hodnoty stravenek, se stará o své zaměstnance špičkově i v jiných oblastech – mají pestrou nabídku volnočasových benefitů, vycházejí zaměstnancům vstříc při skloubení jejich práce a osobního života, umožňují jim kariérní růst. Hodnota stravenky je tak dobrým indikátorem celkové péče firmy o zaměstnance. Data jasně ukazují, že výše benefitů je důležitým faktorem pro spokojenost lidí v práci,“ uvedl Zbyněk Vystrčil.


Na opačném pólu jsou firmy, které nabízejí stravenky v podprůměrných hodnotách. Celkem sedm procent společností, které nabízejí stravenky s nižší nominální hodnotou než 70 korun, čelí masivnímu odlivu více než pětiny zaměstnanců za rok, dalších osm procent firem pak má velmi vysokou fluktuaci v rozmezí od 11 do 20 procent.


Stokorunová stravenka přitom není žádný velký luxus – od loňského roku je dokonce nejfrekventovanější stravenkou vůbec. Vyšší než stokorunovou hodnotu má v současnosti 27 procent firem. Hodnotu stravenek nižší než 70 Kč pak mají zaměstnanci ve čtvrtině českých firem.


Podstatnou roli stravenek potvrzuje i Jan Burianec ze společnosti STEM/MARK: „Z našich dlouhodobých průzkumů mapujících postoj českých zaměstnanců k nepeněžním benefitům se ukazuje, že stravenky nejsou jen nejčastěji užívaným benefitem, ale stále jsou i na špici mezi těmi nejdůležitějšími. Podstatný je také možný důsledek nízké úrovně péče ze strany zaměstnavatele. V posledních pěti letech odešla ze zaměstnání (z důvodu nízké péče) téměř třetina českých zaměstnanců. Jedná se především o mladší do 30 let a lidi z větších měst.“

11/06/2019 | retailnews.cz

Tesco nově přijímá stravenky na všech prodejnách

Více
Méně
Stravenky jsou v České republice velmi oblíbeným a rozšířeným zaměstnaneckým benefitem. Od června 2019 mohou nově zákazníci obchodů Tesco využít stravenky společností Sodexo, Endered, Gusto, Benefit Plus, Up ve všech obchodech Tesco. Na jeden nákup mohou uplatnit až pět kusů papírových stravenek o maximální hodnotě 500 korun. Elektronické stravenky mohou také využít na všech samoobslužných pokladnách, čímž výrazně urychlí svůj nákup.

Ještě před několika lety dostávali zaměstnanci stravenky pouze ve formě trhací knížky, z níž si u pokladny vytrhli potřebný počet stravenek. Digitalizace se ale neustále rozvíjí a stravenky nezůstaly pozadu. V dnešní době je již zcela běžné, že stravenky zaměstnanci obdrží na elektronickou kartu podobné té, kterou získali v bance.


„Jsme rádi, že naši zákazníci mohou využít široké palety stravenek a využít tento benefit pro nákup v
 našich obchodech,“říká Patrik Dojčinovič, výkonný ředitel Tesco pro ČR.


Mezi nesporné výhody elektronické stravenky patří, že již nemusíte odpočítávat, kolik stravenek u poklady použijete. Na papírové stravenky totiž prodejce nemusí vracet hotovost a některé zboží s nimi zaplatit nemůžete (například alkohol), což nakupování ještě komplikuje. Jediným omezením obvykle bývá denní limit, který má většina společností nastavený na 500 korun denně. Karta také může požadovat zadání PIN kódu.


Elektronické stravenky mají řadu dalších benefitů. „V případě, že zákazníci budou mít ve svém nákupu v obchodech Tesco kromě potravin také jiné zboží, například kancelářské potřeby, drogérii či již zmiňovaný alkohol, nemusí si svůj nákup dělit u poklady na dvě části. Pokladny sami rozeznají, na které položky lze stravenky uplatnit a zbytek můžete jednoduše doplatit hotově či kartou,“ dodává Patrik Dojčinovič.

10/06/2019 | iRozhlas.cz

Průměrná roční mzda muže odpovídá příjmům ženy za 15 měsíců. Nerovnost v Česku vzniká po třicítce

Více
Méně

Praxe, že jeden z páru vydělává a druhý se stará o děti, ženy často staví do nevýhodné pozice hlavně na trhu práce. Pouze necelé jedno procento mužů totiž odchází na rodičovskou dovolenou. Stejné úkoly, stejná pracovní doba, ale výplatní pásky vypadají jinak. Proč je u nás druhá nejvyšší platová nerovnost mužů a žen v Evropě? Částka, kterou průměrně vydělá muž za rok, odpovídá mzdě ženy za 15 měsíců. Velká propast v příjmech vzniká podle údajů Českého statistického úřadu v době, kdy se matky vrací do práce, většinou po rodičovské dovolené.

„Marušce byly tři roky letos v březnu. Z práce mi napsali, že počítají s mým návratem, já jsem se s nimi domluvila na rozvázání pracovního poměru a dala jsem tam výpověď,“ říká osmatřicetiletá Petra Kašparová, která před odchodem na mateřskou pracovala pro zahraniční firmu. I ve srovnání s pražskými příjmy vydělávala nadprůměrně. Jenže po narození dcery se jí priority obrátily.

„Já jsem do budoucna rozhodnuta nepracovat pro peníze, ale pracovat proto, abych přinesla něco do rodinného rozpočtu a v první řadě proto, abych se mohla dceři věnovat tak, aby na úkor zaměstnání nebyla až na druhém, třetím, čtvrtém, pátém místě,“ vysvětluje. Praxe, že jeden z páru vydělává a druhý se stará o děti, ženy často staví do nevýhodné pozice hlavně na trhu práce. Pouze necelé jedno procento mužů totiž odchází na rodičovskou dovolenou.

„Ženy přerušují svoji kariéru a věnují se dětem, a potom vlastně když se vrací do zaměstnání, tak buď se nemohou vrátit ani do stejných subjektů a začínají někde znova, a nebo se vrací, ale nevrací se třeba na plné úvazky,“ vysvětluje Jitka Erhertová z Českého statistického úřadu.

Vrchol kolem třiceti let
To se projeví i na příjmech. Od začátku kariéry průměrná mzda roste oběma pohlavím. Jenže u žen dosáhne vrcholu už mezi 30. a 34. rokem, zatímco mužům dál roste. A tak žena po čtyřicítce průměrně vydělává 30 tisíc hrubého, zatímco muž 41 a půl tisíce, jak říká Dalibor Holý, ředitel odboru statistiky trhu práce a rovných příležitostí Českého statistického úřadu. „U těch nejnižších věkových kategorií, kde vlastně zaměstnanci ještě nemají děti, tak tam rozdíl mezi platy mužů a žen je vcelku malý. Ohromně se nám zvětšuje okolo třicítky, i čtyřicátníci ještě mají velký rozdíl, až pak se zase snižují platové rozdíly mužů a žen vlastně před důchodem,“ říká.

Cena práce na rodičovské dovolené? Odborníci ji spočítali na 50 tisíc měsíčně Číst článek „Tady v těch letech se třeba ani nebojí změnit zaměstnání, že jdou tedy i za lepšími platovými podmínkami. Dostávají se do vedoucích pozic a samozřejmě muži ve vedoucích pozicích mají vyšší peníze, než mají ženy ve vedoucích pozicích,“ vysvětluje důvody prudkého nárůstu mezi u mužů mezi 30. a 40. rokem života statistička Jitka Erhertová. Za nižšími výdělky žen stojí i to, že svou pracovní dobu nebo úvazek mnohem častěji než muži přizpůsobují dětem. „Narůstá počet zkrácených pracovních dob a samozřejmě je to mnohem víc u žen. Čtyřikrát, pětkrát víc mají ženy kratší pracovní dobu než muži,“ dodává Holý. Podle mluvčí ministerstva práce a sociálních věcí Kristýny Křupkové s sebou platová nerovnost nese ještě další aspekt. „Faktor péče žen o malé děti se promítne nejenom v odměňování, ale rovněž také do důchodů,“ říká.

Benefity jako lákadla
Kromě výše mzdy tak podle Martiny Chloupkové, personální ředitelky ze společnosti Edenred, ženy mnohem častěji než muže zajímají pracovní benefity, které zaměstnavatel nabízí. „Vedle výše mzdy je pro ně stejně důležitá flexibilita nebo možnost zkráceného úvazku. Proto se k důležitým benefitům řadí vedle flexibilní doby i home-office nebo sick day. Samozřejmě platí, že čím nižší je mzda, tím více můžou být benefity dalším finančním zdrojem a tedy důležitou součástí příjmu pro rodinu,“ upřesňuje.

Větší propast mezi příjmy mužů a žen už je kromě Česka jen v Estonsku. Právě tam stát nabízí jeden z nejštědřejších rodičovských příspěvků. Do tří let dítěte dostávají rodiče stejnou částku, jakou pobírali před příchodem potomka na svět. Naopak třeba v Lucemburku nebo Belgii pomáhá stát rodičům jen v prvních měsících. Právě v těchto zemích jsou ale mzdy obou pohlaví téměř vyrovnané.

07/06/2019 | chip.cz

ActivePass umožní bezkaretní vstup za zábavou i sportem

Více
Méně

Poskytovatel zaměstnaneckých benefitů Sodexo představil novou aplikaci, která uživatelům ActivePass umožní vyhledávat v blízkém okolí sportovní a zábavné aktivity.

 
Ke vstupu do těchto zařízení pak už nebude nutné mít u sebe kartu, postačí jednoduchý check-in v aplikaci. Ta je dostupná zdarma pro Android i iOS. „Aplikace ActivePass jako první na trhu zaměstnaneckých volnočasových benefitů umožňuje vstup bez elektronické karty. Vycházíme vstříc současným trendům, kdy jsou lidé prostřednictvím mobilních telefonů neustále on-line,“ říká Štěpán Tůma, marketingový ředitel Sodexo.

Aplikace je určená zaměstnancům, kterým zaměstnavatel poskytuje benefit ActivePass. Ti mohou stále využívat svoji elektronickou kartu, ale nově jim stačí i mobilní telefon s aplikací. Jakmile se uživatel do aplikace přihlásí, může si na mapě vybrat nejbližší provozovnu, například sportovní centrum. Na jeho profilu si vybere aktivitu, třeba squash, a registruje si vstup, který obsluha potvrdí. Vyhledávání aktivit a check-in zajistí aplikace ActivePass, odreagovat se od práce už ale musí každý sám.

