Média

Po měsících dohadování doma i v cizině totiž odhalí, zda a jak jsme schopni řídit evropské záležitosti a nakolik nás zasáhne globální krize.

LEDEN

Česko
Plošně se zvýší důchody o zhruba 330 korun. Zaměstnanci nebudou v prvních třech dnech nemoci dostávat nemocenskou. Odvody na sociálním pojištění se sníží o 1,5 procenta. Elektřina zdraží o 10 až 16 procent.

Ekonomika
Po 20. lednu by mohly začít stávkovat dopravní odbory. Pokud vláda neustoupí od záměru zdanit režijní jízdenky či stravenky, měly by se na neomezenou dobu zastavit vlaky, autobusy a možná také část letadel. ...

Jestli dostáváte zaměstnanecký benefit v podobě stravenek, máte dnes poslední možnost, jak je utratit. V opačném případě vám bez náhrady propadnou. Možnost jejich výměny za stravenky platné v roce 2009 sice existuje, ale společnosti poskytující stravenky výměny téměř neumožňují.

UKÁŽEME VÁM CESTU
Chceme zaměstnancům dávat stravenky. Do jaké výše je možné odečítat si je z daní a jaké jsou podmínky uznatelnosti? Chceme proplácet jen tu část hodnoty stravenky, kterou lze odečíst, zbylou částku by si hradili sami. Co když někteří nebudou stravenky za těchto podmínek chtít?

Zaměstnavatel může uplatnit jako daňový náklad maximálně 55 procent hodnoty stravenky. Při hodnotě stravenky 70 korun je tedy daňově uznatelná částka 38,50. Zbylých 31,50 koruny může zaměstnavatel buď vybrat od zaměstnance, nebo tento rozdíl zaplatí sám, ale vykáže ho jako nedaňový výdaj.

Pokud je hodnota stravenky vyšší než 87 korun, jako uznatelný výdaj se počítá maximálně 48,30 koruny. Hranice uznatelných výdajů za stravenky se bude v roce 2009 pravděpodobně zvyšovat. Jestliže je tedy hodnota stravenky například 90 korun, pak lze do daní uplatnit pouze 48,30. Zbylých 41,70 uhradí zaměstnanec, případně ho firma vykáže jako nedaňový výdaj. Pro zaměstnance jsou příjmy ve stravenkách osvobozeny od daně i pojistného. Platí to i v případě, že se zaměstnanec na úhradě nepodílí a celou hodnotu stravenky platí firma. Aby si zaměstnavatel mohl hodnotu stravenek zařadit do daňových nákladů, musí splňovat několik podmínek.

Především musí mít interní směrnici, ve které přesně vymezí, komu bude stravenky poskytovat, v jaké hodnotě, na jaké období a s jakou spoluúčastí zaměstnance na nákladech.

Aby si firma mohla stravenky zahrnout do daní, musí být zaměstnanec na pracovišti alespoň tři hodiny za směnu. V opačném případě firma stravenku může poskytnout, ale neuplatní ji ve výdajích. Směna však zároveň musí být předem naplánována.

V případě směny delší než 11 hodin včetně povinné přestávky je možné poskytnout dokonce stravenky dvě.

Stravenky má zaměstnavatel dávat dopředu, jedná se totiž o příspěvek na stravování během pracovní doby. V různých případech je možné rozdávat je i zpětně, například při velké fluktuaci nebo nemocnosti.

Pokud zaměstnanec nesouhlasí s podmínkami pro poskytování stravenek, nemůže jej firma k jejich odběru nutit. Doporučuji vyžádat si od něj písemné odmítnutí.

Zaměstnanec však nemá nárok na jiné příspěvky na stravování, pokud firma například nenabízí závodní jídelnu jako alternativu. Poskytování stravenek v podnikatelské sféře se řídí zákonem číslo 586/1992 o daních z příjmů a zákoníkem práce.

L. Soukup, Brno

Co benefity politiků?

Takřka k slzám mě dojalo vysvětlení ministra Kalouska, proč ruší benefity železničářům, stravenky apod. Prostě nechce, aby některým spoluobčanům se díky jejich zaměstnání dostalo výhod, které ostatní nemají.

Nějak zapomněl na benefity, které mají poslanci, senátoři a vládní činitelé. Nastřádalo se jim tolik výhod, o kterých se normálním lidem ani nezdá. Ve Sněmovně se přetřásají již řadu let, ale nepostřehla jsem, že by se dobrovolně alespoň těch do "nebe volajících" vzdali.

Podobné je to se stavebním spořením. Každou výhodu, kterou náhodou občané mají, je třeba odstranit, protože ji nemají všichni. Nemělo by se začít šetřit někde jinde, kde těch benefitů v nejrůznějších formách je mnohem více?

BOŽENA HRUBANTOVÁ

Téměř všechna odvětví dopravy zasáhne krátce po 12. lednu časově neohraničená stávka. Dohodli se na tom zástupci dopravních odborů, přesný termín upřesní počátkem ledna. Protest má být reakcí na plány ministerstva financí, které chce zrušit daňové zvýhodnění některých zaměstnaneckých benefitů. Stávka ochromí především železnici a pražskou hromadnou dopravu. Jak uvedl mluvčí Federace strojvůdců Libor Poláček, chystaná stávka bude jednou z největších, jakou Česká republika pamatuje. Vedle vlaků nebudou zřejmě jezdit meziměstské autobusy a zastaví se MHD ve velkých městech, včetně pražského metra. "Ke stávce vyzveme zaměstnance i dalších odvětví, neboť se to týká všech," řekl Poláček. Podle odborů nyní může protest odvrátit jedině jasný příslib ministra financí a vlády, že se benefity, zejména režijní jízdenky a stravenky, danit nebudou. Ministr financí Miroslav Kalousek si však za svými návrhy stojí.

Odboráři jsou, zdá se, hodně nabroušení, když hrozí časově neomezenou stávkou. Ale dá se to pochopit. Nikdo je nebere vážně, protože když vyhrožovali v minulosti, většinou z toho nic nebylo.

Jsou slabí, nejednotní a zbytečně se diví, že je ministr financí a vláda ignorují. Ti si prostě neumějí představit, že by se u nás zastavila doprava kvůli takové prkotině, jako je zdanění stravenek. Navíc, když to je podle ministrů správné opatření, kterým se vnese kýžený řád do daňového systému.

Zaměstnaneckých benefitů, které by se podle pana ministra Kalouska měly pro pořádek zdanit, jsou čtyři desítky. Pokud vládě záleží na tom, aby tady po 12. lednu nemusela řešit rozsáhlou rebelii, ať zaměstnancům vysvětlí, čím pro ně zdanění dosavadních zaměstnaneckých výhod bude prospěšné, čili jak zaměstnanci na novelizaci daňového zákona vydělají. Odboráři si totiž myslí, že je vláda chce poškodit.

Jedná-li se o nedorozumění, pak postačí, když se pan Kalousek odborářům u kafe pochlubí, co dobrého pro ně vymyslel. Pak už ho nic nebude rušit od koordinace ministrů financí Evropské unie a podobných státnických věcí.

Běda ale, jestli má pro zaměstnance špatné zprávy. Třeba že si žili nad poměry a na stravenky mohou napříště zapomenout. I kdyby to rovnou kvůli krizi byla pravda, jsou to právě ti zaměstnanci, kdo si pana Kalouska platí, aby jim ministroval, čili sloužil. A právem mohou mít pocit, že je-li třeba šetřit, měl by ministr financí jít příkladem. Smíří se s minimální mzdou a vzdá se vlastních benefitů, aby přesvědčil odbory, že daňové zvýhodnění stravenek si už státní kasa skutečně nemůže dovolit?

Připomeňme, že pan Kalousek v minulosti kritizoval i některé benefity poslanců. Například mu správně přišlo jako nesystémové, když se jim proplácely letenky a současně měli služební auta a zdarma benzin.

Jeho boj s poslaneckými privilegii byl ovšem marný, neboť poslanci vesměs poslancují právě kvůli těm výhodám. Když tedy nyní bude pan Kalousek polykat hořkou pilulku, kapitulovat u stravenek, nebude to poprvé.

Zaměstnanci nejsou uvědomělejší než poslanci. Také kupodivu nechtějí prodělat. Pro benefity platí, že je lze poskytovat, ale nelze brát.

IVAN HOFFMAN 

V lednu může vypuknout největší stávka v novodobé historii. Může stát metro, tramvaje, autobusy i železnice. Odboráři nesouhlasí se zdaněním zaměstnaneckých benefitů včetně populárních stravenek.

Stravenky a režijní výhody nejen budí vášně, ale kvůli nim jsme ochotni jít na barikády. Tak je možné číst poselství odborů ke změnám navrhovaným ministerstvem financí.

Paradoxní je, že stravenky zvyšují nerovnosti mezi zaměstnanci, a tak by se od odborů dal čekat přístup, který bude zaměstnance v tomto ohledu zrovnoprávňovat. Tlak na zachování současného systému jde přitom opačným směrem.

Jako šimpanzi
Stravenky existují v mnoha nominálních hodnotách a také výše příspěvku se liší. Podnik, který je na tom lépe, umožňuje získávat stravenky s vyšší nominální hodnotou a přispívá maximální daňově uznatelnou měrou. Jinde naopak na zaměstnancích docela skrblí. V praxi to znamená, že zaměstnanec s vyšším příjmem, který pracuje v prosperujícím podniku, získá na "stravenkovném" podstatně více než člověk, který mátu smůlu, že jeho podnik přispívá na stravenky méně. Navrhovaný paušální odpočet tak uvedené nespravedlnosti odstraňuje a každý zaměstnanec pak bude mít stejný "daňový" nárok. Jenže lidé jsou proti. Jak je to možné?

Ze strany odborů samozřejmě nejde o uplacený lobbing ve prospěch některých firem, ale odráží jak komplikovanost našich daní, tak obecné povědomí o tomto produktu u členské základny. Navíc se patrně projevuje tzv. fenomén "držení" věci, zkoumaný v poslední době v mnoha experimentech na základě teoretického konceptu Richarda Thalera. Tento vlastnický efekt byl nedávno následně experimentálně zkoumán a pozorován i u šimpanzů. Asi jde o naše evoluční dědictví. V principu jde o projevy lidského chování, kdy věc již získaná (v držení) má pro nás náhle větší hodnotu než naprosto stejná věc,která doposud není v našem vlastnictví. Pokud se vzdáváme "své" věci,chceme vyšší cenu, než za jakou je běžně k dispozici. Chování je to ekonomicky podivné, nicméně v dávné minulosti u našich předků patrně představovalo evoluční výhodu.

