19. 10. 2018 | finance.cz
Podporu z pracáku nedostanete vždy a její součástí mohou být poukázky
Jak se vyplácí podpora v nezaměstnanosti? Někdy i prostřednictvím poukázek. Přečtěte si pokračování rozhovoru s mluvčí ÚP Kateřinou Beránkovou.
Pokud jste přišli o zaměstnání, měli byste se co nejdříve registrovat na úřadu práce, a to už minimálně kvůli sociálnímu a zdravotnímu pojištění anebo kvůli podpoře v nezaměstnanosti. Mluvčí ÚP Kateřině Beránkové jsme v této souvislosti položili několik otázek týkajících se možného nároku na podporu, možností a forem její výplaty.
Co když uchazeč o zaměstnání pobírá podporu v nezaměstnanosti, nastoupí do práce a vrátí se zpět do evidence dříve než za tři měsíce?
Pak mu ÚP doplácí podporu v nezaměstnanosti pouze po zbytek podpůrčí doby.
Kdy a kam se peníze posílají?
Peníze se posílají vždy za uplynulý měsíc, tedy například za říjen v listopadu buď na bankovní konto, nebo poštovní poukázkou.
Podpora se také částečně vyplácí poukázkami na zboží…
Ano, podle novely zákona o pomoci v hmotné nouzi musí ÚP vyplácet část příspěvku na živobytí prostřednictvím poukázek. Od prosince 2017 tak každý, kdo pobírá příspěvek na živobytí déle než půl roku, dostává část dávky v poukázkách.
Jaký je podíl částky, kterou ÚP vyplácí poukázkami?
Pohybuje se v rozmezí od 35 % do 65 % a je stanoven s ohledem na možnosti osoby v hmotné nouzi s dávkou hospodařit a využít ji k účelu, ke kterému je určena. Poukázky jsou v různých nominálních hodnotách 20, 25, 30, 50, 100, 200 a 500 Kč.
Kdy ještě poukázky využíváte?
Také v případě dávek mimořádné okamžité pomoci, jestliže hrozí vážná újma na zdraví, je nutná úhrada nezbytného jednorázového výdaje, úhrada nákladů spojených s pořízením nebo opravou nezbytných základních předmětů dlouhodobé potřeby, úhrada odůvodněných nákladů souvisejících se vzděláním nebo zájmovou činností nezaopatřeného dítěte. Opatření má napomoci tam, kde příjemce využije, nebo by mohl využít, dávku k jinému účelu, než k jakému ji ÚP už poskytl.
Odkud ÚP poukázky odebírá?
Od tří dodavatelů, a to tak, aby bylo zajištěno, že osoby v hmotné nouzi jimi budou moci zaplatit ve většině prodejen, bez ohledu na velikost obce. Dodavatelé poukázek jsou vázáni k pravidelné aktualizaci partnerské sítě a k jejímu rozšiřování.
Nedají se poukázky nějak zfalšovat?
Poukázky obsahují ochranné prvky obdobně jako bankovky, jsou určeny jen pro jedno použití, nelze je směnit za finanční hotovost a mají časově omezenou platnost - zpravidla na jeden kalendářní rok s určitým přesahem.
K čemu hlavně slouží?
K nákupu potravin, základních hygienických prostředků, dětského a lékárenského zboží, školních potřeb, oděvů a obuvi. Tedy zboží, které zajistí osobě v hmotné nouzi základní životní podmínky. Poukázky není možné použít na nákup alkoholu a tabákových výrobků.
Kde nezaměstnaný může poukázky získat?
Poukázky ÚP vydává na pokladně příslušných kontaktních pracovišť. Dle platné legislativy si je osobně přibírají příjemci, jejich zákonní zástupci, např. rodič nezletilého, nebo opatrovník, zplnomocněné osoby na základě plné moci, která je v souladu s občanským zákoníkem opatřena předmětem účelu, pro nějž byla vystavena, tzn. pro převzetí poukázek, nebo prostřednictvím zvláštního příjemce. Dále je možné poukázky zaslat prostřednictvím pošty ve speciální bezpečnostní obálce jako cenné psaní.
Co když nezaměstnaný poukázky zneužívá?
Jestliže se ÚP dozví, že příjemce s poukázkami například obchoduje, může zvýšit poměr vyplácených poukázek a hotovosti. S klientem pak pracuje ještě intenzívněji s cílem motivovat ho ke vstupu na trh práce a v jeho snaze zabezpečit si příjem vlastní prací. Zároveň v tomto ohledu velmi úzce spolupracuje se sociálním pracovníkem obce. Pokud poukázky „vykupuje“ obchodník, ÚP informuje dodavatele poukázek, který může proti obchodníkovi zavést právní opatření.
16. 01. 2018 | Blesk.cz
Za stravenky už jíme 25 let. Čeká je elektronizace a možná i konec
Ministryně Alena Schillerová se v nedělním pořadu Otázky Václava Moravce vyjádřila pro zrušení daňových výjimek, což by znamenalo konec stravenek. Nejoblíbenější český benefit přitom letos slaví 25 let svojí existence. Češi je milují, podle výkonného ředitele Unie zaměstnaneckých svazů například umožňují lidem zdravě jíst. Naopak Svaz hotelů a restaurací jejïch existenci zas tak růžově nevidí.
Stravenky používáme hlavně k placení obědů a to už 25 let. Letos se dokonce podle Asociace provozovatelů poukázkových systémů (APROPOS) navýšila hodnota nejvýhodnější stravenky o 9 korun na 118 korun za kus. Pro všechny ale prý zas tolik výhodné nejsou.
Ne zcela dobré podmínky mají totiž samotní provozovatelé restaurací. Podle Svazu hotelů a restaurací je nesmyslné mít v oběhu další měnu.
Vysoké provize platí restaurace
„Nejvíc nám vadí provize, které se pohybují přes 6 procent a zaplatí je provozovatelé restaurací. Proto jsme navrhovali, že by bylo rozumnější, kdyby zaměstnavatel mohl místo papírových stravenek dát za stejných podmínek zaměstnanci příspěvek na stravování buď k platu, nebo na speciální kartu. To, jak dneska systém funguje, je zastaralé, jsou to potravinové lístky, za které provozovatel zaplatí velkou provizi,“ uvedl pro Blesk Zprávy prezident Svazu hotelů a restaurací Václav Stárek.
Ovšem i podle něj je důležité, aby se financování obědů pro zaměstnance udrželo. Jen by prý bylo rozumné, aby dostalo novou podobu, která by pro restauratéry byla výhodnější. Ani elektronická stravenková karta prý nic moc nezměnila. Alespoň ne ta, která patří tradičním firmám. Naopak podle Stárka vstupují na trh noví hráči jako Moje stravenka, kteří mají nižší provizi a to 2,5 procenta.
Ministerstvo financí by bylo za zrušení daňových výjimek všeobecně. Alespoň tak hovořila ministryně Alena Schillerová v nedělních Otázkách Václava Moravce, mimo jiné by se to tedy týkalo i stravenek.
Obliba daná tradicí
„Tato debata je sice na začátku, ale my budeme již nyní poukazovat na skutečnost, že zákon o daních z příjmů nemluví o stravenkách, ale o zaměstnaneckém stravování jako celku. Sem patří jídelny, dovážení stravy i stravenky. A neméně podstatné je, že všechny tyto formy stravování zaměstnanců mají pro stát řadu příznivých efektů. Restaurace více vydělávají, a platí tak státu více. Zvyšuje se zaměstnanost a stát tak nemusí řešit sociální dávky. Lidé se pravidelně stravují a jsou díky tomu zdravější. Na zbourání zaběhnutých pravidel zaměstnaneckého stravování by stát rozhodně nevydělal. Je třeba dívat se širší optikou,“ okomentoval situaci pro Blesk Zprávy předseda APROPOS Jiří Kráčmár.
Podle něho je náklonnost Čechů ke stravenkám dána jejich tradicí, kterou si za čtvrtstoletí existence vydobyly. Podle Kráčmára by jejich zrušením zaměstnavatelé lidem přestali přispívat na oběd a zaměstnanci by si obědy museli platit ze svého. Řada lidí by proto přestala chodit na oběd, což s sebou nese řadu dalších rizik, mimo jiné i zdravotních.
„Je třeba si uvědomit, že zákon nerozlišuje stravenky, zaměstnanecké jídelny nebo dovoz jídla na pracoviště. Zrušení daňového zvýhodnění by obecně všem zaměstnancům tyto benefity vzalo nebo výrazně omezilo, protože zaměstnavatelé by zkrátka neměli žádnou finanční motivaci stravování dále podporovat,“ pokračoval Kráčmár.
Jak on, tak Vít Jásek z Unie zaměstnavatelských svazů jsou pro zachování benefitu. Díky stravenkám obědvá v restauracích o 60 procent více lidí, než kdyby je neměli. "Motivuje je to, aby si dali pauzu a šli se najíst, což je dobře z hlediska zdraví i duševní hygieny. Pro stát je to fiskálně pozitivní, byť něco ztratí na dotaci, nevidíme důvod, proč by měli být omezovány, nebo rušeny,“ vysvětlil pro Blesk Zprávy Jásek.
Podle Kráčmára i podle Jáska je pak moderní a dobře využitelná také nová elektronická stravenková karta. Je prý fajn, že se s její pomocí dá zaplatit celá částka, aniž by konzument musel ještě složitě doplácet penězi.
A co kníženka?
„Je nicméně třeba mít na paměti, že systém musí fungovat tak, aby lidé peníze na kartě utráceli skutečně za obědy, nikoli za jiné zboží. Zde spatřujeme jisté limity a vidíme místo, na které by se stát měl zaměřit. Tedy aby zvýhodněný příspěvek na stravování, realizovaný stravenkou papírovou nebo elektronickou, byl využíván účelně,“ dodal Kráčmár.
Se stravenkou kartou jako první přišla firma Enderned a to už před třemi lety. Dneska ji podle tvrzení tiskového mluvčího Marka Pražáka má 100 tisíc lidí.
„Tuto změnu můžeme považovat za revoluci ve způsobu poskytování zaměstnaneckých benefitů, kdy postupně bude docházet k jejich překlápění z klasické papírové formy na jednodušší a digitální řešení. Díky digitalizaci stravenek získává zaměstnavatel i zaměstnanec značné výhody, např. zjednodušení administrativy spojené s objednáváním a nabíjením stravenkové karty, zaměstnanec platí na korunu přesně a díky mobilní aplikaci získává celkový přehled o zůstatku na kartě či o proběhlých platbách,“ popsal Pražák pro Blesk Zprávy.
I podle něho by měl stát příspěvek na stravování lidem ponechat. Využívá jej prý 80 procent českých zaměstnanců. Společnost je ochotna o případných změnách s ministerstvem financí diskutovat, něco podobného totiž funguje ve většině zemí Evropské unie. Mimochodem nově existuje také takzvaná kníženka, neboli benefit, díky kterému mohou čeští zaměstnanci kupovat knihy osvobozené od daní a pojistného.
15. 01. 2018 | Unie zaměstnavatelských svazů
Rušení stravenek a odpočtů na hypotéky je nelogické a nesystémové!
Ministerstvo financí oznámilo záměr jednat o zrušení daňového zvýhodnění stravenek a hypoték. Unie zaměstnavatelských svazů ČR to považuje za velmi nesystémové, protože k tomu neexistuje objektivní důvod.
„Tak už nám zase střílí do stravenek,“ dalo by se říci. Ministerstvo financí opět avizuje snahu jednat o zrušení nejoblíbenějšího a nejvyužívanějšího benefitu v historii České republiky. Objektivně k tomu přitom není jediný důvod. Z hlediska státního rozpočtu se jedná o fiskálně pozitivní daňové opatření. Z pohledu zaměstnanců jde dlouhodobě o nejpopulárnější benefit, který motivuje ke zdravému stravování. A populární je i mezi zaměstnavateli, kteří jsou rádi, že alespoň někde stát „pustí chlup“ a umožní jim, aby mohli dát zaměstnancům něco smysluplného, z čeho nemusí odvádět vysoké daně a pojistné.
Argument, který Ministerstvo financí ČR použilo, tj. „netýká se všech poplatníků, takže je lepší to zrušit“ neobstojí. Cožpak všichni poplatníci využívají daňové zvýhodnění na penzijní spoření? Anebo na nákup léků a zdravotních pomůcek? Anebo knih? Tyto všechny benefity totiž spadají do podobné daňové kategorie. Kdybychom tedy šli logikou Ministerstva financí, byly by všechny na odstřel.
Nicméně vítáme ochotu jednat a velmi rádi se jednání budeme aktivně účastnit. Už v říjnu 2017 byl sociálními partnery zřízen Expertní tým, který se začal systémově zabývat zaměstnaneckými benefity a jejich ukotvením v zákoně o daních z příjmů. Tento tým, který má po jednom zástupci za každého sociálního partnera (tedy Svaz průmyslu a dopravy ČR, Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ČR, Českomoravská konfederace odborových svazů a Asociace samostatných odborů ČR) se snaží nalézt konsenzus v tom, jaké benefity by měly být daňově zvýhodněny, aby i nadále mohly plnit svoji nezastupitelnou roli v pracovně právních vztazích a kolektivním vyjednávání.
Unie zaměstnavatelských svazů ČR sdružuje a zastupuje 56 zaměstnavatelských svazů a významných zaměstnavatelů s více než 12.000 organizacemi a 770.000 zaměstnanci. Mezi všemi zaměstnavatelskými svazy má dominantní postavení v oblasti veřejných služeb, jako jsou zdravotnictví, sociální služby, školství, kultura a neziskový sektor, s přesahem do pojišťovnictví, finančních služeb, udržitelného průmyslu, energetiky a veřejné správy.
28. 03. 2017 | Právo str. 15; Jiří Vavroň
Mezi oblíbené benefity patří stravenky
Nejoblíbenější zaměstnanecký benefit, na který se uchazeči o pracovní místa často ptají, je délka dovolených ve firmě a hned poté možnost získat stravenky. Těch v současnosti využívá více než 1,3 miliónu zaměstnanců, kteří jejich prostřednictvím ročně projedí 15 miliard. Stravenky v Česku poskytuje kolem 60 tisíc zaměstnavatelů.
Zájem o tuto formu zajištění stravování v Česku trvale roste. Zejména mezi firmami, pro které je neekonomické zřizovat vlastní závodní jídelnu, ale současně chtějí poskytnout zaměstnancům výhodné stravování.
Kladem je, že tento benefit na rozdíl například od volných vstupenek na plavání mohou využít všichni zaměstnanci bez ohledu na věk a pohlaví. To je jeden z jejich největších kladů, samozřejmě kromě podpory pravidelného stravování.
Rostoucí zájem o firemní stravenky potvrzuje i zpráva ČTK, podle níž německý diskontní řetězec Lidl vstupuje na český trh s obědovými. Firma nedávno uvedla, že za jejich přijímání účtuje restauracím nejnižší provizi na trhu – 2,5 procenta. již nyní využívá jeho 8000 zaměstnanců. Od dubna je jako firemní benefit zavede i Kaufland, kde jich bude moci využívat více než 12 tisíc zaměstnanců. Se stravenkou lze celkem platit zhruba ve 30 tisících provozovnách, které akceptují. Podle průzkumu Asociace provozovatelů poukázkových systémů téměř 70 procent zaměstnanců uvádí, že i díky chodí na obědy pravidelně a častěji. Pro více než 15 tisíc jídelen a restaurací podle průzkumu znamenají přínos v tržbách.
Výhodné stravování je v 21 zemích EU
V reálu zaměstnanec za stokorunovou stravenku zaplatí pouze polovinu, což je výrazný přínos do domácího rozpočtu, namítají zastánci stravenek. Zbytek hradí zaměstnavatel. Podle zákona může zaměstnavatel uhradit pracovníkovi maximálně 55 pro - cent z ceny jedné stravenky. V ideálním případě si tak zaměstnanec do hodnoty 109korunové stravenky doplatí 45 procent, tedy asi 49 korun.
Náklady na potraviny představují přitom vedle bydlení druhou největší položku v rozpočtech rodin. Stravenky mají ale i své kritiky. Mezi ně patří například některé hotely a restaurace, které stravenky neberou. Mohou jim totiž ubývat hosté, kteří preferují restaurační zařízení, kde stravenkami platit lze a jimž zvyšují tržby i počty zákazníků.
„Se stokorunovou stravenku se nenajím lépe než za normální stokorunu,“ tvrdí jejich kritici. Podle nich u stravenek je problém, že je nemají všichni zaměstnanci, a přitom jsou daňově zvýhodněné.
Stravenky však může pro své zaměstnance zajistit každý zaměstnavatel. Daňově výhodné stravování v současnosti funguje ve 21 členských zemích Evropské unie, ve většině z nich je aktivně podporováno i státem. Stravenky podle statistik využívá ve čtyřiceti státech denně kolem 50 miliónů osob.
Za stravenky si zaměstnanci kupují vedle obědů i potraviny pro domácnost, ale lze za ně pořídit i jiné zboží, někdy včetně alkoholu a cigaret, tvrdí rovněž kritici stravenek. To ale obchody odmítají a zejména alkohol na stravenky neprodávají. Jakékoli jiné zneužití stravenek vylučuje současné zavádění elektronické evidence tržeb v restauracích i v maloobchodě.
Benefity mají mít účel
Zaměstnanecké benefity mají mít jasně daný účel. Především mají přispět k posilování vztahu zaměstnanců k firmě, zaměstnanecké i životní kultuře, ke zvyšování odborné kvalifikace. Mohou být i konkurenční výhodou. V případě stravenek je hlavním přínosem jednoznačně pravidelné a kvalitní stravování. Firmy tím svým lidem dávají najevo, že mají zájem, aby se jejich zaměstnanci zdravě a výhodně stravovali. Další výhodou stravenek je to, že jsou využitelné pro všechny věkové kategorie zaměstnanců.
Stravenky v Česku poskytuje kolem 60 tisíc zaměstnavatelů
24. 02. 2017 | idnes.cz
Nákup alkoholu za stravenky je individuální zneužití, říká jejich zastánce
Zrušení stravenek by mělo negativní dopad na zaměstnance, ale i na restauratéry a v konečném důsledku i stát, myslí si předseda Asociace provozovatelů poukázkových systémů Martin Bulíř. Elektronická evidence tržeb zcela omezila obíhání protáčení stravenek v systému. Kolik stravenkových systémů v Česku nyní je a v čem se zásadně od sebe liší? Bavíme se hlavně o potravinách a stravování. Systém zaměstnaneckého stravování je jednotný jak pro stravenkový systém, tak pro závodní stravování. Tento systém využívá přibližně 75 % všech zaměstnanců v České republice, což představuje asi tři miliony obyvatel. Pokud se bavíme o procentuálním rozložení, jde o 44 % zaměstnanců, kteří chodí do kantýn a 31 % těch, kteří používají stravenky. Účelem stravenek je možnost pro malé, střední, ale i velké zaměstnavatele, kteří si nemohou dovolit závodní jídelnu, poskytnout svým zaměstnancům výhodné zaměstnanecké stravování.
Pokusů o omezení stravenek už tu bylo několik. Vnímáte je jako politickou chiméru nebo jako reálnou hrozbu? Daňově zvýhodněné stravování dnes funguje v jedenadvaceti členských státech EU a ve většině z nich je aktivně podporováno ze strany státu. Zrušení zaměstnaneckého stravování by mělo negativní dopad, a to nejen na zaměstnance, pro které jsou stravenky nejoblíbenějším benefitem, ale i na restaurace, zaměstnavatele a v konečném důsledku i pro státní rozpočet, do kterého stravenkový systém přispívá částkou 600 milionů korun ročně. Stravenky také přinášejí až třicet procent obratu pro restaurace, a to nemluvím o tom, že díky stravenkovému systému vznikají v restauračních provozech nová pracovní místa.
Jaký dopad by to mělo na stravenkové firmy? Zrušení systému podpory zaměstnaneckého stravování by mělo negativní dopad na všechny účastníky systému, nejen na stravenkové firmy. Dle průzkumu Unie zaměstnavatelských svazů ČR z listopadu loňského roku je pro 95 % zaměstnavatelů, tedy pro naprostou většinu, důležité, aby se jejich zaměstnanci zdravě a pravidelně stravovali.
Zasáhlo by zrušení stravenek (daňového zvýhodnění) restauratéry? Asociace hotelů a restaurací tvrdí, že po tom hospodští dokonce touží. V tomto bodě se názory naše a AHR ČR naprosto rozcházejí. Členskou základnu AHR ČR tvoří jen 243 restaurací, přičemž pouze asi jen třetina z nich akceptuje stravenky. Podle našich informací je v České republice přibližně třicet tisíc provozoven, které akceptují stravenky, a jejich počet se neustále zvyšuje. Ať si tedy každý udělá obrázek o tom, jakou má tvrzení pana Stárka vypovídající hodnotu. Stravenky zvyšují tržby, věrnost zákazníků a četnost návštěv.
Myslíte, že by to mělo vliv na rozhodování lidí, zda do restaurace vůbec půjdou? Určitě mělo. Téměř 70 % zaměstnanců tvrdí, že díky stravenkám chodí na obědy častěji, a pokud by je od svého zaměstnavatele nedostávali, téměř polovina z nich by teplý oběd výrazně omezila. Přímým negativním dopadem by bylo snížení tržeb restauračních zařízení především v době obědů.
Jak je možné, že lze stravenkami nakupovat alkohol nebo platit v taxíku? To možné není, a pokud se s tím setkáte, jde o zneužití systému. Budování smluvní sítě je ale individuální záležitostí každého člena. Za APROPOS mohu nicméně jednoznačně říci, že my dlouhodobě usilujeme o stanovení všeobecných pravidel užití stravenek a zamezení takového zneužívání.
Probíhá mezi stravenkovými firmami regulerní soutěž? Vyskytují se totiž názory, že jde o nezdravý monopol. Vydavatelem stravenek se může stát kdokoli, kdo bude schopen celý systém zabezpečit. Svůj vstup na tento trh nedávno oznámili noví hráči, takže na trhu zjevně probíhá zdravý konkurenční boj.
Povede právě příchod těchto nových hráčů ke snížení provizí, které odvádějí restauratéři? Z pozice předsedy APROPOS se nemohu vyjadřovat k obchodní strategii jednotlivých hráčů na trhu, neboť ji neznám.
Jaké poplatky ze stravenek nyní platí? Jak jsem již uvedl, toto je záležitostí obchodní strategie jednotlivých vydavatelů. Budete se muset v této otázce obrátit přímo na ně.
Jak dlouho trvá, než poskytovatel poukázky proplatí? Z pozice předsedy nejsem oprávněn se vyjadřovat k postupům jednotlivých vydavatelů, avšak z pozice generálního ředitele jednoho z členů APROPOS mohu říci, že je proplacení možné okamžitě nebo na účet, a to je v řádu několika dnů.
Proč by se neměly stravenky nahradit finančním příspěvkem od zaměstnavatele se stejným daňovým zvýhodněním? Podstatou zaměstnaneckých benefitů je právě účelovost. Funguje to tak ve všech vyspělých státech na světě. Stejně tak funguje podpora například penzijního připojištění, stavebního spoření a další. Chcete zdravější zaměstnance, přispějete jim na sport, chcete vzdělanější zaměstnance, přispějete na vzdělávací kurz. V případě stravenek je jasný pozitivní efekt v podobě pravidelného stravování, zaměstnanec si odpočine, načerpá energii, nehledě na to, že je to záležitostí zdravého životního stylu a prostředek socializace zaměstnanců. Pro dvě třetiny zaměstnanců oběd zvyšuje produktivitu a soustředění. V případě, že by zaměstnanci dostávali účelově nevázaný finanční příspěvek s podporou státu, tento pozitivní efekt by se vytratil. V dnešní době téměř nulové nezaměstnanosti by zaměstnavatelé přišli o velikou konkurenční výhodu na trhu práce.
Je pravda, že se stravenky někdy v systému obíhají dokola a dochází tak k jejich opakovanému užití? Jak se to děje a proč? APROPOS dlouhodobě usiluje o to, aby platila jasná pravidla, jak, na co a kde se stravenky mohou uplatnit. Naší dlouhodobou snahou je, aby se zabránilo tomu, kdy některý ze smluvních partnerů místo toho, aby přijaté stravenky předal k proplacení, využije ochoty nějakého jiného smluvního partnera a stravenky u něj vymění za zboží. V minulosti mohlo marginálně docházet k tomuto vámi zmiňovanému oběhu, ale po účinnosti EET je to zcela omezeno.
Zdroj:
IDNES.cz
22. 11. 2016 | novinky.cz
Dárek pro obchodního partnera? Víno nic nezkazí, lepší je ale vhodná poukázka
Vybírání dárků pro obchodní partnery nepatří ve firmách mezi oblíbené činnosti, 20 procent z nich to považuje za nutné zlo. I když se snaží přicházet s originálními nápady, třetina dárků se s úspěchem nesetká. Zcela spokojeno s dárky od obchodních partnerů je jen 11 procent obdarovaných. Vyplývá to z průzkumu společnosti Sodexo Benefity mezi více než 250 českými firmami. Průměrný dárek stojí do 500 Kč a často jde o láhev vína či nějakou formu poukázky.
Některé společnosti sází v předvánočním čase na osvědčené klasiky, jiné se snaží být kreativní. Nejčastějším dárkem ale dlouhodobě zůstává láhev vína nebo jiného alkoholu.
Firmy také často partnery obdarovávají vlastními reklamními předměty, ty ale nepatří k nejoblíbenějším. Dalším častým dárkem jsou poukázky, ať už papírové, nebo elektronické.
Nechtěné dárky putují jinam
Trefit se do vkusu obchodních partnerů, známých pouze z krátkých schůzek, bývá těžké. Více než třetina respondentů v průzkumu uvedla, že od svých obchodních partnerů dostává dárky, které jim nevyhovují.
Jen každý desátý respondent je s dárky spokojen vždy, 89 procentům obdarovaných se tedy stává, že se jim dárek nelíbí. Pokud se tak stane, v polovině případů dárek darují někomu jinému. Taková situace ale ke zlepšení obchodních vztahů nepřispívá.
Poukaz na masáž nebo vstupenka do divadla
Některé firmy se proto snaží darovat takové dárky, které dávají obdarovanému svobodu volby. Například dárkové poukázky, které je možné využít v široké síti obchodů nebo na různé služby.