Společnost Sodexo podporuje aktivní způsob života ve všech směrech. ActivePass je vstupenkou do sportovních center, ale také na relax a zábavu. Uživatel má možnost využít permanentku každý den na jeden vstup do jakékoliv smluvní provozovny. V nabídce ActivePassu je v současnosti 279 druhů aktivit na 1 221 místech po celé České republice. Kromě tradičních sportovních aktivit je možné předplatné uplatnit například při návštěvě dětského koutku, tanečních lekcí nebo uměleckých kurzů.

Každoročně je na výběr z nepřeberného množství sezónních aktivit. V létě si zaměstnanci mohou díky ActivePassu zapůjčit šlapadla nebo se vydat na rafty, v zimě se vyplatí vyjet na lyže nebo si zajít s rodinou zabruslit. A co třeba vydat se s dětmi na výlet do zoo, užít si zábavu v IQ parku nebo zažít adrenalin na bobové dráze? Také v těchto případech se vyplatí mít u sebe ActivePass na kartě nebo v mobilním telefonu.
31/05/2019 | blesk.cz

Jezte v práci, ale správně

Více
Méně

Spěcháte ráno do práce a nestíháte snídani, u počítače si dáte první jídlo, oběd odkládáte nebo jej nahrazujete nezdravou rychlovkou v kanceláři či cestou na schůzku a večer vybílíte lednici? Máte zaděláno na obezitu, žaludeční a trávicí problémy, kolísání hladiny cukru v krvi, dlouhodobou únavu, riziko konfliktů a úrazů v práci, ale i depresi. 

Kvalitní jídlo bývá tím nejlepším lékem a prevencí, potvrzují to globální studie. Expert na výživu s českými kořeny a autor knihy „Jídlo v práci“, Christopher Wanjek, se dlouhodobě zabývá tím, jak lidé jedí v pracovní době a spojenými zdravotními a výkonnostními důsledky těchto stravovacích návyků. „Nápad zkoumat tyhle souvislosti nebyl můj. V roce 2005 mě o to požádala Mezinárodní organizaci práce sídlící v Ženevě. Výsledky hovoří jasně, jídlo v podobě firemní kantýny či stravenek je motivačním nástrojem a drtivá většina zaměstnanců s těmito benefity si dopřeje kvalitnější jídlo. Efekt se pak ukazuje na zdraví, psychické pohodě i ve vztazích na pracovišti. Odejít na oběd mimo pracovní prostředí znamená vrátit se s lepší náladou a energií,“ shrnuje Wanjek, který letos v dubnu přednášel výsledky studie na konferenci Asociace provozovatelů poukázkových systémů v Praze.


Kdy, jak a co obědvat

Důležité je mít zažitý rituál, chodit na oběd pravidelně a ve stejný čas. Jídlo vás nemá zaplnit, ale naplnit zdravou energií, ze které budete těžit až do pozdního odpoledne. Jisté je, že byste u jídla neměli pracovat, a to ani v myšlenkách, pokus toužíte po klidu, jděte sami, ale nevěnujte se ničemu jinému než sobě a dobrému jídlu. V případě, že jdete s kolegy, povídejte si a bavte se o mimopracovních záležitostech, poznáte se z jiné stránky, lépe si porozumíte a odfiltrujete stres.


Nejčastější chyby ve stravování v pracovní době:

*Jíte přímo na pracovišti/ u počítače

*Nesoustředíte se na jídlo 

*Jíte rychle nebo za běhu

*Volíte nutričně nevyvážené pokrmy

*Saháte po cukru pro rychlé doplnění energie

*Přijímáte málo tekutin

*Jíte stravu bez vlákniny

*Šetříte na jídle/ odbýváte se


Kvalitní plnohodnotný oběd vás udrží déle nasycené a výkonné, nebudete pak sahat po sladkostech a nepřijde ani únava. Častý je zaměstnanecký benefit ve formě dotovaných stravenek, takže na kvalitní stravě můžete ušetřit. Systém podpory zaměstnaneckého stravování dnes v České republice využívá zhruba 75 % všech zaměstnanců. Velké firmy pak provozují kantýny pro zaměstnance a je velkým trendem, že i v nich se najíte z pestré a zdravé palety jídel. Sám Wanjek si potrpí na polévky plné zeleniny nebo libové maso na hromadě zeleniny. Polévka je grunt, doplníte jí tekutiny i vlákninu, a pokud si dáte vývar s masem nebo stále oblíbenější asijské pho či ramen, dostanete v podstatě hlavní jídlo s dostatečným množstvím bílkovin.


Oběd jako psychohygiena a prevence nemocí

Nezanedbatelnou výhodou oběda mimo pracoviště je to, že si vyčistíte hlavu, uděláte pár kroků navíc a vystřídáte prostředí. Cestou zpátky si můžete vzít kávu na cestu a v létě třeba zmrzlinu, obojí vás potěší. Když obědváte s kolegy, nebavte se o práci, společné jídlo bylo, je a bude společenskou událostí, která spojuje lidi. Když se navíc vrátíte do kanceláře po dobrém jídle a se zbytkem zmrzliny v ruce, den je hned příjemnější. Zaměstnavatelé sami vědí, že je to výhodné i pro ně, hrozí méně nesvárů a pracovních úrazů. Dobře zvolená strava pak působí jako prevence mnoha onemocnění, podporuje imunitu a doplňuje důležité antioxidanty do těla. Zapomínat by se nemělo na dostatečný příjem tekutin, ideální je voda a ovocné čaje. 

29/05/2019 | ekonomickymagazin.cz

Jaké benefity dnes vlastně nabízejí firmy rodičům s dětmi?

Více
Méně

Děti přináší svým rodičům spoustu radosti, ale v případě domácího rozpočtu mohou být i velkou starostí. Mimo běžných každodenních výdajů jsou to především kroužky, výlety, tábory a technické hračky, které dokáží s rodinnými penězi zahýbat. Kromě samotných rodičů si to uvědomují i firmy, které se snaží nabízet svým zaměstnancům benefity, jež jim finanční situaci ulehčí, byť obvykle spíše nepřímou cestou.


Příspěvek na stravování a volnočasové aktivity jsou u zaměstnavatelů stále nejoblíbenějšími benefity. Mezi méně tradiční pak patří například stipendium pro děti, úklid domácnosti, příspěvek na dovolenou nebo celosvětově velmi diskutované zmrazení vajíček za účelem odložení těhotenství či placená rodičovská dovolená pro otce. Dlouhodobě se mluví také o firemních školkách, které především v době nedostatku míst ve státem zřizovaných mateřinkách mohou mnoha rodičům usnadnit nástup do práce po rodičovské dovolené ať už na plný nebo zkrácený úvazek.


U kancelářských pozic jsou také stále oblíbenější tzv. sick days a možnost práce z domova, respektive odkudkoli. Právě alespoň částečnou práci z domova lze využít například v zaměstnání, kdy je dojíždění na pracoviště časově náročné nebo je zaměstnanec rodič pečující o dítě. Téměř standardem se pak pozvolna stává pátý týden dovolené.

 

Flexibilní úvazek místo poukázek


Přestože se dnes firmy předhánějí, kdo přijde s pestřejší nabídkou benefitů, některé obory jsou už ze své podstaty výhodnější, ať už se jedná o flexibilitu nebo finanční ohodnocení. „Informační technologie stále patří nejen u nás ale i ve světě k velmi flexibilním a zároveň finančně zajímavě ohodnoceným oborům, a to i na juniorských pozicích,“ vysvětluje Jan Silber, spoluzakladatel jobportálu Jobstack.it, který si klade za cíl vytvořit jednotné místo pro střetávání nabídek a poptávek práce v oblasti IT.

Například díky české vzdělávací organizaci Czechitas se do IT dostávají maminky po rodičovské dovolené, které ocení i další nepřímé benefity, které s prací v IT souvisejí. „Nespornou výhodou IT je flexibilita, kterou tento obor nabízí,“ popisuje Jan Silber. „Ať už mluvíme o zkrácených úvazcích, flexibilní pracovní době nebo možnosti pracovat prakticky odkudkoli. Možnost odskočit si s dítětem k lékaři, naplánovat si dovolenou mimo sezónu nebo pracovat z domu, když je vaše ratolest nemocná, není ve všech oborech možné, natož aby se jednalo o samozřejmost,“ dodává.

Myslete na budoucnost svých dětí


Za zmínku rozhodně stojí i fakt, že IT patří mezi obory budoucnosti. „Pokud můžete, rozhodně své potomky veďte tímto směrem. Dětské kurzy programování, letní tábory i mimoškolní aktivity jsou pro kluky i holky. Berte to jako investici do jejich budoucnosti,“ říká Jan Silber. Cena se může pohybovat od několika set korun za jednodenní kurz po několik tisíc za týdenní kroužek, přičemž některé organizace umožňují i platbu volnočasovými poukázkami. Jan Silber z Jobstack.it který nabízí inzerování pracovních nabídek zdarma, dodává, že mnoho online programovacích kurzů pro děti jak v češtině, tak angličtině je zdarma a dítěti stačí buď počítač nebo tablet.

Výhody pro děti


Pokud váš zaměstnavatel podobné benefity nenabízí, ani vaše děti nepřijdou zkrátka. Na mnoho slev dosáhnou díky mezinárodní slevové kartě ISIC Školák pro žáky základních škol a ISIC, která je určena studentům prezenčního studia na středních, vyšších odborných a vysokých školách. Mezi partnery patří například mobilní operátoři, internetové obchody s elektronikou, knihkupectví, banky, sportoviště či hudební festivaly. Obě karty jsou navíc platné i v zahraničí a slouží i k získání studentské slevy na dopravu či vstupné.

21/05/2019 | Právo

Christopher Wanjek: Na stravenkách vydělají všichni: obchodníci, restauratéři i stát

Více
Méně

Jste v zaměstnání ospalí? Nevýkonní? Tloustnete? „Asi máte málo vitamínů, železa. Špatně v práci jíte. Vaše tělo na to reaguje,“ tvrdí Christopher Wanjek (52), americký expert na výživu s českými kořeny. Štíhlý, vysoký muž téměř patnáct let sleduje, jak lidé v práci jedí a jaký to má vliv na jejich výkonnost. Svá zjištění sepsal do knihy Jídlo v práci. „Nápad zkoumat tyhle souvislosti nebyl můj. V roce 2005 mě o to požádala Mezinárodní organizaci práce sídlící v Ženevě. Budete se asi divit, moc studií na tohle téma nebylo,“ podotýká.