U stravenek bude psychologický efekt vlastnictví obdobný. Stravenky nemají být jen jinou paralelní měnou ke koruně, ale mají být teoreticky vázány na odběr jídla či potravin. A i když je toto omezení v běžném užití dost iluzorní (platba taxíku stravenkami je často možná), stravenky nejsou plnohodnotným oběživem.

Předpokládejme stravenky v hodnotě 50 Kč, na které podnik přispívá 25 Kč, a zaměstnanec si je tedy kupuje za 25 Kč. Pokud by zaměstnanec dostal příspěvek ve stejné výši na stravu přímo do mzdy, bude to často psychologicky vnímat jako zhoršení své situace. Proč tomu tak je, když si vlastně polepšil, neboť peníze jsou obecně směnitelné, zatímco stravenky lze utratit jen za jídlo a potraviny? Získání 25 korun se jeví jako málo v porovnání se ztrátou stravenky za 50 korun, i když objektivně je jeho příjem v korunách zcela stejný, navíc není omezen druhem zboží, které může poptávat.

Staré se nám líbí
Zajímavé chování se projevuje i v oblasti trhu práce - budoucí zaměstnanec je často nalákán na výhodu stravenek, přitom konkurenční místo by bylo sice bez některých výhod, ale s vyšším čistým celkovým příjmem. Někteří lidé preferují jasnou malou domů a jiní ani nejsou schopni nabídky porovnat. Zatímco u různých půjček je dle zákona nutné uvádět jediné číslo, tak aby bylo přímo porovnatelné mezi naprosto odlišnými produkty,u vyjednávání o odměně za práci je takové srovnání kvůli mnoha daňovým výjimkám pro běžného zaměstnance prakticky nemožné.

Odbourání daňových výjimek je tedy nejen cesta, jak systém zjednodušit, ale může též srovnat podmínky pro všechny zaměstnance. Jen nás příroda patrně obdařila psychologií, že se nechceme vzdát starých věcí a objektivně lepší stav klidně odmítneme. Stále platíme za dědictví evoluce.

O autorovi: Lubomír Lízal, Autor je ředitelem CERGE-EI 

Brno / Po dvanáctém lednu můžou Brňané na své dopravní spoje čekat marně. Dopravní odbory totiž plánují velkou celostátní stávku. O tom, zda se k ní připojí i zaměstnanci brněnského dopravního podniku, se rozhodne až na začátku ledna.

"Původně jsme chtěli vše vyřešit už teď, ale zatím není jisté, zda stávka skutečně bude. O tom se s určitostí rozhodne teprve 7. ledna. Až podle toho se pak dohodneme, zda se zapojí i zaměstnanci brněnského dopravního podniku. Popřípadě jakým způsobem," uvedl šéf odborů dopravního podniku Otakar Mokrý.

Odboráři plánují stávkovat, protože nesouhlasí se zdaněním zaměstnaneckých výhod, které chce ministr financí zavést v novele zákona.

"Poukázali jsme například na pro nás naprosto nepřijatelný záměr zdanit zaměstnanecké výhody, jako jsou především stravenky, anebo zlevněné zaměstnanecké jízdné v železniční, městské hromadné, silniční osobní a letecké dopravě," píší odboráři ve svém prohlášení.

Podle mluvčího Federace strojvůdců České republiky Libora Poláčka půjde o jednu z největších stávek, kterou Česká republika zažila. Měla by se zastavit veškerá doprava, včetně tramvají, autobusů i trolejbusů. Je prý možné, že se zapojí i letecké odbory. To ale odmítá ředitel brněnského letiště Tomáš Plaček. "Ke stávce nemají důvod. Nevím proč by to měli řešit tím, že poškodí svou firmu, když se to týká nařízení státu," myslí si Plaček. 

Začátkem roku česká Česko jedna možná z největších stávek v dopravě. Dopravním odborům se nelíbí záměr ministra financí zdanit zaměstnanecké výhody, jako jsou třeba režijní jízdenky nebo stravenky.

Chceme další jednání s˙vládou nebo od 12. ledna vyhlásíme časově neomezenou stávku, zaznělo důrazně od dopravních odborů. Vedle vlaků by nevyjely autobusy nebo taky pražské metro.

Mluvčí, Federace strojvůdců:
Byla by to určitě jedna z největších stávek, která tady vůbec v této zemi byla.

Režijní jízdenky, stravenky, ale třeba taky odborářské poplatky chce ministr financí v rámci reformy do budoucna zdanit. S tím se ale odboráři nechtějí smířit.

Jsme přesvědčeni, že to není jen záležitost resortu dopravy, vždyť stravenky a další benefity, je jich celkem 42, se dotýkají všech zaměstnanců.

Odboráři dali vládě čas na jednání, odpovědi se ale zatím nedočkali.

Aleš Řebíček, ministr dopravy:
Je to ve fázi řekněme teprve diskusí. To znamená, tenhle tlak vyvíjet je spíš asi nějakej vnitřní problém, kterej maj.

Jsme velice překvapeni, že vláda vůbec nereaguje na naše písemná stanoviska a prohlášení o této věci.

Zamýšlené změny jsou přitom součástí širšího konceptu na zjednodušení daní a zrušení dalších výjimek. Zvrátit rozhodnutí ministra financí bude i proto velmi těžké.

Miroslav Kalousek, ministr financí:
Já těžko mohu diskutovat jednu nebo dvě výjimky z těch stovek výjimek a osvobození, které má daň z příjmu fyzických osob.

Jestli se doprava v lednu opravdu v Česku zastaví, není úplně jisté. Odboráři stále nabízejí vládě čas k jednání. Podle svých slov 24 hodin denně, sedm dní v týdnu. 

Brzy po 12. lednu zasáhne Česko časově neomezená stávka v dopravě. Usnesli se na tom odboráři, kteří nedostali od vlády slib, že zachová výhody mj. na stravenky. 

Praha - Dopravní odbory hodlají v polovině ledna stávkovat. Přiměl je k tomu věcný záměr nového daňového zákona, který by od roku 2010 zrušil zvýhodnění zaměstnaneckých benefitů. Mimo jiné například takzvané režijní jízdenky pro zaměstnance dopravy a také stravenky.

"Ke stávce vyzveme zaměstnance i dalších odvětví, neboť se to týká všech," řekl mluvčí federace strojvůdců Libor Poláček.

Ministerstvo financí reakci odborářů považuje za zbytečný humbuk. "Ta hrozba je předčasná. Jde o věcný záměr, který je v připomínkovém řízení, a ještě o něm ani nehlasovali ministři," uvedl mluvčí úřadu Ondřej Jakob. Ministerstvo podle něj dostalo od vlády zadání, že má připravit co nejjednodušší normu.

A ta má prý zavést zvýhodnění některých zaměstnaneckých nákladů pro všechny, nikoli jen pro vybrané. "Zavádí zaměstnanecký výdajový paušál, který si všichni bez rozdílu budou moci odečíst od daňového základu," doplnil Jakob. 

Po dvanáctém lednu plánují odboráři z deseti dopravních svazů zastavit na neomezenou dobu vlaky i autobusy v Česku. Stávkou chtějí přimět vládu, aby ustoupila od rušení daňového zvýhodnění zaměstnaneckých benefitů, jako jsou například stravenky. "Stávka bude po 12. lednu. Je to adekvátní reakce na nekomunikaci ze strany ministrů a vlády," řekl Právu tiskový mluvčí Federace strojvůdců Libor Poláček. Ta podle něj počítá se zrušením nejen stravenek, ale například i jízdních výhod.

O stávce včera kromě strojvůdců rozhodlo devět dopravních svazů. "Máme podporu i dalších svazů, mimo jiné i Českomoravské konfederace odborových svazů," dodal Poláček. "Rušení daňově uznatelných položek týkajících se zaměstnanců leží na srdci všem svazům. Dopraváci mají naši podporu," potvrdil Právu její předseda Milan štěch. Zdrženlivě se zatím k protestům staví Odborový svaz železničářů (OSŽ).

"Vyjednáváme s vládou i jednotlivými ministry. Jde zatím o věcný záměr zákona, který podle nás nebude realizován nyní," řekl místopředseda OSŽ Petr Tazger. Nejdříve by mohl začít platit v roce 2010. 

Praha / Nad Českou republikou od včerejška visí hrozba obří, časově neomezené stávky v dopravě. Právě takové varování totiž vyslali odboráři z řad řidičů, strojvůdců či pilotů, kteří nesouhlasí se záměrem vlády, zdanit jim od roku 2010 jejich pracovní benefity - tedy například režijní jízdenky, stravenky či odměny za darování krve.

Přesné datum nevědí
Vedení Odborového svazu dopravy (OSD) a Federace strojvůdců ČR (FSČR) proto naplánovalo hromadný protest se začátkem po 12. lednu příštího roku. "Je to jediná možnost upozornit na záměry ministerstva financí. Stát s námi nejedná a pouze nám arogantně vzkazuje přes média, že daňové zvýhodnění stejně zruší," řekl včera Deníku mluvčí FSČR Libor Poláček. "Máme signály, že s námi budou sympatizovat i další oborové svazy, takže nejspíše půjde o jednu z největších akcí, která tu kdy byla," dodal.

Totální kolaps
Stávka je plánována jako časově neomezená a pokud odboráři splní svoje hrozby, protest zasáhne statisíce obyvatel Česka. Zastavila by se totiž část vlaků, městská hromadná doprava včetně metra, ale také například některá letadla. "I piloti totiž mohou přijít o daňové zvýhodnění," upozornil Poláček.

Vláda ani ministerstvo financí zatím od záměru zrušit daňové zvýhodnění některých zaměstnaneckých výhod ustoupit nehodlá. Naposledy včera se tak vyjádřil šéf státní kasy Miroslav Kalousek. Ve sněmovně uvedl, že "prodavačka v masně také nemá salám zadarmo a pokud ho dostane od zaměstnavatele, musí ho také zdanit".