V průzkumu zástupci firem odpovídali i na otázku, jaký dárek od obchodního partnera by jim udělal největší radost. Nejčastěji se objevovaly dárkové poukázky na různé služby a nákupy, vstupenky na kulturní a sportovní akce. Víno, které patří mezi nejčastější dárky obchodním partnerům, je i jedním z nejžádanějších dárků. Musí však být kvalitní.
Naopak reklamní předměty či jiné praktické dárky se mezi odpověďmi příliš často neobjevovaly. „Obchodní partneři by se vzájemně neměli zavalovat nepotřebnými předměty, které se darují dále nebo vyhazují,“ uzavřel Robert Hlaváček ze společnosti Sodexo.
ZDROJ: https://www.novinky.cz/kariera/421388-darek-pro-obchodniho-partnera-vino-nic-nezkazi-lepsi-je-ale-vhodna-poukazka.html
08. 11. 2016 | iHNed.cz
Netradiční zdravotní benefity: Firmy nabízejí preventivní odběry krve nebo soutěž v obcházení zeměkoule
Zdravotní benefity jsou další z výhod, které zaměstnavatelé svým pracovníkům nabízejí.
K těm netradičním patří například preventivní odběr krve přímo v práci nebo zaplacení odvykací léčby kuřákům. Zaměstnavatelé dávají do zdravotních benefitů stovky tisíc korun.
Firmy se snaží přilákat nové lidi na stále se rozšiřující nabídku benefitů. Kromě standardních stravenek, služebního mobilu nebo týdne volna navíc, začínají nabízet třeba možnost vzít si do práce psa či pracovat z kanceláře u moře.
Stejně jako se zaměstnavatelé starají o pohodlí a dobré prostředí v práci, začínají se starat i o zdraví svých zaměstnanců. Zdraví pracovníci jsou výkonnější a tak se v poslední době začaly pořádat soutěže ve sbírání kilometrů v rámci ježdění do práce na kole nebo na pracovišti působí psycholog. Mezi zdravotními benefity, které firmy nabízejí, se ale objevují i netradiční nabídky.
Například zaměstnanci oddělení IT služeb mezinárodní logistické společnosti DHL v Česku se mohou díky programu Virgin Pulse Global Challenge "virtuálně projít kolem světa." Do programu, který spadá pod skupinu Virgin britského podnikatele a miliardáře Richarda Bransona, se "ajťáci" DHL zapojili poprvé v roce 2012.
V rámci programu týmy zaměstnanců soutěží o nachození, uplavání či ujetí na kole, co nejvíce kilometrů za 100 dní. Přes aplikaci v mobilu nebo na webových stránkách pak sbírají kroky či kilometry. Letos se jich zapojilo 518 a nachodili přes 339 tisíc kilometrů. "Což je přibližně stejně, jako kdybychom 8,5krát obešli zeměkouli," říká Dáša Václavíčková, HR specialistka z DHL IT Services.
Zapojením do Virgin Pulse se firma rozhodla rozšířit nabídku aktivit v rámci firemního programu Rok zdraví, se kterým začala před čtyřmi lety. "Díky zapojení do programu Virgin Pulse můžeme podpořit zdravý životní styl našich zaměstnanců. Jejich zájem o účast každoročně roste," popisuje Václavíčková.
Firma investovala do programu stovky tisíc korun. "Od zavedení programu Rok zdraví sledujeme každoroční pokles nemocnosti u našich zaměstnanců, což je pro nás signálem, že jdeme správným směrem," doplňuje Václavíčková.
Odvykací léčba
Oblíbeným zdravotním benefitem bývá i pomoc při odstranění škodlivého návyku. Díky nabídce odvykací léčby zaměstnancům, kteří kouří, v ocelárnách ArcelorMittal cigaretu odložilo téměř 100 lidí. Kvůli zákazu kouření ve firmě ale s návykem skončily i desítky dalších.
"Snažíme se přispívat k co nejlepšímu celkovému zdraví našich pracovníků. Vytvoření nekuřácké společnosti byl další krok," říká k tomu, proč se společnost rozhodla pro nabídku tohoto programu mluvčí Barbora Černá Dvořáková.
Zaměstnanci, kteří se do programu zapojí, mají léčbu zdarma, pokud bude úspěšná. Při nastoupení do programu si kuřáci zaplatí část kúry, zbytek platí firma spolu s Českou průmyslovou zdravotní pojišťovnou.
"Pod dohledem lékaře projdou tříměsíční léčbou, sestavenou na míru. Účinnost takové léčby je několikanásobně vyšší než podávání prášků při zmírnění abstinenčních příznaků," vysvětluje mluvčí. Společnost do programu pro zaměstnance dala společně s pojišťovnou více než 700 tisíc korun.
Výběru kúry předcházely konzultace s odborníky a příprava na nekuřácké prostředí probíhala už od roku 2010, kdy firma umožnila kouřit pouze na vyhrazených místech venku. "S odborníky na léčbu závislosti na tabáku jsme diskutovali optimální způsob kúry. Rok předem jsme o tom informovali naše pracovníky a nabídli jim nejlepší odvykací léčbu, která na trhu v současnosti existuje, navíc v místě pracoviště," popisuje.
Pokud se při vyšetření u lékaře po roce od léčby prokáže, že je ze zaměstnanec nekuřák, firma mu peníze, které do odvykání vložil, vrátí.
Krev odhalí cukrovku i nádory
Stále častěji využívaným zdravotním benefitem firem je také preventivní vyšetření krve. Společnosti tím chtějí dát zaměstnancům možnost zjistit, zda jsou zdraví, aniž by museli navštívit svého lékaře.
"Preventivní vyšetření je obecně důležité k včasnému odhalení některých chorob. Pokud jeho dostupnost bude touto cestou pro lidi snazší, určitě to pomůže rozvoji onemocnění předcházet," říká Petra Hoskovcová, vedoucí laboratoře AeskuLab Budějovická, která odběry provádí.
Tento benefit nabídlo letos poprvé svým zaměstnancům i vydavatelství Economia, která vydává Hospodářské noviny. "Není lehké najít společný benefit pro tak rozdílné skupiny zaměstnanců, jako jsou v Economii - žurnalisté, obchodníci, IT specialisté - nicméně hodnota individuálního zdraví a péče o sebe sama se nám jevila a potvrdila jako vhodná," říká vedoucí oddělení lidských zdrojů Gabriela Tamchynová s tím, že firma plánuje preventivní odběry opakovat. Možnost nechat si vyšetřit krev využilo 50 zaměstnanců.
"Laboratorní vyšetření je důležitou součástí preventivních prohlídek, zahrnuje vyšetření koncentrace celkového cholesterolu a lipidů, při jejichž poruše může dojít ke kardiovaskulárním onemocnění," doplňuje lékař Jaroslav Racek z Fakultní nemocnice v Plzni. Právě tato onemocnění jsou příčinami nejčastějších úmrtí v Česku. Vyšetření ale může odhalit i cukrovku nebo zhoubné nádory.
ZDROJ: http://byznys.ihned.cz/c1-65510830-netradicni-zdravotni-benefity-firmy-nabizeji-preventivni-odbery-krve-nebo-soutez-v-obchazeni-zemekoule
03. 11. 2016 | finexpert.cz
Zájem o volnočasové benefity roste. Zaměstnancům dokážou navýšit kupní sílu až o 45 % a firmám uspořit
Zaměstnanecké benefity v nějaké podobě dnes nabízí až 99 % českých firem, průměrně přitom zaměstnanec obdrží celkem 12 odměn. Vyplývá to z průzkumu Svazu průmyslu a obchodu. Nejpopulárnější je stále možnost využití mobilního telefonu, příspěvek na pojištění nebo stravenky, které nabízí 74 % firem. V posledním roce se však významně zvýšila také poptávka po příspěvcích na volnočasové aktivity a papírová forma odměn nadále ustupuje do pozadí ve prospěch digitálních transakcí a správy benefitů v digitální podobě.
S ubývající nezaměstnaností roste boj o zaměstnance
Oživení tuzemské ekonomiky, které přišlo v roce 2014, snížilo nezaměstnanost a zapříčinilo růst mezd. Průměrná měsíční mzda v letošním roce činí podle Českého statistického úřadu 26 480 korun. Míra nezaměstnanosti klesla podle údajů evropského statistického úřadu Eurostat na 4,1 %, což je nejnižší hodnota za posledních 9 let. Česká republika tedy společně s Maltou patří mezi země s nejnižší nezaměstnaností v Evropské unii vůbec.
Aktuální situace tak zaměstnavatele nutí bojovat o stávající i nové zaměstnance. Prostředkem řady z nich jsou zaměstnanecké benefity, které mají pracovníky odměnit a motivovat. Odměny pro zaměstnance dnes navíc nabízejí nejen korporáty a velké nadnárodní firmy, ale mohou si je dovolit rovněž menší zaměstnavatelé. Podle průzkumu personální agentury AC Jobs přitom každý pátý uchazeč o práci žádá 13. a 14. plat, pružnou pracovní dobu a možnost práce z domova. Poptávka je stále též po prodloužené dovolené a stravenkách, které podle studie společnosti GfK Czech v současnosti pobírá 38,5 % lidí.
Oblíbená je varianta, kdy si pracovník může vybrat bonus samostatně
V letošním roce nabývají na popularitě rovněž příspěvky na péči o zdraví a volnočasové aktivity. Tento bonus dnes svým pracovníkům poskytuje již 40 % tuzemských firem, jak vyplývá z průzkumu společnosti Millward Brown. Zaměstnavatelé v posledních letech začínají preferovat dlouhodobou podporu zaměstnanců na úkor jednorázových odměn. Tento příspěvek nejčastěji poskytují ve formě poukázek, na popularitě však poslední dobou nabývá také takzvaný systém cafeteria. Ten zaměstnancům umožňuje sbírat body, za něž si následně mohou sami a libovolně zvolit benefity, o které mají zájem.
Díky tomu jim odpadá povinnost využít univerzálních odměn nebo být vázán fixní částkou, kterou ve velké většině zaměstnanec nevyčerpá. „Možnost vybrat si benefity podle svých vlastních preferencí je u zaměstnanců velmi oblíbená. Odměňovací systémem cafeteria je pak z dlouhodobého hlediska i pro firmu efektivnějším řešením při motivaci lidí. Celý cafeterijní rozpočet využije výrazně více zaměstnanců než přidělenou fixní částku na konkrétní účel předem vybraný firmou,“ poukazuje Michaela Číhalíková, produktová manažerka ve společnosti Edenred, která je lídrem v digitálních řešeních zaměstnaneckých benefitů.
Bezkontaktní čipové karty využijete ve sportu, kultuře i u lékaře
Loňský rok též zaznamenal další zlom ve formě zaměstnaneckých benefitů, který urychlí trend přechodu od papírových poukázek k jejich digitalizaci. O elektronickou správu odměn mají zájem zaměstnanci i zaměstnavatelé a odborníci odhadují, že v roce 2017 bude až 75 % všech plateb za volnočasové benefity prováděno v digitální podobě.
Tento trend se týká jak příspěvků na volnočasové aktivity zaměstnanců, tak i stravování. Příspěvky na volnočasové aktivity již dnes nesou podobu e-ticketů nebo identifikačních karet, v případě Ticket Benefits pak jde o bezkontaktní čipovou platební kartu vytvořenou ve spolupráci s MasterCard. Výhodou bezkontaktní čipové karty Ticket Benefits je jednoduché použití, přičemž využít ji lze při platbě v kamenných i internetových obchodech.
Čipové bezkontaktní karty dnes přijímá na běžných platebních terminálech celá řada sportovišť, kulturních a zdravotnických institucí, poskytovatelů ubytování, dopravců, zábavních center a podobně. Zaměstnanec tak může bonus dle libosti využít na aktivní sportovní činnosti, návštěvu divadla, koncertu, festivalu nebo kina, za zvýhodněnou cenu si zajistí rovněž rekreaci v tuzemsku nebo zahraničí, například při pobytu v hotelu. Pomocí karty je možné přispět také na zdravotní péči v ordinacích lékařů, lékárnách, při lázeňských pobytech či v optice. Oblíbenou formou využití je i podpora vzdělávání v různých kurzech nebo autoškole.
Elektronický příspěvek příjemně optimalizuje daně
Čipové bezkontaktní platební karty se zpravidla vystavují na jméno konkrétního zaměstnance, takže nemůže dojít k záměně či zneužití při odcizení. Přístup ke kartě lze v takovém případě snadno zablokovat. Při úhradě navíc držitele nelimituje nominální hodnota bonusu, jako je tomu například u poukázky. Pro digitální podobu volnočasových benefitů přitom platí stejné daňové zvýhodnění jako u papírové formy.
„Pokud firma o 10 zaměstnancích namísto zvýšení hrubé mzdy o 1 000 Kč měsíčně poskytne každému pracovníkovi kartu Ticket Benefits nabitou na tuto částku, získá daňové zvýhodnění celkem 18 000 Kč ročně. Pro každého zaměstnance to ročně znamená zhruba 3 730 Kč navíc k čisté mzdě oproti variantě navýšení hrubé mzdy o 1 000 Kč měsíčně,“ vysvětluje Michaela Číhalíková ze společnosti Edenred, jež zavedla první elektronickou předplacenou kartu se zaměstnaneckými benefity v České republice Ticket Benefits® Card.
Tu dodnes využívají desítky tisíc lidí a lze ji uplatnit ve více než 7 000 provozovnách. Podle průzkumu se k platbě čipovou kartou přistupuje ze 70 % v oblasti wellness, krásy a zdraví, ve 20 % v oblasti sportu a volného času, v 10 % pak v podobě příspěvku na cestování a ubytování.
ZDROJ: http://finexpert.e15.cz/zajem-o-volnocasove-benefity-roste-zamestnancum-dokazou-navysit-kupni-silu-az-o-45--a-firmam-usporit
27. 10. 2016 | 5plus2
Benefity důležitější než mzda
Benefity jsou jednou z věcí, na niž lidé stále více slyší. Pokud jejich nabídku správně „namixujete“, může hrát větší roli než mzda.
PRAHA / Spokojený zaměstnanec je hodnota, kterou nelze ničím nahradit. Když člověka práce baví a chodí do ní nikoli jen proto, aby si „vydělal na složenky“, je to na jeho výsledcích a výkonech znát. „Motivovaný zaměstnanec je klíčem k úspěchu každé společnosti,“ říká Lucie Miřácká, manažerka komunikace společnosti Sodexo Benefity. Takový člověk navíc nemá důvod poohlížet se jinde. Primární motivací jsou a budou peníze, ale pro spoustu lidí, a mladou generaci zvlášť, mají význam i jiné věci.
Lidé narození mezi lety 1980 a 2000, tzv. mileniáni, budou v roce 2020 tvořit 35 % všech zaměstnanců. „Jejich vnímání světa je úplně jiné a k práci přistupují odlišně. Požadují mnohem větší flexibilitu a svobodu a tato možnost je společně s možností osobního rozvoje vnímána jako nejdůležitější benefit,“ popisuje Jaroslava Rezlerová, generální ředitelka ManpowerGroup. Jinými slovy – chtějí si určovat, co a kdy budou dělat, a přitom očekávají, že flexibilní pracovní podmínky nebudou mít vliv na jejich kariérní postup. Právě proto roste popularita pružné pracovní doby a práce z domova. „V posledních letech se kandidáti ptají po pružné pracovní době či možnosti home office,“ přitakává Barbora Schelová, Human Resources Director společnosti Robert Bosch.
Práce z domova
Lidé, jejichž práce vyžaduje kreativitu anebo soustředění, mají doma klid, díky čemuž nápady přicházejí snáze než v hučícím open space. „Sovy“ mohou pracovat večer nebo v noci, „skřivani“ si naopak přivstanou a klidně zasedají k práci kolem šesté ráno. Všichni bez rozdílu pak mohou snáze sladit rodinný a profesní život. Práce z domova přitom zaměstnavatele nemusí stát žádné peníze, naopak můžete dokonce ušetřit na provozních nákladech. Podobně finančně výhodné jsou pro zaměstnavatele i další benefity – třeba příspěvky na penzijní či životní pojištění, které nejsou zatíženy odvody na zdravotní a sociální pojištění.
Stravenky jsou stálicí
„Nejoblíbenějším zaměstnaneckým benefitem je stravenka, v České republice ji využívá 1,3 milionu zaměstnanců,“ říká Miřácká. Hodnota stravenky bývá různá, nicméně podle průzkumu ppm factum pro společnost Sodexo Benefity je pro většinu lidí nedostatečná. „Téměř 75 % zaměstnanců doplácí až 20 % z celkové ceny oběda,“ doplňuje Miřácká s tím, že od 1. ledna 2016 je daňově nejvýhodnější stravenka v hodnotě 105 Kč. Stravenky mohou být papírové, ale v poslední době se prosazuje i elektronická varianta v podobě plastové karty. „Zaměstnanci dostávají na své konto příspěvky na stravování a za obědy v restauracích jednoduše platí elektronickou stravenkou. Elektronické stravenky znamenají zjednodušení pro zaměstnavatele i zaměstnance. Objednávání je stejné jako u papírových stravenek, zaměstnanci dostanou karty a pak už zaměstnavatel pouze pravidelně dobíjí elektronické stravné,“ popisuje Lucie Miřácká.
Stejně samozřejmé jako stravenky jsou v řadě firem jazykové kurzy a nejrůznější školení. „Firemní vzdělávání a nejrůznější kurzy, ať už jazykové či třeba ty zaměřené na životní styl, jsou u nás nejpoptávanějším benefitem,“ říká Alexandra Filipová z pojišťovací makléřské společnosti Renomia Group.
Zdraví je jen jedno
Zdravotní péče, možnost relaxace (a tomu odpovídající alespoň týden dovolené navíc) a volnočasové aktivity tvoří další velké lákadlo. „Zaměstnavatelé mají stále větší zájem na tom, aby zaměstnanci o své zdraví pečovali,“ připomíná Luďka Raimondová, ředitelka pro Key Account Management a obchod ze společnosti EUC Premium, jež je jedním z největších soukromých zdravotnických zařízení v ČR. „Benefit, který nabízíme, přináší nejen prvotřídní zdravotní péči, ale především organizaci. Každý člověk je totiž u nás objednáván na přesný čas,“ popisuje Raimondová s tím, že služeb mohou využívat i rodinní příslušníci. „Zaměstnanci tak ušetří čas i v případě, když onemocní jejich děti.“
Ceněným benefitem je také možnost zůstat až tři dny doma v případě lehkého nachlazení. Nemocem je ovšem radno předcházet, a tomu napomáhá relaxace, pohyb a další volnočasové aktivity. Jejich význam roste a podle Miřácké do nich začínají firmy investovat stále více: „Dvacet dva procent firem plánuje zavést volnočasové benefity v následujícím roce.“ Formy mohu být různé – od firemních sportovišť nebo jejich pronájmu přes příspěvky na rekreaci a dovolenou až po univerzální kartu.„Našim zaměstnancům poskytujeme kartu Multisport Benefit, která umožňuje cvičit a relaxovat v sauně či při masážích na řadě míst. Záleží na jejich volbě,“ uvádí Alexandra Filipová z Renomie.
----
Nejoblíbenější benefity
* stravenky * flexibilní pracovní doba * příspěvky na penzijní připojištění * zkrácené pracovní úvazky * firemní kantýna * dovolená navíc * volno v případě nevolnosti * možnost práce z domova * volnočasové benefity * nabídka zvýhodněných cen vlastních produktů Zdroj: Sodexo
30. 09. 2016 | investujeme.cz
Oživení ekonomiky ovlivňuje i myšlení zaměstnanců. Třetina z nich letos plánuje změnu práce
Oživení ekonomiky a celého českého trhu ovlivňuje i myšlení zaměstnanců. Ti jsou stále častěji ochotní přemýšlet o změně zaměstnání, očekávají také zlepšení platových podmínek. Více než třetina zaměstnanců plánuje v letošním roce změnu práce, dalších 40 % změnu zaměstnavatele nevylučuje. Vyplývá to z nejnovějšího průzkumu společnosti Hays Czech Republic. Firmy na to chtějí reagovat zvyšováním platů.
Podle aktuálního průzkumu společnosti Hays Czech Republic očekává 69 % zaměstnanců finanční zlepšení jejich situace. Neméně důležitý je také kariérní růst a posun na vyšší pozici, což je prioritní pro 62 % Čechů. Lidé ve firmách očekávají kromě platu i benefity. Ty jsou často klíčové i při rozhodování, zda ve společnosti zůstanou či nikoliv. Pro 73 % zaměstnanců je důležitá flexibilita pracovní doby, stejně jako dovolená navíc. Dvě třetiny zaměstnanců chtějí využívat možnosti práce z domu, 61 % lidí pak preferuje zdravotní volno neboli sick days. Z výzkumu dále vyplývá, že lidé očekávají od zaměstnavatele jazykové kurzy, služební automobil, mobilní telefon nebo stravenky.
Na požadavky zaměstnanců většina firem slyší, pouze 4,5 % oslovených společností nechce letos platy zvyšovat. Naopak 36 % firem plánovalo na letošek plošné zvýšení platů do pěti procent, dalších 21 % avizovalo zvýšení platů při individuálních jednáních a 39 % chtělo zvýšit mzdu jen vybraným pracovníkům. Kromě toho tuzemské firmy slyší i na benefity – 42 % zaměstnavatelů se je chystá upravit, dalších 18 % plánuje jejich rozšíření. Například strojírenský koncern ZKL poskytuje svým zaměstnancům týden dovolené navíc po odpracovaných 12 měsících. „Přispíváme lidem i na investiční životní pojištění, mají možnost využívat u mobilního operátora zvýhodněné zaměstnanecké telefonní tarify pro sebe a příbuzné, zaměstnanci získávají příspěvek na závodní stravování a mají možnosti v oblasti dalšího vzdělávání a profesního růstu,“ uvedla personální ředitelka ZKL Lada Serreli.
Změny v politice firem přináší podle odborníků situace na pracovním trhu. Počet volných pozic zejména ve výrobě roste. Například ZKL, které má nyní přes 700 zaměstnanců hledá specializované dělnické a technické profese, jako jsou kvalifikovaní brusiči, soustružníci či technologové. „Dělnické mzdy se pohybují v průměru kolem 23 tisíc korun. Mzda se odvíjí jednoznačně od toho, jaké jsou kvalifikační požadavky na konkrétní pracovní pozici. V každém roce probíhá kolektivní vyjednávání a dochází k navyšování mezd. Na rok 2015 bylo dohodnuto tříprocentní navýšení mezd,“ řekla Serelli.
Dvě pětiny firem v Česku aktuálně hlásí nárůst výroby, a proto plánují i nábor nových pracovníků. Podle údajů Úřadu práce nezaměstnanost v Česku v srpnu po červencovém růstu na 5,4 % klesla na 5,3 %. Uchazečů o zaměstnání bylo ke konci měsíce 388 474, což je nejméně za srpen od roku 2008. Volných míst je přes 139 000, tedy nejvíce za posledních osm let. Nedostatek kvalitních odborníků ve výrobě se projevuje i v růstu mezd. Průměrná mzda v České republice stoupla ve druhém čtvrtletí letošního roku meziročně o 1 019 korun, tedy o 3,9 %, na 27 297 Kč.
ZDROJ: http://www.investujeme.cz/oziveni-ekon...etina-z-nich-letos-planuje-zmenu-prace/
22. 09. 2016 | finance.cz
České firmy nechválí své zaměstnance
Firmy v České republice neumějí systematicky chválit své zaměstnance za dobrou práci. Téměř 40% společností zaměstnance nechválí vůbec. Plných 61 procent manažerů nedostalo za odvedenou práci za poslední měsíc pochvalu, o které by se dozvěděli kolegové nebo další zaměstnanci. Vyplývá to z nejnovějšího průzkumu společností Edenred a Conectio mezi stovkou tuzemských společností ze všech hlavních oborů podnikání.
Firmy přitom deklarují, že jednou z klíčových otázek je pro ně v poslední době získání nových a udržení kvalitních pracovníků. Nábor nových zaměstnanců je největší prioritou personální politiky pro plné dvě třetiny českých firem, hned na druhém místě je pak rozvoj stávajících pracovníků, vyplývá z průzkumu.
„Je proto paradoxem, že české firmy své zaměstnance systematicky nechválí, jak je tomu zvykem v cizině. Aby lidé byli v práci spokojení, potřebují vědět, že si jejich práce váží nejen nadřízený, ale uznává je pokud možno co největší počet dalších kolegů v celé firmě. Tím získají pocit, že jsou pro společnost důležití,“ říká personální ředitelka společnosti Edenred Petra Hubálková.
Systematicky chválit a oceňovat zaměstnance umí jen malá část firem. Ve většině funguje systém, kdy daného pracovníka sleduje jen jeho přímý nadřízený a je na něm, zda jej pochválí, poděkuje nebo jinak ocení. „Podle výsledků průzkumu se pouze v necelé třetině společností do hodnocení zapojují i další zaměstnanci či vedoucí projektových týmů,“ doplňuje Petra Hubálková.
České firmy podle výsledků průzkumu upřednostňují jednorázovou formu ocenění, např. vyhlášení zaměstnance roku a naopak nevyužívají průběžné systematické hodnocení spojené s pochvalou nebo poděkováním, které by mělo velký dopad na jejich vztah k firmě. „České firmy chválí hlavně za výkon, ale ne za naplňování hodnot, nebo prokázání kompetencí a odbornosti lidí,“ doplňuje Hubálková.
Mezi moderní nástroje oceňování, které umožňují zapojení více hodnotitelů a zpětnou vazbu od samotných pracovníků, patří firemní sociální sítě nebo vybrané moduly on-line cafeterií. Ty má sice dnes již nadpoloviční většina dotazovaných tuzemských společností. Zdaleka ne všichni je ale využívají. „Průzkum prokázal, že s těmito moderními nástroji systematicky v rámci oceňování a rozvoje pracovníků pracuje pouze 17 procent společností,“ uvedla personální ředitelka společnosti Edenred Petra Hubálková.
Změnit tuto praxi se chystá společnost Edenred se svým nejmodernějším portálem zaměstnaneckých benefitů Benefity Cafe (http://www.benefity-cafe.cz), v rámci kterého testuje i novinku na českém trhu – systém oceňování zaměstnanců v prostředí firemní sociální sítě KUDOS (http://www.kudosnow.com). Jde o jednoduché zabezpečené řešení s rozsáhlými funkcemi a možnostmi, které podporuje zaměstnance a stmeluje týmy ve vazbě na firemní kulturu. Interaktivní systém umožňuje zaměstnancům vzájemně si přidělovat pochvaly a tím i body, které pak na konci každého měsíce mohou zaměstnanci vyměnit za různé benefity, které si vyberou z firemní nabídky. Nový systém je také podkladem pro práci personalistů, kteří získaná data analyzují a pomáhá jim v dalším rozvoji a personálním růstu oceňovaných zaměstnanců.