Pět porcí polévky

K tomu, aby byli pracující zdravější i výkonnější, podle něj vede jednoduchá cesta: zajistit jim levné, kvalitní, vyhovující stravování, nachystat místa, kde si ohřejí doma uvařené pokrmy: „Změny prokazatelně sníží nemocnost, zvýší ochotu lidí něco dělat.“ Vedle poznatků z tvrdých dat dodá ještě ta „měkká“, založená na zkušenosti: „Oženil jsem se s Japonkou, jež zcela změnila moje stravování. O víkendech si vařím polévku plnou zeleniny. Rozdělím ji do pěti porcí, zamrazím, v práci si je ohřívám k obědu. Mé tělo z nich dostává vše, co potřebuje. Jakmile osvědčené rituály změním a jím něco jiného, jsem unavený.“

Ve státech, jimž se ekonomicky daří, k nimž řadí i Česko, považuje za jeden z největších problémů výkonnosti zaměstnanců právě to, co konzumují. Všem doporučuje co nejdřív zapomenout na okamžité varianty nasycení: na podniky nabízející rychlá jídla (tučná a smažená) i jiné rychlovky: sušenky, instantní pokrmy… „Nedají vám nic, jen ztloustnete.“

Příliš tučné, příliš drahé

„Ač můj prapředek Karel a jeho rodina pocházejí ze střední Evropy, nevybavuji si, že bych kdy české jídlo byť jen ochutnal. Je moc tučné. Složené hlavně z mouky a masa. Zeleniny v něm moc není, spíš na vás koukají brambory. Přijde mi velmi nezdravé,“ hodnotí, ovšem smířlivěji dodá, že obdobný model je typický v řadě států. Je si rovněž vědom, že naši předci nejedli o moc zdravěji. V něčem však po starých časech přesto volá: „Pěstujte si jídlo. Já bydlím v Baltimoru, v bytě, přesto velká část zeleniny, zelených produktů, co jím, jsou mé. Dobré jídlo může být tou nejlepší medicínou.“

Obecně tak politikům, ptají-li se, doporučuje zeleninu proti jiným potravinám výrazně dotovat, popularizovat. Další jeho rada zní: prodlužte zákonem danou polední přestávku. Za obvyklých třicet minut se lidé nenajedí, a už vůbec si neodpočinou. I proto odpoledne bezmyšlenkovitě sahají po rychlých cukrech, třeba čokoládě, večer plení doma lednice. A tloustnou…

Chvála stravenek

Co v českém, evropském systému stravování ve srovnání s USA a světem naopak oceňuje, je systém stravenek. „Na stravenkách vydělají všichni: obchodníci, restauratéři i stát, jemuž se daňové zvýhodnění vrací. Jen bych uplatnění poukázek omezil na zdravá jídla,“ zauvažuje nahlas. Pro provozy s pevnou pracovní dobou, směnným provozem pak doporučuje nějakou formu kolektivního stravování: v jídelnách, v bufetech. „Dostanete tam za slušné peníze poměrně chutné jídlo. Většinou si ho můžete vybrat, nabízejí polévky, saláty. Sedíte u čistého stolu,“ vypočítává výhody.

Obdobná péče o lidi, jak tvrdí, dost vypovídá o tom, jak firmy fungují, jak si zaměstnanců váží. Ti se při obědě nejenže neodbydou, navíc si popovídají s kolegy, jež by přes den ani nepotkali, což průkazně vede k utužení vztahů. Není výjimkou, že se nad talířem dořeší různé pracovní obtíže, zádrhele. „U jídla jsme obvykle v pohodě. Lépe přístupní argumentům,“ zmiňuje další výhodu modelu. Důležitá je i tady střídmost. Smažák a hranolky vám možná zajistí na chvíli dobrou náladu, ovšem spolehlivě vás na dalších pár hodin, kdy máte ještě pracovat, utlumí. 

Co jíst, abyste v práci nebyli unavení:

  • Myslete na sebe již u snídaně. Zkuste si na talíř k tradiční skladbě přidat nějaký ten kus ovoce, případně zeleniny.
  • U oběda si nandejte další porce vitamínů. Ovoce a zelenina by měly tvořit polovinu vašeho talíře. Celkově bystě měli takto denně sníst až pět porcí. Jedna má vážit asi 120 gramů. Laicky poměřeno je to množství, které vložíte do dlaně.
  • K večeři si dejte něco lehkého. Pan Wanjek považuje za ideální chod kus libového masa na hromadě zeleniny. „V Česku jsem jedl výborný salát s kachními prsy, samozřejmě bez kůže,“ uvádí příklad.
  • Máte zahrádku? Velký balkón? Je jaro, zkuste si něco sami vypěstovat. Návrat k sezónnosti potravy, dovednostem našich předků, k domácím zdrojům vaše tělo jistě přivítá.
  • Pijte. Nejlépe vodu, zelený čaj.
Článek vyšel dne 21.5.2019 v deníku Právo
17/05/2019 | faei.cz

Veřejnost může už posedmé pomoci splnit přání seniorům

Více
Méně

Sedmý ročník projektu Plníme přání seniorům iniciovaný společností Sodexo je zase o krok blíže naplnění. Celkem 15 vybraných projektů v celkové hodnotě 730 300 korun nyní napjatě očekává, zda se podaří vybrat požadovanou částku pro splnění všech přání. Senioři si přejí nové pohybové pomůcky, kreativní workshopy, ale i zážitky. Všechny projekty mají společné jedno – touhu po aktivním životě a radost z něj.Ze všech nominací, které byly do sedmého ročníku zaslány, bylo vybráno 15 finálních projektů různého charakteru.


Plníme přání seniorům je iniciativa společnosti Sodexo, která se ve spolupráci se svými partnery, Diakonií ČCE a Asociací poskytovatelů sociálních služeb a projektu SenSen (Senzační senioři) nadace Nadaci Charty 77/Konta Bariéry snaží podporovat aktivní stáří a naplňuje tužby a sny seniorů.


Projekty se v mnohém podobají a v něčem liší. Tak například členové Klubu seniorů Asociace kuchařů a cukrářů ČR – Stará Garda by rádi navštívili Muzeum gastronomie a služeb v Bratislavě a při této příležitosti potkali slovenské seniory, se kterými je spojuje stejná vášeň k vaření. Ne všichni senioři ale mají možnost cestovat, proto si klienti Městského ústavu sociálních služeb v Klášterci nad Ohří přejí systém videoprocházek Spotee VideoRehab, který by jim umožnil vzdálená místa zažít alespoň virtuálně. Zajímavé ale mohou být i procházky v areálu, v Domově pro seniory Kaplice proto například zřizují Cestu smyslů a pro doplnění čichových a chuťových vjemů do ní potřebují vysadit bylinky a ovocné stromy. 


Techničtí nadšenci z Mlékovic zase shánějí finance na vybavení počítačového klubu, který by jim umožnil udržovat kontakt se svou rodinou a přáteli. Do fotografické soutěže by se rádi zapojili senioři z Klubu Aktiv, pro úpravu snímků a celkovou postprodukci ale potřebují rady zkušeného lektora. Domov pro seniory v Dačicích by rád nakoupil techniku pro poslech audioknih, naopak tištěné knihy, zejména ty pohádkové, si přeje Klub pohádkových čtecích babiček a dědečků, jehož členové čtou dětem v mateřských školkách.


Žonglování patří mezi akviziční techniky prodlužující aktivní život seniorů. Workshop s prvky žonglování, který přispívá k posílení koncentrace, motoriky, koordinace očí a rukou a rozvíjení kreativity, by rádi uspořádali v Domově Naděje v Brně. Speciální přání mají klienti Domova pro seniory, Lidická. Rádi by totiž pořídili nové vybavení pro svého maskota, kterým je želva. Seniorům přináší radost a zároveň je jejich tichou přítelkyní, proto by si přáli, aby se u nich měla ještě o něco lépe.


K realizaci všech vybraných projektů nyní probíhá veřejná sbírka, jejímž cílem je vybrat dostatečný finanční obnos, aby se realizace přání seniorů mohla uskutečnit. Přispět na projekty a podílet se tak na radosti seniorů může do 15. července úplně každý na webové stránce www.plnime-prani-seniorum.cz. Částku vybranou ve veřejné sbírce společnost Sodexo ještě zdvojnásobí.


Přehled projektů pro rok 2019:
Jídlo a společnost Klub seniorů Asociace kuchařů a cukrářů ČR -Stará Garda – Výlet za gastronomií do Bratislavy
Domov pro seniory Krnov – Uspořádání setkání s přáteli, rodinami, hudbou a grilováním
Domov pokojného stáří Valašská Bystřice – Uspořádání tradiční zabíjačky
Senior Centrum SeneCura – Vybudování Retro kavárny Pohyb
Dům Kněžny Emmy – domov pro seniory (Neratovice) – Léčebný pohybový přístroj s barevným displejem
Městský ústav sociálních služeb Klášterec nad Ohří – Domov pro seniory – Videoprocházky
Domov pro seniory Kaplice – Ovocné stromy a bylinky pro dobudování Cesty smyslů
Brněnské středisko Diakonie ČCE – Výtvarné potřeby pro relaxační malování a rozvoj motoriky
Domov Naděje v Brně – Workshop žonglování jako aktivizační techniky prodlužující aktivní život
Poznání Mezigenerační klub při Střední škole cestovního ruchu a gastronomie, s.r.o. (Blansko) – Pomůcky, které pomohou vidět, slyšet, a tedy i poznávat
Domov pro seniory v Dačicích – Vybavení pro poslech audioknih
Klub pohádkových čtecích babiček a dědečků – Knihy pohádek
Domov pro seniory Clementas Mlékovice – Vybavení počítačového klubu Klub Aktiv (České Budějovice) – Lekce úprav fotografií Ostatní
Domov pro seniory Lidická (Strakonice) – Domek pro želvu

13/05/2019 | finparada.cz

Negativní dopady rekordní zaměstnanosti zesilují, změnu kvůli přesčasům zvažuje přes 40% zaměstnanců

Více
Méně

Téměř dvě třetiny zaměstnaných Čechů v rámci svého zaměstnání pociťují, že se pracovní trh v České republice potýká s nedostatkem pracovních sil. Většina vnímá hlavně negativní dopady tohoto stavu, jako jsou přesčasy nebo napětí na pracovišti. Oproti loňsku poměr negativních aspektů nad těmi pozitivními dokonce ještě zesílil. Vyplývá to z průzkumu společnosti Up Česká republika mezi 525 respondenty. Stále více zaměstnanců proto zvažuje změnu pracovního místa, v současné době to je 43% lidí.


Krátkodobý výkyv nezaměstnanosti nad 3 % se v březnu opět vrátil na tuto hranici. Jedná se dokonce o nižší nezaměstnanost, než tomu bylo před rokem ve stejnou dobu. Na jedné straně tato situace ukazuje na stále dobrou kondici české ekonomiky, na straně druhé se neustále prohlubuje problém nedostatku pracovních sil, který dlouhodobě pociťují jak zaměstnavatelé, tak i samotní zaměstnanci.