Poslední velkou stávku zažilo Česko letos v červnu. Svoji nespokojenost s vládními reformami dalo najevo přes 900 tisíc zaměstnanců napříč obory. Jednalo se tak o největší protest od roku 1990.

JAN KLIČKA 

Odboráři chtějí v polovině ledna ochromit pozemní dopravu v Česku. Nesouhlasí s vládními plány na zrušení zaměstnaneckých výhod.

PRAHA Téměř všechna odvětví dopravy zasáhne krátce po 12. lednu časově neomezená stávka. Dohodli se na tom včera zástupci dopravních odborů, přesný termín oznámí počátkem ledna. Protest má být reakcí na plány ministerstva financí, které chce zrušit daňové zvýhodnění některých zaměstnaneckých benefitů. Jde především o režijní jízdenky, stravenky, odborářské příspěvky nebo odměny dárcům krve, celkem 42 benefitů.

Stávka má ochromit především železnici a pražskou MHD.

Podle mluvčího Federace strojvůdců Libora Poláčka bude chystaná stávka jednou z největších, jakou Česká republika pamatuje. Vedle vlaků nebudou zřejmě jezdit meziměstské autobusy a zastaví se MHD ve velkých městech, včetně pražského metra. "Ke stávce vyzveme zaměstnance i dalších odvětví, neboť se to týká všech," řekl Poláček.

A může stávku ještě něco odvrátit? Prý jedině jasný příslib vlády, že se benefity danit nebudou. "Kompromis není možný, buď benefity budou zdaněny, nebo nebudou," uvedl Poláček.

Ministr financí Miroslav Kalousek si však za svými návrhy stojí. "Prodavačka v řeznictví taky nemá ten salám zadarmo. A když ho od svého zaměstnavatele dostane zadarmo, tak je to příjem a musí ho zdanit," popsal včera Kalousek svůj postoj ke zdaňování režijních výhod.

Nový zákon o dani z příjmu existuje zatím pouze v podobě věcného záměru, nejdříve by mohl začít platit v roce 2010. Jde o součást vládní reformy veřejných financí.

Část odborářů se stávkou nesouhlasí
Ne všechny odborové organizace v dopravě jsou ale o účelnosti plánované stávky přesvědčeny. Například Odborové sdružení železničářů iniciativu nepodporuje. Podle jeho místopředsedy Jaroslava Pejši je sice sdružení zásadně proti zrušení daňových výhod, se stávkou by se však mělo počkat, až zákon schválí vláda a pošle jej do sněmovny.

"Pokud budeme mlčet, tak se najednou dočkáme toho, že ten návrh bude ve sněmovně, projde sněmovnou a pak už se nestačíme divit," nesouhlasil však s otálením Libor Poláček. 

V polovině ledna se v zemi zastaví vlaky i autobusy. Hrozbu může odvrátit jediný člověk - ministr financí Miroslav Kalousek. Odboráři po něm chtějí, aby stáhl návrh na zrušení daňových výjimek, jež zvýhodňují stravenky a režijní jízdenky.

"Jednoznačně jsme se na stávce shodli, ani jsme nemuseli hlasovat," řekl po včerejším jednání jedenácti organizací Odborového svazu dopravy předseda Luboš Pomejbík.

Zrušením daňových výjimek by řada zaměstnanců přišla o benefity, jako jsou dotované stravenky či režijní jízdenky. Lidé by navíc museli platit daně z příjmů, z nichž se dosud neplatí. Například z výhry v loterii.

Výjimky ruší Kalousek proto, aby zjednodušil nepřehledný daňový systém. A zrušené benefity chce vyměnit za jinou výhodu: nabízí zaměstnancům, že o to, co přijdou, se jim zvýší odpočitatelný daňový paušál - tedy část platu, která se nedaní.

"Bylo by to málo, lidé by přišli o víc, než dnes mají z benefitů," tvrdí Pomejbík.

Podle něj by se měla zastavit veškerá doprava v Česku - včetně pražského metra, hromadné dopravy, dálkových autobusů a vlaků.

Rozsah stávky ale není jistý. Například vlivné Odborové sdružení železničářů, které není členem svazu, stávku považuje za předčasnou.

»Žádné výhodnější podmínky se nám nedařilo vyjednat ani v době růstu. Musí to být v zákoně, jinak nemáme šanci,« trvá na stávce Pomejbík. Ministr financí má svůj návrh do vlády předložit právě v první půlce ledna. Ten by pak měl projít legislativním kolečkem. Pokud jej parlament schválí, měl by platit od ledna 2010. Krizový scénář nemáme Stávka může citelně postihnout i firmy, které jsou na dopravě závislé, i samotné dopravce. »Krizový scénář zatím nemáme. Budeme jednat s našimi odbory a doufáme, že se ke stávce nepřipojí,« říká za jednu z největších dopravních firem v zemi CS Cargo její mluvčí Tomáš Faller. »Pokusíme se s našimi zákazníky domluvit například posunutí termínů,« říká i mluvčí Zbrojovky Strakonice Jan Pěnkava.

Hrozba stávky přichází dvanáct let poté, co zemi ochromila týdenní stávka na železnici. Tu organizoval tehdejší šéf železničních odborů Jaromír Dušek - a dosáhl toho, že se zastavila transformace drah. Dušek je přitom i u současného dění. Poté, co nedobrovolně a s podezřením ze zneužívání odborářských peněz opustil železniční odborovou centrálu, začal jednat za jiné železniční sdružení - Svaz odborářů služeb a dopravy. »Samozřejmě s ním konzultujeme, ale to se všemi,« říká Pomejbík. Na stávku je čas Paradoxní je, že právě Duškovo »rodné« sdružení - Odborový sdružení železničářů - hrozbu stávky považuje za předčasnou. »Zatím je to jen návrh. Počkáme, zda to půjde do sněmovny,« říká místopředseda sdružení Jaroslav Pejša, který předpokládá, že takový návrh vládou nakonec neprojde. »Byla by to jen pomsta budoucí vládě,« soudí. A akci dopravních kolegů považuje za předčasnou i zastřešující Českomoravská konfederace odborových svazů. »Ale pokud by dopravní odbory neuspěly a zrušení benefitů by prošlo do legislativní podoby, pravděpodobně se přidají i další svazy,« uvádí její předseda a současně senátor za ČSSD Milan štěch. 

Téměř všechna odvětví dopravy zasáhne po 12. lednu časověneomezená stávka - kvůli plánu zrušit daňové výhody na zaměstnanecké benefity.

V polovině ledna příštího roku hrozí, že se zastaví vlaky,kamiony, linkové autobusy či městská doprava. Je to výsledek jednání odborovýchorganizací v dopravě, které se včera odehrálo v Praze. Důvodem je, žeministerstvo financí neustoupilo od svého záměru zrušit po roce 2010 některézaměstnanecké výhody, jako například nedaněné stravenky či režijní jízdné."Zahajujeme přípravy na stávku po 12. lednu," řekl ve středu předsedaOdborového svazu dopravy Luboš Pomajbík. Libor Poláček z Federace strojvůdců ktomu dodal, že dopravní odbory mají podporu Českomoravské konfederaceodborových svazů, protože zrušení zmíněných výhod se týká všech zaměstnanců. Topotvrdila mluvčí konfederace Jana Kašprová: "Případná účast na stávce všakzávisí na rozhodnutí jednoho každého člena v konfederaci." Všech 32 svazův ČMKOS považuje v současné době krize a stagnace mezd, rušení daňových výhodza krajně nezodpovědný čin, dodala. Se stávkou v případě zrušenízaměstnaneckých benefitů souhlasila včera i další skupina dopravních odborůvedená Odborovým sdružením železničářů. "Podle nás ale ke stávce asinedojde. Rušení výhod je zatím jen záměrem ministerstva financí, který vláda vsoučasné složité situaci spíše nepřijme," řekl včera místopředseda OSŽJaroslav Pejša. Ministerstvo financí na zrušení stravenek a režijního jízdnéhobez daně trvá, potvrdil včera mluvčí tohoto rezortu Jakub Haas.

Jiří Michal

---
Rušená daňová zvýhodnění
"Stravování poskytované nepeněžní formou
"Bezplatné nebo zlevněné jízdné poskytovanézaměstnavatelem provozujícím veřejnou dopravu osob svým zaměstnancům a jejichrodinným příslušníkům
"Příjmy z prodeje cenných papírů
"úroky z vkladů ze stavebního spoření
Pramen MF ČR 

Doprava v metropoli se má krátce po 12. lednu zastavit kvůli časově neomezené stávce. Její přesný termín zástupci dopravních odborů upřesní počátkem ledna.

PRAHA Plánovaný protest má být reakcí na plány ministerstva financí, které chce zrušit daňové zvýhodnění některých zaměstnaneckých benefitů. Předpokládá se, že stávka ochromí zejména železnici a pražskou MHD. Jak uvedl mluvčí Federace strojvůdců Libor Poláček, chystaná stávka bude jednou z největších, jakou Česko pamatuje. Vedle vlaků nebudou zřejmě jezdit meziměstské autobusy a zastaví se hromadná doprava i v dalších velkých městech. V Praze má být přerušen i provoz metra. Podle odborů v tuto chvíli může protest odvrátit jedině jasný příslib ministra financí a vlády, že se benefity, zejména režijní jízdenky a stravenky, danit nebudou. Ministr financí Miroslav Kalousek si však za svými návrhy stojí. "Prodavačka v řeznictví taky nemá ten salám zadarmo. A když ho od svého zaměstnavatele dostane zadarmo, tak je to příjem a musí ho zdanit," zdůvodnil včera Kalousek svůj postoj ke zdaňování takzvaných režijních výhod. 

Rok 2009 podle všeho začne opravdu " nádherně"! Odboráři vyhlásili stávku v dopravě, která citelně zasáhne právě hlavní město. Může za to plánované zdanění stravenek a dalších benefitů.

STáVKA - Představte si, že vyjdete z domu a autobus MHD vám nepřijede. Skočíte do auta a totálně zacpanými ulicemi se budete plazit na metro. Někde poblíž auto odstavíte a zjistíte, že brány metra jsou zavřené... Co teď? Jak se dostat do práce? Pěšky? Takový obrázek může Praha zažít už doslova za pár dní. Odboráři hodlají po 12. lednu vyhlásit stávku napříč všemi odvětvími dopravy! " Ke stávce vyzveme zaměstnance i dalších odvětví,neboť se to týká všech," burcuje mluvčí Federace strojvůdců Libor Poláček. Nebudou jezdit tedy ani meziměstské vlaky, autobusy a další spoje. Totální kolaps metropole je za dveřmi. Vždyť podle nedávného průzkumu vyšlo najevo, že metrem jezdí denně 1,2 milionu lidí. Pokud ke stávce dojde, nesveze metro ani nohu! Důsledky? Nepředstavitelné. škody? Nevyčíslitelné. Není se nač těšit...