Mezi hlavní výhody digitálního řešení pro systematické oceňování zaměstnanců patří možnost ocenit zaměstnance okamžitě, vybrat si veřejnou nebo soukromou pochvalu a poděkování, oceňovat napříč týmy, napříč hiearchií firmy a bez ohledu na geografické vzdálenosti. Udělit pochvalu nebo poděkování může každý v síti zapojený zaměstnanec. Digitální řešení zatím neumí plně nahradit osobní formu kontaktu včetně vyjádření emocí ve všech situacích běžného života.
ZDROJ: http://www.finance.cz/zpravy/finance/475220/
15. 09. 2016 | iDNES.cz
Firmy se předhánějí v hýčkání zaměstnanců. Nabízejí školy či dopravné
Nedostatek pracovníků nutí společnosti vymýšlet nové benefity. Stále víc podniků rovněž vyplácí prémie za přivedení nového zaměstnance. Jak ukazuje anketa MF DNES mezi 111 tuzemskými firmami, rostoucí oblibě se v poslední době těší náborové příspěvky a odměny za doporučení vhodného kandidáta.
Obvykle dosahují několika tisícovek. Někde ale mohou zaměstnanci za přivedení nového pracovníka získat i desítky tisíc. Podmínkou získání prémie bývá, aby nováček ve firmě alespoň nějakou dobu vydržel.
Část šéfů uvádí, že jim tento postup pomohl obsadit volná místa, někteří o něm však pochybují. „Tato opatření, jimiž zaměstnavatelé ‚lákají‘ chybějící personál, jsou poměrně stejná a málo významná ve chvíli, kdy je nabízejí všichni,“ upozorňuje ředitel soukromé plzeňské Polikliniky Agel Jiří Fojtík. Sám ale vyplácí za doporučení lékaře na vybrané pracovní pozice svým zaměstnancům až 50 tisíc korun.
Mapa růstu mezd v České republice.
V některých firmách mají s náborovými příspěvky či odměnami za doporučení kolegy špatné zkušenosti. „Jde jen o přetahování pracovníků mezi firmami a velký efekt to nemá,“ míní finanční ředitel Slováckých strojíren Uherský Brod Vladislav Ondrůšek. Jiné firmy zase prohlašují, že nemohou dát tolik, kolik za nové zaměstnance nabízí automobilka poblíž.
Řada zaměstnavatelů proto tvrdí, že raději dělají všechno pro to, aby udrželi své současné zaměstnance. Kde to jde, zvedají platy či rozšiřují benefity, bez kterých v Česku funguje jen hrstka firem. Výrobce mražených pizz z Orlických hor FrostFood dokonce udělal mezi zaměstnanci anketu, co by se jim z výhod nejvíc líbilo.
„Zaměstnancům jsme dali vybrat ze dvou desítek možných benefitů a Top 10 jsme uvedli do života. Na prvním místě je zvýšení dovolené o jeden týden nad zákonný rámec pro naše kmenové zaměstnance,“ říká šéf firmy Jiří Vlček. Školky nebo dopravné
Podniky také ve stále větší míře otevírají školky, aby zaměstnanci měli možnost kam „odložit“ své ratolesti. Rozšiřují se možnosti dopravy do zaměstnaní zdarma, mnoho firem sváží své pracovníky ze stále větších vzdáleností.
Amazon třeba uvádí, že svoz autobusy využívá 97 procent zaměstnanců jeho skladu v Dobrovízi u pražského letiště. Jinde přispívají na dopravu vlastními auty zaměstnanců, případně ubytování v místě firmy je zdarma. Řada firem letos rovněž navyšuje hodnotu stravenek.
Šéfové firem však doplňují, že často rozhodují jiné věci než jen plat a benefity, a sice celkové pracovní prostředí. „Rádi bychom, aby zaměstnanci ocenili nejen finance, ale i přístup firmy, rodinné prostředí a dobrý pocit z vlastní odvedené práce,“ říká obchodní ředitelka výrobce kosmetiky Ryor Jana Štěpánková. A když ani to nepomůže, vypomáhají si firmy s pomocí agentur zahraničními pracovníky. Ti přicházejí hlavně z Bulharska či Rumunska. „Nedostatek pracovníků se snažíme řešit formou agenturních pracovníků ze zahraničí, protože na českém trhu nejsou a ani nebudou,“ tvrdí Ondrůšek.
Získat však lidi ze zemí mimo Evropskou unii jde ztuha. „Soustředili jsme se na projekty okolo zaměstnaneckých karet pro pracovníky z ciziny. Zatím to moc nefunguje,“ říká personální ředitel společnosti Svitap J. H. J. Vladimír Malý. Jak jsou na tom jednotlivá odvětví: 1. Automobilový průmysl
Tahoun českého průmyslu zvedá české mzdy. Lídrem je Škoda Auto, kde mají dělníci v průměru kolem 36 000 Kč. Přes 30 tisíc je i v kolínské TPCA. U dodavatelů jsou mzdy nižší, ale stále nadprůměrné. Silné odbory navíc tlačí na rychlý růst. 2. Finanční služby
S nízkými úrokovými sazbami se bankéři sžili dokonale. Sektor si udržuje nejvyšší průměrné mzdy: 53 471 Kč. Výdělky navíc rostou nejrychleji, meziročně o 6,9 procenta. Velké banky, jako Česká spořitelna či ČSOB, hledají stovky lidí. 3. Energetika
Díky vysokému podílu inženýrů dosahuje mzda v sektoru energetiky průměrně 40 275 Kč. Například ČEZ zvýšil letos mzdy o tři procenta. „I pro příští rok očekáváme navyšování, kolektivní vyjednávání právě probíhá,“ říká mluvčí Ladislav Kříž. 4. Stavebnictví
Obor se potýká s prudkým propadem zakázek. Firmy, včetně těch velkých, se tak spíše drží zpátky a až na výjimky zaměstnancům nepřidávají. Průměrná mzda v oboru dosahuje 24 695 Kč, u velkých stavebních firem je to ale i o 10 tisíc víc. 5. Doprava
Šoféři dlouhodobě patří k nejvíce žádaným profesím – ať už jde o řidiče autobusů, či kamionů. Přesto jsou jejich platy podprůměrné, dosahují 25 221 Kč. Na železnici přesahují 30 tisíc. Řidiči autobusů by si však podle vlády měli výrazně přilepšit. 6. Ubytování a stravování
Ačkoliv sektor vykazuje dlouhodobě úplně nejnižší mzdy – aktuálně 15 437 Kč – o nové zaměstnance nemá velkou nouzi. Kuchaři mívají víc než číšníci. Je otázkou, co s oficiálními údaji udělá zavedení elektronické evidence tržeb. 7. Informační technologie
Průměrné mzdy jsou v oboru podle statistiků 48 654 Kč, meziročně stouply o 2,8 procenta. Rozdíly mezi jednotlivými pozicemi jsou však výrazné. Do budoucna se ocenění zaměstnanců v sektoru bude nadále zvyšovat. 8. Velkoobchod a maloobchod
Obchodní řetězce zoufale shánějí pokladní, což táhne mzdy nahoru. V oboru v průměru stouply o 3,7 procenta na 25 390 Kč. Čím větší zaměstnavatel, tím vyšší mzdy. Ve vesnických prodejnách pracují lidé často pouze za minimální mzdu. 9. Soukromé vzdělávání a zdravotnictví
Obojí patří ke mzdově podhodnoceným profesím, výdělky bývají nižší než ve veřejném sektoru. Na soukromých školách se pohybují kolem 24 000 Kč. Lékaři mají asi 60 000 Kč, sestry zhruba 25 000 Kč. 10. Zemědělství
Průměrná mzda zemědělců činí podle statistiků 21 436 Kč. Některé podniky se řídí kolektivní smlouvou svazu, podle níž stouply tarify od března o 3,3 procenta. Jiné se ale odvolávají na nízké výkupní ceny plodin a mléka a přidávat nebudou.
ZDROJ: http://ekonomika.idnes.cz/zamestnanecke-benefity-firem-v-cesku-dsa-/ekonomika.aspx?c=A160914_2272972_ekonomika_rts
05. 08. 2016 | Právo
Chybějí už i nekvalifikovaní pracovníci
Česká ekonomika roste a podniky potřebují nabírat další zaměstnance. Řada firem ovšem naráží na zásadní problém – nová pracovní místa nemají kým obsadit.
Na trhu práce chybí nejen vysokoškolsky vzdělaní odborníci, technici a řemeslníci, ale už i nekvalifikovaní pracovníci. Průzkum společnosti Manpower Group ČR potvrdil, že každý desátý podnik oslovený v letošním druhém čtvrtletí plánuje počet svých zaměstnanců zvýšit. „Nedostatek zaměstnanců se projevuje dokonce i v pracovních sektorech, kde není vyžadována téměř žádná kvalifikace, což je trend, který Česká republika v posledních letech neznala,“ uvedla generální ředitelka společnosti Manpower Jaroslava Rezlerová.
Důvodem, proč dnes chybějí v ČR pracovníci, je podle analýzy Mezinárodního měnového fondu (MMF) i to, že v posledních 25 letech odešlo ze zemí střední, východní a jihovýchodní Evropy do zahraničí za lepšími pracovními příležitostmi téměř 20 miliónů převážně mladých, kvalifikovaných lidí. To je zhruba stejně jako počet obyvatel Česka a Maďarska dohromady.
Motivací k odchodu byly podle MMF především lepší pracovní místa a vyšší platy. Nové pracovníky hledá například balíková přepravní společnost GLS. „S rostoucími nákupy Čechů v e-shopech se zvyšuje poptávka po balíkové přepravě a je nutné neustále rozšiřovat vozový park. Jenže nábor nových spolehlivých kurýrů neodpovídá skutečné potřebě,“ uvedl ředitel společnosti Pavel Včela.
Kurýr totiž musí kromě řízení auta zvládat i mnoho dalších činností. Pečlivě vést administrativu, ať již papírovou, ve skeneru, či při obsluze platebního terminálu. K tomu musí být za každé situace upravený, milý a usměvavý. „Snažíme se nalákat na tuto práci i ženy. Průměrná váha balíků klesá, takže práce již není tak fyzicky náročná jako dříve,“ informoval Včela.
Posily z východní i západní Evropy
S nedostatkem odborných pracovních sil se dlouhodobě potýká i české zdravotnictví. Chybí téměř tisíc všeobecných sester, což se již delší dobu projevuje redukcí lůžek v některých nemocnicích. V několika případech už dokonce došlo k uzavření celých oddělení. „Třetí lékařská fakulta Univerzity Karlovy proto v současné době pracuje na projektu, který by měl zajistit pracovní posily z Ukrajiny. V září by z ní mělo přijít 25 sester,“ sdělila prezidentka České asociace sester Martina Šochmanová.
Ze zahraničí, konkrétně ze Slovenska a Belgie, pocházejí odborní pracovníci českého klenotnictví ALO diamonds. „O kvalitní české klenoty je obrovský zájem. Najít šikovného zlatníka či fasera je však v Česku problematické. Proto máme náborové kampaně i v zahraničí,“ uvedl majitel firmy Alojz Ryšavý.
Investice do benefitů
S růstem zaměstnanosti je nejen stále těžší hledat nové, kvalitní odborníky, ale také si udržet zaměstnance. Z průzkumu společností Sodexo Benefity a Ipsos vyplynulo, že mnozí zaměstnavatelé se chystají do svých lidí více investovat.
„Zaměstnavatelé si ve srovnání s minulostí mnohem více uvědomují, jak důležité je nabízet lidem motivační prvek, dostatečnou nabídku různých benefitů,“ upozornil Štěpán Tůma ze společnosti Sodexo Benefity.
Největší potenciál vidí zaměstnavatelé ve volnočasových benefitech. Jejich brzké zavedení zvažuje více než pětina z dotazovaných společností. V současnosti tento benefit nabízí třetina malých a téměř tři pětiny velkých firem.
--------
Nedostatek zaměstnanců je dokonce i v pracovních sektorech, kde není vyžadována téměř žádná kvalifikace
Jaroslava Rezlerová, ManpowerGroup ČR
V Česku rekordní počet volných míst
Nezaměstnanost v ČR dosahovala letos v červnu 5,2 procenta. Úřady práce evidovaly v červnu 384 328 uchazečů o zaměstnání a 133 939 volných míst. Nabízených pozic bylo v červnu o 4885 více než v květnu a o 36 956 více než před rokem. Zdroj: Úřad práce ČR
26. 07. 2016 | cfoworld.cz
Firemní benefity: prioritou je dnes zdraví, jazyky a svobodná volba
Zaměstnanecké výhody prošly v Česku historicky velkou proměnou. Podle personalistů se změny nejvíce dotýkají oblasti stravování, vzdělávání a volnočasových benefitů. Zatímco dříve se zaměstnanci stravovali téměř výhradně v kantýnách s unifikovanou stravou, dnes je pro zaměstnavatele prioritní vysoce kvalitní a pravidelná strava. Výraznými změnami prošlo také firemní vzdělávání. Dobu, kdy firmy poskytovaly zejména školení pro technicky zaměřené odborníky, vystřídal trend jazykových kurzů a e-learningu.
Vznik zaměstnaneckých výhod je historicky spojován s počátky rozvoje námezdní práce. Přestože bylo již v dobách Rakouska- Uherska například zaměstnancům státních drah poskytováno uhlí, k největšímu rozvoji systému zaměstnaneckých benefitů došlo počátkem minulého století. Tomáš Baťa zahrnul do své podnikatelské strategie jako první i péči o své zaměstnance. Kromě zavedení závodního stravování nechal vystavět rodinné domky, a svým zaměstnancům nabízel i možnost kulturního a sportovního vyžití. „Právě oblasti stravování zaměstnanců, vzdělávání a volnočasové benefity se za poslední roky proměnily nejvýrazněji,“ popsala personalistka Gabriela Kodenková ze společnosti Talentica.
Ve stravování je dnes prioritou zdraví
Myšlenka státní podpory na stravování zaměstnanců firem vznikla po 2. světové válce ve Velké Británii. Tehdy bylo prioritní zajistit alespoň základní stravování během pracovního dne. Zatímco dříve se zaměstnanci stravovali téměř výhradně v klasických kantýnách, dnes je situace jiná. Úroveň prostředí i kvality jídla se velmi zlepšily. Přestože se velké jídelny i nadále udržují tam, kde je velký počet zaměstnanců, například v business parcích, svým prostředím se některé z nich vyrovnají restauracím.
Dnešním zaměstnavatelům jde především o kvalitu jídla a pravidelnost stravování. Prioritou se pro firmy stává zdravý životní styl zaměstnanců. Firmy stále více chápou důležitost plnohodnotného a vyváženého stravování během pracovního dne, aktuálním trendem jsou v souladu s globálním vývojem hlavně zdravější pokrmy. Běžně dostupné jsou různé druhy salátů či vegetariánská jídla. Některé firmy dokonce poskytují svým pracovníkům takzvané zeleninové či ovocné dny. Dalším aktuálním tématem pro řadu firem je i pokrytí plné ceny oběda nominální hodnotou jedné stravenky, aby si zaměstnanci nemuseli na oběd doplácet. „Za posledních šest let vzrostl podíl našich klientů, kteří dávají svým zaměstnancům stravenky s vyšší nominální hodnotou (81 korun a více) z 15 % na téměř 30%,“ potvrdil trend Pavel Kusý, marketingový ředitel společnosti Edenred.
Moderní jsou e-learningové kurzy
Další oblastí, která prošla za poslední léta masivním vývojem, je firemní vzdělávání. Zatímco dříve firmy poskytovaly hlavně různá školení pro technicky zaměřené odborníky, aktuálnímu trendu vládnou zejména jazykové kurzy. Souvisí to s čím dál větším otevíráním trhu. Na českém trhu navíc působí čím dál více zahraničních firem, mnoho českých společností je také exportně zaměřených. „Ovládat aspoň jeden cizí jazyk je dnes pro téměř všechny pracovníky naprostou nutností. Nejedná se přitom jen o manažery či vedení firem, aspoň základní znalosti musí mít často i lidé ve specializovanějších dělnických profesích,“ popisuje situaci personální ředitelka společnosti ZKL Lada Heydová. Kromě výuky jazyků firmy ale poskytují i další druhy vzdělávání. „Klasické vzdělávací kurzy, jak je známe z minulosti, jsou přežity. Nejefektivnější profesní vzdělávání je nyní vedeno z velké většiny prostřednictvím e-learningu, firemních interních sociálních sítí a vzájemným učením se mezi zaměstnanci samými,“ dodala Heydová.
Volný čas: podnikovou rekreaci obohatila kultura
Poslední oblastí, na které je vývoj podle odborníků nejpatrnější, jsou volnočasové benefity. Dříve populární příspěvky na rekreaci v závodních střediscích či chatách nebo volné vstupenky do bazénů a posiloven dnes doplňují hlavně rozmanité poukázky na sportovní nebo volnočasové aktivity. A to nejen přímo pro pracovníky, ale také jejich rodiny. Kromě nich se rozvíjí i poskytování dalších benefitů. „Velmi rozšířené jsou dnes třeba i poukazy do lékáren či očních optik. Mnoho firem dnes také nabízí vstupenky do kin, divadel nebo třeba na koncerty či festivaly. Proti minulosti je škála skutečně bohatá a nastavená tak, aby si každý mohl něco vybrat,“ upřesnila Gabriela Kodenková.
ZDROJ: http://cfoworld.cz/kariera/firemnich-benefity-prioritou-je-dnes-zdravi-jazyky-a-svobodna-volba-4043
01. 06. 2016 | APROPOS
Stanovisko APROPOS k článku Mladé fronty DNES: Cílem je využití stravenek k jejich původnímu účelu, nikoli omezení
Vzhledem ke zvýšenému zájmu novinářů, ale i veřejnosti, který vyvolal článek uveřejněný ve středu 1. června v deníku Mladá fronta DNES, jsme se rozhodli uvést některé informace na pravou míru. Titulek článku na serveru iDnes.cz („Stravenkami už se nebude platit v obchodech, navrhují jejich vydavatelé“) se značně odlišuje od obsahu našeho sdělení. Od původního titulku uvedeného v tištěných novinách („Stravenky jen na oběd?“) tak došlo k výraznému významovému posunu, se kterým nesouhlasíme.
Smyslem stravenkového systému vždy bylo motivovat zaměstnance ve firmách, kde není k dispozici závodní jídelna, k pořízení oběda v jiném stravovacím zařízení. Vznikl proto systém , kdy zaměstnavatel, který nemá možnost závodního stravování, poskytuje zaměstnanci stravenky, a to jako alternativu za chybějící vlastní stravovací provoz.APROPOS podporuje pravidelné stravování, které má pozitivní dopad na zdraví zaměstnanců.
Stravenky jsou tedy prostředkem vybalancování a určité „férovosti“ mezi skupinou zaměstnanců, která má možnost stravování přímo v zaměstnání a tou, která takovou možnost nemá.
Dlouholetá zkušenost provozovatelů poukázkových systému, kteří jsou profesně sdruženi v Asociaci provozovatelů poukázkových systému (APROPOS), bohužel ukazuje na nedostatky, které současný systém dovoluje, protože v zákoně není vymezeno užití stravenek. Cílem profesního sdružení APROPOS je dlouhodobě usilovat o to, aby se stravenky využívaly ke svému původnímu účelu, tedy k zaměstnaneckému stravování v rámci pracovní doby.
Nechceme zamezit využívání stravenek v obchodech, nýbrž zamezit jejich zneužívání.
V současné době na stole neleží žádný konkrétní návrh, který by celý systém upravoval. APROPOS je nicméně připravena společně se státem a dalšími partnery nalézt řešení, které naplní původní účel stravenkového systému.
Martin Bulíř,
předseda Asociace provozovatelů poukázkových systémů
26. 05. 2016 | MF Dnes
Benefity nově: půjčky, ovoce i koloběžky
Během krize firmy osekávaly pracovní bonusy, co to šlo, nyní je zaměstnancům zase vracejí. A vymýšlejí nové, netradiční.
K vaší mzdě vám ještě nabízíme pět týdnů dovolené, příspěvek na penzijní připojištění nebo životní pojištění, odměny při výročích, příplatek na dovolenou, zvýhodněné telefonní tarify, slevy na sportoviště a do divadel..., vyjmenují vám personalisté, když získáte místo ve společnosti Zetor Tractors. A podobné je to teď i jinde.
Ekonomika roste, nezaměstnanost klesá a firmy se začínají prát o kvalitní zaměstnance. Aby ulovily nové talenty nebo zabránily stávajícím pracovníkům odejít ke konkurenci, nabízejí nové benefity, jimiž doplňují zajetou klasiku ve formě stravenek, týdne dovolené navíc a pružné pracovní doby. „Nárok na benefity zaměstnancům vzniká až tehdy, když je zaměstnavatel přizná buď přímo v pracovní smlouvě, ve vnitřním předpisu nebo v kolektivní smlouvě. Zaměstnavatel tak činí dobrovolně nad rámec toho, co mu ukládá zákon,“ vysvětluje Tomáš Bílek, partner advokátní kanceláře Dentons.
Předhánějí se především IT firmy. „Na jejich pracovištích se objevují relaxační zóny, obří akvária, zahrady, stolní fotbaly, kulečníky... Aby se cenění IT profíci při práci cítili dobře,“ glosuje Erik Švarcbach z personálně-poradenské společnosti McROY Czech. Ale člověk nemusí být zrovna programátor, aby si jej podniky předcházely.
Dobrý šéf ví, že výplatní páska rozhoduje, a tak firmy nešetří různými prémiemi a příplatky. „Poskytujeme odměny při pracovních výročích, při narození nebo osvojení dítěte, pro dárce krve a při odchodu do důchodu. Dále finanční výpomoc v těžkých životních situacích či bezúročné úvěry na bydlení,“ vyjmenovává Jan Rafaj z ArcelorMittal Ostrava.
Sezonní finanční bonusy vyplácí svým zaměstnancům i technologická společnost SKF CZ: „Kromě toho proplácíme roční kupony MHD a nabízíme bezúročné půjčky až 100 tisíc korun,“ doplňuje HR Country Manager Jaroslav Rejcha.
Propracovaný systém bezúročných půjček má také energetická firma ÚJV Řež. „Vypůjčené peníze – 100 až 500 tisíc korun – mohou zaměstnanci využít na koupi nemovitosti i na zařízení domácnosti,“ popisuje vedoucí oddělení Personalistika Martina Masarovičová.
Bonusy, které nakrmí a udrží zaměstnance v kondici Najedený pracovník rovná se spokojený pracovník – myslí si zaměstnavatelé a k pravidelné mzdě často přidávají příspěvky na stravování, nejen ve formě populárních stravenek. Například rodinný podnik Blanář nábytek zřídil firemní jídelnu. „Obědy pro zaměstnance na víkendové směně jsou zadarmo. Část surovin je zajišťována z naší biofarmy,“ říká k tomu marketingová manažerka Alena Jindráková. Některé společnosti vybavují svá pracoviště nealkoholickými nápoji nebo i malým občerstvením zdarma. „K tomu zaměstnanci dostávají jednou týdně ovoce,“ dodává třeba Milada Skutilová, jednatelka firmy Kärcher CZ.
Firmám je jasné, že stresovaní a nemocní podřízení jim moc platní nebudou, a tak jim proplácejí nadstandardní zdravotní péči, hradí jim úrazové pojištění... „Míváme u nás pravidelně Dny zdraví, kdy lze zdarma absolvovat různé zdravotnické prohlídky,“ uvádí příklad mluvčí Plzeňského Prazdroje Judita Urbánková.
Dále zaměstnanci dostávají vouchery do fitness center, do bazénů, na rehabilitace, na masáže, mohou využít firemní kola či koloběžky. Rozmáhá se také cvičení přímo na pracovišti – umožňuje je například ČSOB, která přidává i zdravotní volno a zdravé stravování.
Zaměstnanci ÚJV Řež zase mohou využívat posilovnu zdarma nebo se do práce projet na kole, protože přímo k areálu firmy vede z Prahy cyklostezka.
Buďte ještě lepší, my vám k tomu pomůžeme. To je heslo mnoha společností, které nechtějí, aby jejich zaměstnanci v práci zakrněli. A tak jim zaplatí výuku cizího jazyka, kurzy osobnostního rozvoje, odborná školení... „Klíčovým zaměstnancům firmy zajišťují služby osobních koučů, rozvojové programy šité na míru či osobní fitness trenéry. Výjimkou není ani uhrazení dalších studií, placené stáže v zahraničí nebo třeba sponzorování zaměstnancovy hudební skupiny či sportovního týmu, v jehož barvách nastupuje,“ doplňuje Erik Švarcbach.
Firmy dnes nešetří ani na rodinném životě zaměstnanců. „U příležitosti svatby či narození dítěte mohou naši pracovníci počítat s peněžitým darem, potomka mohou umístit do firemní miniškolky, dostanou i příspěvek na očkování,“ dodávaá Lenka Svobodová z Jablotronu.
Bonusy pro zaměstnance Nejčastější benefity stravenky, dotované stravování na pracovišti, mobilní telefon i pro soukromé použití, věcné dary, poukázky na odběr zboží, flexipassy... Benefity, které nejsou samozřejmostí, ale zaměstnanci je vítají týden dovolené navíc, služební automobil i k soukromému využití, příspěvek na penzijní či životní pojištění, třináctý plat, příspěvky na vzdělání, rozšíření kvalifikace, jazykové kurzy, občerstvení na pracovišti zdarma (systém kafeterií) Zdroj: McRoy Czech
18. 05. 2016 | podnikatel.cz
Spropitné jako evidovaná tržba. Kdy EET podlehne a kdy nikoli?
Zákon o evidenci tržeb rozlišuje tržby, které elektronické evidenci podlehnou a které naopak. Jak je to u spropitného?
Elektronická evidence tržeb se prvních podnikatelů dotkne už v prosinci tohoto roku. Vést ji budou podnikatelé, kteří, zjednodušeně řešeno, přijímají tržby v hotovosti (ale též platební kartou a dalšími podobnými prostředky). EET naopak nebudou muset řešit ti podnikatelé, kteří dostávají peníze jen bankovním převodem. Řečí zákona se EET týká těch podnikatelů, kteří mají tzv. evidované tržby.