Negativní aspekty posilují Ze všech projevů nedostatku pracovních sil, které stávající zaměstnanci pociťují, jsou více než 2/3 negativní. Nejčastěji se jedná o navýšení množství práce, která od loňska přibyla téměř čtvrtině lidí, 16 % lidí musí dokonce dělat práci za ostatní. Shodné množství zaměstnanců pociťuje napětí ze strany nadřízených a 11 % ze strany kolegů. Stejně jako v minulém roce vnímají negativní důsledky rekordní zaměstnanosti zaměstnanci nejčastěji v Praze.


Peníze nezabrání častějším myšlenkám na odchod z práce S negativními projevy se zaměstnavatelé podobně jako loni snaží bojovat hlavně vyšší finanční odměnou (21 %), méně často pak navyšují nebo přidávají benefity, případně zkracují pracovní dobu. V celkovém měřítku poměr negativních aspektů vůči těm pozitivním vzrostl. Na každý pozitivní projev rekordní zaměstnanosti připadají v průměru více než dva negativní. Lidé jsou unavení a dochází jim trpělivost. Není divu, že se oproti loňským výsledkům zvýšil počet zaměstnanců, kteří zvažují své místo opustit, z 37 % na 43 %.


„Nejenže se zaměstnavatelé už delší dobu finančně pohybují na hranicích svých možností, ale navíc se potvrzuje, že jen peníze jako nástroj dlouhodobé motivace a loajality samy o sobě nestačí,“ říká Petra Gubíková, ředitelka prodeje společnosti Up Česká republika a dodává: „K získání a především udržení zaměstnanců musí proto zaměstnavatelé vedle adekvátní mzdy hledat a využívat i jiné nástroje, ať už se jedná o CSR aktivity nebo o efektivní práci s nefinančními zaměstnaneckými benefity.“


Do nové práce (nejen) za benefity Právě práce s benefity může být správným směrem. Průzkum totiž ukázal, že lidé, kteří za poslední rok změnili pracovní místo, neodešli vždy primárně za vyšší mzdou, když si finančně polepšilo jen 16 % z nich. Naproti tomu si však tito zaměstnanci nejvýrazněji ze všech dotázaných přilepšili v množství a skladbě benefitů. Celkově také tito lidé pociťují nejméně negativních aspektů. A pokud se nějaké objeví, nemají žádný problém jít pracovat zase jinam.


Dopady nedostatku pracovních sil na zaměstnance... v %
(+) Dostal/a jsem přidáno... 21,3 
(+) Byly mi navýšeny současné benefity... 6,7 
(+) Přibyly mi nové benefity... 6,4 
(+) Mám zkrácenou pracovní dobu... 3,9 
(+) Zaměstnavatel se mě snaží nepřetěžovat... 3,7 
(-) Já osobně mám více práce... 24,3 
(-) Cítím napětí ze strany nadřízených... 16,3 
(-) Musím dělat i práci za ostatní... 16,1 
(-) Mám hodně přesčasů... 12,6 
(-) Cítím napětí ze strany kolegů... 11,0 
(-) Musím pracovat i o víkendu... 10,8 

09/05/2019 | finparada.cz

Na chalupu nebo k moři? Pětina Čechů letos zvládne obojí

Více
Méně

Dovolenou v zahraničí letos plánuje asi 60% Čechů. Nejméně třetina na ni vyrazí s cestovkou. Mimo jiné také proto, že cestu a pobyt může částečně hradit zaměstnaneckými benefity. Podle údajů společnosti Sodexo si Češi takto snižují výdaje na dovolenou v průměru o 9 000 Kč.


Většina Čechů má o letošní dovolené jasno. Tábory těch, kteří vyrazí do zahraničí, nebo naopak zůstanou v České republice, jsou vyrovnané, nicméně asi pětina lidí plánuje zvládnout obojí. V každém případě Češi preferují tradiční formy ubytování v hotelích a penzionech. Kempování (ať už ve stanu, nebo v karavanu) holduje asi 13 % dovolenkářů, trávit volno na chatě či chalupě považuje za dovolenou necelých 10 % respondentů průzkumu, který si nechala zpracovat společnost Sodexo Benefity.


Jak vypadá ideální dovolená? Jakkoliv, hlavně „vypnout“ Trojici nejoblíbenějších forem dovolených tvoří dovolená u moře (47 %), výlety v přírodě (43 %) a „jakákoliv dovolená, kde se dá tzv. vypnout“ (40 %). Obliba poslední ze zmiňovaných variant roste spolu s věkem a průzkum také ukázal, že například takový relax u moře vůbec není snem lidi před důchodem. Největší zájem o něj mají nejmladší věkové skupiny a s rostoucím věkem tato preference klesá. Podobné je to s cestováním a sportem v přírodě, vyhovuje spíše mladším ročníkům. Obecně lze říci, že mladí lidé jsou více nadšení pro všechny formy dovolené a výrazně více než jiné věkové skupiny se zajímají o cestování do exotických zemí (39 % vs. průměr 19 %) nebo poznávání nových lidí (21 % vs. 11 % průměr). Chtějí být zkrátka aktivní.


Více peněz, delší volno Mladí lidé si na dovolenou také nejčastěji musí naspořit, zatímco nejvíce lidí, kteří ji zvládnou bez problémů pokrýt ze svých pravidelných příjmů, je mezi věkovou skupinou 55 až 65 let. I tak ale platí, že si na dovolenou šetří téměř tři čtvrtiny lidí.


Příjemný způsob, jak snížit náklady na dovolenou, představují zaměstnanecké benefity. „Legislativní limit na cestování je stanoven na 20 000 Kč u jednoho zaměstnavatele za rok,“ vysvětluje Tereza Knířová ze Sodexo Benefity. Poskytovatel zaměstnaneckých benefitů nabízí kartu nebo poukázky Flexi Pass, za které se dá koupit zájezd, ubytování, ale také sportovní či kulturní zážitky. „Z benefitů na volný čas naši uživatelé utratí 10 % na cestování a dovolenou. Flexi Pass v souvislosti s dovolenou lidé využívají nejvíce na nákup v cestovních kancelářích FISCHER, Blue Style a EXIM tours. Průměrná útrata za dovolenou z benefitů je 9 000 Kč,“ prozrazuje Tereza Knířová.


Průzkum také zjišťoval, co by lidé dělali, kdyby měli na dovolenou o 10 000 Kč více, a ukázalo se, že 28% respondentů by zvolilo delší dovolenou a 27% respondentů by vyrazilo ještě na jednu dovolenou. Více než pětina respondentů by si také nechala líbit větší luxus, jako třeba all inclusive. Skoro čtvrtina Čechů totiž musí na dovolené držet svou peněženku zkrátka a téměř další polovina se do podobné situace dostává v destinacích, kde je draho.

09/05/2019 | spolecenskaodpovednostfirem.cz

Sbírka stravenek Ticket Restaurant vynesla skoro půl milionu korun

Více
Méně

Částku přes 442 tisíc korun vynesla speciální sbírka stravenek a volnočasových poukázek, kterou od loňského prosince do konce února organizovala společnost Edenred.


Ta nyní výnos ze sbírky předá Potravinové bance, která za ně nakoupí jídlo pro lidi v nouzi a děti v dětských domovech. „Celkem na naši sbírku přispělo stravenkami Ticket Restaurant nebo poukázkami Edenred Benefits téměř 1 500 dárců z celé České republiky. Chtěl bych jim za jejich účast poděkovat. Prostředky ze sbírky již má na účtu Potravinová banka. Ta za ně nakoupí potraviny pro Charitu, Armádu spásy, Naději, Klokánky, Koaly, Domovy na půl cesty, azylové domy nebo dětské domovy,“ uvedla Daniela Pedret, manažerka pro komunikaci ve společnosti Edenred.


Potravinová banka od výrobců a obchodníků odebírá neprodané či neprodejné potraviny, tedy takové, které mají poškozený obal, špatné označení nebo blížící se termín konce minimální trvanlivosti. Ty pak rozdává potřebným. „ Výtěžek ze sbírky společnosti Edenred doplní její sortiment – peníze půjdou na nákup takových potravin, které se běžně Potravinové bance nedostávají, například na nákup sýrů, másla, masných a uzenářských výrobků, trvanlivých potravin nebo dětských přesnídávek,“ doplňuje Daniela Pedret ze společnosti Edenred.


Edenred je největší světovou firmou na poli firemních benefitů, v tuzemsku je známý zejména díky stravenkám Ticket Restaurant. Firma také dlouhodobě rozvíjí projekty v oblasti vyváženého stravování. „Jako vydavatelé stravenek se snažíme co nejvíce přispět k zdravému a vyváženému stravování zaměstnanců a prospěšný projekt s Potravinovou bankou na tuto naši činnost plynule navazuje,“ sdělila Daniela Pedret.


Spoluprací s Potravinovou bankou navazuje Edenred na společensky odpovědnou aktivitu z minulých let, kdy poskytoval prostředky ze sbírky stravenek projektu Pomozte dětem. Potravinovou banku nyní zvolil proto, že vybrané prostředky půjdou cíleně do oblasti stravování, ve které Edenred působí. „Společnosti Edenred velice děkujeme. Vážíme si jejího odpovědného přístupu a podpory v oblasti boje proti plýtvání potravinami a těší nás, že si vybrali právě nás za partnerskou organizaci v tomto projektu. Jsme rádi, že jsme mohli finanční dar použít na nákup potravin potřebným lidem,“ říká Věra Doušová, ředitelka Potravinové banky Praha a Středočeský kraj.


Díky činnosti Potravinové banky je měsíčně rozdáno 210 tun potravin do 156 organizací. „Distribucí vyřazených potravin pravidelně pomáháme zajistit stravu pro 30 tisíc lidí v Česku,“ uvádí Věra Doušová. 

06/05/2019 | Revue Sondy

Podpora kvalitního stravování zaměstnanců je investice, která se vyplatí

Více
Méně

říká Christopher Wanjek, mezinárodní expert na problematiku výživy a zdraví exkluzivně pro Sondy

Expertní kulatý stůl nazvaný Daňová podpora zaměstnaneckého stravování se za účasti představitelů zaměstnavatelů, odborů, státní správy a Asociace provozovatelů poukázkových systémů uskutečnil začátkem dubna v Praze. Jeho účastníci se shodli, že systém stravování zaměstnanců s podporou stravenek má pozitivní vliv na zdraví zaměstnanců, státní rozpočet i na výdělky českých restaurací.