Leoš Abrhám

---
ODVRáTí CHAOS STRAVENKY?
Stávka má být reakcí na plány ministerstva financí, které chce zrušit daňové zvýhodnění některých zaměstnaneckých benefitů. Takže pokud ministr financí Miroslav Kalousek stáhne návrh na danění režijních jízdenek a stravenek, bude klid. Jenže Kalousek to odmítá. " Prodavačka v řeznictví taky nemá salám zadarmo. A když ho od zaměstnavatele dostane zadarmo, tak je to příjem a musí ho zdanit," řekl. Takže se nejspíš připravte na chaos...

---
NE VšICHNI ODBORáŘI SE STáVKOU SOUHLASí
STáVKA - Ne všechny odborové organizace v dopravě jsou o účelnosti plánované stávky přesvědčeny. Například Odborové sdružení železničářů iniciativu nepodporuje. Podle jeho místopředsedy Jaroslava Pejši je sice sdružení zásadně proti zrušení daňových výhod, se stávkou by se však mělo počkat, až zákon schválí vláda a pošle jej do Sněmovny. 

ZAMĚSTNANECKé BENEFITY
Na rozvoji zaměstnaneckých benefitů vydělávají i nové firmy, jež se živí zprostředkováním nefinančních odměn.

Stravenky, notebooky, mobilní telefon, týden dovolené navíc. Původně lukrativní odměny, kterými zaměstnavatel oceňoval práci svých zaměstnanců. Postupem času se z nich ale kouzlo exkluzivity téměř úplně vytratilo.

Platí to zejména o stravenkách, které byly hlavně v polovině 90. let pro většinu zaměstnanců klíčové. I proto, že spousta firem rušila "závodní jídelny" a jednodušší pro zaměstnavatele bylo dát lidem poukázky než zařizovat nové stravovací místo.

Stravenky sice zůstaly populární dodnes i proto, že za ně lze - byť omezeně - nakupovat i v běžných obchodech, ovšem zaměstnanci je v mnoha případech již považují za standardní a do jisté míry samozřejmou výhodu, která automaticky přichází s platem.

"Závodní stravování je automatickou součástí zaměstnaneckých odměn," potvrzuje Vratislav Blaha ze společnosti Elk, která dodává montované domy a vyrábí okna.

Podle průzkumu provedeného společností Sodexho Pass ČR ve spolupráci s TNS AISA mezi 842 personalisty a majiteli firem (a jehož výsledky má týdeník Ekonom exkluzivně k dispozici) rozdává stravenky přes 91 procent českých firem. Přes jistou samozřejmost, s níž bývají vnímány, jsou stravenky pro motivování zaměstnanců stále důležité.

Průzkum tvrdí, že zaměstnanci by se bez lístků na jídlo jen těžko obešli a že jsou zaměstnaneckým benefitem s velkým vlivem na jejich celkovou spokojenost.

Nové motivace
"Sílící konkurenční boj a nedostatek kvalitních lidí na trhu práce nutí ale zaměstnavatele nabízet stále něco navíc, aby si udrželi své klíčové zaměstnance," říká marketingový ředitel Sodexho Tomáš Kopřiva.

Potvrzuje to i jiné šetření na podobné téma, které organizovala společnost ING. Z něj vyplývá, že zaměstnanecké výhody jsou klasifikovány jako důležitá součást firemní politiky, kterou využívá drtivá většina dotazovaných firem. Nejvýznamnější české firmy ze žebříčku Czech Top 100 nabízejí zaměstnanecké bonusy zejména kvůli jejich daňové výhodnosti, ale také jako stabilizující a motivační prvek.

Jenže mobil a notebook se stávají spíše pracovním prostředkem, podobně i automobil, stravenky jsou takřka povinností.

A tak firmy neustále vymýšlejí, čím své zaměstnance motivovat k vyšším výkonům a jak zajistit jejich loajalitu. Pomáhají jim v tom právě nefinanční odměny, protože samotný plat příliš motivační není.

Kartami nyní trochu zamíchala krize. Nutné úspory ve firmách se mohou projevit. Jeden příklad za všechny: v Třineckých železárnách se kvůli krizi pozastavilo vyjednávání o kolektivní smlouvě na rok 2009. Její součástí jsou mimo jiné právě penzijní připojištění a další benefity.

Podle celosvětového průzkumu společnosti Mercer, která se zabývá personálním poradenstvím, ale změny nebudou nijak dalekosáhlé. Například redukci příspěvků na programy penzijního připojištění nepředpokládá 83 procent společností. "Nicméně je třeba zmínit, že sedmnáct procent tento drastický krok zvažuje," uvádí se ve zprávě Merceru.

Anna Holtmanová ze společnosti Benefit Management, která se zprostředkováním benefitů zabývá, říká: "Podle dosud získaných podkladů nepozorujeme žádnou změnu."

Vzdělání, kultura a sport
Personalisté, kteří odpovídali v průzkumu pro Sodexho, se domnívají, že pro zvýšení motivace zaměstnanců jsou nejúčinnější volnočasové benefity, například příspěvek na dovolenou, vzdělávání či sport a kulturu. Jsou atraktivní pro jednadevadesát procent zaměstnanců a poskytuje je více než tři čtvrtiny všech firem, které působí na českém trhu.

"Rozšiřovat portfolio nefinančních benefitů je nezbytné. Samotné finanční ohodnocení není z pohledu zaměstnanců již nejdůležitějším motivačním faktorem," tvrdí personální šéf technologické společnosti Cleverlance Enterprise Solutions Martin Paták.

Jak motivovat zaměstnance
Jenomže příprava takového motivačního programu není jednoduchá. V Česku se proto začínají objevovat firmy, které se tím zabývají.

"Sestavení motivačního programu je velice individuální,ale dá se říci, že společnost o dvaceti zaměstnancích to stojí několik desítek tisíc," říká Vítek šikýř ze společnosti Advis Consulting.

Firmy, které se specializují na zprostředkování benefitů pro zaměstnavatele, se svými zákazníky nechtějí příliš chlubit. Týdeník Ekonom oslovil necelou desítku společností, na dotazy ale reagovaly pouze čtyři z nich. A i ty zdrženlivě.

"Počet zaměstnanců našich zákazníků se pohybuje v řádu desítek tisíc," je pouze ochotná sdělit Holtmanová z Benefit Management.

Poněkud vstřícnější je Vítek šikýř, který prozradil, že pracují pro tři stálé partnery a mají také několik jednorázových zakázek.

Ke společnostem, které využívají zprostředkovatele péče o benefity, patří například dodavatel kancelářských potřeb Office Depot, technologické společnosti Celestica nebo Adastra, pojišťovna Kooperativa, automobilka TPCA i Raiffeisenbank.

Zprostředkování benefitů je výhodnější spíše pro větší firmy. Kromě většího výběru odměn nabízejí externí firmy zejména nižší administrativu, protože se vyřizuje s jediným partnerem a podepisuje se jen jedna smlouva a platí se jedna faktura.

Benefity přes internet
Specializované firmy (například Advis Consulting, Benefity a Benefit Management) nabízejí také sofistikovanější systém výběru benefitů pomocí takzvané kafetérie - internetové aplikace, kde si každý zaměstnanec z bohaté nabídky vybere právě ten bonus, který chce on sám. Omezen je ale určitým limitem. Ten se liší podle společnosti a také podle pozice každého zaměstnance.

"Benefitové prostředky přiděluje zaměstnavatel zpravidla jednou za rok, v průměru jde o osm tisíc korun ročně," říká Holtmanová. Odhaduje přitom, že celkem se v Česku ročně otočí v benefitech zhruba dvě miliardy korun.

Nejvyšší benefit, který spravují, se šplhá až k padesáti tisícům za rok na člověka a výdaje na tyto bonusy neustále rostou spolu s tím,jak roste jejich vnímání mezi zaměstnanci. Firma Advis Consulting zprostředkovává benefity v průměrné roční výši třiceti tisíc korun s tím, že průměrný zákazník si z nabídky vybírá pro zaměstnance většinou pět až šest položek.

Výhodou kafetérie je i fakt, že "neplýtvá". Když totiž firma používá tradiční systém fixních benefitů, stává se, že až devadesát procent všech výdajů na nepeněžní odměny ze sociálního fondu vyčerpá pouze třicet až čtyřicet procent zaměstnanců, tvrdí společnost Benefit Management ve své prezentaci.

"Zaměstnanci navíc mají náklady na jednotlivé odměny na očích, a benefity proto neberou za automatickou samozřejmost, která přichází společně s platem," vyzdvihuje další výhody internetové samoobsluhy Pavla Ausbergerová z firmy Benefity. K tomu navíc mají pracovníci přehled, kolik peněz již za motivační bonusy utratili a kolik jim ještě zbývá na virtuálním účtu.

"Všeobecně lze říci, že skutečnost, zda se firma rozhodne poskytovat zaměstnancům benefity ve formě kafetérie, je ve velké míře závislá na její firemní kultuře," říká Anna Holtmanová.

Ještě trochu jinak na to jde firma Amden. Na začátku léta spustila provoz nového programu EPP (Employee Purchasing Programm). Ten rozšiřuje prodejní kanály výrobců a distributorů a zároveň umožňuje odměnit zaměstnance větších firem.

Klienty systému - tedy vlastně prodejci, kteří díky tomu našli nový způsob, jak se dostat k zákazníkům - je už patnáct firem, mezi jinými například Samsung, Hewlett-Packard, Baumatic nebo Olympus.

Právě od těchto firem si účastníci programu EPP mají možnost koupit značkové výrobky (převážně elektroniku) za výhodné ceny, tedy nižší než v maloobchodě, distribuční síti nebo v e-shopech.