Za evidovanou tržbu se považuje platba podnikateli, která je uskutečněna prostřednictvím:
- hotovosti,
- bezhotovostního převodu peněžních prostředků, k němuž dává příkaz plátce prostřednictvím příjemce, kterým je poplatník, který má tržbu evidovat,
- šeku,
- směnky,
- jiných forem, které mají charakter obdobný formám podle písmen a) až d), nebo
- započtení kauce nebo obdobné jistoty složené některým ze způsobů platby podle písmen a) až e).
V písmenu e) se rozumí platby obdobné výše uvedeným platbám, např. dárkové karty, žetony nahrazující měnu, bitcoiny nebo platby prostřednictvím speciálních kartiček, které jsou dostupné širšímu okruhu osob apod. Formální znak evidované tržby naplní rovněž poukázky na zboží nebo služby ve smyslu § 1939 a násl. občanského zákoníku. Mezi poukázky na zboží nebo služby patří také stravenka, kterou se rozumí poukázka opravňující poukazníka u poukázaného k odběru plnění ve formě potravin, vysvětluje ministerstvo v důvodové zprávě.
Aby byla tržba evidovanou tržbou, musí jít o platbu, která zakládá rozhodný příjem. Rozhodným příjmem se pak rozumí:
- u poplatníka daně z příjmů fyzických osob příjem ze samostatné činnosti, s výjimkou příjmu, který
- není předmětem daně z příjmů,
- je z hlediska obvykle přijímaných tržeb ojedinělý
- podléhá dani vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně
- u poplatníka daně z příjmů právnických osob příjem, s výjimkou příjmu, který
- není předmětem daně z příjmů,
- je z hlediska obvykle přijímaných tržeb ojedinělý,
- podléhá dani vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně,
- podléhá dani ze samostatného základu daně
Jak je to u spropitného?
Spropitné podle důvodové zprávy patří mezi evidované tržby. Záleží však na tom, zda se spropitné rozděluje zaměstnancům. Pokud ano, evidovat se nemusí. Pokud by se spropitné nerozdělovalo, ale tvořilo by příjem provozovatele zařízení, jednalo by se o příjem ze samostatné činnosti jako každý jiný, a jako takový by se měl řádně evidovat a danit, uvádí důvodová zpráva.
Seznam tržeb, kterých se EET nedotkne
V zákoně jsou vyjmenovány druhy tržeb, na které se zákon nevztahuje. Jde o tržby:
- uskutečněné do přidělení daňového identifikačního čísla a během 10 dní následujících po přidělení daňového identifikačního čísla,
- státu,
- územního samosprávného celku,
- příspěvkové organizace,
- banky, včetně zahraniční banky a ČNB
- držitele poštovní licence
- spořitelního a úvěrního družstva,
- pojišťovny a zajišťovny,
- investiční společnosti a investičního fondu,
- obchodníka s cennými papíry,
- centrálního depozitáře,
- penzijní společnosti,
- penzijního fondu,
- Fondu pojištění vkladů,
- z podnikání v energetických odvětvích na základě licence udělené podle energetického zákona,
- z podnikání na základě povolení krajského úřadu podle zákona o vodovodech a kanalizacích,
- z poštovních služeb a zboží a služeb poskytovaných v přímé souvislosti s nimi,
- ze vztahu souvisejícího s pracovněprávním nebo obdobným vztahem,
- ze stravování a ubytování žákům a studentům poskytovaného školou, vysokou školou nebo školským zařízením,
- z jízdného nebo související platby hrazených v dopravních prostředcích při pravidelné hromadné přepravě osob,
- z drobné vedlejší podnikatelské činnosti veřejně prospěšných poplatníků,
na palubě letadel,
- z osobní železniční přepravy,
- pocházející z prodeje zboží či služeb prostřednictvím prodejního automatu,
- z provozování veřejných toalet.
04. 05. 2016 | Právo
Benefity nemusí být jen stravenky
Stravenky, příspěvky na vzdělání a pojištění, firemní telefon či auto pro osobní použití. To jsou nejčastější benefity, které čeští zaměstnavatelé poskytují svým zaměstnancům. Ti však stále častěji oceňují spíše výhody spojené se zdravím a jejich zaměstnavatelé postupně začínají chápat, že se jim podpora dobré kondice pracovníků vyplatí.
Péče o zdraví zaměstnanců může mít různé podoby. Někteří zaměstnavatelé ji řeší třeba volnými vstupenkami do bazénu, jiní pracovníkům nabízejí slevové karty do sportovních a relaxačních zařízení. Neustále však roste počet firem, které si dobře uvědomují přínos péče o kondici svých pracovníků a hledají různé způsoby, jak zlepšit jejich fyzickou i psychickou pohodu.
„Tento trend se v ČR projevuje ve větším měřítku posledních pět let. Především velké firmy pod heslem „Buď fit!“ nabízejí zaměstnancům rozmanité aktivity na podporu duševního a tělesného zdraví, v jídelnách zavádějí zdravou stravu nebo podporují zapojení pracovníků do sportovních akcí, jako jsou běžecké maratóny a cyklistické závody,“ vypočítává Hana Čipera Janská ze společnosti HR MOLLO.
Zkušenosti podle ní ukazují, že dlouhodobá podpora kondice pracovníků přispívá k tomu, že jsou méně nemocní, dosahují vyšší efektivity práce a často i lepší výsledky. Dobrá psychická pohoda zaměstnanců se navíc odráží v pozitivnější atmosféře na pracovišti.
Cvičení pro životní pohodu
Jednou ze společností, které se dlouhodobě zaměřují na péči o zdraví svých zaměstnanců, je pojišťovna MetLife se svým speciálním zdravotním programem „Well Being“.
„V rámci programu jsou přímo v naší centrále pravidelně pořádány různé aktivity přispívající k fyzické i psychické pohodě zaměstnanců, například měření tělesné skladby spojené s výživovým poradenstvím, workshopy kompenzačního a kancelářského cvičení, lekce jógy nebo společná zdravá snídaně připravená samotnými zaměstnanci,“ vysvětluje Iva Kaplanová, HR manažerka pojišťovny MetLife.
Budoucnost „zdravých programů“
Zaměstnanci mohou využívat také tzv. multisport kartu pro zvýhodněnou návštěvu sportovišť a relaxačních zařízení. K dispozici mají rovněž úschovnu kol a sprchu, což usnadňuje rozhodování zaměstnancům, kteří přemýšlejí o dojíždění do práce na kole, koloběžce nebo o běhu. Mnozí pracovníci se pak s podporou firmy účastní běžeckých či cyklistických akcí, jako jsou cyklistické závody nadace Na kole dětem nebo iniciativa
Do práce na kole.
Podobné projekty mají i další firmy. Některé budují relaxační zóny, jiné pořádají přednášky o zdravé stravě, workshopy, jak zvládat stres, nebo kurzy relaxace. Hana Čipera Janská však upozorňuje na dvě úskalí: „Vedení firmy často očekává rychlé výsledky, ale péče o kondici zaměstnanců je dlouhodobá záležitost. A pokud ji firma nevnímá jako důležitou a dává na ni pouze minimum prostředků, neprojeví se žádný znatelný přínos. Jindy se zase nabídka míjí s poptávkou ze strany zaměstnanců, kteří by preferovali jiné aktivity,“ vysvětluje.
Řešením nesouladu nabídky zdraví prospěšných programů a přání zaměstnanců může být aktivní zapojení lidí napříč firmou do tvorby těchto programů. V MetLife se to osvědčilo. „Podobu našeho programu na budování pohody si určují sami zaměstnanci. Koordinátory projektu jsou dobrovolníci z řad kolegů napříč týmy, kteří mají spoustu svých vlastních nápadů, a zároveň se jim snadno daří získávat podněty i od ostatních a pracovat s nimi,“ vysvětluje Kaplanová.
Vycházet lidem vstříc
Aktivity v rámci vytváření pohody v MetLife se týkají i oblasti pracovních podmínek. Z podnětu zaměstnanců tak ve firmě došlo k zavedení pružné pracovní doby či ke změně pravidel oblékání (dress-code).
„K budování podobných programů je nutné přistupovat flexibilně a s trpělivostí. Úspěšné aktivity opakovat, ty méně úspěšné nahrazovat jinými, a hlavně – poctivě a pravidelně sbírat zpětnou vazbu,“ zdůrazňuje Iva Kaplanová.
24. 07. 2015 | iprosperita.cz
Nejlepší firemní benefity jsou zadarmo
Úspěch firem závisí především na schopných zaměstnancích, kteří mají dobré nápady zvyšující produktivitu a kvalitu, popřípadě podporující image firmy. Zaměstnance je možné motivovat nejenom penězi, ale i firemními benefity. Ty nejoblíbenější z nich jsou přitom daňově zvýhodněné, nebo dokonce úplně zadarmo.
Pro rozvoj a budoucnost každé společnosti je ideální, když jsou její pracovníci v zaměstnání spokojeni a práce je baví. Nejlepší pracovní výsledky vznikají v příjemné a přátelské atmosféře, kde nic není problém. Osobní pohoda každého zaměstnance se pozitivně projevuje na jeho výsledcích a výkonech. Do určité částky, která je pro každého rozdílná, jsou primární motivací peníze. Na významu však nabývají i jiné aspekty, jako je možnost seberealizace, pracovní kolektiv či skloubení práce s péčí o děti. „Někteří zaměstnanci akceptují i nižší mzdu, když jim zaměstnavatel nabídne zajímavé firemní benefity. Pro menší firmy jsou firemní benefity šancí, jak zvýšit svoji atraktivitu pro zaměstnance oproti konkurenci,“ doplňuje Gabriela Ivanco ze společnosti Mazars.
Proč nabízet práci z domova?
Zaměstnavatelé mají řadu možností, jak práci zaměstnancům zpříjemnit a nalákat do firmy nové inovativní zaměstnance. Nejoblíbenější firemní benefity jsou přitom zadarmo. Mezi ně patří zejména pružná pracovní doba, kdy si zaměstnanci mohou svoji práci časově libovolně řídit, práce z domova nebo zkrácené úvazky. Trendem je zejména umožnit zaměstnanci pracovat alespoň několik dní týdně z domova, pokud to povaha jeho práce dovoluje. Kreativní zaměstnanci často potřebují k práci svůj klid a pohodu. Na svém oblíbeném křesle mají u počítače více nápadů než v práci. Navíc mohou pracovat večer nebo v noci dle libosti. Zaměstnanci pracující z domova mohou lépe sladit rodinný a profesní život, což má velmi dobrý vliv na jejich výsledky. Stačí pracovat dva dny v týdnu z domova a získaný klid se rychle odrazí na pracovní morálce. Nabízením alespoň částečné práce z domova si firma též výrazně zlepšuje svoji image v očích potenciálních zaměstnanců a mívá více talentovaných uchazečů o zaměstnání než dříve. Práce z domova přitom zaměstnavatele nemusí stát nic navíc. Naopak, může dokonce šetřit provozní náklady.
Menší firmy a firemní benefity
Někteří zaměstnavatelé s menším počtem zaměstnanců nechtějí firemním benefitům věnovat čas a potřebnou administrativu. Přitom právě firemní benefity jsou možností, jak zaujmout uchazeče o místo a udržet si nejlepší zaměstnance. Řada benefitů je daňově zvýhodněna a je škoda toho nevyužít. Stejného prospěchu pro zaměstnance je možné dosáhnout s nižšími náklady v porovnání se zvýšením hrubé mzdy. U řady nepeněžních firemních benefitů se neplatí povinné pojistné ani daň z příjmu. „Když zaměstnavatel zvýší zaměstnanci s průměrnou mzdou hrubou mzdu o 1 000 Kč, vzrostou jeho mzdové náklady o 1 340 Kč a zaměstnanec obdrží na účet cca 680 Kč. Jestliže zaměstnavatel přispěje zaměstnanci částkou ve výši 1 000 Kč na některý z benefitů s výhodným daňovým režimem tak jsou náklady zaměstnavatele 1 000 Kč a užitek zaměstnance je rovněž 1 000 Kč,“ vysvětluje Gabriela Ivanco ze společnosti Mazars.
Příspěvek na penzijko a životko je dobrou volbou
Zaměstnavatelé mohou svým pracovníkům nabídnout celou řadu benefitů, záleží na jejich uvážení a firemní politice. Některé z nich – například notebook, služební auto, příspěvky na sport nebo kulturu – však lze poskytnout jen někomu. Naproti tomu stravenky, týden dovolené navíc, příspěvek na životní pojištění, příspěvek na penzijní připojištění nebo doplňkové penzijní spoření mohou využít všichni zaměstnanci. Tyto firemní benefity jsou tedy v praxi velmi oblíbené. Zejména příspěvek na „penzijko“ a „životko“ je díky daňovému zvýhodnění atraktivní pro zaměstnavatele i zaměstnance. „Z ročního příspěvku zaměstnavatele na zaměstnancovo životní pojištění, penzijní připojištění a doplňkové penzijní spoření do částky 30 000 Kč neplatí žádné daně ani zaměstnanec, ani zaměstnavatel,“ dodává Gabriela Ivanco ze společnosti Mazars. Pro zaměstnance je tedy finančně výhodnější, když mu zaměstnavatel přispívá měsíčně 2 500 Kč na některou z uvedených smluv, než aby mu o tuto částku zvýšil hrubou mzdu. Ze zvýšené hrubé mzdy by totiž musel zaplatit daň z příjmu, jakož i pojistné na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění.
Odborníky je nutné udržet
Každý zaměstnanec má jiné potřeby a přání, kterým lze poskytované firemní benefity přizpůsobit. Inovativní zaměstnanci jsou pro budoucnost firmy nenahraditelní. Firmy přicházející o odborníky mají velké problémy. Nejlepší zaměstnanci by tedy měli vědět, že si jich společnost váží. Podíl na firmě při splněných vytýčených cílech je pro řadu odborníků rozhodujícím firemním benefitem, který je motivuje k ještě lepším pracovním výsledkům. S odchodem klíčových zaměstnanců totiž odchází i jejich know-how a kontakty. Získání nového schopného zaměstnance není přitom snadné a začátek jeho kariéry u zaměstnavatele je spojen se zvýšenými firemními výdaji.
(tz)
ZDROJ: http://www.iprosperita.cz/firmy/6192-nejlepsi-firemni-benefity-jsou-zadarmo
29. 05. 2015 | Hospodářské noviny
Česko čeká „velká“ digitalizace stravenek. Klasické papírové ale jen tak nezmizí
Vyhraje při placení obědů stravenkami papír, nebo elektronická podoba jídelního kuponu na platební kartě či v mobilní aplikaci? Ukáže se to brzy. Malá stravenková revoluce se už rozbíhá na straně poskytovatelů nejčastějšího zaměstnaneckého benefitu v Česku.
Jejich motivace je zřejmá. Ušetřit náklady na papírovou administrativu kuponů. Ale nejen to.
Loni poprvé mohli sami zaměstnanci v některých firmách v tuzemsku, jako Coca-Cola, Nestlé nebo Siemens, využít programu Benefit Plus. Ten nabízí možnost nahrát určitou sumu na speciální stravovací účet a z něj pomocí speciální karty platit. Další variantou je mobilní aplikace, která příslušnou sumu strhává při načtení oběda. Platbu těmito e-stravenkami umožňuje nyní v Česku kolem 300 míst, svým zaměstnancům je nabízejí tři desítky firem.
Benefit Plus následovaly další. Například společnost Edenred vydávající stravenky Ticket Restaurant nedávno na podobném principu digitalizovala svoji nabídku ve spolupráci s výrobcem platebních karet MasterCard. Ani tady zatím nejde o masové užití. Brzy to ale může být jinak.
Do akce jdou velcí hráči „S elektronickými stravenkami se chystáme na český trh na konci letošního roku. Budou mít podobu platební karty,“ plánuje z pozice lídra trhu zaměstnaneckých benefitů v Česku, společnosti Sodexo Benefity, její ředitelka Martina Grygar Březinová.
Firma spolupracuje v Česku s 25 tisíci klienty, celkem obsluhuje přes 600 tisíc zaměstnanců. Partnerů, kteří přijímají poukázky Sodexo, je v Česku přes 40 tisíc. Digitalizace se má postupně týkat nejen stravenek, ale všech služeb, které mohou lidé jako zaměstnanecký benefit čerpat.
U Sodexa ani u dalších to ovšem neznamená, že papír zmizí úplně.
Řada lidí podle Grygar Březinové vnímá papírovou stravenku jako něco, čím se mohou doma pochlubit, lidé okamžitě vědí, kolik stravenek, a jakou sumu tedy v peněžence navíc mají. I ostatní firmy spolu s e-stravenkami dál nabízejí a budou nabízet papírovou klasiku. Mimo jiné třeba i kvůli reklamě, které se papírový kupon může stát nosičem.
Elektronizace stravenek je nicméně jednou z klíčových strategických priorit i dalšího velkého poskytovatele firemních benefitů v Česku, společnosti UP (dříve Cheque Déjeuner). „Na papíru není možné službu, nejen stravenku, personalizovat. S naší digitální stravenkou chceme přinést víc než pouhé přenesení platby z papíru do jedniček a nul,“ vysvětlila v nedávném rozhovoru pro HN prezidentka společnosti UP Catherine Coupetová.
Personalizací má na mysli to, že s účtem konkrétního zaměstnance bude možné speciálně pracovat. „Nechceme obchodovat s informacemi o majitelích účtů. Ale dám jiný příklad. V naší síti poskytovatelů máme řadu malých obchodníků. Ti nemají na to, nějak pracovat s věrnostním programem. Spolu s elektronickým účtem a elektronickou stravenkou můžeme obchodníkovi a zákazníkovi takový benefit přinést my,“ vysvětluje Coupetová.
Coupetová řídí celosvětovou centrálu firmy. Česko bylo ale první zahraniční expanzí francouzské společnosti. A šéfka UP tvrdí, že Česká republika je i dnes místem testování většiny inovací skupiny. Elektronická stravenka UP by tady měla být k dispozici v řádu měsíců.
S digitalizací stravenek jsou v Evropě velmi daleko v Turecku. „Tam skoro ani nezažili papír. V tamních obchodech jsou zvyklí používat klidně deset různých terminálů. Naopak my Francouzi papír milujeme a prosadit digitalizaci je obtížné,“ podotýká Coupetová. Úplně nejdál je ale dematerializace papírových stravenek v Belgii. „V této zemi je to totiž dané zákonem. A do elektronické podoby je konvertováno už 60 procent stravenek,“ připomíná Grygar Březinová. Provozovatelé restaurací jsou pro V dnešní době, kdy jsme svědky elektronizace všeho, jde i u stravenek o přirozený vývoj. „Ušetří to spoustu lidské práce a vše to zjednoduší. Příjem a kontrola jsou velmi snadné a o mnoho jednodušší, než je tomu u současných více rozšířených papírových stravenek,“ poznamenává provozní ředitel sítě Coloseum Restaurants Honza Šimice.
Digitální stravenky nezmění nic na tom, jak jsou poukázky vypořádávány mezi restauratéry a firmami jako Sodexo a spol. Restauratéři obvykle platí do pěti procent z tržeb poskytovateli stravenek.
Díky stravenkám lidé do restaurací chodí o něco častěji, hlavně na pracovní obědy. Jenže s e-stravenkami přijdou restauratérům peníze za ně zase dříve.
***
1,3 mil. Čechů dostává od svého zaměstnavatele jako benefit stravenky. Jejich průměrná hodnota je 70 korun.
1/3 tržeb v českých restauracích je uskutečněna stravenkami. Celkem jde zhruba o 16 miliard korun ročně.
55 %
nominální hodnoty stravenky zpravidla hradí zaměstnavatel. Je to pro něj daňově nejvýhodnější.
O autorovi| Michal Šenk, michal.senk@economia.cz
19. 05. 2015 | podnikatel.cz
Připomeňte si, jaké daňové výhody přináší nejoblíbenější zaměstnanecké benefity
Zaměstnanecké benefity se těší poměrně velké oblibě, a to jak mezi zaměstnanci, tak i mezi zaměstnavateli. Jsou totiž osvobozeny od daně a daňově uznatelné.
Málokterá společnost nenabízí svým pracovníkům nějaký ten zaměstnanecký benefit. Mezi nejoblíbenější stále patří stravenky či příspěvky na penzijní připojištění. Výhodou benefitů pro zaměstnavatele je, že si je z velké části může odečíst z daní. Pro zaměstnance by zase měly představovat příjem osvobozený od daně nepodléhající odvodům na sociální a zdravotní pojištění.
Ze stravenek lze daňově uznat 55 %
Jedním z nejrozšířenějších benefitů jsou stravenky. Zaměstnavatelé pak mají jako daňově uznatelný náklad 55 % z ceny stravenky. Zaměstnanci tak zpravidla sami platí 45 % ceny stravenky. Někteří zaměstnavatelé platí dokonce plnou cenu stravenky, částku nad 55 % hodnoty stravenky však nelze daňově uznat jako náklad.
U životka došlo letos k omezení
Zaměstnavatelé často přispívají zaměstnancům na penzijní připojištění nebo na životní pojištění. Příspěvky do 30 000 korun ročně jsou osvobozeny od daně. U životního pojištění však došlo letos ke změně, která činí tento benefit méně výhodným. Zjednodušeně řečeno – pokud aktualizovaná smlouva o životním pojištění umožňuje pojištěnému předčasnou výplatu pojistného plnění, musí být z příspěvku zaměstnavatele odvedena daň a pojistné. Tímto se stává uvedený benefit nákladnějším a méně výhodným pro obě strany, vysvětlila Simona Kůželová ze společnosti RSM TACOMA.
U automobilů a mobilů se příčítá 1 %
Využití služební vozu nebo mobilu pro soukromé účely se už rovněž zařadilo mezi běžné zaměstnanecké benefity. U automobilu se zaměstnanci k základu daně a k základu pro výpočet sociálního a zdravotního pojištění přičítá 1% z pořizovací ceny automobilu a zaměstnanec z tohoto 1% zaplatí daň i pojistné. Částka za ujeté soukromé kilometry bývá obvykle zaměstnanci stržena ze mzdy. Zaměstnavatel může náklady za ujeté soukromé kilometry hradit, v tom případě zaměstnanec platí jen daň a pojistné. Obdobné je to u soukromých hovorů ze služebního telefonu, doplnila Simona Kůželová
Na rekreaci bez daně maximálně 20 tisíc
Podnikatelé též mohou zaměstnancům vyplácet z fondů tomu určených příspěvky na kulturní a sportovní akce, použití zdravotnických, vzdělávacích a rekreačních zařízení. Pro zaměstnance jde o příjmy osvobozené od daně. U příspěvku na rekreaci je však pro osvobození od daně stanovený limit 20 tisíc korun ročně.
ZDROJ: http://www.podnikatel.cz/clanky/pripomente-si-jake-danove-vyhody-prinasi-nejoblibenejsi-zamestnanecke-benefity/
21. 04. 2015 | ct24.cz
Stravenky jdou s dobou. Opustí papír a budou elektronické
Praha – "Berete stravenky?" Otázka, kterou u oběda položí více než 1,3 milionu Čechů, se během několika měsíců zřejmě změní na: "Berete elektronické stravenky?" Jeden z nejběžnějších zaměstnaneckých benefitů v tuzemsku se totiž posouvá o technologický krok dál a brzy bychom měli stravenkami platit podobně jako bezkontaktními platebními kartami.
Majitelé restaurací fenomén stravenek nevnímají příliš pozitivně a berou je spíš jako komplikaci. "My stravenky odevzdáme dál s tím, že nám z nich stejně berou pět procent. Takže pro nás to vlastně nemá žádný význam," uvedl Jan Rychtařík, provozní pražské restaurace U Sudů. Přitom jsou to ale právě stravenky, díky nimž lidé v Česku chodí pravidelně na obědy. Podle analýzy Asociace provozovatelů poukázkových systémů tvoří kupóny dokonce třetinu tržeb za obědy.
Restauratéři připouštějí, že podíl stravenek na tržbách není zanedbatelný, přesto je ve svých podnikcích vesměs nevidí rádi. "Stravenky jsou primárně určeny k veřejnému stravování občanů, to znamená, že by měly tomuto účelu přímo sloužit. Možnost jejich využití by měla být pouze ve střediscích veřejného stravování," uvedl prezident Asociace hotelů a restaurací ČR Václav Stárek s tím, že by se jimi nemělo platit ani v obchodech.
I restauratéři by ale mohly uvítat, že za pár měsíců už může být platba stravenkami jednodušší. Firmy, které je vyrábějí, chtějí totiž přijít s jejich elektronickou verzí. Lidé by s nimi pak platili jako s klasickou bezkontaktní platební kartou. "Tuto kartu budou akceptovat platební terminály a máme i řešení pro provozovny, které nejsou vybavené platebními terminály. Tam bude možné platit pomocí platební aplikace přes tablet nebo smartphone," vysvětluje Martin Bulíř, generální ředitel společnosti Edenred, která právě teď spouští pilotní projekt. Už naostro by se elektronických stravenek mohli lidé dočkat ještě před prázdninami.
Už žádné doplácení v hotovosti
A do konce roku by se k Edenredu měla přidat i konkurence. "Zákazník bude moci zaplatit přesnou částku. To znamená, že zaplatí za oběd přesně tolik, kolik potřebuje," doplňuje Tomáš Kopřiva, ředitel rozvoje společnosti Sodexo. Odpadla by tak povinnost, kdy musí zákazník částku doplatit hotově. Většina restaurací a obchodů totiž na stravenky nevrací.
"Tím zásadním problémem pro provozovatele restaurací je náklad navíc a poměrně velká administrativní zátěž a manipulace s těmi stravenkami. Když je přijmou, tak pro ně zdaleka práce nekončí," dodává Stárek na téma elektronických kupónů.
Stravenky v současné době využívá více než 1,3 milionu zaměstnanců, kteří jimi zaplatí zhruba 16 miliard korun ročně. Kupony, jejichž průměrná hodnota je 70 korun, poskytují svým zaměstnancům tři čtvrtiny firem.
ZDROJ: http://www.ceskatelevize.cz/ct24/ekonomika/308635-stravenky-jdou-s-dobou-opusti-papir-a-budou-elektronicke/
29. 03. 2015 | tyden.cz
Ceny obědů v Česku neustále rostou. Kde nejvíc?