Státní pokladna si díky stravenkovému systému ročně přijde na téměř čtvrt miliardy korun. Potvrdila to studie Institutu oceňování majetku při Vysoké škole ekonomické, kterou představil ekonom Tomáš Buus. Pokud se přidají kantýny, je podle studie pozitivní dopad používání stravenek na rozpočet 1,6 miliardy korun. Restauratérům a kantýnám pak podpora stravování přinese asi 1,3 miliardy korun v zisku. Nejde však zdaleka jen o ekonomické dopady, mnohem důležitější je z pohledu odborů jednoznačně otázka vlivu na zdraví a výkon zaměstnanců. Jídlo v práci ovlivňuje náš výkon, bezpečnost práce a naše zdraví Sondy při této příležitosti vyzpovídaly amerického experta na problematiku výživy a zdraví Christophera Wanjeka, autora uznávané odborné studie Food at Work (Jídlo v práci), kterou vydala Mezinárodní organizace práce.


* Kde se nápad se stravenkami zrodil?

Začalo to v padesátých letech v Anglii. Doslova se traduje, že jistý John Hack obědval s několika přáteli a zahlédl, jak lidé vedle u stolu platí papírovými lístky. Zeptal se číšníka, o co jde, a ten mu vysvětlil, že se blízké firmy s restaurací dohodly, že takto budou hradit stravu svých pracovníků. Poválečná Británie v té době opustila přídělový systém potravin a prioritou ekonomické obnovy bylo, že pracující musí mít každý den náležité jídlo. Hack celý postup promyslel, založil vlastní firmu, která tento systém za servisní poplatek spravovala. Nové stravenky byly osvobozeny od příspěvku na sociální pojištění. Postupně stravenky vznikaly jako sociální potřeba, a to je také důvod, proč je dodnes odbory a státy podporují, byť s různou legislativní podporou.

* Dnes už smyslem není jen to, aby lidé měli jídlo, ale aby jedli i zdravě, ne?

Ano, i když v chudších zemích, jako jsou Venezuela, Indie a další, je důležité zajistit kupní sílu pro jídlo. Ale máte pravdu, dnes bojujeme proti tomu, aby stravenky nebyly poukázkou na nezdravé jídlo. Měly by být do budoucna přínosem k omezení obezity a chronických nemocí. Měly by být i „zdravotními poukázkami“. V USA experti doslova bijí na poplach, protože pravidelné stravování ve fastfoodech vede k obezitě a celkově špatnému zdravotnímu stavu. Cukrovka se začíná objevovat stále častěji u mladých lidí. Mluví se proto o stravenkách, které by směřovaly na zdravější alternativu jídel tak, aby to podnítilo restaurace se o takový jídelníček snažit a mohly být zařazeny do tohoto systému. Dnešním trendem musí být „jezte chytře“, lidé si musí postupně více uvědomovat, jak velkým klíčem ke zdraví je správný přístup k jídlu a jeho výběr. Vhodná skladba jídel je důležitá pro naši imunitu, kvalitu a délku života a tím jednoznačně i pro náš výkon v zaměstnání. Za civilizačními nemocemi jednoznačně stojí nezdravé jídlo.

* Ve své práci Food at Work představujete mnoholeté zkušenosti se zaměstnaneckým stravováním. Analyzoval jste a srovnával stravování doslova napříč kontinenty, porovnával velké i malé země, bohaté a chudé, malé i nadnárodní firmy. K čemu jste dospěl, jaké doporučení máte pro zaměstnavatele a odbory?

Začnu jednou zajímavostí. Největší podíl zaměstnanců zahrnutých do stravenkového systému má Maďarsko – je to 80 % všech pracujících. Důvod? Podporuje tento systém, aby lépe reguloval výběr daní, zlepšil zdraví svých zaměstnanců a „dohnal“ západní Evropu. Tuto formu benefitů od jejich vzniku jednoznačně podporují a preferují odbory, a právě podle úrovně jejich zájmu a tlaku je stravování zaměstnanců věnována pozornost zaměstnavatelů a státu. Ve svých vystoupeních velmi rád uvádím příklad majitele kanadské společnosti Husky, který své zaměstnance, pokud jde o stravovací benefity, doslova hýčká. Odměnou mu je vysoká produktivita práce, minimální nemocnost a nejnižší úrazovost. Stravování a gastronomie je dnes věda, která přináší prokazatelné poznatky o tom, jak důležitý má vliv na výkon zaměstnance vyrovnaný přístup ke stravování. Je to investice, která se zaměstnavateli jednoznačně několikanásobně vrátí. V Česku jsem se setkal s krásným příslovím, že láska prochází žaludkem. Já bych si ho s dovolením trochu přizpůsobil a řekl, že vyvážené jídlo v práci je předpokladem dobrého byznysu.

05/05/2019 | echo24.cz

Přesčasy, napětí... Mám změnit práci? Negativní dopady rekordní zaměstnanosti zesilují

Více
Méně

Téměř dvě třetiny zaměstnaných Čechů pociťují, že se pracovní trh v ČR potýká s nedostatkem pracovních sil. Většina vnímá hlavně negativní dopady tohoto stavu, jako jsou přesčasy nebo napětí na pracovišti. Proti loňsku poměr negativních aspektů nad těmi pozitivními zesílil. Vyplývá to z průzkumu společnosti Up ČR. Stále více zaměstnanců proto zvažuje změnu pracovního místa, nyní to je 43 procent lidí.

Krátkodobý výkyv nezaměstnanosti nad tři procenta se v březnu opět vrátil na tuto hranici. Jde o nižší nezaměstnanost, než tomu bylo před rokem ve stejnou dobu. Na jedné straně tato situace ukazuje na stále dobrou kondici české ekonomiky, na druhé straně se neustále prohlubuje problém nedostatku pracovních sil, který dlouhodobě pociťují jak zaměstnavatelé, tak zaměstnanci. Z projevů nedostatku pracovních sil, které zaměstnanci pociťují, jsou více než dvě třetiny negativní. Nejčastěji jde o navýšení množství práce, která od loňska přibyla téměř čtvrtině lidí, 16 procent musí dělat práci za ostatní. Shodné množství zaměstnanců pociťuje napětí ze strany nadřízených a 11 procent ze strany kolegů. Stejně jako v minulém roce vnímají negativní důsledky rekordní zaměstnanosti zaměstnanci nejčastěji v Praze.

S negativními projevy se zaměstnavatelé podobně jako loni snaží bojovat hlavně vyšší finanční odměnou (21 procent), méně často navyšují či přidávají benefity, případně zkracují pracovní dobu. V celkovém měřítku však poměr negativních aspektů vůči těm pozitivním vzrostl. Lidé jsou unavení a dochází jim trpělivost, proti loňským výsledkům se tak zvýšil počet zaměstnanců, kteří zvažují své místo opustit, ze 37 na 43 procent. "Nejenže se zaměstnavatelé už delší dobu finančně pohybují na hranicích svých možností, ale navíc se potvrzuje, že jen peníze jako nástroj dlouhodobé motivace a loajality samy o sobě nestačí," uvedla ředitelka prodeje společnosti Up ČR Petra Gubíková.

Průzkum ukázal na to, že lidé, kteří za poslední rok změnili pracovní místo, neodešli vždy primárně za vyšší mzdou. Finančně si polepšilo jen 16 procent z nich. Naproti tomu si tito zaměstnanci nejvýrazněji ze všech dotázaných přilepšili v množství a skladbě benefitů. Celkově také tito lidé pociťují nejméně negativních aspektů. A pokud se nějaké objeví, nemají problém jít pracovat zase jinam. Up ČR je filiálkou francouzské mateřské společnosti Up (dříve Le Cheque Déjeuner). Specializuje se na motivační programy pro zaměstnance v soukromém i veřejném sektoru. Průzkum provedla mezi 525 respondenty.

30/04/2019 | iDNES.cz

Za oběd i více než 120 korun. Češi si neváhají připlatit za kvalitu

Více
Méně

Ceny obědů v českých restauracích rok od roku rostou. Jsou to ale i samotní Češi, kteří si za kvalitnější jídlo z lepších surovin připlácejí. Průzkum společnosti Endered tvrdí, že za rok vzrostly obědové útraty o sedm korun.


Češi za obědy v restauracích v průměru utratí 120 korun. Za poslední rok vzrostly jejich útraty o skoro 6 procent. Není to ale jen tím, že zdražují potraviny, jejichž cena naposledy vzrostla letos v březnu. Češi a Moravané se naučili vybírat si kvalitnější jídlo a neváhají si za něj připlatit. Vyplývá to z Ticket Restaurant® Card Indexu, který je sestavený z plateb více než 150 tisíc tuzemských zaměstnanců, kteří k úhradě obědů v restauracích používají platební stravenkovou kartu Ticket Restaurant® od společnosti Edenred.


Kvalitnější oběd si přitom nedopřávají jen lidé z velkých měst, jak to bylo v minulosti. Stále častěji rostou útraty i v dalších českých městech. Ze statistiky, kterou každý měsíc tvoří téměř 1,3 milion u transakcí v tuzemských restauracích, vyplývá, že nejvíce vzrostly útraty v Ostravě, Olomouci a Jihlavě. Nezvykle ale rostou třeba i v Ústí nad Labem. Vývoj průměrné útraty za obědy v krajských městech „V absolutních částkách výdajů za oběd tato města, známá nižšími průměrnými mzdami, stále zaostávají, ale rozdíl mezi nimi a Prahou či Brnem se už nezvyšuje. Vidíme v tom dva základní důvody. Jednak ceny surovin rostou stejnou měrou v celé zemi a promítají se do nákladů všech restaurací, zároveň ale i lidem v regionech roste životní úroveň,“ říká Daniela Pedret ze společnosti Edenred. Obecně nejméně lidé chodí do restaurací obědvat po vánočních svátcích. Ani letos tomu nebylo jinak. Naopak v březnu se lidé na oběd do restaurací vrátili. Mohl za to i náhlý růst inflace, která byla nejvyšší za posledních šest let. Například brambory v březnu zdražily o 75 procent a máslo o 8,6 procenta. „Restaurace to samozřejmě promítají do cen. Na druhou stranu lidé jsou ochotni si připlatit, neboť se chtějí kvalitně najíst a nešetří,“ vysvětlila Pedret.


Od svých zaměstnavatelů lidé nejčastěji dostávají stravenku v hodnotě kolem 100 korun. Vzhledem k tomu, že si část útrat lidé platí ještě ze svého, za obědy tak připlácejí přibližně 20 korun navíc. Prostor pro zvýšení příspěvku na stravné je přitom poměrně výrazný. Hodnota ideální stravenky, při které firmy i zaměstnanci dosáhnou maximální daňové úspory, je totiž letos 123 korun.