Podobně firma, která svým zaměstnancům nabízí možnost využívat systém EPP - například ČSOB, IKEA nebo Česká správa sociálního zabezpečení -, může prostřednictvím EPP odměňovat své zaměstnance i jinak než formou hotovosti či šeku. Umožní jim nákup značkového zboží z portfolia EPP za garantovanou nižší cenu než třeba v internetovém obchodě nebo v distribuční síti.

"Je to další zajímavá možnost rozšíření prodejních kanálů a portfolia kvalitních značkových benefitů pro zaměstnance větších společností s exkluzivními cenami o deset až třicet procent nižšími protiběžnému trhu," vysvětluje marketingový manažer Amdenu Petr Ježek.

Každý chce něco jiného
Zavděčit se zaměstnancům s výběrem správného benefitu není jednoduché. Každý chce totiž něco jiného. Co se týká poskytování dalších odměn nad rámec platu, jsou na tom nejlépe zaměstnanci velkých společností v Praze, které se věnují zejména službám. Jak vyplývá ze zmíněného průzkumu Sodexho, právě ony totiž svým pracovníkům nabízejí nejširší portfolio benefitů.

Potvrzuje to i Anna Holtmanová ze společnosti Benefit Management. "K našim zákazníkům patří především velké mezinárodní společnosti, v nichž převažují administrativní pracovníci," říká.

Průzkum Sodexho zjistil, že velké firmy nejčastěji kromě příspěvků na životní a penzijní připojištění podporují fyzické a duševní zdraví zaměstnanců příspěvky na kulturu, vzdělání, sport a zdravotní péči.

Malé firmy preferují zejména nabídku volna v případě nevolnosti či práci z domova, firemní automobil pro soukromé použití, zatímco finanční benefity v podobě životního či penzijního připojištění je příliš nelákají.

"Velký zájem mezi zaměstnanci je také o nejrůznější školení, kterými si zvyšují pracovní kvalifikaci," dodává personální ředitel firmy Cleverlance Martin Paták.

Stejně tak platí, že čím vyšší plat zaměstnanec bere, tím častěji využívá nejrůznější benefity. Ať už pro soukromé využití - jako jsou příspěvky na kulturu či sport - nebo pro pracovní záležitosti v podobě mobilu, přenosného počítače a automobilu.

Ženy zase ocení možnost péče o sebe (příspěvky na ošacení či zdravotní péči).

Zkrátka, vyjít vstříc všem zaměstnancům není právě jednoduché. Proto firmy čím dál častěji zvažují, že se obrátí na externí specialisty. To ostatně potvrzuje i Martin Paták z Cleverlance: "Nyní spravujeme celý sytém benefitů sami. Do budoucna se však společně s jeho rozšířením budeme zamýšlet, zda ho externí firma nezabezpečí efektivněji."

Jaké jsou náklady na externí spravování benefitů, nechtějí ale zainteresované firmy sdělit. A ti, kteří se k podobnému kroku chystají, si to netroufají dopředu odhadovat.

"Pro velké firmy je to ale určitě efektivnější, než aby to dělaly ve vlastní režii," podotýká Anna Holtmanová.

Náklady na poskytování benefitů se totiž rozdělí mezi dvě strany, takže ani jedna neplatí celou částku. Správci benefitů si totiž nechávají platit jak od firem, pro které je spravují, tak rovněž inkasují peníze od společností, od nichž je odebírají.

Zprostředkovatele péče o benefity využívají např. Office Depot, Celestica, Adastra, Kooperativa, TPCA či Raiffeisenbank.

Stravenková rebelie
Zástupci dopravních odborů vyhrožují stávkou, jakou svět neviděl. Nelíbí se jim, že chce vláda některé zaměstnanecké výhody danit, a to především stravenky a režijní jízdenky.

Odboráři se dušovali, že pokud do poloviny prosince nebudou mít jistotu, že to vláda neučiní, vyhlásí stávku v dopravě a vyzvou k ní i zaměstnance z jiných oborů. Ministerstvo financí ale na zrušení daňových výhod trvá.

Nový zákon o dani z příjmu - součást vládní reformy veřejných financí - existuje zatím pouze v podobě věcného záměru. Nejdříve by mohl začít platit v roce 2010.

Ministr financí Miroslav Kalousek, který chce režijní jízdenky zdanit jako každý jiný příjem, je znám svou nelibostí vůči daňovým výjimkám. Jednu z nich přitom představují nezdaněné benefity pro zaměstnance v dopravě, jako je zlevněné jízdné.

"Já myslím, že se musíme rozhodnout, jestli chceme mít jednoduchý daňový systém se stejnými výhodami pro všechny, nebo složitý diskriminační daňový systém s benefity jenom pro někoho," vysvětluje svůj nekompromisní postoj.

"Například státní tiskárna cenin tiskne peníze a nejsem informován o tom, že by zaměstnanci měli nějaké režijní nezdaněné peníze,"dodal.

Volnočasové benefity
Trh volnočasových benefitů je v Česku proti ostatním východoevropským zemím poměrně rozvinutý. Volnočasové zaměstnanecké benefity poskytuje svým zaměstnancům 80 procent tuzemských společností. O co přesně jde?

Příspěvky na dovolenou, kulturu, sport a relaxaci.
Průměrná výše ročního rozpočtu na jednoho zaměstnance je 5000 Kč.
Maximum se pohybuje okolo 15 000 Kč.
Minimální částka je 500 korun.
Zdroj - Mercer

2 miliardy korun se podle odhadů v Česku ročně otočí v benefitech.
Volnočasové benefity (příspěvek na dovolenou, vzdělání, sport či kulturu) jsou pro zvýšení motivace nejúčinnější.

Nejpopulárnější benefity (údaj vyjadřuje, kolik procent firem v ČR benefit poskytuje)
Služební auto 96 
Příspěvek na stravu 95 
Vzdělávání 93 
Mobilní telefon 87 
Dovolená navíc 85 
Penzijní připojištění 63 
Životní pojištění 53 
Odměny při výročích 41 
Sick days (placené, předem nehlášené a nárazové volno) 39 
Odprodej firemního majetku 39 
Zdroj - Mercer 

Odboráři v dopravě se bouří. Ministr financí Miroslav Kalousek totiž navrhuje, aby byly zrušeny nebo zdaněny některé benefity zaměstnanců – jako jsou například stravenky, nebo režijní jízdenky.

To se odborářům nelíbí a po 12. lednu 2009 chystají stávku. Stávkovat by se mělo na železnici a také v městských hromadných dopravách.

Jiří Velinský

Praha - Časově neohraničená stávka zasáhne po 12. lednu téměř všechna odvětví dopravy. Dohodli se na tom dnes zástupci dopravních odborů, přesný termín upřesní počátkem ledna. Protest má být reakcí na plány ministerstva financí, které chce zrušit daňové zvýhodnění některých zaměstnaneckých benefitů. Komplikace se očekávají zejména na železnici a v pražské MHD. Jezdit ale zřejmě nebudou ani meziměstské autobusy nebo městská hromadná doprava v řadě dalších měst.

Luboš Pomajblík z Odborového svazu dopravy uvedl, že je možné, že se do stávky zapojí i lidé zabezpečující provoz dalších druhů dopravy: "Měla by se týkat všech odvětví v resortu dopravy – jak silniční dopravy, tak letecké, železniční, městské dopravy v rozsahu tramvají, trolejbusů, metra."

Podle mluvčího Federace strojvůdců Libora Poláčka bude chystaná stávka jednou z největších, jakou Česká republika pamatuje. Vedle vlaků nebudou zřejmě jezdit meziměstské autobusy a zastaví se MHD ve velkých městech, včetně pražského metra. "Ke stávce vyzveme zaměstnance i dalších odvětví, neboť se to týká všech," řekl Poláček.

Protest může podle odborů odvrátit jedině jasný příslib ministra financí a vlády, že se benefity, zejména režijní jízdenky a stravenky, danit nebudou. Ministr financí Miroslav Kalousek si však za svými návrhy stojí.

"Prodavačka v řeznictví také nemá ten salám zadarmo. A když ho od svého zaměstnavatele dostane zadarmo, tak je to příjem a musí ho zdanit," popsal dnes Kalousek svůj postoj ke zdaňování režijních výhod. Zdůraznil, že podobné výhody jsou diskriminační vůči těm, kteří je nemají.

Odborářský mluvčí Libor Poláček připomněl, že se lidem, kteří chtějí stávkovat, nejedná pouze o zaměstnanecké jízdenky: "Například také stravenky, zdaněny mají být i odvody členských příspěvků odborů a v neposlední řadě také odměny za dárcovství krve."

Podle Poláčka je nynější chování ministerstva financí příkladem arogance moci. "Nedostali jsme žádné odpovědi, stanoviska, vyjádření od vlády a ani od ministra financí nebo ministra dopravy," uvedl Poláček. V případě, že by se vláda chtěla sporným zdaněním zabývat, jsou prý odboráři připraveni k jednání.

Začátkem roku čeká možná Česko jedna z největších stávek v dopravě. Dohodli se na ní zástupci dopravních odborů. Nelíbí se jim záměr ministra financí zdanit zaměstnanecké výhody, jako jsou třeba režijní jízdenky nebo stravenky.

Chceme další jednání s vládou nebo od dvanáctého ledna vyhlásíme časově neomezenou stávku. Zaznělo dnes důrazně od dopravních odborů. Vedle vlaků by nevyjely autobusy nebo taky pražské metro.

Host (Libor Poláček, mluvčí, Federace strojvůdců):
Byla by to určitě jedna z největších stávek, která tady vůbec v této zemi byla.

Režijní jízdenky, stravenky, ale třeba i taky odborářské poplatky chce ministr financí v rámci reformy do budoucna zdanit. S tím se ale odboráři nechtějí smířit.

Host (Libor Poláček, mluvčí, Federace strojvůdců):
Jsme přesvědčeni, že to není jen záležitost rezortu dopravy. Vždyť stravenky a další benefity, je jich celkem čtyřicet dva, se dotýkají všech zaměstnanců.

Odboráři dali vládě čas na jednání do včerejška. Odpovědi se ale zatím nedočkali.

Host (Aleš Řebíček /ODS/, ministr dopravy):
Je to ve fázi, řekněme, teprve diskusí, jo. To znamená, tenhle tlak vyvíjet je spíš asi nějaký vnitřní problém, který mají, jo.