Ceny obědů v Česku vzrostly za poslední čtyři roky v průměru o sedm procent. Nejvíce v Ústí nad Labem, v Praze a v Brně. Na Liberecku a Olomoucku naopak mírně klesly. Vyplývá to z průzkumu stravenkové společnosti Sodexo Benefity.
Ve srovnání let 2011 a 2014 si obyvatelé Ústecka za polední menu připlatili o čtvrtinu, v Praze a v Brně pak obědy podražily o patnáct a sedmnáct procent. Nejvyšší cenu stále s výrazným náskokem drží hlavní město, kde oběd v restauraci v průměru stojí 110 korun. Ve srovnání s tím patří Ústí nad Labem i přes zvýšení ceny s průměrnými 88 korunami k nejlacinějším.
"Pokud by pokračoval současný trend, průměrný oběd bude každý rok dražší o zhruba pět až 10 procent," uvedla Klaudia Tóthová, marketingová ředitelka společnosti Sodexo Benefity. Současně se zvyšováním cen registruje společnost rovněž zájem zaměstnavatelů o zvyšování nominální hodnoty jídelních kuponů, které poskytují zaměstnancům.
Sodexo na tuzemském trhu podniká od roku 1993. Kromě poskytování stravovacích a volnočasových poukazů, provozuje firemní restaurace a poskytuje další služby jako je například správa a úklid budov. Kromě jídelních kuponů Sodexo jsou v tuzemsku rozšířené například stravenky Ch?que Déjeuner a Ticket Restaurant.
ZDROJ: http://www.tyden.cz/rubriky/byznys/cesko/ceny-obedu-v-cesku-neustale-rostou-kde-nejvic337898.html
04. 03. 2015 | aktualne.cz
V Česku roste počet zaměstnanců, kteří vůbec neobědvají
Průzkum také ukázal, že ve srovnání se zeměmi západní Evropy Češi přes poledne výrazně více navštěvují restaurace. Přitahují nás polední menu. Praha - V Česku
Praha - V Česku roste počet zaměstnanců, kteří vůbec neobědvají. Jejich podíl se mezi léty 2009 až 2015 zvýšil ze šesti na osm procent. Vyplývá to z dlouhodobého průzkumu stravenkové společností Edenred. Do průzkumu realizovaného v rámci projektu Evropské unie FOOD se zapojilo více než 700 restaurací a 8500 strávníků z evropských zemí.
V České republice pravidelně obědvá pouhých 53 procent lidí. Například ve Španělsku pravidelný oběd dodržuje 83 procent zaměstnanců.
Průzkum také ukázal, že ve srovnání se zeměmi západní Evropy Češi přes poledne výrazně více navštěvují restaurace a jídelny. Tuto možnost stravování preferují dvě třetiny (66 %) českých účastníků průzkumu. Například ve Francii se takto stravuje pouze 18 procent zaměstnanců.
"Je to dáno zejména tradicí poledních menu, která jsou v tuzemsku rozšířenější než na západ od českých hranic," uvedl ředitel marketingu a strategie společnosti Edenred Pavel Kusý.
Ve Francii, Belgii nebo Itálii je naopak daleko větší podíl zaměstnaných lidí, kteří si na oběd odskočí z práce domů. Zatímco v Česku se to týká necelých tří procent lidí, ve Francii jde o více než čtvrtinu všech zaměstnanců.
Nezdravý způsob stravování u pracovního stolu zaznamenal v Česku mírný nárůst o více než dva procentní body na 12,4 procenta. Lidé zde však celkově chtějí jíst zdravěji. Zatímco před šesti lety při výběru oběda přihlíželi k nutriční hodnotě tři z deseti Čechů, nyní to jsou čtyři lidé z deseti.
Poměr mezi cenou a kvalitou se v poslední době radikálně změnil. “Lidé více hledají kvalitu, než se jen najíst co nejvíce za co nejmenší cenu. Strávníka dnes zajímá i surovinová skladba a čerstvost,” komentuje trend Filip Sajler, šéfkuchař a spolumajitel společnosti zaměřené na firemní stravování Perfect Canteen.
Podle Sajlera se cena kvalitnějšího poledního menu, kterou je zákazník ochoten zaplatit, pohybuje okolo sto korun. “Udělat kvalitní menu za 69 korun je ekonomicky nereálné,” dodal.
Zdroj: http://zpravy.aktualne.cz/ekonomika/v-cesku-roste-pocet-zamestnancu-kteri-vubec-neobedvaji/r~c04855a4c28611e4ab15002590604f2e/
04. 03. 2015 | ct24.cz
Český oběd? Stravenky a polední meníčka
Pouze 53 procent českých zaměstnanců si najde každý den ve stejnou dobu čas na oběd. Když v poledne na jídlo vyrazí, jdou nejčastěji do kantýny nebo do restaurace, a to dokonce nejčastěji z celé Evropy. Češi si také začínají více hlídat, co si k jídlu dávají. Vyplývá to z průzkumu společnosti Edenred, který je součástí programu FOOD. Ten organizuje Evropská unie, která chce podle odpovědí lidí případně upravovat priority a doporučení pro stravování zaměstnanců.
Průzkum, do kterého se zapojilo na sedm stovek restaurací, zmapoval zhruba 8 500 zaměstnanců – strávníků. Z jeho výsledků vyplynulo, že Češi nemají příliš zafixovaný pravidelný oběd – pouze 53 procent z nich si udělá každý den čas na polední jídlo, jinde v Evropě je to ale až 94 procent.
V čem Česko naopak drží primát, jsou obědy v jídelnách a restauracích – chodí do nich 65 procent všech obědvajících. Například ve Francii, kde průzkum také probíhá, jich je pouze 18 procent. "My si to vysvětlujeme hlavně dobře fungující sítí takzvaných stravenek, ale také i tím, že ze strany nabídky restaurací přišla polední menu, která jsou takovým specifickým fenoménem České republiky," říká Pavel Kusý, ředitel marketingu a strategie společnosti Edenred.
Polední menu podle Kusého spojují hned několik výhod – jídlo je připravené a hotové za poměrně krátkou dobu, takže se lidé stíhají vrátit do práce. Vedle toho je také časté, že jsou meníčka vypsaná vždy na celý týden, tím pádem má člověk přehled i o tom, co bude během příštích dní jíst. A v neposlední řadě je důležitá samozřejmě i cena.
V již zmiňované Francii lidé sice mnohem méně obědvají v jídelnách nebo restauracích, ale na druhou stranu zase kladou větší důraz na to, aby jedli. To znamená, že častěji jedí přímo na pracovišti, v odpočinkové místnosti nebo na cestě. Podle Kusého je u Francouzů mnohem více zakořeněný důraz na to, aby si jídlo skutečně dali.
Češi se začínají zajímat o to, co jedí
Podle dat v roce 2009, kdy tento průzkum začínal, řešilo nutriční hodnoty oběda pouze 30 procent Čechů. Poslední výsledky ale ukázaly, že se to za těch několik let zlepšilo – dnes už se o složení oběda stará 40 procent lidí. "Už nás tolik nezajímá najíst se za co nejnižší cenu co největší objem, ale zvažujeme i to, co si dáme, co si vybereme a jakou to má nutriční hodnotu, co nám to přidá," popisuje Kusý.
V rámci projektu FOOD vznikla kritéria, podle nichž lze hodnotit vyváženost konkrétního jídla v konkrétní restauraci. Zákazník má možnost ji v několika kategoriích v podstatě oznámkovat. Lidé si tak budou moci vyměňovat informace o tom, zda například v určitém podniku nabízejí k obědu i saláty nebo jestli je možné objednat si poloviční porci.
Zdroj: http://www.ceskatelevize.cz/ct24/ekonomika/303597-cesky-obed-stravenky-a-poledni-menicka/
05. 02. 2015 | Mladá fronta DNES
Soukromý sektor versus státní správa
Názor
Pořád platí, že práce ve státním sektoru je větší jistotou než ta v soukromém.
Nemusí být tolik flexibilní a naráží na kostrbatost vnitřních procesů, nicméně si státní zaměstnanci vydělají více peněz než ti v soukromých firmách (když vycházíme z mediánu hrubých mezd). Zaměstnanci zde můžou počítat s odměnami ve formě osobního ohodnocení, častý je i příspěvek na stravování (stravenky). V soukromém sektoru existuje možnost flexibilnější pracovní náplně, benefity jsou časté u mezinárodních firem (stravenky, příspěvky na pojištění, více týdnů dovolené...), to platí u většiny administrativních pozic. Na druhou stranu, místa ve výrobě jsou často bez jakýchkoliv benefitů. V soukromé sféře je víceméně pravidlem neřešit striktně pracovní dobu, takže se dělá víc přesčasů, i když v poslední době lze tento trend pozorovat i na některých ministerstvech, zejména u pracovních pozic napojených na EU.
O autorovi| Petr Bujalka, poradensko-personální agentura McROY Czech
22. 01. 2015 | Prosperita
Benefity: Prosperující firmy nabízejí auto a podporují sport
Podle aktuálních výsledků průzkumu Svazu průmyslu a dopravy ČR a ING Pojišťovny patří automobil mezi zaměstnanecké benefity, jejichž nabídku silně ovlivňuje kondice firmy. Společnosti se zlepšující se ekonomickou situací jej svým zaměstnancům poskytují v 83 procentech.
Firmy v horší kondici nabízejí vozidlo jen v 63 procentech. Obdobně jsou na tom příspěvky na vzdělávání, sport a podporu zdraví, kterých dostává až o třetinu více zaměstnanců prosperujících společností.
„Dobrá ekonomická situace znamená menší nároky na řízení nákladů. Například služební automobil, který byl v posledních krizových letech poskytován jen pro pracovní účely, mohou zaměstnanci opět používat i soukromě,“ uvedl Radek Špicar, viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR pro hospodářskou politiku a konkurenceschopnost.
Největší závislost zaměstnaneckých výhod na ekonomické situaci podniku podle 8. vlny průzkumu vykazují příspěvky na vzdělávání a na zdraví (vitamíny, rehabilitace atd.). Zaměstnancům na ně přispívá o 30 procent více firem se zlepšující se ekonomickou situací než podniků, kteří svou situaci vnímají jako zhoršující se. Vzdělávání, které je mimochodem druhý nejčastěji poskytovaný benefit, podporuje 87 procent, jimž se daří dobře, ale jen 57 procent podniků v horší kondici. U zdraví je poměr 50 procent ku 20 procentům.
Ve zdravém těle zdravý duch. I tak by se dalo shrnout oživení zájmu o příspěvky na další benefit, kterým je sport. Společnosti se zlepšující se ekonomickou situací ho podporují více než 2,5krát častěji. Konkrétně na něj přispívá 47 procent firem, kterým se daří v porovnání s 20 procenty podniků se zhoršující se situací.
„Oba typy příspěvků navíc podporují trend dlouhodobých investic do zaměstnanců, který má firmě udržet a přilákat kvalitní lidi,“ dodal Radek Špicar.
Zájem o dlouhodobé benefity potvrzuje i postavení příspěvků na penzijní připojištění a doplňkové penzijní spoření. „Zaměstnanci tento benefit vnímají jako nadstandardní ohodnocení a podporu zaměstnavatele ve vytváření finanční rezervy na penzi. Česká legislativa navíc umožňuje příspěvky na ně odečítat od daňového základu,“ doplnila ředitelka Employee Benefits ING Pojišťovny Kateřina Štěrbová.
Příspěvek na penzijní připojištění a spoření tak dnes v seznamu benefitů nalezneme u 73 procent společností, kterým se daří, oproti 60 procentům firem se zhoršující se situací.
Ekonomická situace společností: zhoršila zlepšila rozdíl
Mobilní telefon 83 % 90 % 7 %
Vzdělávání 57 % 87 % 30 %
Zdraví (lékařské prohlídky) 71 % 77 % 6 %
Pitný režim 77 % 81 % 4 %
Stravenky 80 % 64 % -16 %
Služební automobil 63 % 83 % 20 %
Věcné dary / jednorázové odměny 66 % 70 % 4 %
Příspěvek na spoření na penzi 60 % 73 % 13 %
Příspěvek na životní pojištění 49 % 57 % 8 %
Sport 20 % 47 % 27 %
Zdraví (vitamíny, rehabilitace atd.) 20 % 50 % 30 %
13. plat 51 % 41 % -10 %
Kultura 26 % 34 % 8 %
Zaměstnanecké půjčky 29 % 34 % 5 %
Očkování proti chřipce 23 % 34 % 11 %
Příspěvek na dovolenou 20 % 24 % 4 %
Flexi poukázky 17 % 31 % 14 %
Dny volna, tzv. Sick Days 26 % 24 % -2 %
Příspěvek na cestování do zaměstnání 9 % 27 % 18 %
Zdroj: ING Pojišťovna a Svaz průmyslu a dopravy ČR
12. 01. 2015 | Právo
Zvýhodnění stravenek až do výše 104 korun
Stravenky patří mezi nejrozšířenější tuzemské zaměstnanecké benefity. Jejich průměrná nominální hodnota se každým rokem zvyšuje. V současné době dosahuje 68 korun. Od 1. ledna 2015 ale zvýhodňuje stát stravenku až do výše 104 Kč, je to tři koruny víc než loni.
Průměrná nominální hodnota roste
Do hodnoty nejpopulárnějšího zaměstnaneckého benefitu se promítají rostoucí ceny surovin i energií. Proto i průměrná nominální hodnota stravenek, které firmy poskytují svým zaměstnancům, se v posledních letech navzdory hospodářské krizi stále zvyšuje.
Podle aktuálních statistických údajů Cheque Déjeuner, společnosti vydávající jeden z druhů stravenek, je meziroční nárůst jejich hodnoty až o čtyři procenta.
"Navýšení nominální hodnoty stravenky znamená vzhledem k inflaci a nárůstu cen stravování dobrou zprávu pro zaměstnance, že jejich stravenka neztrácí svoji hodnotu, i pro zaměstnavatele, že je stále atraktivním daňově uznatelným nástrojem motivace," říká Jiří Kráčmar, generální ředitel Cheque Déjeuner.
Nejvyšší průměr nominální hodnoty jedné stravenky je v Praze (74,57 Kč), nejnižší pak v Plzeňském kraji (65,40 Kč).
Zaměstnavatelé přitom obvykle hradí část odpovídající 55 procent celkové hodnoty stravenky, přičemž daňově uznatelný náklad je až do výše 70 procent sazby stravného. Zaměstnanci pak doplácejí pouze její zbývající část.
01. 01. 2015 | podnikatel.cz
Nejdůležitější nastávající změny pro zaměstnavatele
V oblasti mzdového účetnictví dochází k řadě zásadních změn. Některé budou účinné již pro rok 2014. Zde je výběr nejdůležitějších z nich.
Nastávajících změn je skutečně hodně. Přináší je nový zákon o dětských skupinách, novela daňových zákonů, novela zákona o zaměstnanosti a inspekci práce, ale tradičně i některé vyhlášky a sdělení vlády vždy pro následující kalendářní rok.
Sleva za umístění dítěte
Již pro rok 2014 je zavedena nová sleva na dani, a to sleva „za umístění dítěte“. Je možné ji uplatnit dle skutečně zaplacených výdajů za umístění dítěte do předškolního zařízení (za školkovné) až do výše 8500 korun v roce 2014 a 9200 korun v roce 2015. Je třeba si uvědomit, že se jedná o slevu, nikoli daňový bonus. Poplatník musí mít určitý daňový základ, aby mohl mimo základní slevy na dani na poplatníka (případně i dalších slev), uplatnit rovněž slevu za umístění dítěte. Ne každý rodič dítěte umístěného do předškolního zařízení bude moci tuto slevu v plné výši využít.
U zaměstnanců žádajících roční zúčtování se bude dokládat potvrzením předškolního zařízení o zaplaceném „školkovném“ a v roce 2014 je nutné navíc vyplnit speciální přílohu Prohlášení k dani, kterou se sleva uplatní.
Zdanění důchodů
Od daně z příjmů je osvobozená částka pravidelně vypláceného důchodu (včetně důchodu zahraničního) ve výši třicetišestinásobku minimální mzdy, v roce 2015 se jedná o částku 331 200 korun. Toto osvobození se však nepoužije, pokud příjem ze zaměstnání a vyměřovací základ z podnikání nebo z pronájmu u starobního důchodce překročí limit 840 000 korun. Limit pro roky předcházející, tj. pro roky 2013 a 2014 vlivem původního omezení základní slevy na dani u starobních důchodců, stanoven není.
Zabránění zneužívání životního pojištění
Pro využití daňových výhod bude nutné změnit stávající smlouvy investičního životního pojištění. Jedná se o smlouvy, které umožňují pravidelné výběry z mimořádného účtu životního pojištění. Pokud pojištěnci stávající smlouvy nezmění, budou příspěvky zaměstnavatelů (benefity) podléhat dani z příjmů a odvodům sociálního a zdravotního pojištění. Navíc si vlastní příspěvky neuplatní jako nezdanitelnou část základu daně při ročním zúčtování.
Od roku 2015 je rovněž zavedena desetiletá lhůta dodanění při porušení podmínek životního i penzijního připojištění. Zaměstnanec si formou podaného daňového přiznání dodaní přijaté osvobozené příspěvky zaměstnavatele (podle § 6 zákona o daních z příjmů) a dříve uplatněné nezdanitelné části základu daně (podle § 10 zákona o daních z příjmů).
Srážková daň pouze za příspěvky do medií
V oblasti zdanění autorských honorářů při výplatě plátcem dochází od roku 2015 k úpravě tohoto ustanovení. Opět se bude jednat pouze o příspěvky mediím vyplacené jedním plátcem autorovi v úhrnné měsíční výši do 10 000 korun. Na rozdíl od roku 2014 se bude toto zdanění srážkovou daní týkat opět jen televize, rozhlasu, nakladatelství, vydavatelství, redakcí atd.
Diferencované daňové zvýhodnění
Snad nejvýraznější nastávající změnou je diferencované daňové zvýhodnění. Daňové zvýhodnění na druhé vyživované dítě se zvyšuje o 200 korun měsíčně a na třetí a další dítě o dalších 100 korun měsíčně. Jedná se o děti ve společně hospodařící domácnosti, které splňují podmínky dle zákona o daních z příjmů, tj. je možné na ně uplatnit daňové zvýhodnění. To bude vyžadovat mnohem pečlivější spolupráci rodičů a jejich zaměstnavatelů při posuzování nároku na toto zvýhodnění. Nebude již postačovat pouhé potvrzení, že druhý z rodičů si u svého zaměstnavatele daňové zvýhodnění neuplatňuje, ale bude nezbytné potvrzení, zda a v jaké výši je druhým z rodičů daňové zvýhodnění uplatněno. Nehledě o komplikovaných situacích, kdy se ve společné domácnosti vyskytují děti jak společné, tak děti druhého z nesezdaných partnerů. Obdobně při změnách v průběhu roku.
K tomu jsou samozřejmě upraveny i příslušné tiskopisy Potvrzení zaměstnavatele pro účely daňového zvýhodnění a Prohlášení k dani, které obsahuje nové kolonky pro „očíslování“ dětí, tedy uvedení, zda je na toto dítě uplatněna sleva ve výši „1“, „2“, „3“ nebo „N“ (slevu druhý z poplatníků neuplatňuje).
Roční zúčtování
Zákonným senátním opatřením byly zavedeny nové a kratší termíny pro roční zúčtování za rok 2014. Novelou daňových zákonů se termíny opět upravují. Zjednodušeně řešeno, vše se vrací do stavu před rokem 2014. Roční zúčtování bude provedeno do konce měsíce března, případné přeplatky vyplaceny v průběhu měsíce dubna. O roční zúčtování tentokrát mohou požádat i zaměstnanci, kteří měli v průběhu roku zúčtovánu zálohu na solidární zdanění, ale solidární zvýšení nezvýší celkovou roční daň.
Změny v sociálním a zdravotním pojištění
V oblasti sociálního a zdravotního pojištění se upravují částky, které se do vyměřovacího základu nezahrnují. Ruší se dobrovolné nemocenské připojištění, tj. 1 % sazby pojistného navíc pro zaměstnavatele s průměrným počtem zaměstnanců nižším než 26. Stejně tak se v oblasti sociálního pojištění ruší povinná elektronická komunikace.
U zdravotního pojištění se upravuje oblast poskytování neplaceného volna a neomluvené absence a maximální vyměřovací základ. Rovněž se upravuje odvod pojistného u dohod o provedení práce a dohod o pracovní činnosti. Nově se budou posuzovat v úhrnu u jednoho zaměstnance a příjem zúčtovaný po ukončení dohod se bude posuzovat obdobně jako u sociálního pojištění.
Novela zákona o zaměstnanosti a o inspekci práce
Neměli bychom zapomenout na změny v oblasti zaměstnávání zdravotně znevýhodněných osob a jejich uplatnění v náhradním plnění a nové pokuty dle zákona o zaměstnanosti a zákona o inspekci práce. Některé se zvyšují, jiné se zcela nově zavádí. V řadě oblastí budou muset být zaměstnavatelé mnohem pečlivější.
Pracovní úrazy a nemoci z povolání
Novelou nařízení vlády se upravuje seznam nemocí z povolání a hlášení pracovního úrazu. Upravuje se formulář Hlášení. Jsou zavedeny nové povinnosti spojené s hlášením pracovního úrazu a tiskopis obsahuje rovněž povinnost sledování evidence pracovních úrazů podle druhu poranění a poraněné části těla podle klasifikace ESAW.
Cestovní náhrady
V oblasti zahraničních cestovních náhrad se v roce 2015 nic nemění. Vyhláška s číslem 242/2014 Sb., ponechává sazby ve výši roku 2014. Naopak se zvyšuje stravné u tuzemských cestovních náhrad a průměrná cena pohonných hmot. Aktuální vyhláška má číslo 328/2014 Sb.
Zdroj: http://www.podnikatel.cz/clanky/nejdulezitejsi-nastavajici-zmeny-pro-zamestnavatele/
24. 11. 2014 | Podnikatel.cz
Zřiďte zaměstnancům dětskou skupinu a využijte daňových výhod
Firmy již mohou pro své zaměstnance zřizovat dětské skupiny. Jsou nastavena mírnější hygienická a provozní pravidla a zavedeny daňové výhody. Bude o ně zájem?
O dětských skupinách se hovořilo dlouho. Myšlenka péče o děti se dlouho vyvíjela. Od prvních návrhů podoby péče o děti v dětských skupinách a vzájemné rodičovské výpomoci mimo oblast živnostenských předpisů, až po jeho konečnou podobu. Jedná se o zákon obsahující péči o děti v dětských skupinách a nezbytné novely souvisejících zákonů. V současné době je i přes nesouhlas prezidenta zákon schválen. Byl vyhlášen jako zákon o poskytování služby péče o dítě v dětské skupině s číslem tisku 247/2014 Sb. Přestože byl ve Sbírce zákonů vyhlášen až začátkem měsíce listopadu, je díky přehlasování prezidentského veta účinný zpětně, a to od září 2014.
Šlamastika kolem lesních skupin
Prezident zákon vetoval s odůvodněním, že může ohrozit fungování mateřských center a lesních školek. Všechna zařízení pro děti v předškolním věku totiž budou muset být buď v režimu mateřské školy, nebo dětské skupiny. Pro taková zařízení jsou pevně nastavena hygienická pravidla. Zařízení, které je nesplní, jednoduše nebude moci fingovat. Pro tyto alternativní formy péče je však zákonem stanovena roční výjimka, během níž budou mít legislativci čas tuto situaci vyřešit. Pravděpodobně se dostanou do sítě mateřských škol.
Péče o děti v dětské skupině
Službou péče o dítě v dětské skupině je činnost spočívající v pravidelné péči o dítě od jednoho roku věku do zahájení povinné školní docházky, která je poskytována mimo domácnost dítěte v kolektivu dětí a která je zaměřena na zajištění potřeb dítěte a na výchovu, rozvoj schopností, kulturních a hygienických návyků dítěte. Nejedená se tedy o vzdělávání podle školského zákona jako je tomu v mateřských školách, kde je stanoven vzdělávací plán. V dětské skupině se ze zákona o děti pouze pečuje. Samozřejmě není vzhledem k menšímu počtu dětí vyloučen individuální přístup a alternativní metody péče a výuky.
Poskytovatelem může být fyzická nebo právnická osoba. Jedná se především o zaměstnavatele. Dětskou skupinu ale mohou zřídit jiné neziskové subjekty, například ústavy, církve, územní samosprávné celky, nadace nebo nadační fondy, vysoké školy, obecně prospěšné společnosti nebo spolky. Všichni poskytovatelé však musí být zapsáni do evidence vedené ministerstvem práce a sociálních věcí. Podmínkou je zajištění péče o děti formou oprávněných pečujících osob (nemusí mít nutně vysokoškolské vzdělání). Půjde o zdravotní sestry, zdravotní asistentky, zdravotní záchranáře, psychology, sociální pracovníky, učitele mateřské i základní školy, vychovatele, profesní chůvy a lékaře.
Zákonem je omezen také maximální počet dětí ve skupině. V dětské skupině jich nesmí být více než 24, přitom na jednu pečující osobu může připadat maximálně 6 dětí, na dvě pečující osoby od 7 do 24 dětí a na tři pečující osoby od 13 do 24 dětí, pokud je ve skupině alespoň jedno dítě mladší 2 let. Ovšem u dětské skupiny, kde je více než 12 dětí, jsou podmínky hygienické a bezpečnostní podmínky obdobné jako u škol mateřských. Zaměstnavatelé se sami rozhodnou, zda zřídí firemní školku nebo jim postačí pouze menší dětská skupina.
Stejně jako vzdělávání, není pro provozovatele dětské skupiny povinné ani stravování. Ze zákonem stanovených podmínek je sice může zřizovatel zajistit, ale předpokládá se i varianta, kdy se o stravu svého dítěte jednoduše postarají sami rodiče. Zákon o dětských skupinách stanovuje další pravidla fungování této péče, například již zmíněné hygienické a bezpečnostní předpisy, až po evidenci dětí a smluvní zajištění péče.
Náklady na provoz dětské skupiny
Výdaje (náklady) na provozování dětské skupiny, případně obdobného zařízení péče o děti předškolního věku, budou daňově uznatelné. Stejně tak náklady (výdaje) na provoz těchto zařízení zajišťovaný jinými subjekty pro děti zaměstnanců zaměstnavatele, který tyto příspěvky bude poskytovat (§ 24 odst. 2 písm. zw zákona o daních z příjmů). Daňově uznatelné však nebudou případné výdaje (náklady) na technické zhodnocení stávajících objektů. Nejedná se o jednorázový daňový výdaj (náklad), budou uplatňovány postupně ve formě odpisů.