26/04/2019 | finance.cz

Jaký je rozdíl mezi stravenkou a stravným?

Více
Méně

Stravné a stravenka rozhodně není to samé. Jaký je mezi nimi rozdíl a kdy je nárok na jedno anebo na druhé? Může vám být navíc „přiklepnuto“ oboje? Už jen základním rozdílem je, že stravné anebo také diety slouží jako kompenzace výdajů na stravování na služebních cestách zaměstnanci nebo OSVČ. Stravenka je pak pouze poukázka na jídlo do restaurace anebo na potraviny.


Kdy vzniká nárok na stravné? Stravné je druh cestovní náhrady, která je nároková. To znamená, že zaměstnavatel je povinen vám podle Zákoníků práce stravné poskytnout, pokud splníte určité podmínky. Abyste na stravné získali právo, musíte na služební cestě strávit více než 5 hodin. Výše stravného se pak odvíjí podle délky služební cesty anebo sektoru, ve kterém zaměstnanec pracuje. Každý rok se navíc jednotlivé sazby zvyšují kvůli inflaci. 


Ve státní sféře musí zaměstnavatel dodržovat rozpětí, v podnikatelské se jedná pouze o minimální sazbu, která může být navýšena, nikoliv ponížena. Zaměstnanci navíc může vzniknout nárok jak na tuzemské, tak i zahraniční stravné. Zahraniční diety náleží pracovníkovi už tehdy, pokud se ocitá v cizině déle než 1 hodinu. Kdy je nárok na stravné a na stravenku - cestovní náhrady Zdroj: Shutterstock Krácení stravného a zánik nároku na diety Sazba stravného může být pokrácena o 25 – 70 %, jestliže zaměstnanci bylo poskytnuto bezplatné jídlo. To ale musí mít formu snídaně, oběda nebo večeře, nikoliv svačiny nebo občerstvení. Diety vám mohou být „sebrány“ úplně, jestliže jste měli možnost minimálně 2 bezplatných jídel.


U delších služebních cest, které však trvají maximálně 18 hodin, stravné nedostanete, pokud vám byla poskytnuta alespoň 3 bezplatná jídla. Jak je vypláceno stravné? Stravné je zaměstnanci vyplaceno jako součást mzdy nebo platu. Je osvobozeno od zdanění a také od odvodů na sociální a zdravotní pojištění. Daň a pojistné se ale odvede z částky nad stanovený limit, pokud byla zaměstnancům v soukromém sektoru nabídnuta vyšší sazba. Celá výše stravného je pak pro zaměstnavatele daňově uznatelným nákladem. Dieta nemůže být zaměstnanci uhrazena stravenkou. Kdy vzniká nárok na stravenky? Poskytnutí stravného je povinnost zaměstnavatele, zajištění stravování na pracovišti už ale ne, což znamená, že ani stravenka není nároková. Je pouze zaměstnaneckým benefitem a závisí jen na zaměstnavateli, zdali vám v práci poskytne stravenku, možnost závodního stravování anebo ani jedno.


Vždy vám však musí poskytnout přestávku na jídlo. Toto nepovinné plnění ze strany zaměstnavatele je velmi oblíbené, lze jím hradit oběd, ale i potraviny, pokud si zaměstnanec vaří sám. Pokud se však zaměstnavatel rozhodne podílet na stravování zaměstnanců, nesmí stravenky poskytovat jen vybraným pracovníkům, ale všem, jinak by se jednalo o diskriminaci. Příspěvek zaměstnavatele na stravování Pokud zaměstnavatel poskytuje stravenky/příspěvek na stravování na základě vnitřního předpisu anebo dohody v kolektivní smlouvě, zaměstnanci náleží stravenka za každý den, pokud jeho přítomnost na směně trvá déle než 3 hodiny. Nezapočítává se práce přesčas. 45 % na stravování si zaměstnanec hradí sám ze mzdy, zbylých 55 % přispívá zaměstnavatel. Příspěvek je pak osvobozen od daně z příjmu a odvodů na sociální a zdravotní pojištění.


Zaměstnavatel si svou část může odečíst jako daňově uznatelný náklad. Ano, zaměstnanci může za 1 den náležet stravenka i stravné. Musí být ale splněny podmínky nároku. Zaměstnanec se během dne tedy musí zdržet na pracovišti alespoň na 3 hodiny a poté odjet na služební cestu, která musí trvat minimálně 5 hodin. Pokud tedy do práce přijdete např. na 8:00, ve 12:00 pracoviště opustíte a odjedete na služební cestu, ze které se vrátíte v 20:00, vznikne vám nárok na stravné i na stravenku, pokud ji zaměstnavatel poskytuje.

23/04/2019 | patria.cz

Vyplatí se vůbec investovat do spokojenosti zaměstnanců?

Více
Méně

Stále více firem klade velký důraz na to, aby se jejich zaměstnanci cítili v práci dobře.

 

Předpokládají, že se to projeví i na jejich produktivitě, a nová studie, jejíž závěry byly zveřejněny na stránkách VoxEU, tento předpoklad potvrzuje. Jejími autory jsou Christian Krekel, George Ward a Jan-Emmanuel De Neve a opírá se nezávislé analýzy společnosti Gallup, které pokrývají téměř 2 miliony zaměstnanců a výkony 80 000 podnikatelských jednotek ve 49 odvětvích a 73 zemích. 


Autoři studie poukazují na to, že stále více firem věří ve vazbu mezi produktivitou zaměstnanců a jejich spokojeností, doposud ale chyběly důkazy, že tomu tak skutečně je. Jejich analýza ukazuje, že spokojenost zaměstnanců se projevuje v klíčových oblastech, jako je věrnost zákazníků, produktivita, obrat zaměstnanců a ziskovost. V následujícím grafu vidíme sílu korelace mezi spokojeností zaměstnanců a zmíněnými proměnnými:   Autoři studie se zaměřili i na jednotlivá odvětví a výsledkem je druhý graf, který ukazuje korelace mezi spokojeností zaměstnanců a zmíněnými ukazateli. Obecně nejsilnější je korelace ve finančním sektoru, ve výrobním sektoru nalézáme vysokou korelaci zejména v případě ziskovosti:   Jedním z důvodů pro mimořádně silnou vazbu mezi spokojeností zaměstnanců a jejich produktivitou ve financích může být to, že obecně jde o odvětví s vysokou mírou stresu, kde mají lidé většinou málo volného času. Toto odvětví pak má větší prostor pro zlepšení pracovních podmínek a následně produktivity, než mají odvětví jiná, míní autoři studie.   Proč by se ale měla spokojenost zaměstnanců vůbec nějak projevovat na produktivitě?


Studie upozorňuje, že z použitých dat nelze vyvozovat pevné závěry na toto téma. Nicméně je pravděpodobné, že produktivita je dána motivací zaměstnanců a s ní úzce souvisí jejich emocionální stav. Ten pak zase určují podmínky na pracovišti, které se promítají do takových oblastí, jako je kreativita i pracovní nasazení.   Podle studie dokazují tuto vazbu i laboratorní pokusy. Podle nich „lepší podmínky zvyšují produktivitu až o 12 %“. A její autoři zmiňují i to, že lidé, kteří v mladém věku vykazují větší spokojenost se svým životem, mají obvykle později výrazně vyšší příjmy. Platí to i v případě, kdy jsou srovnáváni sourozenci a výsledky jsou očištěny od vlivu faktorů, jako je vzdělání či zdraví.   Snahy o zvýšení produktivity firmy by se tak měly zaměřit zejména na pracovní podmínky zaměstnanců a jejich spokojenost včetně vzájemných vztahů. Tyto podmínky by měly být soustavně sledovány včetně nákladů spojených se snahou o jejich zlepšení. Tím se ukáže, jaké jsou nákladově nejefektivnější kroky vedoucí ke zlepšení podmínek v zaměstnání. Za nimi pak následuje produktivita a ziskovost firmy, uzavírají autoři studie.  

18/04/2019 | Mladá Fronta DNES

Firmy učí zaměstnance sportovat

Více
Méně
Desetitisíce korun ročně vynakládají firmy na sportovní hrátky svých zaměstnanců. Společným potápěním v Chorvatsku, lyžovačkami v Alpách nebo závody na motokárách svým lidem dopřávají takzvaný wellbeing neboli osobní pohodu. 
 

Tři sta padesát korun měsíčně vydá brněnská firma 4heat na sportovní vyžití jednoho zaměstnance. „Ale pozitivní přínos u kolegů je nevyčíslitelný. Předcházíme tím například zdravotním komplikacím ze sedavého zaměstnání, a tím snížení dnů pracovní neschopnosti,“říká Michal Kubeš, marketingový manažer společnosti, která letos začala svým zaměstnancům předplácet Multisport kartu.   Poukázku na volný vstup do sportovních a relaxačních center svým lidem nabízí stále více firem. V roce 2017 využívalo tento benefit 83 tisíc zaměstnanců, loni už 133 tisíc.   „Zájem o cvičení ve fitness centrech a na skupinových lekcích stoupá. Jedná se totiž o aktivity, které můžete pohodlně skloubit s pracovní dobou. Síť těchto sportovišť je dnes již natolik rozšířená, že mnoho zaměstnanců si může najít cvičební centrum v nejbližším okolí svého pracoviště a jít si tak zacvičit buď cestou do práce, z práce, nebo během obědové pauzy,“ vysvětluje nárůst poptávky Marián Škripecký ze společnosti Multisport Benefit.   Hodinu plavání za oběd mohou zaměnit i zaměstnanci dodavatele chlazení a vytápění pro průmyslové objekty 4heat. „Kdokoli ve firmě, respektive na každé pracovní pozici, si může upravit svoji pracovní dobu tak, aby mohl sportovní aktivitu navštívit kdykoli během dne, například zaplavat si před polednem a využít tak volnějšího bazénu,“ podotýká Michal Kubeš. 