Host (Vratislav Feigel, Odborové sdružení pracovníků elektrických drah a autobusové dopravy):
Jsme velice překvapeni, že vláda vůbec nereaguje na naše písemná stanoviska a prohlášení o této věci.

Zamýšlené změny jsou přitom součástí širšího konceptu na zjednodušení daní a zrušení dalších výjimek. Zvrátit rozhodnutí ministra financí bude i proto velmi těžké.

Host (Miroslav Kalousek /KDU-ČSL/, ministr financí):
Já těžko mohu diskutovat jednu nebo dvě výjimky z těch stovek výjimek o osvobození, které má daň z příjmu fyzických osob.

Jestli se doprava v lednu opravdu v Česku zastaví, není úplně jisté. Odboráři ale stále nabízejí vládě čas k jednání. Podle svých slov čtyřiadvacet hodin denně, sedm dní v týdnu. 

V České republice se někdy po dvanáctém lednu zastaví téměř všechny druhy dopravy. Odboráři tohoto odvětví totiž vstoupí do časově neomezené stávky. Důvodem jsou plány Ministerstva financí zrušit daňové výhody zaměstnanců. Například stravenky nebo režijní jízdenky.

Autobusy, tramvaje, trolejbusy, metro, vlaky, letadla, lodě. To všechno se někdy po dvanáctém lednu zastaví. Do včerejší půlnoci, kdy bylo odboráři stanoveno ultimátum, totiž ministr financí Miroslav Kalousek neodstoupil od záměru zdanit stravenky, režijní jízdenky a další výhody.

Libor Poláček, mluvčí Federace strojvůdců:
Vzhledem k aroganci moci vlády, stavitelů ministerstev to bude patrně jedna z největších stávek, jaké tato země zažila.

Naštvání odborů dosáhlo maxima. Marně totiž žádaly 45 osobností státu, tedy ministry, politiky a další, aby zabránili okleštění výhod pro zaměstnance.

Pavel Holešta, předseda Sdružení odborářů služeb a dopravy:
My jsme dostali pouhé tři odpovědi.

Přitom lidé zdaněním zaměstnaneckých výhod prý přijdou ročně o hodně peněz.

Luboš Pomajbík, předseda Odborového svazu dopravy:
Do tisíců korun ročně na osobu.

Ve stejnou chvíli jako na generálním ředitelství Českých drah probíhala schůzka dalších sedmi svazů v sídle Odborového svazu železničářů. I oni protestují proti záměru Ministerstva financí. Stávkovat ale zatím nechtějí.

Jaroslav Pejša, předseda Odborového sdružení železničářů:
Dáváme příležitost vládě, aby tento materiál hned projednala. Stáhla z programu svého jednání.

I když mezi odbory vládne názorová roztříštěnost, většina má jasno. Stávkovat se bude. Ministr financí ale vzkazuje, odborům dopravě neustoupím.

Miroslav Kalousek, ministr financí:
Daně musí platit všichni. To znamená, že je správné, aby výjimky a osvobození se také týkaly všech.

Jaroslav Pejša, předseda Odborového sdružení železničářů:
Je to ze strany vládních úředníků a představitelů moci velmi sobecké, protože oni sami oplývají řadou výhod, které zdaněny nemají.

I když přesný termín stávky ještě není znám, podle odborářů se odehraje v ten den, aby to Českou republiku co nejvíce bolelo. 

Budeme stávkovat, usnesli se dnes zástupci dopravních odborů. Na protest proti tomu, že by měli přijít o některé daňové výhody. Totiž hlavně nezdaněné režijní jízdenky nebo stravenky. S ministerstvem financí, které tuto změnu plánuje už prý odboráři jednat nemíní a cituji: "Krátce po 12. lednu zahájí časově neohraničenou stávku."

Po telefonu nyní zdravím Petra Čecháka, prezidenta jednoho z odborových svazů Federace strojvůdců. Dobrý den.

Host (Petr Čechák, prezident Federace strojvůdců):
Dobrý podvečer.

Pane Čecháku, proč padla volba právě na tento termín, polovinu ledna?

Host (Petr Čechák, prezident Federace strojvůdců):
No tak, nicméně zástupci všech odborových organizací, které se dnes sešli na tom jednání stanovili termín po 12. lednu.

Z jakého důvodu?

Host (Petr Čechák, prezident Federace strojvůdců):
Z důvodu proto, že ještě necháváme stále nějaký prostor pro určité jednání se zástupci ministerstva financí, popř. vlády.

Jak rozsáhlý protest si představujete? Na kolik by mělo chromit zdejší dopravu?

Host (Petr Čechák, prezident Federace strojvůdců):
Pochopitelně pokud budou stávkovat všechny odborové centrály a přidají se i ostatní, protože to není jen problém dopravních zaměstnanců, tak ten rozsah ochromení dopravy bude velký.

Největší železniční odborová centrála, Odborové sdružení železničářů také odmítá plány ministerstva financí, ale k té ohlášené stávce se jaksi nehlásí. Neotupí to dost její dopad?

Host (Petr Čechák, prezident Federace strojvůdců):
Já bych to takhle nepředjímal, protože my máme informace od řadových členů největší odborové centrály, že nás v tomto úsilí podporují a jeto problém samotné organizace OSŽ.

Pokud jde o tu výhrůžku, že by mělo jít o časově neomezenou stávku, máte v úmyslu vydržet dokud si prostě na vládě nevymůžete při nejmenším nějaké ústupky?

Host (Petr Čechák, prezident Federace strojvůdců):
Pochopitelně, i tato varianta je na stole. My vidíme, že panu ministru nebo ministerstvu financí nejde ani tak o škrty daňové, když následnou jeho reakcí je nějaké odpuštění 500 podnikatelům při koupi osobního automobilu, takže tady asi nejde jen o nějaké daně, ale tady jde o nějakou divnou politickou hru. Sami poslanci využívají bezplatně jízdné jak MHD, tak dostávají finanční prostředky na benzín, čili je to dosti velký nepoměr, když ten, který pije víno káže, aby ostatní pili vodu.

Co máte na mysli tím - odpustit daně při nákupu automobilu podnikatelům? Myslíte tu úvahu o tom, že by možná stálo za to oživit automobilový průmysl tím, že by mohl být odpočet DPH na všechny vozy?

Host (Petr Čechák, prezident Federace strojvůdců):
Pochopitelně jsem tak trochu očekával tuhle reakci. Je to benefit pro ostatní podnikatele a myslím si, že to není jen o nějakém zvýhodněném jízdném pro zaměstnance dopravy. Jedná se také o zdanění příspěvku do odborových organizací, zdanění např. nějakých finančních ohodnocení za odběr krve, je to také zdanění stravenek a ten balíček má nějakých 42 bodů, které se týkají nejen úseku dopravy, ale dotýkají se všech občanů a zaměstnanců tohoto státu, pochopitelně důchodce nevyjímaje.

Děkuji. Na shledanou. O vyjádření k chystané stávce jsem požádal také Ondřeje Jakoba, mluvčího ministra financí. Nejprve jsem ho poprosil o krátké shrnutí, proč se tento úřad rozhodl připravit zaměstnance v dopravě o zmíněné benefity?

Host (Ondřej Jakob, tiskový mluvčí Ministerstva financí):
Já mohu říct, že ministerstvo financí tyto dny předkládá do vlády zcela nový zákon o dani z příjmu. Podotýkám, jedná se o věcný záměr zcela nového zákona o dani z příjmu a jedním z úkolů, který ministerstvo financí dostalo je, aby ten nový daňový zákon a zákony s tím spojené byly co nejjednodušší, aby to byl moderní a jednoduchý daňový zákon. Ministerstvo financí navrhuje značné zjednodušení celého daňového systému a to by mělo vést ke značným administrativním úsporám daňové správy. Jedním z kroků je i snížení počtu výjimek. Jedná se o ty daňová zvýhodnění, která nesplňují dvě technická kritéria a to jak spravovatelnosti a systémovosti a nepatří do 5 politických priorit. Za ně považujeme podporu rodin s dětmi, vědy a výzkumu, spoření na stáří, zajištění si vlastního bydlení a altruismus. My navrhujeme mimo to, což považuji za hrozně důležité, zavést zaměstnanecký výdajový paušál, který by si každý zaměstnanec mohl odečíst od základu daně jistou sumu. Bylo by to fiskálně neutrální vůči stávajícím benefitům a mohli by to využít všichni zaměstnanci na rozdíl jen od některých.

Znamená to tedy, že z vašeho pohledu to jsou určité nesystémové výjimky?

Host (Ondřej Jakob, tiskový mluvčí Ministerstva financí):
Jsou to ne systémové výjimky a já neříkám, že náš návrh je zcela definitivní. My jsme dostali za úkol dát návrh na zjednodušení systému a my dáváme návrh věcného záměru, který půjde do vlády a tam proběhne politická diskuse na vládní úrovni. Dále dostaneme zadání a budeme psát paragrafované znění a pak bude politická diskuse zase ve vládě a pak následně ve sněmovně, takže není to nic definitivního. Myslím že je škoda, aby na vládě ta diskuse neproběhla a neznamená to rušení těch režijních jízdenek ani stravenek, jde jen o to zvýhodnění a říkám, výdajový zaměstnanecký paušál by byl spravedlivější pro všechny a musíme se všichni domluvit, zda budeme mít do budoucna jednoduchý daňový systém s benefity spravedlivými pro všechny, či složitý systém s výhodami jen pro některé.

A budou do té diskuse, o které mluvíte zahrnuti i odboráři, zástupci dopravních odborů?

Host (Ondřej Jakob, tiskový mluvčí Ministerstva financí):
Já myslím, že proběhne diskuse i s nimi, ale my ten zákon chystáme už více než rok a proběhla velká veřejná diskuse i za účasti odborníků a celé tyto návrhy byly na internetových stránkách ministerstva, úplně každý mohl dávat připomínky. Bohužel ne všichni to využili. My rok už s veřejností o tomto zákoně debatujeme a přišla řada podnětů, takže my opravdu veřejnou část diskuse jsme nezanedbali. Jak na nejrůznějších úrovních, fórech i skrz internetové stránky. Stáčí se podívat na internetové stránky ministerstva financí. Takže veškeré ty hrozby a ultimáta považuji za předčasné. Ten celý materiál teprve, věcný záměr bude na vládě, ta o tom bude debatovat. Myslím, že stojí za to vážně debatovat o zjednodušení celého daňového systému a o to, že by byl spravedlivější pro všechny. Zaměstnanecký výdajový paušál bude tyto věci kompenzovat, a to všem - nejen vyvoleným.