Služba péče o dítě s nebo bez školného
O poskytování služby péče v dětské skupině bude s rodičem uzavřena smlouva. Mimo jiné náležitosti musí obsahovat výši nákladů za služby a způsob jejich placení, jestliže je služba poskytována s úhradou nákladů. V případě, kdy si zaměstnavatel uplatní příslušné výdaje do nákladů a poskytne zaměstnanci tuto péči formou nepeněžního plnění (nebude požadovat úhradu nákladů), bude se jednat o zdanitelný příjem zaměstnance, včetně odvodů pojistného. Jinou možností je uplatnění poskytnutého nepeněžního plnění zaměstnavatelem nedaňově, z fondu FKSP, ze sociálního fondu nebo ze zisku po zdanění. Potom by bylo poskytnuté nepeněžní plnění na straně zaměstnance od daně osvobozeno díky doplnění § 6 odst. 9 písm. d) zákona o daních z příjmů.
V praxi ale zřejmě bude častější varianta, kdy zaměstnavateli provozujícímu zařízení pro děti svých zaměstnanců budou tyto související náklady hradit formou „školného“, stejně jako je tomu například u stávajících mateřských škol. Na druhou stranu si mohou uplatnit v ročním zúčtování „slevu za umístění dítěte“ dle § 35bb zákona o daních z příjmů. A to už pro rok 2014. Sleva není určena jen za umístění dětí v dětských skupinách. Vztahuje se na jakékoliv zařízení zabývající se celodenní péčí o dítě předškolního věku. Např. dětská skupina, mateřská školka (registrovaná podle školského zákona, nebo i firemní, soukromá), dále jakékoliv jiné obdobné zařízení jako např. lesní školka, soukromé jesle, či dětské centrum v případě, že provozuje mateřskou školku s výjimkou zájmových kroužků (tyto mají vzdělávací charakter). Podmínkou pro uplatnění slevy na dani není ani ekonomická aktivita obou rodičů dítěte. Vztahuje se jak na zaměstnance, tak na podnikatele, včetně podnikatelů uplatňujících výdaje procentem z příjmů. Blíže k uplatnění slev na dani v článku: Slevy za umístění dítěte do školky od roku 2014.
Podle propočtů Ministerstva práce a sociálních věcí by mohlo za rok v Česku fungovat kolem tisícovky dětských skupin. Bude podle vašeho názoru o zřizování dětských skupin mezi zaměstnavateli zájem?
Zdroj: http://www.podnikatel.cz/clanky/zridte-zamestnancum-detskou-skupinu-a-vyuzijte-danovych-vyhod/
13. 10. 2014 | denik.cz
Nejčastějším firemním benefitem zůstává mobilní telefon, zjistil průzkum
Praha – Nejčastějším benefitem pro zaměstnance je mobilní telefon, který poskytuje 89 procent firem. Dalšími nejčastějšími bonusy jsou příspěvky na vzdělání v 81 procentech případů a zdravotní prohlídky v 78 procentech firem. Vyplývá to z letošního průzkumu ING Pojišťovny a Svazu průmyslu a dopravy mezi 171 firmami. Celkově letos zaměstnavatelé nabízejí v průměru deset benefitů.
Mobilní telefon jako benefit podle průzkumu je nejčastějším ve všech regionech. Na Moravě zůstalo druhé místo vzdělávání (83 procent), a stravenky (72 procent). České společnosti se zaměřují na zdraví v podobě lékařských prohlídek (82 procent) a pitný režim a služební automobil (shodně 79 procent). Vzdělání v Čechách je jako benefit až na pátém místě.
„Je to dáno strukturou průmyslových odvětví v tomto regionu. Zaměstnavatelé v Čechách oproti zbytku republiky například také častěji vyplácejí 13. platy, což je typické pro výrobní podniky," uvedl viceprezident Svazu průmyslu a dopravy Radek Špicar.
Nabídka zaměstnaneckých výhod se meziročně nejvíce změnila v Praze, kde se do popředí dostávají dlouhodobé benefity a příspěvky na spoření na penzi. Celkově na penzijní připojištění a spoření dlouhodobě přispívá 68 procent společností, v Praze 70 procent. I v Praze ovšem zůstává na prvním místě mobilní telefon.
Zdroj: http://www.denik.cz/ekonomika/nejcastejsim-firemnim-benefitem-zustava-mobilni-telefon-zjistil-pruzkum-20141013.html
24. 09. 2014 | E15 Příloha - HR
Motivace ke změně zaměstnání
Plat je důvodem ke změně zaměstnání pro téměř třetinu lidí. Druhým nejčastějším důvodem je atmosféra na pracovišti. Pro 15 procent zaměstnanců je přitom nejlákavějším benefitem v nové práci 13. a 14. plat.
Vyplývá to z průzkumu, který provedla Asociace poskytovatelů personálních služeb (APPS) prostřednictvím svých členských firem mezi kandidáty, kteří uvažovali o změně zaměstnání.
Anonymní šetření, jež zjišťovalo, co nejvíce motivuje zaměstnance k tomu, aby změnili práci, či jaké benefity by u nového zaměstnavatele uvítali, probíhalo v červenci a srpnu napříč obory mezi respondenty všech věkových a vzdělanostních kategorií.
Jako nejatraktivnější benefit u nového zaměstnavatele vnímá 13. a 14. plat 15 procent dotázaných.
Týden dovolené navíc je v průměru oceňován 13 procenty respondentů. Podle věku jej upřednostňuje 15 procent oslovených ve věku 31–40 let, naopak u lidí nad 50 let ho ocení jen 11 procent z nich. Stravenky jsou motivující pro 13 procent respondentů do 30 let a pouze pro osm procent ve věkové kategorii 31–40 let. Naopak dovolenou navíc ocení právě nejvíce lidé ve věku 31–40 let (15 procent). „S vyšším věkem klesá i zájem o tento benefit,“ uvádí Irena Krejzová z APPS s tím, že služební vůz i pro využití k soukromým účelům je motivující pro 11 procent dotázaných stejně jako možnost flexibilní pracovní doby. Sick day pak ocení jen tři procenta všech respondentů.
Plat je v celé populaci důvodem ke změně zaměstnání v průměru pro 26 procent respondentů. Průměr přesahují lidé se základním vzděláním (35 procent) a vyučení (32 procent). Vysokoškoláci by kvůli platu měnili zaměstnavatele ve 24 procentech případů. Nejméně ze všech věkových skupin je důležitý pro kategorii 50+ (22 procent).
Druhým nejčastějším důvodem pro změnu zaměstnání je podle průzkumu APPS atmosféra na pracovišti. Tedy přístup nadřízeného a vztah s kolegy. Jako důvod k odchodu jej vybralo 11 procent dotázaných. „Nemožnost kariérního postupu uvedlo jako důvod pro změnu zaměstnání v průměru deset procent respondentů,“ upřesňuje Krejzová.
Nejvíce citliví na kariérní růst jsou přitom lidé ve věku do 30 let (13 procent). Naopak lidé vyučení jej uvedli jen v šesti procentech.
Z prázdninového šetření rovněž vyplývá, že lidem není jedno, pro koho pracují. Pro devět procent všech dotazovaných je důležité pracovat pro stabilní firmu. „Stabilita je zásadní zejména pro respondenty ze skupiny 50+, a to až pro 18 procent z nich,“ říká Krejzová a doplňuje, že absence benefitů vadí jen čtyřem procentům dotazovaných bez ohledu na věk a vzdělání.
23. 09. 2014 | Aktualne.cz
Nová daňová sleva za školku. Rodiče ji využijí už letos
Zatím málo známou novinku obsahuje zákon o poskytování služby péče o dítě v dětské skupině, který schválili poslanci. Praha – Rodiče si budou moci snížit
Praha - Rodiče si budou moci snížit daň o náklady, které vydávají za pobyt dítěte v mateřské škole nebo jiném zařízení péče o děti předškolního věku. Nová sleva až do výše 8500 korun ročně na každé dítě má platit už pro příjmy za letošní rok.
Zatím málo známou novinku, o níž online deník Aktuálně.cz informoval už v červnu, obsahuje zákon o poskytování služby péče o dítě v dětské skupině. Ten v úterý večer opětovně a definitivně - poté, co ho vrátili senátoři - schválili poslanci.
Sleva za umístění dítěte umožní jednomu z rodičů odečíst si z daní výdaje, které v příslušném kalendářním roce prokazatelně vynaložil za umístění v mateřské škole nebo jiném zařízení péče o děti předškolního věku. Výši těchto výdajů potvrdí provozovatel školky nebo obdobného zařízení. Případných poplatků na základní škole se už sleva netýká.
Jen "školné", ne jídlo nebo doprava
Stejně tak se od daně nebude odečítat například stravné nebo náklady na dopravu. "Výdaj vynaložený za umístění dítěte lze připodobnit ke školnému. Do výdajů za umístění dítěte tak nelze zahrnout výdaje související s pobytem v tomto zařízení, například výdaje na stravování," vysvětlil online deníku Aktuálně.cz mluvčí ministerstva financí Radek Ležatka.
Maximální výše roční slevy na jedno dítě je ohraničena částkou měsíční minimální mzdy. Pro letošní rok jde tedy o 8500 korun, pro příští rok o 9200 korun.
Dosavadní "slevu na vyživované dítě" tato novinka nijak neruší ani neomezuje.
Původně Drábkův plán
Podporu takzvaných dětských skupin včetně daňového zvýhodnění měla už v roce 2010 v programu TOP 09. Návrh zákona připravilo ministerstvo práce a sociálních věcí ještě pod vedením tehdejšího ministra Jaromíra Drábka, kvůli předčasnému rozpuštění Sněmovny ho ale poslanci nestačili schválit. Současná vládní koalice ČSSD, ANO a KDU-ČSL nyní podpořila podobný návrh předložený ministryní Michaelou Marksovou Tominovou (ČSSD).
Novinka má formu slevy na dani, tedy částky odečítané přímo z daní, nikoliv “jen“ ze základu daně. Stejně jako stávající “slevu na dítě“ ji bude moci využít vždy jen jeden z rodičů. Má jít přitom o roční slevu, kterou by si lidé mohli uplatnit až po skončení kalendářního roku, nikoliv průběžně v každém měsíci, jako je tomu u dosavadního daňového zvýhodnění na dítě.
Na rozdíl od standardní slevy na dítě nepočítá nová sleva za umístění dítěte s takzvaným bonusem. Lidé si ji budou moci odečítat z daní, ale pokud je jejich daňová povinnost nižší než nárok na slevu, nevyužijí slevu celou. U dosavadní slevy na dítě přitom mohou nevyužitou část slevy dostat ve formě bonusu jako peníze “navíc“ od státu.
Oproti dosavadní “slevě na dítě" ji nebudou moci uplatnit prarodiče na vnuka či vnučku (s výjimkou péče nahrazující péči rodičů).
Schválený zákon zatím nepočítá s omezením této nové slevy pro živnostníky a osoby samostatně výdělečně činné, pokud současně uplatňují takzvaný výdajový paušál. Slevu však nemůže využít podnikatel, který si výdaje za předškolní zařízení uplatní ve svých “obecných“ daňových nákladech, tedy ve výdajích vynaložených na dosažení, zajištění a udržení příjmů podle paragrafu 24 zákona o daních z příjmů.
Stát vydělá na rodičích v práci
V čem bude chystaná novinka pro státní rozpočet výhodná, jestliže rodičům umožní, aby si snížili daně o další tisíce korun ročně navíc proti současnému stavu?
Díky výhodnějším podmínkám pro péči o předškolní děti by se rodiče mohli rychleji vrátit do práce - z vyššího příjmu tak mohou nakonec státu odvést vyšší daně i pojistné než dosud. Stát by měl ušetřit i v případě, že rodič díky slevám stejně nezaplatí žádné daně - nebude mu totiž muset vyplácet sociální dávky.
Návrh nicméně neomezuje uplatnění daňové slevy tím, že se rodič musí “vrátit" do zaměstnání nebo obnovit podnikání. Dosáhne na ni i ten, kdo práci kvůli malému dítěti ani neomezil, obvykle tedy otec dítěte.
A i kdyby novinka nevedla k rychlejšímu návratu matek do zaměstnání, očekává stát i další přínosy. V praxi jde zejména o rozvoj služeb péče o děti, tedy výraznější vstup “soukromníků“ do tohoto oboru. Z dlouhodobého pohledu je pro stát výhodná i podpora porodnosti a výchovy dětí jako budoucích daňových poplatníků - živitelů stárnoucí populace.
Zelená pro dětské skupiny
Na straně zaměstnavatelů a dalších subjektů budou daňově uznatelné výdaje na provoz vlastního zařízení péče o děti předškolního věku (typicky takzvané firemní školky) nebo i příspěvek jinému subjektu, pokud zajišťuje provoz takového zařízení pro jejich zaměstnance.
Daňově zvýhodněná mají být od letošního roku u zaměstnavatelů také nepeněžní plnění poskytovaná zaměstnancům ve formě použití zařízení péče o děti předškolního věku.
Zavedení daňových výhod je součástí zákona o poskytování služby péče o dítě v dětské skupině. Tyto skupiny mají být alternativou přeplněným mateřským školám. Provozovatel musí zajistit vhodné prostory, personál (bezúhonný a odborně způsobilý), připravit plán výchovy a péče. Obecně jsou však požadavky na dětskou skupinu mírnější než u mateřských škol.
Vyšší sleva na dítě i rozšířené porodné
Počínaje rokem 2015 chce vláda podpořit rodiny s dětmi i zvýšením “standardní“ slevy na dítě a rozšířením nároku na porodné. Oba návrhy by poslanci měli v závěrečném čtení schvalovat ve středu.
Sleva na první vyživované dítě má pro příští rok zůstat na 1117 korunách měsíčně, na druhé dítě se však zvýší o 200 korun měsíčně oproti nynějšku, za třetí a případně každé další dítě o 300 korun. Rodina se dvěma dětmi by si tak oproti současnému stavu mohla polepšit až o 2400 korun ročně (podrobněji zde).
A zatímco po škrtech prosazených exministrem Jaromírem Drábkem (TOP 09) náleží porodné jen na první dítě (ve výši 13 tisíc korun), od roku 2015 by jej matky mohly získat i na druhé dítě (ve snížené úrovni 10 tisíc korun).
V návrhu se počítá také se zvýšením počtu rodin, které na porodné od roku 2015 dosáhnou. Dosud mají na porodné nárok jen domácnosti, jejichž příjem nepřevyšuje 2,4násobek životního minima rodiny, nově mají mít nárok až do 2,7násobku.
Zdroj: http://zpravy.aktualne.cz/finance/rodicum-pomuze-nova-sleva-od-dani-odectou-i-skolku/r~1badb0f0431c11e4862d002590604f2e/
11. 09. 2014 | idnes.cz
Firmy lákají zaměstnance na školkovné. Opomíjený benefit se stává hitem
Zatím málo využívané daňové zvýhodnění na školku pro děti, které umožňuje zákon, by se mohlo stát novým hitem při odměňování zaměstnanců. Ušetří totiž skoro třetinu nákladů na školku. Popularizace tohoto benefitu se nyní ujaly stravenkové firmy.
V souvislosti s nedostatkem místa ve státních a obecních školkách, rozbíhajícím se růstem ekonomiky a s tím související poptávkou po zaměstnancích, by firmy mohly začít více využívat benefit školkovného. Rodiče tak ušetří třetinu na poplatcích za školku a firma také neprodělá.
Firmy tyto benefity zatím příliš nevyužívaly, považují je totiž za administrativně náročné a mnohdy o této možnosti ani nevědí. "Podle letošního průzkumu poradenské společnosti PwC ČR zhruba procento firem přispívá zaměstnancům na školky pro jejich děti. Na jesle přispívají přibližně 2 % větších tuzemských firem," říká Lucie Tomášková z poradenské PricewaterhouseCoopers.
Mzdová účetní totiž musí benefit nejen správně zúčtovat, ale i prověřit, že bankovní účet předškolního zařízení, na který firma peníze posílá, skutečně patří školce, a že ta je registrovaná v rejstříku MŠMT. Na neakreditovaná zařízení typu rodinná a mateřská centra by si totiž daňovou úlevu firma uplatnit nemohla.
Přístup firem by se však mohl změnit - školkovné začala balit do elektronických poukázek druhá největší "stravenková" firma Edenred. To by mohlo tento dosud málo využívaný zaměstnanecký benefit popularizovat. Na odvodech ušetří zaměstnanec i firma
Nejde přitom o výhodu pro úzký okruh zaměstnanců velkých dobře platících firem, které benefity často nabízejí jako nadstavbu ke mzdě. Záleží na dobré vůli zaměstnavatele - zaměstnanci přitom stačí jediné: vzdát se části hrubé mzdy ve výši školkovného a požádat zaměstnavatele, aby platil fakturu za školku místo něj. Výhodné je to pro oba.
Z každé tisícikoruny, kterou firma pošle na školku zaměstnance, nemusí odvádět 340 korun na odvodech a zaměstnanec ze stejné tisícikoruny hrubého nemusí odvádět 311 korun státu na svých odvodech a dani z příjmů. "Při školkovném 8 000 korun měsíčně může zaměstnanec ušetřit 2 845 korun čistého," říká daňový poradce Petr Frisch z Pro Factum Consulting. Školku to může rodičům o téměř třetinu zlevnit, takže i soukromé předškolní zařízení se pro ně může stát finančně dostupnější.
A firma ze zmíněných osmi tisíc nemusí platit odvody 2 720 korun státu, takže jí to zlevní náklady na pracovní sílu. O tyto peníze přichází stát. Je to úlitba za to, že není schopen nabídnout dostatek finančně dostupných předškolních zařízení.
Stejný systém funguje také například u jazykového vzdělávání - stačí, když se pracovník dohodne se zaměstnavatelem, že část hrubé mzdy ve výši kurzovného pošle přímo jazykovce na fakturu. Týká se to také nákupu rekreace nebo služeb kulturních, sportovních a vzdělávacích zařízení. I v těchto případech musí firma správné využití peněz ověřit, aby mohla úlevu uplatnit. Nevýhoda? Klesnou náhrady dovolené
Výše tohoto zaměstnaneckého benefitu je limitována jen výší mzdy. Daňová reforma bývalé Nečasovy vlády nastavila jejich strop na 20 tisících korunách, novela zákona o daních z příjmů, která je aktuálně v legislativním procesu, ale limit ruší. "Jediná nevýhoda benefitu je, že snižuje zaměstnanci průměr mzdy, ze kterého se počítá platba za dovolenou," říká Eva Hrabíková, mzdová účetní středně velké firmy.
Možnost poskytovat benefity ve standardizovaně podobě poukázek využívají především velké firmy - prezentují to jako přilepšení k hrubé mzdě zaměstnance, ne jako součást mzdy. Využívají k tomu služeb poukázkových firem (systém cafetéria- zaměstnanec si vybere ze seznamu benefitů do limitu, který mu firma nastavila) a administrativa jim pak odpadá. Část úspory zaměstnavatele pak jde na provizi prostředníkovi - například Edenred nabízí zaměstnavatelům úsporu ve výši 15 % oproti mzdě - bez prostředníka by to bylo 25 %.
"Máme v předpřipravené nabídce 33 školek. Pokud není konkrétní školka v nabídce, řešíme požadavek zaměstnance individuálně, například tím, že se ve spolupráci s naším správcem cafetérie snažíme, aby byla do nabídky přidána," říká Tomášková.
Nábytkářská společnost IKEA v Česku zaměstnancům umožňuje čerpat benefity nad rámec platu ve výši 10 tisíc korun ročně. "Částku lze libovolně čerpat například na příspěvek k penzijnímu pojištění, poukázky na aktivity ve volném čase, příspěvek na hromadnou dopravu a je zde i možnost částku využít na služby denní předškolní péče, ať už v soukromých či státních zařízení," říká Tomáš Kubík z IKEA. Novinka: daňová sleva za školku 8 500 korun ročně
Podle Frische se v připravované legislativě nicméně počítá s tím, že by šlo benefit uplatnit i na umístění dítěte do dětské skupiny, kterou aktuálně projednává parlament a která představuje alternativu ke školce s méně přísnými pravidly pro provozovatele.
Úplnou novinkou je pak daňová sleva na školku. Už během několika měsíců by si zaměstnanci mohli část nákladů na předškolní zařízení odečíst také přímo z daní. "Za každé vyživované dítě lze uplatnit slevu maximálně do výše minimální mzdy," uvádí se v návrhu zákona o daních z příjmů, která je aktuálně v legislativním procesu. Minimální mzda činí 8 500 korun, jde o roční slevu. Zaměstnanci by ji mohli využít ještě navíc k výše popsanému zaměstnaneckému benefitu.
"Vyplatilo by se to především rodičům, kteří nějaké daně platí," říká Frisch. Od daňové povinnosti se totiž nejprve odečítá sleva na poplatníka (2 070 Kč měsíčně), případně sleva na dítě (1 117 Kč měsíčně) a případně sleva za vyživovaného partnera (2 070 Kč). Takže například rodič dítěte, které by dával do školky, by mohl slevu na školkovné začít uplatňovat jen pokud by vydělával víc než 15 900 korun hrubého měsíčně.
Zdroj: http://ekonomika.idnes.cz/sleva-skolka-danova-uleva-zamestnanec-zamestnavatel-pcv-/ekonomika.aspx?c=A140910_191528_ekonomika_jvl
04. 08. 2014 | probyznysinfo.ihned.cz
Vít Jásek: Podporu dětských skupin zvažuje 70 procent velkých firem, menším pomohou neziskovky
Zaměstnavatelé si podle šéfa Unie zaměstnavatelských svazů Víta Jáska cení zkušených zaměstnanců a přejí si jejich včasný návrat z rodičovské dovolené. Nedostatek míst v mateřských školách a minimum jeslí ale návraty těchto pracovníků komplikují. Řešením mohou být dětské skupiny, pokud jejich vznik posvětí poslanci a senátoři.
Založení dětské skupiny vyjde podle Víta Jáska, jednoho z hlavních propagátorů tohoto konceptu, firmy levněji než firemní školka. Tento netradiční benefit pro své zaměstnance podle něj zvažuje na 70 procent velkých firem. Malým a středním podnikům by měl pomoci neziskový sektor.
Vít Jásek (40)
Na přelomu tisíciletí dokončil studium teologického semináře v USA, kde získal titul Bc. V Unii zaměstnavatelských svazů pracuje od roku 2010, od letošního roku na pozici výkonného ředitele.
Za svůj největší pracovní úspěch považuje zachování daňového zvýhodnění zaměstnaneckého stravování, které chtěl v roce 2011 zrušit bývalý ministr financí.
Za nejdůležitější v životě považuje vztahy. "Peníze, majetek, úspěch, kariéra; to všechno je skvělé, ale dává to smysl pouze v případě, že se o to máte s kým podělit, že je někdo, s kým se z toho můžete radovat."
Považuje se za rozmanitou osobnost a baví ho mnoho - i zdánlivě protichůdných činností. Rád se toulá v přírodě a přespává v lese. Je ale i vášnivý řidič, má rád výkonná a silná auta.
Baví ho studium theologie, která ho doprovází celý dospělý život. Rád tančí, zvláště v lalatinskoamerických rytmech.
O povaze, prospěchu, kontroverzích, ale i emočně vypjatých situacích při přípravě předloženého návrhu zákona jsme si povídali ještě v době před jeho schválením Senátem. Senát návrh zákona schválil s pozměňovacím návrhem, který řeší dobrovolnou registraci těchto zařízení. Opětovně o něm bude hlasovat sněmovna. Dobrovolná registrace by měla vyřešit tolik diskutovaný problém lesních školek, jejichž existence byla původní podobou zákona ohrožena.
Dětské skupiny jsou veřejností vnímány jako dočasná alternativa k mateřským školkám, do kterých se již druhým rokem po sobě nepodařilo umístit na 60 tisíc dětí. Jak se tato situace změní poté, co začnou fungovat dětské skupiny?
Budu pouze odhadovat a vyjdu ze dvou skutečností, z nichž jednu jste již sama zmínila. Je to právě oněch 60 tisíc neumístěných dětí. Někteří odborníci dokonce tvrdí, že tato statistika je podhodnocena, protože existují tací rodiče, které své děti ani nezkusí do školky přihlásit, protože tuší, že by jejich žádost byla zamítnuta.
Druhou skutečností, kterou z pozice Unie zaměstnavatelských svazů potvrzujeme, je dlouhodobý zájem rodičů vychovávajících děti předškolního věku o návrat do práce. V tomto jednání mají i silnou podporu svých zaměstnavatelů. Tudíž v ideálním případě by mělo vzniknout oněch 60 tisíc míst.
Připouštím, že realita může být jiná. Ne všichni rodiče si z finančního hlediska budu moci dovolit dítě umístit do dětské skupiny. Ta bude ve srovnání se státní mateřskou školkou vždy dražší.
Mohl byste být v otázce nákladů více konkrétní? Na kolik by přišel měsíční pobyt dítěte v dětské skupině a jak se to liší od jeho umístění v mateřské škole?
Podle odhadu ministerstva práce a sociálních věcí přijde měsíční pobyt dítěte v dětské skupině na pět až šest tisíc korun, ale záleží na mnoha okolnostech. Samozřejmě, když vznikne skupina například na ministerstvu, které zdarma k tomuto účelu poskytne adekvátní prostory, jsou náklady nižší než v případě, kdy zaměstnavatel nebo obec bude muset tyto prostory vybudovat nebo si je pronajmout. Samozřejmě záleží také na lokalitě, v Praze s ohledem na cenu nájemného to bude víc.
Dětské skupiny jsou ale rozhodně levnější alternativou k soukromým školkám, kde měsíční pobyt dítěte vyjde v průměru na 10 až 12 tisíc korun. Samozřejmě máme i extrémy, kdy rodiče platí 20 tisíc korun měsíčně za umístění dítěte v soukromé školce. Dětské skupiny jsou logicky dražší alternativou mateřských škol.
Co zaměstnavatele motivuje k jejich zakládání?