 

Hraje celá firma 

 

Na Multisport kartu připlácí svým lidem i firma Unicorn Systems. „Zajišťujeme karty i pro partnery a děti našich zaměstnanců. Naši spolupracovníci tak mohou za sportem vyrazit kdykoli i s rodinou či přáteli,“ vyzdvihuje ředitelka HR Kateřina Zahálková. Své fyzické síly mohou zaměstnanci společnosti, která se zabývá informačními a komunikačními technologiemi, poměřit v řadě firemních soutěží. „Pořádáme turnaje v nejrůznějších míčových hrách, od volejbalu, beachvolejbalu přes squash, fotbal a minigolf až k fotbalgolfu, a to pro všechna naše vývojová centra,“ dodává Zahálková.   A to není vše. Do sportovního kalendáře firmy se vejde i orientační soutěž Vigour Rider, která loni měla automobilovou verzi. Letos se chystá Bike Edition. „V létě ti odvážnější vyrazí na windsurfové kempy do Řecka nebo na firemní plavby do Chorvatska. V zimě společně lyžujeme a chodíme na výlety na sněžnicích,“ popisuje další aktivity vývojářů Zahálková.   O deset tisíc korun více než rok předtím vydala na sportování svých zaměstnanců i pohledávková firma Kruk. „Naši zaměstnanci využili například permanentky do posiloven, kurzů tance, jógy, golfu a dalších. Za minulý rok utratili za sportovní aktivity 60 tisíc korun,“ říká vedoucí HR Zdeněk Babička. 

 

Utrácet může i nesportovec 

 

Podle nedávného průzkumu společnosti Up Česká republika má téměř 30 procent lidí více práce, stejné množství lidí cítí napětí na pracovišti a téměř shodný počet zaměstnanců musí pracovat přesčas nebo o víkendu. Aby takový dlouhodobý tlak neskončil psychickými problémy nebo syndromem vyhoření a vysokou fluktuací zaměstnanců, je nutné, aby zaměstnavatelé své lidi dokázali udržet v osobní pohodě.   „Vedle jednorázových akcí je stále více potřeba, aby firmy pracovaly s kumulací stresu a únavy zaměstnanců každodenně,“ vysvětluje zvyšující se zájem o pohyb Petra Gubíková, ředitelka prodeje společnosti Up Česká republika.   Volnočasové poukázky či systémy kafeterií mají stále pestřejší nabídku. „Tvrdě pracující dělník těžko ocení poukázku do fitness centra, když si chce po práci spíše odpočinout. Stejně tak může být nevhodná permanentka do solária pro někoho, kdo pracuje celý den venku. Nejlépe tak je, pokud se firma na benefitech se zaměstnanci dohodne a pravidelně vyhodnocuje jejich spokojenost,“ říká Klára Hnátová ze společnosti Ekospol.   To se líbí i softwarové vývojářce Pavle, která sice týmovým hrám neholduje, zato ráda zajde do sauny či na masáž. „Nikdy jsem moc nesportovala, spíš jen z donucení. Ale relax potřebuju stejně jako ostatní. Vždyť kolikrát se ze židle nehnu několik hodin a občas mě zazlobí krční páteř,“ říká třiatřicetiletá žena, která teď za firemní peníze dochází dvakrát týdně na masáže. Wellnes aktivity si podle společnosti Multisport užívá pět procent pracujících. Je jich stejně jako vyznavačů tenisu, badmintonu či squashe. 

 

Po práci ke koním 

 

A nesportuje se jen pod dohledem firmy. Stále více lidí utužuje svůj koníček v soukromí taky proto, aby pak mohli podnik reprezentovat. „Chceme, aby naši lidé měli také čas na rodinu a koníčky, a proto jsme rádi, že se věnují i sportování. Nejrozšířenější sporty jako běh a cyklistiku podporujeme firemními sportovními dresy,“ říká Zahálková z Unicorn Systems.   A jakým sportům zaměstnanci fandí, když zrovna nezápolí na firemních turnajích? „Najdete mezi námi maratonce, triatlonisty i golfisty. Řada z nás jezdí na koni, chodí na hot jógu a nebrání se ani adrenalinovým aktivitám, jako jsou skoky padákem nebo bungee jumping. Navíc se někteří ze spolupracovníků věnují i méně tradičním sportům – například žonglování a lukostřelbě,“ vypočítává ředitelka HR Zahálková.   Výkonnostnímu motosportu, basketbalu či fobalu se věnuje i část zaměstnanců firmy 4heat. „Někteří začali chodit cvičit, přitom kdyby tento nový benefit nevznikl, nezačali by,“ myslí si Michal Kubeš. 

 

16/04/2019 | HR Forum

Možnosti platit kartou Ticket Restaurant se rozšiřují

Více
Méně

Obliba plateb za obědy s nejrozšířenější stravenkovou kartou Ticket Restaurant stále roste.


Výrazně tomu přitom pomáhá zvyšující se počet míst, kde lze kartu použít. V celém Česku se s kartou dá nyní zaplatit v 18 tisících provozovnách. „Vybrat si může každý, s kartou lze zaplatit v restauracích, jídelnách, dovážkových společnostech či prodejnách s potravinami,“ říká Nicolas Eich, generální ředitel společnosti Edenred.   Partnerská síť firmy Edenred se přitom nadále rozšiřuje. K řetězcům Albert, Coop, Tesco a exkluzivně Penny nově přibyly i prodejny skupin Kaufland a Billa. A dále poroste i nabídka v oblasti dovážkových firem. Edenred již delší čas spolupracuje se společností Dáme jídlo a nyní jedná i s dalšími firmami z oboru. „Naším cílem je co nejvíce rozšiřovat nabídku partnerských společností, aby lidé měli pestrou volbu, jak se stravovat,“ říká Nicolas Eich ze společnosti Edenred.   S kartou Ticket Restaurant nyní platí obědy 150 tisíc zaměstnanců. Její popularita přitom v posledních měsících výrazně vzrostla díky tomu, že s ní lze platit i prostřednictvím mobilních telefonů s operačním systémem Android i s iPhony. „Mobilní platby jsou na vzestupu. Již nyní uskuteční lidé každou desátou platbu s kartou prostřednictvím mobilu nebo hodinek,“ doplňuje Zbyněk Vystrčil z firmy Edenred. 

09/04/2019 | iDnes.cz

Stravování zaměstnanců se zásadně změnilo. Už nerozhoduje přeplněný talíř

Více
Méně
Ještě před deseti lety bylo více lidí, kteří se chtěli na obědě hlavně hodně najíst, než těch, kteří vyhledávali vyvážené jídlo. Dnes je situace opačná. Velkou porci vyžaduje jen čtvrtina Čechů a čtyřicet čtyři procenta volí lehčí jídla. Česká klasika sice stále vede, stále populárnější jsou však třeba saláty.

 

Je krátce po poledni, stolky v rychlém občerstvení na rušné pražské křižovatce u Anděla jsou plné a od pultu se vine fronta. Hranolky, hamburgery, kuřecí nugety. Rychle na tácek nebo do sáčku s sebou. Trvá-li oběd déle než patnáct minut, začnou být strávníci podráždění.

Tady to vypadá, že se svět zaměstnanecké gastronomie zastavil.

„Je to rychlé a vždycky stejně dobré,“ argumentuje Jindřich, když v papírové tašce odnáší zásobu smažených kalorií pro celou kancelář.

Zatímco si Jindřich s kolegy dál dopřává pravidelnou dávku americké stravy, Češi obecně od fast foodu upouštějí. Alespoň to tvrdí výsledky mezinárodního průzkumu stravovacích návyků zaměstnanců FOOD, které zveřejnila a před deseti lety ve spolupráci s Unií rozjela stravenková společnost Edenred.

„V roce 2009 obědvalo ve fast foodu dvanáct procent zaměstnanců, loni jejich počet klesl na pět procent. V evropském srovnání je to největší podíl, ale jeho obliba klesá,“ říká manažerka programu FOOD společnosti Edenred Michaela Číhalíková.


Český vynález: polední menu

Stejně klesá i počet strávníků v tradičních restauracích. Před deseti lety vyrazilo na oběd do hostince 62 procent z nás, teď je to každý druhý. „I tak jsme v době oběda nejpočetnějšími návštěvníky restaurací,“ potvrzuje Číhalíková.

Čím to? Nejspíš je za tím český kulinární vynález. Polední menu, které do sebe strávník nasouká raz dva. 

Chcete-li to řečí čísel, v roce 2009 chodila na restaurační menu méně než třetina zaměstnanců. Dnes jich je čtyřicet tři procenta. Jak rychle jsme obslouženi, považuje za klíčové kritérium téměř polovina z 1 105 respondentů průzkumu.


Je libo řížek nebo spíš exotiku?

Rychlost nerychlost, nejdůležitějším měřítkem naší spokojenosti zůstává, co před námi přistane na talíři a jestli si máme z čeho vybrat.

„Hlavně musíme mít v nabídce několik smažených jídel, ta chtějí zákazníci nejvíc. A pak vepřo knedlo zelo, hovězí na pepři a majoránce, moravského vrabce, výpečky, guláš,“ vypočítává favority jídelního lístku Vít Pospíšil, majitel jídelny PROJN v Brně-Židenicích, kde se nad omáčkami setkávají dělníci i osazenstvo okolních kanceláří.

Takže vyhrává na celé čáře česká klasika? Zatím ano. Ovšem stačí zajet do centra Brna a chuťové preference se výrazně promění. Ač jste v samém srdci a mozku jižní Moravy, můžete tu absolvovat labužníkovu pouť po celém světě. Od japonského sushi přes italskou pastu po americké burgery. A všude to vypadá v době polední pauzy podobně: žádné volné místo, všude skupinky mladých z kanceláří a úřadů a před nimi exotické pochoutky v podobě poledního menu.

„Poptávka je hlavně po kuřecích kouscích v omáčce, ale lidé chtějí i vegetariánské menu, jako je cizrna nebo lilek,“ pochvaluje si zájem strávníků Nepálec Shiva Lal Kharal, majitel restaurace Budhha Brno.


Začali jsme počítat kalorie

Cizrna? Lilek? Oběd, v němž chybí maso? Ano, i to jsou novinky, které se zvolna vplížily do talířů.

„Průzkum ukázal některé pozitivní trendy. Češi už například tolik nepreferují velké porce, jako tomu bývalo dřív, a hlavně se zajímají o nutriční hodnotu pokrmů. Stále více z nich hledí na to, co přesně jedí,“ pochvaluje si manažerka programu FOOD. Přiblížili jsme se tak strávníkům z Francie a Belgie, byť nemáme takovou touhu živit se nutričně vyváženou stravou jako na Slovensku. Tam si podle kalorií, obsahu soli, tuku či sacharidů vybírá oběd sedmdesát procent strávníků.


V práci, ale ne u klávesnice

Jako chvályhodný trend hodnotí projekt FOOD i další proměnu českých stravovacích návyků, totiž že i u nás roste popularita odpočinkových místností přímo v zaměstnání, v nichž obědvá třetina zaměstnanců. 

Pozor, neplést se zhltnutím čehosi v umaštěném papíru s pěti rohlíky přímo nad klávesnicí. Obědvání přímo u počítače je doménou Slováků, pravidelně jich takto jí pětina.