Pokud ale chcete ten systém zjednodušit jak říkáte, tak to zároveň asi vylučuje, že byste ještě přistoupili na ty podmínky dopraváků?

Host (Ondřej Jakob, tiskový mluvčí Ministerstva financí):
Samozřejmě teď ministerstvo financí předložilo tento věcný záměr a bude se jím zabývat vláda, takže ministerstvo financů bude respektovat rozhodnutí vlády, které nechci předjímat. Tam ještě k jistým změnám může dojít. Takže ten návrh není definitivní, proto ty hrozby jsou předčasné. Uvidíme, co si vláda stanoví za priority a jak se k tomu návrhu postaví.

Vláda zatím nedala dopravním odborům záruky, že nezruší daňové zvýhodnění některých benefitů, jde např. o stravenky, nebo zaměstnanecké jízdné. O půlnoci přitom vypršelo ultimátům, které odbory vládě daly. Dnes se proto sejde 11 odborových centrál na společném jednání. Tam určí termín stávky v dopravě.

Místopředseda odborového oddělení železničářů Jaroslav Pejša řekl Radiožurnálu, za jakých podmínek se ke stávce připojí.

Jaroslav Pejša
Odborové sdružení železničářů nejenom, že nesouhlasí s tím, že by byly zdaňovány jízdní výhody, ale nesouhlasí s celým návrhem nového zákona o dani z příjmu, který by měl platit od 1. ledna 2010. Pokud vláda dostane rozum, tak ani nebude projednávat paragrafové znění tohoto zákona. Pokud by ho projednávala v tomto znění, poslala do poslanecké sněmovny, tak zahájíme jednání s ostatními odborovými svazy o akcích, které by se vyhrotily i třeba stávkou a jde o to, kdy je na čase. Jestli v tom okamžiků kdy ho pošlou do němoty, nebo kdyby to prošlo prvním čtením v parlamentu. 

V lednu republiku čeká stávka v dopravě. Dnes k ní vyzvaly dopravní odbory, které tak chtějí protestovat proti plánovanému zdanění nebo rušení zaměstnaneckých benefitů. Jde například o režijní jízdenky nebo stravenky. Stávka by měla být po 12. lednu, přesný termín se dozvíme 7. ledna po dalším jednání zástupců odborů.

Vratislav Feigel z odborového sdružení Dopravního podniku Praha řekl proč se i oni ke stávce připojí.

Vratislav Feigel, odborové sdružení Dopravního podniku Praha:
Zaměstnance Dopravního podniku by to poškodilo velmi silně, ať se jedná o jízdenky, ať se jedná o stravenky. Já si myslím, že konkrétní jízdné je věc, která je tady 100 let u toho Dopravního podniku a v podstatě jeto jediná věc, která jako benefit Dopravnímu podniku zůstala.

Odbory kritizují premiéra i ministry, že nereagovali na dopisy s negativními stanovisky k chystanému zákonu o dani z příjmu. Stále jsou ale připraveni jednat, kompromis prý však není možný, buď stát benefity zdaní nebo ne. 

Část dopravních odborů zahájila přípravu stávky. Na dnešním jednání se zástupci svazů dohodli, že protestní akci vyhlásí po 12. lednu.

Odborům vadí plánované rušení daňového zvýhodnění zaměstnaneckých benefitů, jako jsou stravenky nebo režijní jízdenky. Přesný termín stávky teprve určí na uzavřeném jednání, které bude 7. ledna. Mluvčí Federace strojvůdců Libor Poláček jasně řekl, že nepůjde jen o výstražnou akci.

Host (Libor Poláček, mluvčí Federace strojvůdců):
Bude to stávka časově neomezená, protože pokud by byla nějaká výstražná, byl to nějaký happening, mohlo by se stát, že nějaký ministr nebo třeba i pan premiér by si té stávky nemuseli všimnout. A to my v žádném případě nechceme.

Ministr financí Miroslav Kalousek (KDU-ČSL) je neoblomný a výjimky odmítá.

Host (Miroslav Kalousek, ministr financí):
Trvám na tom, že budou-li nějaké výjimky a osvobození v zákoně o dani z příjmu, pak to budou výjimky a osvobození, které podporují celospolečenské priority, pro všechny stejné. Nikoli pro tu či onu profesní skupinu.

Odbory jsou stále připravené jednat. Přiznávají ale, že stávku odvrátí jen příslib zachování benefitů v současné podobě. 

V lednu nás čeká stávka. Dnes k ní vyzvali dopravní odbory, které chtějí vystoupit protestní akcí proti plánovanému zdanění nebo rušení zaměstnaneckých benefitů. Jde například o režijní jízdenky nebo stravenky. Stávka by měla být po 12 lednu. Přesný termín se dozvíme 7 ledna na dalším jednání zástupců odborů.

Vratislav Feigel z odborového sdružení dopravního podniku hlavního města Prahy řekl, proč se i oni ke stávce připojí.

Host (Vratislav Feigel):
zaměstnance dopravního podniku by to poškodilo velmi silně. Ať se jedná o jízdenky, ať se jedná o stravenky. Já si myslím, že konkrétně jízdné, je věc, která je tady sto let, u toho dopravního podniku. A v podstatě je to jediná věc, která jako benefit dopravnímu podniku zůstala.

Odbory kritizují premiéra i ministry, že nereagovali na dopisy s negativními stanovisky k chystanému zákonu o dani z příjmů. Stále jsou, ale připraveni jednat. Kompromis prý ovšem není možný. Buď stát benefity zdaní nebo ne. Dopravní podnik hlavního města Prahy dnes také podepsal smlouvu se společností Siemens. Ta se bude od ledna 11 let starat o údržbu a servis vlaků metra na lince C. Převezme i 120 zaměstnanců, kteří se o údržbu starali doposud. 

Stávka dopravních odborů bude vyhlášena po 12. lednu. Konkrétní termín odboráři teprve určí na uzavřeném jednání na začátku roku. Cílem neomezené stávky bude zabránit zdanění nebo zrušení některých zaměstnaneckých benefitů. To plánuje ministerstvo financí v chystaném zákonu o dani z příjmů. Jedná se například o stravenky, režijní jízdenky nebo i odměny dárcům krve.

Předseda Odborového svazu dopravy Luboš Pomajbík potvrdil, že stávku podporují i další odvětví.

Luboš Pomajbík, předseda Odborového svazu dopravy:
My máme jako odborový svaz působnost po celé České republice, sdružujeme zaměstnance v nákladní, autobusové, letecké a vodní dopravě a budeme se samozřejmě snažit, aby se lidé za své benefity brali všemi dostupnými prostředky a účinným prostředkem v současné době nebo za nejúčinnější prostředek považujeme stávku.

Ministr financí Kalousek chce přistoupit ke zdanění nebo zrušení benefitů, protože je považuje mimo jiné za nefér vůči jiným odvětvím. 

Dopravní odbory zahájily přípravu stávky, na dnešním jednání se zástupci svazu dohodli, že ji vyhlásí po 12.1., přesný termín ale teprve určí na uzavřeném jednání, které bude 7.1., mluvčí Federace strojvůdců Libor Poláček jasně řekl, že nepůjde jen o výstražnou akci.

Host (Libor Poláček, mluvčí Federace strojvůdců):
Bude to stávka časově neomezená, protože právě že, pokud by byla nějaká výstražná, byl by to nějaký happening, tak by se mohlo stát, že nějaký ministr nebo třeba i pan premiér by si té stávky nemuseli všimnout. A to my v žádném případě nechceme.

Odborům se nelíbí plán ministerstva financí zdanit nebo omezit benefity, jako jsou režijní jízdenky, stravenky, odměny dárcům krve a další. Do stanoveného termínu 16.12. navíc nedostali od zástupců vlády žádné vyjádření k zaslaným negativním stanoviskům k chystanému zákonu o dani z příjmu. 

Vláda zatím nedala dopravním odborům záruky, že nezruší daňové zvýhodnění některých benefitů, jako jsou stravenky či zaměstnanecké jízdné. Včera o půlnoci přitom vyprší ultimátum, které odbory vládě daly. Jedenáct odborových centrál se proto ve středu sejde na společném jednání, kde by měly určit termín stávky v dopravě. 

A na závěr zítřejší zpravodajství České televize a editorka Pavlína Kvapilová.
Zítra se poslanci sejdou na mimořádné schůzi Sněmovny. Na pořadí má přijít možné zrušení zdravotnických poplatků a to je samozřejmě záležitost, kterou si média nenechají ujít už vzhledem k˙tomu, jaké vášně úplatky už u nás celý rok budí. Společné jednání čeká zástupce 11 odborových centrál a ty už delší dobu mluví o stávce v dopravě pokud jim kabinet nedá záruky, že zruší některé daňové zvýhodnění některých benefitů. Jako jsou třeba stravenky nebo zaměstnanecké jízdné. No a právě zítra by se odboráři chtěli dohodnout na možném termínu stávky. A ještě jedna očekávaná událost. V Alžírsku se sejdou ministři zemí ropného kartelu OPEK. To je od nás pro tuto chvíli všechno. 

Právě dnes vyprší ultimátum, které dostala vláda od dopravních odborů. Od kabinetu chtějí získat ujištění, že stát nebude nijak danit zaměstnanecké výhody, především stravenky a režijní jízdenky. Pokud ministři nesplní jejich podmínky, hrozí odboráři stávkou a ke stávce chtějí vyzvat i zaměstnance z jiných oborů. 

Čeští občané i firmy se zřejmě od ledna 2010 dočkají výrazných změn v daňovém systému. Tedy pokud projde legislativním procesem návrh ministerstva financí (MF) na změnu zákona o daních z příjmů. Od dubna do konce června návrh posuzovala veřejnost a mohla ministerstvu zaslat své připomínky.

Nyní se MF vypořádalo také s mezirezortními připomínkami. Podle předkládací zprávy si ale ministerstvo nenechalo do svých záležitostí příliš mluvit. S drtivou většinou připomínek totiž ministerstvo nesouhlasí.