Jako obrovskou výhodu pro vznik dětských skupin vnímám změnu daňového režimu. Do dnešní doby pokud firma chce pro své zaměstnance zřídit mateřskou školu, nejsou investiční ani provozní náklady daňově uznatelnou položkou, protože nesouvisí s předmětem podnikání firmy. Zaměstnavatel tak musí firemní školku financovat ze zisku, což je pro něj již v tu chvíli o 19 procent dražší. Návrh zákona ovšem zavádí daňovou uznatelnost těchto nákladů pro jejich zřizovatele. (Zřizovatelem dětské skupiny mohou být firmy, neziskové organizace, vysoké školy, ale i úřady - pozn. redakce). Po schválení tohoto zákona se tak alternativa provozu firemních školek zcela jednoznačně zlevní.
Navíc v případě, že by se zaměstnavatel rozhodl svému zaměstnanci finančně přispět na umístění potomka do dětské skupiny, nepodléhá tento příspěvek odvodům na sociální a zdravotní pojištění, což je taktéž novinka, kterou zavádí předložený návrh zákona. Zkrátka nepřijde ani zaměstnanec, který může využít slevy na dani do výše měsíční minimální mzdy plného úvazku, tedy od ledna 2015 do výše 9 200 korun.
Mohu poprosit o konkrétní příklad, jak by to mohlo vypadat v praxi?
Řeknu Vám ideální stav, který by mohl nastat. Zaměstnavatel, který nemusí být nutně zřizovatelem firemní dětské skupiny, spíše předpokládám, že iniciativu převezme neziskový sektor, přispěje svému zaměstnanci ve formě netradičního benefitu ke mzdě čtyři až pět tisíc korun měsíčně, ze kterých nebude odvádět sociální a zdravotní pojištění. Zaměstnanec k této částce přidá dalších tisíc korun, což dohromady dělá oněch pět až šest tisíc, které jsou ministerstvem práce a sociálních věcí predikovány jako průměrné měsíční náklady na umístění dítěte v dětské skupině.
Na konci roku pak ve svém daňovém přiznání zaměstnanec uplatní slevu na dani do výše minimální mzdy. Rozpočítáme-li tuto slevu na jednotlivé měsíce, vyjde zaměstnance umístění dítěte do dětské skupiny v tomto ideálním případě jen na několik stovek korun měsíčně. Sleva se uplatňuje stejně jako sleva na poplatníka z vyměřeného daňového základu. Náklady několika stovek měsíčně za umístění dítěte do dětské skupiny mohou již rodiče vnímat jako příjemnou alternativu k mateřským školám.
Nahradí dětské skupiny mateřské školy?
Dětské skupiny nemají za cíl nahradit mateřské školy, které budou stále páteřovým systémem předškolního vzdělávání. Mají pouze vyřešit problém jejich nedostatečné kapacity. Zároveň dětské skupiny vychází rodičům vstříc v otázce umístění dětí mladších tří let věku, poté, co byly začátkem letošního roku zrušeny jesle. Dětskou skupinu mohou totiž navštěvovat děti již od jednoho roku.
Dětské skupiny jsou opravdu pouze alternativou a rychlým řešením náhlé potřeby. Na vybudování takového počtu mateřských škol, které by kapacitně vykryly současnou potřebu, je třeba přibližně dvou miliard korun. I kdyby se tyto prostředky podařilo získat, školky budou stát nejdříve za dva roky. Do té doby je mohou suplovat dětské skupiny.
Znamená to, že dětské skupiny vnímáte jako dočasné řešení nastalé situace?
To rozhodně ne, myslím, že své místo si najdou i poté. Vždy se najdou rodiče, kteří budou chtít jít jinou cestou než většina a navíc stále budou suplovat ony zrušené jesle.
Jací zaměstnavatelé budou podle Vás převážně zakládat dětské skupiny?
Předpokládám, že to budou zejména větší zaměstnavatelé, kteří mají ve svém pracovním kolektivu řadu žen ve věku, kdy ženy obvykle mateřství zvažují. Tací zaměstnavatelé ví, že v perspektivě pěti až šesti let kapacitu dětských skupin naplní dětmi vlastních zaměstnanců, i když dětskou skupinu mohou samozřejmě navštěvovat i děti jiných zaměstnavatelů. Investice do založení dětské skupiny se velkým zaměstnavatelům vyplatí, je to snazší, než založení a provoz firemní mateřské školky, kde jsou hygienická, ale i vzdělávací kritéria přísnější.
Naproti tomu dětské skupiny nebudou zakládat malé firmy a drobní podnikatelé. Předkladatel návrhu zákona ovšem koncept dětských skupin staví na bázi neziskovosti, a proto předpokládám, že iniciativy se chopí neziskové organizace, které založí dětské skupiny a osloví zaměstnance z okolí.
Realizovali jste průzkum mezi svými členy, kolik z nich má v plánu založit dětskou skupinu nebo firemní školku?
Unie zaměstnavatelských svazů sdružuje velké zaměstnavatele a podle průzkumu společnosti Deloitte, ze kterého vycházíme, zvažuje založení dětské skupiny na 70 procent velkých firem. Zároveň spolupracujeme s Asociací provozovatelů soukromých školek, která se zaměstnavatelů dlouhodobě dotazuje na jejich postoj k provozu vlastní firemní školky. Většinou se setkává s pozitivními reakcemi, ale realizace nápadu v celé řadě případů ztroskotá na financích, protože investice do zřízení a provozu firemní školky není daňově uznatelným nákladem. Což by se právě schválením návrhu zákona o dětských skupinách mělo změnit.
V souvislosti s daňovou uznatelností se hovořilo o zavedení daňového limitu pro zaměstnavatele ve výši 10 tisíc na zaměstnance a rok, což by prakticky znemožnilo zaměstnavatelům nebo minimálně zkomplikovalo zakládat dětské skupiny, když reálné náklady jsou se podle vašich slov přibližně 60 tisíc korun ročně na jedno dítě. Jak se tento problém vyřešil?
Je pravda, že současně se zákonem o dětské skupině měla od 1. ledna 2015 začít platit novela zákona o daních z příjmů, která tento limit stanovovala. Nicméně zákonodárci dali dětským skupinám zelenou a daňový limit byl ze současného návrhu zákona o dani z příjmu odstraněn.
Nelze nezmínit tolik diskutovaný problém lesních školek a mateřských center, jejichž existence by byla po schválení současného návrhu zákona o dětských skupinách v ohrožení. Jak se k této problematice stavíte Vy z pozice zastánce a propagátora dětských skupin?
Naprosto respektuji to, že se zmínění aktéři obávají toho, že do vymezení "dětská skupina" nespadnou. Zároveň mě mrzí, že s tím přišli až teď. Je to osm let, co jsem byl poprvé na ministerstvu práce a sociálních věcí řešit věcný záměr tohoto zákona. Zhruba rok je jeho znění veřejné a prošlo standardním připomínkovým řízením a všichni sociální partneři se na něm shodli. K tématu proběhla i celá řada seminářů a workshopů a poté, co projde zákon sněmovnou, se v Senátu strhne diskuse o likvidaci těchto alternativních zařízeních. Pevně věřím, že se nám podaří nalézt řešení. Zákon přeci není vytesán do kamene, abychom ho nemohli měnit.
Je pravda, že zákon o dětských skupinách ohrožuje i existenci dětských zájmových kroužků, jak zaznělo v některých reportážích?
To rozhodně ne. Pod pojmem dětská skupina se skrývá pravidelná péče. Pokud dítě navštěvuje několikrát do týdne schůzky skautského oddílu, nebo je členem klubu malých hasičů či čehokoli jiného, nejsou tato sdružení chápána jako dětská skupina a nevztahují se na ně v návrhu obsažená pravidla. Ohrožena může být existence pouze zmíněných lesních školek, ale i v tomto případě doufám, že najdeme společné řešení. (Problém by měla vyřešit jejich dobrovolná registrace, kterou prosazuje Senát ve svém pozměňovacím návrhu - pozn. redakce.)
Můžete přiblížit, jak probíhala vyjednávání, než jste dospěli k výslednému znění?
Výsledné znění je jedním velkým kompromisem. Vyskytla se celá řada konfliktů. Stály proti sobě dvě strany. Jedna liberální, která se zasazovala o volná pravidla a nechtěla se zabývat žádnými hygienickými normami, protože každé hygienické pravidlo představuje nějaký náklad. A pak druhá strana, která zase prosazovala návrh, aby se na dětské skupiny vztahovala stejná pravidla jako na mateřské školy.
Většina diskusí se točila právě kolem sociálních zařízení. S ministerstvem zdravotnictví jsme vedli ostré diskuse a dohady na téma záchodků, umyvadel i papírových ručníků. Ani já sám nemůžu říct, že se mi současný návrh zcela úplně líbí, ale je to kompromis, který již jsem schopný respektovat, a to i přesto to, že mi některá jeho nařízení mohou připadat příliš tvrdá nebo přímo nesmyslná.
Nikdy však nejsou ideální zákony, protože neexistují ideální lidé a absolutní shoda mezi nimi. Co člověk, to názor, a proto je nutné najít určitý kompromis, který je akceptovatelný většinou.
Jaký je tedy konkrétní rozdíl mezi standardní mateřskou školou a dětskou skupinou? Jak se tyto dvě instituce od sebe liší?
Dětská skupina do počtu dvanácti dětí má nižší hygienické standardy než mateřská škola, nad tento počet jsou však již normy prakticky identické. Rozdíl je zejména ve vzdělávacích programech. Mateřské školky spadají pod ministerstvo školství a mají jisté osnovy, kterých je třeba se držet. Dětské skupiny ovšem nejsou, jak z médií často slýcháme, odkladištěm dětí, protože nabízí alternativní typ vzdělávání. Je jím veřejně přístupný plán výchovy a péče o dítě, který je zaměřený na formová osobnosti dítěte a jeho fyzický a psychický vývoj. Tento vzdělávací plán neschvaluje ministerstvo, ale "schvalují" a "kontrolují" ho rodiče dětí.
Jaké největší pozitivum dětské skupiny přinášejí?
Jako velké plus pro dětské skupiny vnímám to, že normativ počtu dětí na jednoho učitele v mateřské škole je 24 dětí, kdežto v dětské skupině pouze šest. Chápu, že mateřské školy pracují s většími dětmi, ale na druhou stranu slýchám, že i do mateřských škol přijímají děti mladší tří let. A poté zjišťujete, že učitelka má ve školce v jedné skupině dítě, kterému je 2,5 roku, ale i třeba sedmileté. A pak tady máte dětskou skupinu, kde se může stát přesně to samé, ale na jednu pečující osobu tam připadá pouze čtvrtina dětí.
V takovém případě má pečující osoba více času se dítěti věnovat a rozvíjet jeho schopnosti. Přesto předpokládám, že 90 procent rodičů bude upřednostňovat mateřskou školu, protože ví, co od tohoto systému očekávat a je to stále levnější alternativa.
Funguje koncept dětských skupin i v zahraničí? Řeší sousední země problém nedostatečné kapacity mateřských škol a jak?
Přiznám se, že to úplně nevím, nemám zcela přesné informace. Zajímavá je ale situace například ve Francii. Tam je dle mého názoru systém z finančního hlediska dlouhodobě neudržitelný, ale na druhou stranu mají nejvyšší porodnost v Evropě. Ve Francii si pro své dítě můžete vybrat jakoukoli péči a stát Vám ji zaplatí. Můžete si klidně vybrat soukromou školu, která je mnohonásobně dražší, než ta státní a přesto vám stát náklady na umístění dítěte do soukromé školky proplatí.
Zdroj: http://probyznysinfo.ihned.cz/c1-62545380-vit-jasek-podporu-detskych-skupin-zvazuje-70-procent-velkych-firem-mensim-pomohou-neziskovky
11. 07. 2014 | NOVINKY.CZ
Češi mají své šéfy raději než před lety, ukázal průzkum
Šéfové tuzemských firem jsou v současné době o něco oblíbenější, než byli před pěti lety. Dvě třetiny zaměstnanců uvádějí, že jejich šéf se blíží ideálu, což je téměř o desetinu více, než tomu bylo v roce 2010. Vyplývá to ze srovnávacího průzkumu společnosti Edenred mezi 7000 zaměstnanci.
Výrazněji si polepšili šéfové muži. "Ve vrcholném managementu stále přibývá žen, které mají více empatických řídících schopností než muži. Ti tento ,ženský‘ způsob vedení zaměstnanců přejímají, protože se ukázalo, že je efektivní a motivující," uvedla personální ředitelka společnosti Edenred CZ Petra Hubálková.
Před pěti lety bylo ideálních mužských šéfů o 12 procent méně než šéfových, nyní je rozdíl zhruba tříprocentní.
Zatímco ideálních šéfů podle mínění zaměstnanců přibylo, největší úbytek je v kategorii ustrašených a nevýrazných šéfů. Jasně se prý ukazuje, že lidé, kteří nemají pro vedení lidí předpoklady, se do šéfovských funkcí dostávají čím dál tím méně. Typ průbojného chytráka se naopak vyskytuje stejně, průměrně v každé páté odpovědi.Obliba šéfa roste s benefity
Průzkum také prokázal, že ve firmách, které poskytují zaměstnanecké benefity, je výrazně vyšší počet ,ideálních‘ šéfů než u firem, které odměny nad rámec mzdy neposkytují.
"Zaměstnanci chtějí vidět, že firma dokáže ocenit jejich nadstandardní výkon. Šéf, jehož firma odměňuje zaměstnance formou benefitů a který benefity dokáže spravedlivě rozdělit, je vnímán nejlépe," doplnila Daniela Pedret ze společnosti Edenred. Ta je poskytovatelem služeb v oblasti zaměstnaneckých benefitů a vydavatelem stravenek Ticket Restaurant.
Zdroj: http://www.novinky.cz/ekonomika/341940-cesi-maji-sve-sefy-radeji-nez-pred-lety-ukazal-pruzkum.html
28. 04. 2014 | IHNED.CZ
Zaměstnanecké benefity: Britové oceňují ekologické automobily a pojištění u zubaře
Zatímco v Česku je flexibilní úvazek spjat s rodiči předškolních dětí, ve Velké Británii tento benefit nabízejí rodičům s dětmi do 16 let. V hitparádě zaměstnaneckých výhod ale vedou vouchery na jesle a pojištění u zubaře.
Koučka a personalistka Dita Sudová, která pracuje řadu let ve Velké Británii, srovnává nabídku zaměstnaneckých výhod na ostrovech a v Česku. Asi nejvíc ji překvapila nabídka služebních aut s nízkými emisemi - o tento benefit mají zaměstnanci obrovský zájem.
"Na silnicích v Británii jsou totiž už zavedené preferenční pruhy pro tato auta. Možnost použít tyto pruhy urychlí cestování v zácpách, ať už do práce nebo za soukromými účely. A firma si tím také splní svoji "green policy”," uvádí žena s více než desetiletou praxí na vysokých manažerských pozicích v HR odděleních nadnárodních korporací, jakými jsou například Accenture nebo Starwood.
Mezi další benefity, které v Česku zatím firmy nenabízejí, patří možnost brát si děti s sebou do kanceláře. "A flexibilní úvazky, které v tuzemsku zajímají nejvíce rodiče předškolních dětí, jsou na ostrově běžné pro rodiče s dětmi až do 16 let," vysvětluje Sudová, která sama tři děti má.
Liší se nějak benefity v Británii od toho, co nabízejí v firmy v Česku?
Ano, liší. Řekla bych, že v Británii jsou v nabídce kreativnější. Je také více ušitá na míru zaměstnancům a více v ní funguje rozmanitost nabídky neboli diverzifikace.
Pokud mám uvést nějaký příklad: jedna firma zavedla před dvěma roky pilotní projekt, který se mimochodem osvědčil. Nazvali ho "babies at work” - děti v práci. Společnost provozující taxíky povolila pracujícím, ať už mužům, tak i ženám, brát do práce své děti. Ty tak trávily čas vedle pracovního stolu s matkou či otcem, a to i na místech, kde si to jen těžko představujeme - třeba v call centru. Jeden obchodní řetězec měl zase v nabídce flexibilní pracovní čas pro prarodiče.
V současné době jsou hodně populárním benefitem zboží či služby na splátky pro zaměstnance. Jsou většinou na rok a zaměstnavatel nabízí určitý produkt levněji, než by ho zaměstnanec pořídil v obchodě. Dohodnutá částka se strhává z hrubé mzdy, je to daňově výhodné pro obě strany, proto je to tak oblíbené.
O jaké benefity mají v současné době zaměstnavatelé největší zájem?
Mezi tradiční benefity patří několik dnů navíc nad rámec řádné dovolené, permanentky do sportovních zařízení, různé druhy pojištění, životní, penzijní. Velmi oblíbeným benefitem, který využívá 86 procent zaměstnanců, jsou vouchery na jesle či předškolní zařízení pro rodiče s dětmi, protože jesle v Británii jsou velmi drahé, stojí až 1000 liber měsíčně.
Dá se říct, co je vůbec největší hit?
V Británii je nejpopulárnější nabídka flexibilních úvazků, a to opět pro různé generace, nejenom pro maminky s dětmi, jak je tomu u nás. Pro maminky s dětmi do 16 let je možnost pracovat na snížený úvazek daná ze zákona. Maminky s dětmi musí požádat písemně, nicméně firma velmi těžko hledá argumenty proti, kterými by, opět písemně, snížený úvazek zavrhla. Možností pracovat flexibilně je celá řada, takže si vybere každý. Firmy na nabídce flexibility staví svoji image a konkurenceschopnost.
Kdybychom sledovali hitparádu benefitů, mezi ty nejpopulárnější patří také pojištění u zubaře. V Británii si musíte zubaře platit.
Pak je to "cycle to work scheme”, což je program podněcující zaměstnance jezdit do práce na kole. Zaměstnanec má možnost si zapůjčit přes firmu, která je do celoplošného programu podporovaného vládou zapojená, kolo. Kolo je levnější (až o 42 %), zaměstnanci se postupně strhává sjednaná částka z hrubé mzdy na dohodnutou dobu. Ušetří tedy nejen na ceně kola, daních, ale i za každodenní jízdné. Na daních šetří i zaměstnavatel. Znám dokonce firmu, která jako benefit nabízí 15 minut z pracovního času na sprchu, pokud do práce přijedete na kole.
No a benefit, který je za poslední rok na vzestupu, je čerpání pohotovostního volna na pomoc starším lidem, hlavně rodičům a příbuzným. V Británii se hodně mluví o možnostech pro takzvanou sendvičovou generaci - zaměstnance od 40 let, kteří se starají o vlastní děti, a zároveň už i své rodiče, kteří potřebují jejich péči.
Je nějaká forma benefitů, která vás vyloženě překvapila?
Asi nejvíc finanční vzdělávání. Někteří zaměstnavatelé nabízejí svým zaměstnancům zvýšení povědomí o finančních otázkách, ať už takových, které se vážou k firmě, nebo jejich soukromým záležitostem. Jedná se například o praktické otázky - nákup nového auta, jak financovat svatbu, jak ušetřit na dovolenou, jak renovovat dům, povědomí o tom, jak fungují benefity nabízené firmou z finančního hlediska, jak postupovat při splácení dluhu. Proškolený zaměstnanec tak lépe pochopí i fungování firmy a její finanční otázky.
Jaké benefity dostávají manažeři firem na rozdíl od zaměstnanců? Jak je to s bonusy?
Obecně se to nedá specifikovat, lákavé jsou podíly a opce, bonusy, možnost studovat MBA hrazené zaměstnavatelem či další kvalitní vzdělávání, dobré značky firemních aut i k osobnímu použití, nadstandardní soukromá zdravotní pojištění pro manažera i celou rodinu, cestovní pojištění taktéž pro celou rodinu.
Jaký sektor z hlediska poskytování nových trendových benefitů je nejštědřejší?
Obecně bych to úplně nerozdělovala na sektory, ale zkrátka větší mezinárodní firmy jsou štědřejší. Průkopníky v nabídce nejoblíbenějšího benefitu - flexibilních forem práce - jsou historicky telekomunikační firmy British Telecom a Vodafone, velmi propracovanou nabídku má vždy i obchodní řetězec Asda nebo poradenská společnost Accenture.
Byla tu hodně řeč o flexibilitě, můžete více popsat, jak se to projevuje v uvažování firem?
Britské firmy už pochopily, že pokud chtějí vyhrát v boji o talenty, musí jejich nabídka obsahovat flexibilní pracovní možnosti na prvním místě. Pokud se v Česku diskutuje nabídka flexibilních možností zkrácených a flexibilních úvazků pro maminky s malými dětmi, v Británii je to dneska už diskuse o nabídce flexibilních pracovních míst pro všechny.
Existují například programy flexibilního odchodu do důchodu, kdy zaměstnanci před důchodem firma nabídne postupné zkracování pracovního úvazku, a on tím pádem má větší možnost cestovat, hlídat vnoučata. Firmy tím také jednoznačně ušetří. Mladší kolegové pak nečekají tak dlouho na povýšení, vědomosti senioři mladším kolegům předávají postupně a jednotlivé generace kooperují, nikoli soupeří.
V Británii je také hodně využívaná možnost pracovat z jiných míst než z kanceláře či domova. Jedná se zejména o kavárny typu Costa, kde jsou na tento typ "zaměstnanců” již dobře připraveni.
Moderní je také pracovat z míst speciálně k tomu určených, logisticky výhodných, jako je například klíčová tepna vlaků, londýnské nádraží St Pancras International, kde je vybudován speciální velký hot spot - něco jako luxusní internetová kavárna. Výhodu to má tu, že lidé ocení možnost necestovat v ranní či odpolední špičce, ale mají svobodu se rozhodnout, kde ten den chtějí pracovat a jak naložit se svým pracovním časem.
Jaké výhody od svých zaměstnavatelů očekávají maminky a rodiče s dětmi?
Funguje tu ideální systém. Maminky obvykle pracují dva až tři dny v týdnu. Vydělají si peníze, jsou neustále v obraze, co se děje na trhu práce a v jejich oboru, "vyvětrají” se od dětí, nejsou sociálně izolované. Těší se obvykle jak do práce, tak pak i domů za dětmi. Možnost pracovat na snížený úvazek nevyužívají pouze maminky malých dětí, ale běžně i maminky dětí náctiletých, pokud si to mohou finančně dovolit. Proti Česku mají v Británii rodiče o dost lépe vyvážený pracovní a osobní život.
Zdroj: http://byznys.ihned.cz/zpravodajstvi/c1-62096760-zamestnanecke-benefity-britove-ocenuji-ekologicke-automobily-a-pojisteni-u-zubare
15. 08. 2013 | MF Dnes
Mám nárok na stravenky na služební cestě?
Mám právo na čerpání náhradního volna po služební cestě, pokud:
a) trvala od 7 hod. do 22 hod.
b) trvá 2 dny od 7 hod. do 22 hod. druhého dne?
Mám právo na stravenku, pokud jsem odpracoval v zaměstnání sedm hodin a odpoledne v 16 hodin jsem byl vyslán na služební cestu s noclehem?
Zaměstnavatel tvrdí, že stravenka má přednost před dietami a za sedm odpracovaných hodin mi stravenka v den, kdy odpoledne nastoupím služební cestu, nenáleží.
Jste-li na pracovní cestě ve vámi uváděném čase od 7 do 22 hodin a vaše pracovní doba je 8,5 hodin denně, třeba od 8 do 16.30 hodin, tak pokud strávíte na pracovní cestě čas mimo vaši pracovní dobu cestou autem a nejste-li řidič z povolání, není tato cesta výkonem práce, takže nárok na mzdu ani na volno nemáte.
Pokud by se však cestování na pracovní cestu uskutečnilo v pracovní době či do ní zasahovalo, třeba by trvalo od 7 do 9 hodin, za tu část, která do pracovní doby zasahuje, byste mzdu obdržel, neboť jde o překážku v práci na straně zaměstnavatele, za niž vám mzda dle zákoníku práce náleží. To je určitý rozdíl od cestovních náhrad, včetně stravného, na které máte nárok za celou dobu trvání pracovní cesty, tedy i za dobu cestování na pracovní cestu, tj. již i za dobu od 7 hodin a za dobu strávenou na cestě zpáteční.
Náhradní volno nebo mzdu včetně příplatku by vám však byl zaměstnavatel povinen poskytnout za předpokladu, že byste v rámci zmíněné pracovní cesty musel trávit čas nad vaši běžnou pracovní dobu skutečným výkonem práce, tedy plněním pracovních úkolů pro zaměstnavatele.
V tomto případě by totiž šlo o práci přesčas, protože byla konána mimo určený rozpis směn na příkaz zaměstnavatele, dá-li se již předem určit, že ji bude třeba vykonat, nebo s jeho souhlasem.
Na služební cestu jedině po dohodě
Je třeba podotknout, že zákoník práce uvádí, že zaměstnavatel může zaměstnance na pracovní cestu vyslat jen na základě dohody. Nevyhovuje-li vám tedy současný režim pracovních cest, doporučuji dohodnout se na jiném, tedy cestu vykonávat vždy během pracovní doby, je-li to možné. Pokud jste však již vyslovil generální písemný souhlas s vysíláním na pracovní cesty, tak i změny v režimu konání pracovních cest může být dosaženo jen po dohodě.
K otázce stravného a stravenek je třeba hned na začátku uvést, že zatímco zaměstnanci vzniká na základě zákoníku práce při pracovních cestách právní nárok na stravné, tak stravenka je benefitem, který zaměstnavatel může, ale nemusí zaměstnanci poskytovat.
Právo na ni tedy nemáte. Většina zaměstnavatelů poskytuje příspěvek na stravování ve chvíli, kdy jej mohou uplatnit jako daňově uznatelný výdaj. To je tehdy, když zaměstnanec odpracuje nejméně tři hodiny v dané směně a zároveň mu nevznikne nárok na stravné podle zákona v průběhu této směny. Pokud uvádíte, že jste odpracoval sedm hodin a v šestnáct hodin jste byl vyslán na služební cestu, bude opět záležet i na rozvržení vaší pracovní doby, ale pravděpodobně se dá říct, že tři hodiny jste v rámci směny odpracoval a zároveň vám během ní nevznikl nárok na stravné. Neznám podmínky vašeho zaměstnavatele pro poskytnutí stravenek, které většinou bývají upraveny ve vnitřním předpise, avšak mám za to, že ve vámi uváděném případě by vám měla být poskytnuta stravenka i stravné.