Oběd v odpočinkové zóně znamená obvykle ohřát si v kuchyni na pracovišti jídlo přinesené z domova nebo pořízené od roznáškové služby, a to pak v klidu sníst v moderně řešených prostorách.

Že je tento trend stále výraznější, dokládá i rozvoj firem, které jídlo rozvážejí, a jejich statistiky. Například společnost Dáme jídlo tvrdí, že v době oběda rozveze kolem čtyř tisíc jídel za hodinu. Od roku 2012 už po celém Česku předala přes tři miliony porcí.

 

05/04/2019 | penize.cz

Skončí stravenky? Nevyplácejí se nám, říká náměstek. Hrozí boj na nože a vidličky

Více
Méně

Jeden z nejoblíbenějších benefitů zůstává v ohrožení, přestože se politici zatím k ničemu konkrétnímu neposunuli. Zástupci malých firem chtějí zpřísnit pravidla, rušení daňových výhod ale odmítají.

 

Chystaný daňový balíček, který začne platit nejdříve od roku 2021, může omezit nebo zrušit zvýhodnění stravenek. Ministryně financí Alena Schillerová loni v České televizi řekla, že by (společně s rušením superhrubé mzdy a rovné daně) chtěla zásadně omezit i dosavadní daňové výjimky. Kromě stravenek může jít o odpočty úroků z hypoték nebo jiné úlevy týkající se jen určitých skupin zaměstnanců. Nahradit by je mohl paušál zohledňující výdaje, které zaměstnanci v souvislosti s prací mají.

„Revizi daňových výjimek“ si dala současná vláda i do svého programu z konce loňského června. Přímo stravenky v něm nezmiňuje – jejich omezení by totiž nejspíš nepodpořili ani sociální demokraté, ani komunisté, kteří vládě pomáhají k většině ve sněmovně. Obě strany byly proti už v roce 2011, kdy zkoušel zrušit výhody pro stravenky tehdejší ministr financí Miroslav Kalousek.
„V rámci zákona o dani z příjmu je potřeba podívat se na daňové výjimky. Stravenky jsou ale až poslední v řadě,“ řekl loni webu iDnes ekonomický expert ČSSD Michal Pícl.

Jak to vypadá po několika měsících? Žádný konkrétnější plán není na stole ani teď. „V současné době zrušení daňového zvýhodnění pro stravenky nenavrhujeme,“ potvrdil portálu Peníze.cz Zdeněk Vojtěch z tiskového oddělení ministerstva. Jenže to vůbec neznamená, že by taková možnost definitivně vypadla ze hry.
„Stravenkové společnosti“ zůstávají ve střehu. V tomto týdnu uspořádala jejich Asociace provozovatelů poukázkových systémů debatu, na kterou pozvala zástupce zaměstnavatelů, restaurací i odborů. Přišel také člověk, který by měl mít nejčerstvější informace – náměstek ministryně financí pro daně Stanislav Kouba.

                 

Nebudou mít pro koho vařit

Jasnou zprávu, jak to s plánem na „zrušení stravenek“ vypadá, bohužel Kouba nepřinesl. Podle něj bude na politicích, aby rozhodli, jestli chtějí stravenky dál podporovat.

Podle Kouby jsou stravenky investicí státu do zaměstnanců, částečně i do jejich zdraví, protože podporují pravidelné stravování. „Do státního rozpočtu se ale tato investice nevrací,“ tvrdí náměstek.

Kouba nesouhlasí s výsledkem studie, kterou v úvodu debaty představil ekonom Tomáš Buus z Institutu oceňování majetku při Vysoké škole ekonomické. Ta ukazuje, že vliv stravenek na státní rozpočet je kladný. Státní pokladna prý díky nim získává – po započtení všech možných vlivů – téměř čtvrt miliardy korun ročně. Jenže studie počítá mezi příjmy rozpočtu třeba i odvody zaměstnanců restaurací, kteří mají práci právě díky stravenkám.

Podobně vyzněl loňský průzkum agentury PPF Factum pro Unii zaměstnavatelských svazů a Asociaci malých a středních podniků a živnostníků: Lidé se stravenkami obědvají ve všední dny v restauraci téměř třikrát častěji, než ti, kdo stravenky nemají. A dvě třetiny současných „stravenkářů“ v průzkumu uvedlo, že by obědy v restauracích po odebrání stravenek omezily (čtvrtina by tam úplně přestala chodit).

                 

Spravedlivější řešení pro všechny

Přestože ministerstvo financí nemá připravený žádný konkrétní návrh, mluvil Kouba o teoretických možnostech, které se nabízejí. Zdůraznil, že i kdyby v krajním případě politici daňové zvýhodnění stravenek zrušili, bylo by třeba zaměstnancům takovou ztrátu vykompenzovat. Zrušení bez náhrady by totiž šlo proti vládním záměrům, mířícím ke snižování rozdílu ve zdanění zaměstnanců a živnostníků.

Kouba připomíná, že stravenky nejsou dostupné pro všechny zaměstnavatele. Například menší firmy s pouhými jednotkami zaměstnanců si je podle něj nemohou dovolit kvůli administrativní náročnosti. Vhodnější tak může být zvažovaný „výdajový paušál pro zaměstnance,“ který by byl jednodušší a skutečně pro všechny.

Většině diskutujících se ale takové řešení nelíbí. Ztratilo by smysl, když by zaměstnanecký paušál nebyl svázaný s obědy. „Stravenky jsou pobídky k jídlu. Varujeme před paušálem. Podívejte se na základní daňovou slevu, která už roky nerostla,“ řekl například Vít Samek, místopředseda Českomoravské konfederace odborových svazů.

„Když to nebude vázáno na konkrétní účel, půjde jen o daňovou optimalizaci,“ dodal Zdeněk Tomíček z Asociace malých a středních podnikatelů. Stravenky dnes přitom podle něj jako pobídka fungují. Průzkum ukázal, že na obědy do restaurací chodí pravidelně 51 procent lidí, kteří stravenky dostávají, a jen 19 procent lidí, kteří je nemají.

Náměstek Kouba ale namítá, že účelovost stravenek je spíš iluzorní, protože se v praxi nedá hlídat, za co lidé skutečně utrácejí.

                 

Levnější než mzda

Zástupce státu zmíníl také provize stravenkových společností. Platí je nejen restaurace a zaměstnavatelé, ale ve vyšších cenách za oběd pak i zaměstnanci. Podle údajů ministerstva je průměrná celková provize v oboru kolem šesti procent. Každých šest korun ze sta tak jde na konto stravenkových firem.
„Žádný systém není bez nákladů. Stavební spoření také není bez nákladů pro stát. Je třeba vyhodnotit efektivitu,“ reagoval David Rýc, předseda Asociace provozovatelů poukázkových systémů.
„Stravenka je pro zaměstnavatele levnější než mzda. Je to fajn, protože obecně jsou odvody ze mzdy vysoké. Nevidíme důvod ke změně,“ řekl Vít Jásek, výkonný ředitel Unie zaměstnavatelských svazů.

Poskytování stravenek je výhodné pro firmy i jejich pracovníky. Zaměstnavatel si může uplatnit do nákladů až 55 procent hodnoty stravenky – částka ale nesmí přesáhnout 70 procent stravného podle vyhlášky, což pro letošní rok odpovídá 68 korunám. Současně se z takového příjmu nemusí odvádět sociální ani zdravotní pojištění.

Asociace malých a středních podniků chce sice stravenky zachovat, protože podporují podnikání menších restaurací, prosazuje ale zpřísnění pravidel. „Podporujeme zavedení limitu na jednu platbu stravenkami, jako je to běžné v některých okolních zemích EU,“ upřesnil Zdeněk Tomíček. Stravenky by se také měly omezit jen na obědy nebo potraviny krátké spotřeby.

30/03/2019 | protisedi.cz

Obliba knih jako zaměstnaneckých benefitů strmě stoupá

Více
Méně

Již rok mohou zaměstnanci v rámci svých benefitů pořizovat také knihy. Po pozvolnějším rozjezdu ukázala druhá polovina loňského roku atraktivitu této možnosti. U velkých knižních řetězců jako Luxor nebo Knihy Dobrovský se podíl uplatněných benefitů na celkových tržbách vyšplhal nad dvě procenta, tedy se řádově jednalo o desítky milionů korun. V letošním roce počítají knihkupci s dalším nárůstem. Mnoho zaměstnanců totiž o možnosti nakupovat knihy stále ještě neví. Přibývat by mělo i knihkupců, kteří budou mít podepsanou smlouvu s poskytovateli benefitů. V roce 2020 by pak celkový objem benefitů uplatněných na knižním trhu mohl přesáhnout hranici sta milionů korun.

„Na první pohled se zdá logické, že by knihy mezi uznatelné benefity měly patřit – když tam jsou vstupenky do kin a divadel, léky, a dokonce fitcentra. Přesto se tomu úředníci na Ministerstvu financí léta bránili. Teprve v roce 2017 se nám podařilo přesvědčit politickou reprezentaci. Jsem opravdu šťastný, že zaměstnanci teď mají i tuto úžasnou možnost: nakoupit v rámci svých benefitů knihy – pro sebe, pro rodinu, pro děti,“ říká předseda Svazu českých knihkupců a nakladatelů Martin Vopěnka.

 Svaz českých knihkupců a nakladatelů (SČKN) byl založen v roce 1879 z podnětu takových osobností, jako byli J. R. Vilímek, J. Otto a F. Topič, za účelem šíření českých knih a dodržování profesní etiky. Roku 1949 byl Svaz zlikvidován a veškerý jeho majetek byl zabaven. V roce 1990 obnovený Svaz na odkaz historické organizace vědomě navázal a vytkl si za cíl hájit v tržních podmínkách společné profesní zájmy nakladatelů, distributorů a knihkupců. SČKN je registrován jako občanské sdružení, jehož členy jsou nakladatelé, knihkupci, distributoři a další subjekty s vydavatelskými útvary (VŠ, knihovny, ústavy). K 1. 1. 2019 měl 170 členů. SČKN je členem Federace evropských nakladatelů (FEP) a členem Federace evropských knihkupců (EIBF). Spolupracuje také s Mezinárodním sdružením nakladatelů (IPA).

Vybrané aktivity SČKN směrem k široké veřejnosti:

  • pravidelný týdenní žebříček prodaných tištěných knih, měsíční TOP 10 e-knih a audioknih
  • bibliografická databáze vydaných knih – www.ceskeknihy.cz
  • výroční Zprávy o českém knižním trhu
  • Cena Jiřího Ortena pro mladé autory
  • kampaň Kniha ti sluší na podporu čtení a knih  
  • periodikum Knižní novinky
  • výroční katalog Nejlepší knihy dětem