Dosavadní návrh příliš nepotěšil ani příznivce škrtů daňových výjimek. V zákoně jich bude méně jen o třetinu, a to některé budou nahrazeny pouze jiným ustanovením. Ještě v dubnu přitom ministr financí Miroslav Kalousek (KDU-ČSL) tvrdil: „Můj osobní názor je ten, aby se možnost desítek daňových výjimek zredukovala na minimum.”

Dnes už mluví trochu jinak. „Každá daň má dvě funkce. Jednak je to nástroj na získání peněz na veřejné výdaje a také by měla sloužit jako společenský nástroj. Výjimky by ale neměly být selektivní,” řekl Respektu.cz. Část daňových výjimek a osvobození je podle něj nutná, aby byla daň vůbec spravovatelná. „Když si doma vypěstujete ředkvičky, které poté sníte, nemůžu za vámi běhat s daňovým formulářem,” dodal.

Přijdou změny
Hlavní makroekonomický stratég ČSOB Tomáš Sedláček se nízkému počtu seškrtaných výjimek příliš nediví. „Zrušit všechny výjimky není možné. Určitě je pravda, že některé nemají svou logiku, ale zase zdaňovat invalidu stejně jako podnikatele není taky logické. Důležité je, aby to nebylo zneužitelné,” uvedl pro Respekt.cz.

Podle Sedláčka ale nebylo příliš strategické nejdříve lidem snížit daně a teď škrtat výjimky, které fakticky daně zvyšují. „Uvidíme, co přinese vládní balíček na podporu ekonomiky, o kterém zatím nikdo nic neví. Určitě to ale nebudou opatření, která by musela projít legislativním procesem, to by bylo příliš pomalé,” doplnil.

V novém zákoně o dani z příjmu se zruší například osvobození příjmů z prodeje nemovitostí, které budou nyní považovány za příjem z kapitálového majetku. Pod tyto příjmy budou zařazeny také příjmy z prodeje cenných papírů. Na ně v současnosti platil takzvaný časový test, který v případě obchodovaných cenných papírů činil šest měsíců, po kterých byl výnos oddaně osvobozen. „Určitě to není krok, který by kapitálovému trhu pomohl. Původní časový test byl standardní a správný. Cokoliv jej rozmělní, situaci neprospěje,” okomentoval pro Respekt.cz novou úpravu tiskový mluvčí pražské burzy Jiří Kovařík.

Nově se tak budou sčítat všechny kapitálové příjmy a dohromady pro ně bude stanoven roční limit pro osvobození (mělo by jít o 60 až 100 tisíc korun). Změn se dočká také podpora stavebního spoření. Od roku 2010 nebudou mít zřejmě lidé možnost odečíst si od základu daně úroky z vkladů. „Trh s byty je už relativně saturován. Určitě to bude ale negativně vnímáno, to je cena za zrušení jakékoliv výjimky,” myslí si Sedláček. Pro firmy přestanou být daňově uznatelné například příspěvky na stravenky zaměstnancům.


Zaměstnanecký paušál
Zrušenou podporu stravenek by měl nahradit takzvaný zaměstnanecký výdajový paušál. Proč by měla být zrušená výjimka pro právnické osoby kompenzována na straně zaměstnance? Daňová reforma totiž počítá s navýšením mzdy o 35 procent, které v současnosti platí za pracovníka zaměstnavatel. Půjde tedy o jakousi obdobu superhrubé mzdy, i když se jí tak nebude říkat. Z této mzdy se poté budou počítat veškeré platby státu. Aby zaměstnanci nebyli poškozeni v porovnání s podnikateli, umožní jim zákon odečíst si od příjmů určitý výdajový paušál.

Pod zákon o daních z příjmů bude nově spadat i daň z převodu nemovitostí, darovací a dědická. Mezi další změny by měl patřit jednotný výběr daní, pojistného a zdravotního pojištění. V posledním kroku by mělo dojít k institucionálnímu propojení výběrových míst pro daně, cla, sociální i zdravotní pojištění. Vláda plán na spojení výběrových míst již schválila, a měl by fungovat od roku 2014. Ministerstvo financí si od tohoto kroku slibuje ušetření nákladů jak na straně výběru daní tak plátců.

Praha - Vláda zatím nedala dopravním odborům záruky, že nezruší daňové zvýhodnění některých benefitů, jako jsou stravenky či zaměstnanecké jízdné. Na dotaz ČTK to po dnešním jednání vlády řekl vicepremiér Martin Bursík. Dnes o půlnoci přitom vyprší ultimátum, které odbory vládě daly. Jedenáct odborových centrál se proto ve středu sejde na společném jednání, kde by měly určit termín stávky v dopravě.

"Vláda nejednala o ultimátech a nejedná oultimátech," řekl Bursík. Ministr financí Miroslav Kalousek, který je znám svou nelibostí vůči daňovým výjimkám, chce režijní jízdenky zdanit jako každý jiný příjem.

"Já myslím, že se musíme rozhodnout, jestli chceme mít jednoduchý daňový systém, se stejnými výhodami pro všechny, a nebo složitý diskriminační daňový systém s benefity jenom pro někoho," řekl nedávno ČTK.

"K účasti na této stávce vyzveme všechny ostatní odborové organizace, máme za to, že se to týká nejenom dopraváků," řekl dnes ČTK mluvčí Federace strojvůdců Libor Poláček. Největší odborová centrála na železnici, Odborové sdružení železničářů, však iniciativu nepodporuje. Podle místopředsedy Jaroslava Pejši je sice sdružení zásadně proti zrušení daňových výhod, stanovovat termín stávky však zatím nechce.

Nový zákon o dani z příjmu existuje zatím pouze v podobě věcného záměru, nejdříve by mohl začít platit v roce 2010. Jde o součást vládní reformy veřejných financí. 

Miroslav Kalousek dlouho odmítal slovo krize. Ještě minulou středu přesvědčil premiéra, aby na poslední chvíli ze svého projevu ve sněmovně vyškrtl celou část o konkrétních plánech řešení případné krize - právě proto, aby "nebyly v Hospodářských novinách titulky o krizi".

Nebudeme tady srovnávat našeho ministra financí s Vladimirem Putinem, který stejný pojem zakázal médiím už v srpnu. Pojďme k věci: rozvážný Kalousek zveřejnil svůj první a zatím jediný plán proti krizi až počátkem prosince: všechna firemní auta by se mohla prodávat bez DPH.

Moudrý Kalousek?
Odpočet DPH potěší každou firmu, každého živnostníka, všechny výrobce aut a odstraní český unikát s "nákladním porschákem". Dobrý je i systémově: lze-li odečíst DPH u telefonu či saka, proč ne u auta?Byznys tleská a nelze se divit. Ale teď z druhé strany: skutečné dopady budou problematické.

Lákadlu pětinové slevy lze odolat při koupi telefonu, hůře však u aut. Vzroste prodej vozů jakoby na firmu: pro tchyni či kamaráda. U typické octavie lze ušetřit sto tisíc korun. A to je už argument.

Sto tisíc stojí za trochu námahy: třeba požádat o živnostenský list, přihlásit se k platbě DPH. Ano, práce bude víc - kniha jízd, pravidelné přiznání daně, silniční daň....

Ano, není to košer. Ale co čekat od vynalézavého národa, který na dobropisech a vratkách DPH vydělával miliardy na úrocích; a kde technici radí nájemníkům, jak ošidit měřiče tepla na radiátorech?

Pro koho jsou "náklady"
Složitou definicí "užitkových vozidel" se stát coby výběrčí daně snažil bránit falešným nákladům.

Jenže ten problém je i obrácený: mnohý dnešní zaměstnanec má zcela legitimní náklady, ale nemůže je daňově nijak uplatnit.

Ve skutečnosti tu dnes máme rozsáhlou paletu "pracovních nástrojů", které potřebuje zaměstnanec i podnikatel. Oba potřebují nutně k práci knihy, elektroniku, kvalitní oblečení.

Ale zatímco soukromník si logicky náklady účtuje, zaměstnanec nesmí.

Domyšleno: Je mezi těmi dvěma kategoriemi stále tak zásadní rozdíl?
Zákony mají svou setrvačnost, a dřív to bylo jiné. Dělník ráno přišel k pásu, modráky mu dal kapitalista, tak jaképak náklady? Jenže takhle to dnes už skoro nikde nechodí. Pár příkladů:

Žádný dobrý učitel se neobejde bez domácího počítače. Copak učitel nepotřebuje nutně k práci mít doma počítač? Nemocniční lékař nepotřebuje nutně k práci mít doma internet a mobil? Business-novinář nepotřebuje investovat do adekvátního oblečení?

Kdo mohl, utekl
Kvůli diskriminačním podmínkám ve zdanění a odvodech už dnes mnohé profese de facto zrušily zaměstnanecké vztahy. Fungují tak nejen právní a konzultační kanceláře, ale i architektonická studia či třeba jazykové školy.

Měli bychom si přiznat, že celoživotních dělníků ubývá. Pracovní pozice měníme čím dál častěji a také rychle přibývá jobů, které je těžké zařadit do tradičních škatulek. Měli bychom lidem podnikavějším umožnit, aby si sami zvolili: chtějí jistoty, nebo riziko?

Lidé opatrného, socialistického myšlení trvají na stravenkách, dovolené, odborovém příspěvku na rekreaci a dlouhé výpovědní lhůtě. Nic proti nim. Ale stát pomocí zákonů nutí do této role i ostatní, kteří by rádi do své kariéry investovali víc, než jim je jejich hlavní "fakturant" (zaměstnavatel) ochotný platit. Dopřejme jim volbu: zda chtějí risk, investice, daňové náklady nebo starobylé jistoty - a nikoli je trestně stíhat za "švarcsystém."

Cesta z okovů
Těžko chtít, aby ministr financí na počátku hospodářského propadu začal zpochybňovat příjmy rozpočtu. Ale až tahle krize skončí, měli bychom mít jasněji, co vlastně od sebe a od státu chceme.

Ostatně: ta část střední třídy, která je zákony, auditory a úzkoprsou částí soudnictví nucena žít v zaměstnaneckém nevolnictví, by takovéto osvobození ocenila stokrát víc než daňovou kosmetiku. Kdo že tu shání voliče?

(Autor prohlašuje, že svůj vozový park považuje v tuto chvíli za dostačující a nemá v úmyslu ho v nejbližších letech rozšiřovat či obnovovat.)