Jan Kozubek, advokát Becker & Poliakoff, MF Dnes, 15. srpna 2013
21. 05. 2013 | Český rozhlas - Ostrava
Nezaměstnaní v Karviné mají čím dál větší zájem o dobrovolnou veřejnou službu
Martin STRAKA, moderátor:
Nezaměstnaní v Karviné mají čím dál větší zájem o dobrovolnou veřejnou službu. Může za to nabídka tamní radnice, která platí už od února. Za každou směnu věnuje úřad jednu stravenku. I když město kvůli tomu čelilo vlně kritiky, nikdo zatím neprokázal porušení platných zákonů. Z původních 20 nezaměstnaných může takto pracovat už 32 lidí. Mezi nimi je paní Miroslava, která zrovna zametala chodník. Je ráda, že má takovou možnost.
paní Miroslava, nezaměstnaná:
Já jsem 6 roků už na sociálce, prakticky není robota. Já jsem stará, tak už práci neseženu nikde. Bez peněz, víte jak to je. A jsme vděční za to, to mi hodně pomohlo.
07. 05. 2013 | MD Dnes
Loket chce dávat za úklid stravenky. Zájemci se už hlásí
Padesátikorunovou stravenku za zametání ulic nabízí město Loket. Přesněji za čtyři hodiny práce denně.
Jako první v kraji se pokouší loketská radnice nalákat na oblíbený benefit místní nezaměstnané, aby se dobrovolně k veřejné službě přihlásili. Nikdo je totiž od začátku roku už nemůže nutit, aby se koštěte chopili. Povinnou veřejnou službu zakázal na konci loňského roku Ústavní soud.
Stravenka za půldenní námahu se může jevit jako směšná odměna, přesto Loket v předstihu několik zájemců eviduje. Experiment spustí za pár dní někdy v polovině května, až podepíše s úřadem práce smlouvu o pojištění pracovníků. Starosta Zdeněk Bednář si slibuje, že úklid se na pořádku ve městě projeví.
"Máme zatím pět nebo šest zájemců. Optimálně by jich mohlo být deset. Nevím, jestli je stravenka namotivuje. Uvidíme. Snad uvítají, že budou mít aspoň na cigarety a dají práci přednost před poleháváním doma na gauči," věří Bednář. Loket novinku konzultoval s Karvinou, kde veřejná služba za stravenky už funguje.
Nezaměstnaní v historickém městě dostanou za úkol hrabat trávu, zametat, vysypávat odpadkové koše a čistit hradby od mechu. Vedení Lokte s napětím čeká, jak dobrovolníci k úklidu přistoupí.
"Kdyby se mezi nimi objevil někdo schopný, tak bychom ho mohli na léto nebo i na zimu zaměstnat. Nemůžeme vůči nim uplatňovat žádné sankce. Když nepřijdou, nezbude nám, než jen pokrčit rameny. Doufám ale, že na pořádku ve městě se to projeví," poznamenal starosta.
Loňské rozhodnutí Ústavního soudu znamená, že úřad práce už nemůže vyškrtnout z evidence nezaměstnaného, který veřejnou službu odmítne. Dřív taková práce (maximálně 20 hodin týdně) byla povinná, jinak lidé přišli i o podporu. Ústavní soud označil takovou praxi za ponižující.
Zatímco loni tisíce lidí povinně uklízely města a obce v kraji, teď jich je už jen pár. Dobrovolně a bez nároku na odměnu pracuje 44 lidí na Sokolovsku, 8 na Karlovarsku a 3 na Chebsku.
"Oproti loňsku jich je minimum. Někteří chtějí být ve společnosti, zachovat si pracovní návyky. Baví je to a nechtějí zůstávat doma. Nepracují zadarmo, pořád pobírají od státu sociální dávky," zmínila vedoucí referátu trhu práce v krajské pobočce úřadu práce Veronika Dankanicsová.
Loket před pár týdny vypsal a zase zrušil velké výběrové řízení na úklid města. Tento týden radní rozhodnou o dalším postupu. Díky zaměstnancům ve veřejné službě by radnice mohla na zakázce i ušetřit. Do soutěže se hlásila původně i firma radního Lubomíra Stehlíka. Ta se navíc s Loktem soudí o 2,5 milionu korun. Jde o údajný dluh z doby, kdy firma ve městě provozovala veřejné osvětlení.
29. 04. 2013 | ČRo Pardubice
Za platbu stravenkou přirážka
moderátor
--------------------
Asi i vy jste si všimli, že přibývá restaurací, které si za přijímání stravenek účtují přirážku. K celkové ceně za jídlo a pití si při tomto způsobu platby mnohdy připočítávají i 6 %. Umožnil to rozsudek Nejvyššího správního soudu, podle kterého manipulační přirážka není diskriminační. A také ministerstvo financí nevidí důvod k zásahu. Podle mluvčího Jakuba Haase se pohybuje v tržním prostředí každý zákazník, a tak si prostě může vybrat jít jinam anebo tuhle tu možnost prostě nevyužít.
Jakub HAAS, mluvčí ministerstva financí
--------------------
Restaurace nejsou žádný strategický sektor, není to žádný monopol, kde by stát musel nějakým způsobem vstupovat do nějakých cenových podmínek.
moderátor
--------------------
My jsme tohle téma otevřeli dnes poránu i na našem facebookovém profilu. Je v pořádku, že tohle stát toleruje? Není. Ptá se odpovídá v debatě na Facebooku Petr Toman, náš posluchač. No a takových hlasů tam je víc a i proto jsme pozvali do Ranního interview prezidenta Asociace hotelů a restaurací Václava Stárka, dobrý den.
Václav STÁREK, prezident Asociace hotelů a restaurací
--------------------
Dobrý den.
moderátor
--------------------
Ona tahle praxe restauratérů sice podle soudů není nelegální, ale nepovede podle vás k tomu, že lidé přestanou stravenky
využívat, když jejich reálná hodnota bude nižší než ta nominální?
Václav STÁREK, prezident Asociace hotelů a restaurací
--------------------
No, já se v první řadě domnívám, že se tomuhle tomu problému věnuje více prostoru, než by si ve skutečnosti zasloužil. My jsme si od včerejška udělali nějaký průzkum a skutečně můžu říct, že těch restaurací, které to takto praktikují, mezi naší členskou základnu jsme například vůbec nenašli ...
moderátor
--------------------
No, dost možná po tom, co se o tom mluví a co ten rozsudek padl, tak jich třeba přibyde, pane prezidente.
Václav STÁREK, prezident Asociace hotelů a restaurací
--------------------
Já se nedomnívám, že by jich mělo přibýt. Osobně, co se týká této praxe, tak si myslím, že je třeba říct dvě věci. Zaprvé skutečně stravenky jako takové jsou kupony, není to teda měna a ten provozovatel té restaurace s tím, že si udělá tu směnu,
tak má spojené určité náklady, to je pravda. Navíc ty peníze nedostane ihned, ale někdy třeba do 14 dnů. Na druhé straně si myslím, že ta částka 6 % je v podstatě skutečně směšná a že by byla mnohem lepší cesta zakalkulovat si veškeré náklady do toho pokrmu, to znamená jako konečnou cenu. Pokud ten zákazník, pokud se to dělá tímto způsobem, já, my to nevidíme jako, zaprvé ne jako běžnou praxi a zadruhé vůbec jako vhodnou. Pak by na to měl být zákazník samozřejmě dopředu upozorněn. Ale jak jsem řekl, je to skutečně velmi okrajová záležitost. Já osobně jsem do takové restaurace ještě nikdy nepřišel, nesetkal jsem
se s tím, takže ani z mé osobní zkušenosti vám nemůžu potvrdit, jaké množství těchto restaurací je. Jak jsem řekl, mezi naší členskou základnou žádná taková není.
moderátor
--------------------
Vy jste už zmínil to, že je se zpracováním stravenek více práce, tedy než s hotovostí. Tedy můžete být konkrétnější? V čem je tedy placení stravenkami nákladnější?
Václav STÁREK, prezident Asociace hotelů a restaurací
--------------------
Tak ono je to skutečně mnohem širší ještě pojem. Tady se vůbec diskutovalo, zda stravenky mají být nebo nemají být. Na druhou stranu je to určitá výhoda pro zaměstnance a pro provozovatele restaurací možná cesta k tomu, jak si rozšířit svoji zákaznickou klientelu, zvláště v polední, v době obědů. Ten, ta administrace je samozřejmě spojená s tím, že dostanete stravenky, které se nějakým způsobem znehodnotí, orazítkují, označí a pak s nimi musíte někam dojít, vyměnit je v podstatě za hotové peníze a z toho se odevzdává těm provozovatelům těchto stravenkových systémů provize. Ta provize se teď nevím přesně, ale může pohybovat kolem těch 5, možná i 6 %. V průměru je to něco kolem 4 %.
moderátor
--------------------
Stravenky mohou zaměstnavatelé uplatňovat daňové zvýhodnění. Myslíte si, že by existovaly i poté, co by tahle ta výhoda ze zákona zmizela? Jak by se zrušení dotovaných stravenek projevilo na tržbách hospod a restaurací?
Václav STÁREK, prezident Asociace hotelů a restaurací
--------------------
Tak my jsme na toto téma už dělali jeden průzkum v minulosti, když se toto téma diskutovalo, zjistili jsme, že by pravděpodobně klesly tržby restaurací. Zda by to bylo dlouhodobé nebo jenom krátkodobá záležitost, lze těžko říci. Lidé se stravovat samozřejmě budou, budou se chtít stravovat a myslím si, že je to skutečně vždycky mezi zákazníkem a tou restaurací, co nabídne. Je poměrně dost restaurací, které stravenky přijímají, na druhou stranu jsou i takové, které je nepřijímají. V případě naší členské základny možná téměř polovina provozovatelů restaurací říká, že pokud by se tyto systémy zrušily, že by je to nijak vážně nezasáhlo.
moderátor
--------------------
Vy jste to už naznačil. Ono nejenom se stravenkami se připlácí, ale také při bezhotovostních transakcích, při platbě kartou. I tam si zákazníci stěžovali na to, že jaksi to, ta cena může být jiná, ale s touhle tou stížností u soudu neuspěli. Takže předpokládáte, že to, co jste naznačil, že než diskriminovat různé způsoby placení, tak spíše se upraví ceny všem vzhůru?
Václav STÁREK, prezident Asociace hotelů a restaurací
--------------------
Jistě, jak víte, ono to není jenom stravenky, tady je mnoho vstupů, které dneska v té restauraci v podstatě ten provozovatel platí, jsou to poplatky kolektivních správců, například za to, že máte vůbec restauraci, rádio a spousta dalších, DPH je nižší na vstupu než na výstupu, čili tam je další rozdíl a všechny tyto věci restaurace v podstatě dneska ještě nejsou schopny v některých případech zakalkulovat do svých cen, protože těch restaurací je poměrně hodně a ta konkurence je vysoká. Čili já bych to skutečně viděl, nechal by to na trhu. Domnívám se, že ta nejrozumnější cesta pro provozovatele restaurace je skutečně upravit tak, aby ta cena byla konečná. Je to férové i vůči tomu zákazníkovi.
moderátor
--------------------
Říká prezident Asociace hotelů a restaurací Václav Stárek. Děkujeme za vaše slova. Na slyšenou.
Václav STÁREK, prezident Asociace hotelů a restaurací
--------------------
Děkuji za pozvání. Na slyšenou.
moderátor
--------------------
A o tématu také diskutujeme na facebookovém profilu Radiožurnálu. Stravenky a přirážky při jejich účtování, při placení v
restauracích. Pište, facebookový profil Radiožurnálu. Děkujeme.
11. 04. 2013 | Mladá fronta DNES
Senioři si přejí tančit v létě venku. Pomůže jim sbírka?
Navštívit sraz esperantistů na Islandu, prohlédnout si rodné město z ptačí perspektivy, vyslechnout si hudbu v
podání operních mistrů nebo navštívit safari ve Dvoře Králové. To je jen zlomek tužeb seniorů, kteří se přihlásili do celorepublikového programu Plníme přání seniorům. Jeho cílem je ukázat, že důchod nejsou jen bačkory, televize a samota, ale čas, kdy se člověk může věnovat svým zájmům.
Porota vybrala ze 327 přihlášených přání 40 žadatelů, kterým pomůže firma Sodexo společně s partnery naplnit jejich přání v hodnotě až 1,5 milionu korun. „Program vstupuje do další fáze a v dubnu začala veřejná sbírka. Zapojit se, a přispět tak na dobrou věc může každý. Naše společnost každý příspěvek do sbírky zdvojnásobí,“ řekl Lukáš Malík ze společnosti Sodexo. Mezi 40 vybraných projektů se dostalo i přání Domova seniorů v Budíškovicích na Jindřichohradecku. V tomto domově pořádají taneční zábavy, které si oblíbili i důchodci z blízkého okolí. Za každého počasí tu však mohou tancovat pouze uvnitř, protože venku jim chybí vhodné zázemí. Velkým přáním klientů se proto stal přenosný altánek s tanečním parketem a lavičkami, aby za pěkného počasí mohli tančit i v zámeckém parku, v němž se domov nachází. Na přenosný látkový altán, rozkládací sedací lavice a taneční parket potřebují sehnat 35 tisíc korun. Nejen toto přání najdete na webu plnime-prani-seniorum.cz. Sbírka končí 30. června.
14. 02. 2013 | Lidové noviny
Stravenky by se měly zrušit
Čeští restauratéři si stěžují, že jim ubývají zákazníci. Část z nich dokonce letos plánuje své podniky zavřít. Podle některých podnikatelů ale Češi na restaurace nezanevřeli. „Jsou hosté, kteří do restaurací chodí několikrát týdně. Ti, co si to tak často dopřát nemohou, chodí alespoň na narozeniny, promoci nebo třeba výročí svatby," říká šéf společnosti Coloseum Restaurants Jan Mužátko.
* LN Podle menších a hlavně regionálních restaurací je situace na českém trhu pohostinství těžká. Restaurace krachují, hospodští pláčou, že zákazníci přestali chodit a raději sedí doma. Vy se s tímto problémem nepotýkáte? Pokud vyjmeme Prahu jako samostatnou kapitolu, tak v regionech je situace opravdu odlišná. Je to způsobené samozřejmě finančními možnostmi lidí. My si na nedostatek zákazníků zatím nestěžujeme.
* LN Jak to, že restaurace v regionech pociťují tak dramaticky úbytek zákazníků?
Je to samozřejmě hodně spjaté s ekonomickou sílou daného regionu, ale i zde je řada restaurací, které úbytek nepociťují. Jedná se o dobře vedené restaurace s regionální kuchyní a různými specifikacemi. Samozřejmě řada z nich jsou sezonní, například na horách, v lázních nebo historických místech, jako je třeba Český Krumlov a jiné Dále jsou to restaurace jako Potrefená husa, Plzeňské originální restaurace a Šalandy. Poslední typy jsou spjaty s pivovary, které se samozřejmě snaží o
udržení vysokého standartu a mají k tomu vysoce kvalifikované profesionály, kteří se snaží udržet kvalitu bez ohledu na momentální stav personálu. Což já osobně považuji za to nejdůležitější v celém našem oboru. Vždy kvalitně, což je někdy velmi složité - je to nekonečný běh.
* LN Takže jinými slovy problémem restaurací, které si stěžují na nedostatek hostů, je nižší kvalita?
Podle mě je největším problémem, obzvlášť v regionech, kvalita personálu. Prvopočátek je v úrovni vzdělávání na středních odborných školách. Ve zkratce řečeno - absolvent střední školy po nástupu do moderní restaurace umí většinou jen uvařit brambory a nakrájet zeleninu. Se vším ostatním se setkává nově až u nás a naší konkurence.
* LN Neplatí tedy, že lidé kvůli krizi a v rámci šetření restaurace a hospody definitivně odepsali?
V době krize samozřejmě všichni šetří. Neznamená to ale, že by lidé přestali chodit do restaurací. Jíst se bude vždycky. Ale zřejmě vlivem krize a také širokou konkurenční nabídkou u nás je pro hosty podstatné, co za své peníze dostanou. Jsou mnohem náročnější. Důležitá je pro ně dnes zejména kvalita a čerstvost surovin a šetrné technologické postupy. Dbají často na zdravou výživu a chtějí za přiměřené ceny prvotřídní kvalitu. Za méně více...
* LN Takže si podle vás ani v této době většina Čechů čas od času návštěvu restaurace neodepře?
Zcela určitě ne. Jsou hosté, kteří do kvalitních restaurací chodí i několikrát týdně. A pokud se týká zákazníků, kteří si nemohou z rodinného rozpočtu dopřát návštěvy restaurací tak často, určitě využívají alespoň zvláštních příležitostí, jako jsou třeba narozeniny, promoce, vánoční svátky nebo výročí svatby.
* LN Všiml jste si, že by se snižovala průměrná útrata vašich zákazníků?
Neřekl bych, že by se snižovala průměrná útrata hostů, ale četnost jejich návštěv se snížila. V současné době řada firem propouštěla, včetně nás. Lidé, kteří zůstali, mají většinou více práce, a mají tudíž méně času chodit do restaurací -i to může být jedním z důvodů. Na druhou stranu v posledním období v průběhu kampaně prezidentských voleb, kdy jsme neslyšeli o krizi nic,
měl jsem pocit, že lidi začali chodit víc...
* LN Jednou jste například říkal, že zákazníkům často přijde třeba svíčková za 149 korun drahá, ale například za Caesar salát takovou cenu bez problémů dají. Čím to je?
Je to dané změnou doby a změnou požadavků klientů. Řada jídel je spjatá s historii a většina klientů jí zná a může srovnávat. Kdy vám maminka naposledy uvařila svíčkovou a kdy vám připravila salát Caesar? Důležitou roli hraje také změna. Uvedu vám příklad, standardní pečená kachna s červeným zelím a bramborovým knedlíkem versus konfitované kachní stehno s redukcí z červeného zelí a bramborovými gnocchi. Suroviny jsou to naprosto totožné, ale zní to i chutná úplně odlišně. Ne všichni máme rádi změnu, ale na druhou stranu skoro všichni rádi něco nového poznáváme. Je to stejné jako v pivovarském oboru. Piva se pije stále stejně, ale střídají se značky, chuti a přicházejí novinky. V ten okamžik se mění podíly na trhu.
* LN Co by podle vás menším a regionálním restauratérům pomohlo, aby dokázali udržet zákazníky a nepřicházeli o tržby? Určitě by pomohla zásadní změna daňové politiky. Tedy jednotná sazba DPH a možnost zahrnout restaurace a gastronomické služby do daňově uznatelných nákladů. V současné době například není catering a s ním spojené služby nákladovou položkou a firmy nemohou uplatnit odpočet DPH. I to nám dělá velké problémy. Přitom jaký je rozdíl mezi dárkově zabaleným francouzským vínem coby nákladovou položkou a dárkovým voucherem do restaurace na francouzské víno? Daňově je to zcela odlišné. Bohužel.
* LN Když jsme u té daňové politiky ministr financí Miroslav Kalousek navrhl v rámci daňové reformy zrušit stravenky. Pomohlo by to podle vás pohostinství, nebo je opodstatnělá obava některých restauratérů, že by jim dramaticky ubyli zákazníci, kteří jimi platí?
Já stoprocentně souhlasím se zrušením stravenek. To je totiž přesně ta situace, o které jsem mluvil - pokud firma bude moci uzavřít smlouvu na stravování přímo s restaurací a bude to pro firmu nákladová položka, bude to určitě ku prospěchu všech. Zároveň to bude pro zdraví zaměstnanců lepší, než když si za stravenky koupí v podstatě cokoliv. Budou se moci v klidu naobědvat. Samozřejmě by se měl zároveň prodloužit čas na oběd ze současných třiceti minut na jednu hodinu. Opravdu nevím, kdo vymyslel 30 minut na jídlo. Možná někdo, kdo má stánek s občerstvením nebo si nosí jídlo s sebou z domova. Dalším problémem, který komplikuje restauratérům život, je pak stravování „nezaměstnanců“ v rámci závodních jídelen, státních organizací nebo třeba nemocnic. Podle mého názoru je to zásadní porušení hospodářské soutěže.
* LN V čem?
Jednoduše řečeno, když nemocnice, příspěvkové organizace a státem dotované firmy dostávají dotace nebo finance na vybavení a provozování včetně plateb za energie ze státního rozpočtu, musí je využívat jen a pouze pro potřeby svojí organizace a ne stravovat veřejný sektor, případně dělat cateringové služby. Podle mě jde o evidentní znevýhodnění komerčních soukromých subjektů.
* LN Říkal jste, že jedním z problémů je nedostatečné vzdělání personálu. Co je špatně ve výuce střední škol? Chybí mi jednoznačně větší podpora vzdělávání ve vztahu k podnikatelům a jejich zaměstnancům. A pak jsme opět u systému - například musíme odvádět povinný odvod za osoby se sníženou pracovní schopností. To jsou 4 procenta z přepočteného stavu zaměstnanců. My máme 300 zaměstnanců, pro Coloseum tato částka činí 433 tisíc korun ročně. Osobně se tomu nebráním a chápu nutnost a solidárnost této daně, ale v našem oboru, na rozdíl od jiných, je velmi složité tyto naše spoluobčany zaměstnávat. Na druhou stranu by bylo dobré kdybychom si stejným způsobem mohli snížit daňový odvod za účelem školení a financování postgraduálního studia zaměstnanců, jako je výuka jazyků, zahraniční stáže a podobně. Mohl bych spočítat na prstě jedné ruky, kolik šéfkuchařů se dokáže domluvit v angličtině.
* LN A jak vy školíte zaměstnance?
Hlavně praxí. Pro naše kuchaře a číšníky v současné době připravujeme pravidelná měsíční dvou až třídenní školení a to včetně těch zahraničních. V poslední době nám ale přibývá řada kuchařů ze zahraničí. Pracují u nás Italové, Portugalci, Španělé. Pak také samozřejmě Rumuni, Chorvaté, Ukrajinci, ale třeba i Tunisan.
* LN Když už zákazníci jdou na jídlo do restaurace, tak podle odborníků v rámci šetření velmi dobře volí, který podnik navštíví. Podle čeho se podle vás rozhodují?Hraje roli marketing, cena, reklama nebo dobré jídlo?
Všechny jmenované aspekty hrají svou roli. Dobrý marketing nesmíte podcenit, ani když společnost velmi dobře funguje. Není ale nad to, když vám známý nebo kamarád konkrétní restauraci doporučí. A určitě nestačí mít jen dobré jídlo; pokud nebudete mít v restauraci příjemný personál, hosté se vracet nebudou.
* LN Jsou čeští návštěvníci restaurací něčím specifičtí?
Nejde asi paušalizovat české klienty, ale řekl bych, že jsou celkově velmi nároční. Většina z nás cestuje a zajímalo by mě, jaký by byl výsledek, pokud bychom se zamysleli nad určitými detaily a porovnali zahraniční restaurace s těmi českými.
Myslím, že některými věcmi by byli čeští zákazníci překvapeni.
* LN Například?
Například tím, jak dlouho čekáte na jídlo ve většině přímořských států. Je logické, že když si dáte steak, tak jeho příprava prostě nějaký čas zabere. Jak v cizině, tak v Česku. Jenže u moře jste na dovolené, a tak to neřešíte.
* LN Čím ještě by byli Češi překvapeni?
Třeba takovou zdánlivou maličkostí, jako kolik mají v přímořských restauracích toalet. Pokud to porovnáte, tak v Čechách si musíte připadat jak na letišti. Samozřejmě se to ale liší případ od případu. Pokud bych měl české zákazníky zhodnotit, řekl bych, že jsme velmi nároční klienti.
* LN O tom se poslední dobou velmi mluví. Například v souvislosti se stále rostoucími požadavky Čechů na kvalitu a čerstvost potravin a pokrmů. Myslíte si, že je to pro české zákazníky skutečně důležitější než cena?
Kvalita pokrmů, čerstvé suroviny a jejich uchování, to by bylo téma na samostatný článek. Když to ale zjednoduším, tak platí, že kvalita je úměrná ceně. Je otázkou, zda si některé pokrmy nedopřát jen jednou týdně či měsíčně, ale zato ve velmi dobré kvalitě. Je to stejné jako letět na Kanárské ostrovy na týden all inclusive za 9900 korun a čekat za tu cenu 5 hvězdičkový resort.
* LN Velké množství restaurací letos své provozovny zavírá, vy budete nové restaurace naopak otevírat?
My máme v Praze otevřeno osm restaurací a letos plánujeme otevřít další v Olomouci. Takže provozů Pizza Coloseum bude celkem jedenáct.
Pokud firma bude moci uzavřít smlouvu na stravování přímo s restaurací a bude to pro ni nákladová položka, bude to určitě ku prospěchu všech České restaurační řetězce Coloseum Restaurants Firma Coloseum Restaurants vznikla v roce 1991, o čtyři roky později otevřela svou první restauraci Pizza Coloseum v pražské Vodičkově ulici. Momentálně má 15 gastro provozů a zastřešuje například
značky restaurací Jarmark, Café Myslbek, Restaurace nebo Pivovar U Bezoušků v Průhonicích. Zaměstnává 300 pracovníků. Kampa Group Restaurants Norský podnikatel Nils Jebens otevřel první restauraci Kampa Park v létě 1994. Momentálně provozuje ještě restaurace Hergetova Cihelna v Cihelné ulici na břehu Vltavy a Cowboys v pražské Nerudově ulici. Ambiente V roce 1995 otevřel Tomáš Karpíšek na Vinohradech restauraci Ambiente The Living Restaurant, která nabízela americkou kuchyni. Brzy přibyly další pobočky. Dnes patří pod síť Ambiente 13 provozoven, včetně michelinské La Degustation Boheme Bourgeoise. Potrefená husa Tři restaurace značky Potrefená husa provozuje od roku 1999 firma Andersson&Grey. Ta zaměstnává zhruba 80 lidí a její roční obrat je 45 milionů korun.
04. 02. 2013 |
Daňová reforma začne už příští rok, plánuje Kalousek
Takzvaná daňová reforma z dílny ministra financí Miroslava Kalouska má přece jen začít platit od roku 2014. Tedy sice o rok později, než ministerstvo původně plánovalo, ale zároveň o rok dříve, než předpokládá nyní platný „harmonogram“.
Vyplývá to z návrhu, který dokončilo ministerstvo financí a poslalo jej do připomínkového řízení. Jako první o něm ve středu informoval deník Insider. Balík zákonů tvořících daňovou reformu a souvisejících se vznikem jednotného inkasního místa schválili poslanci už v roce 2011. Změny měly být původně účinné už od letošního roku. V listopadu 2011 se ale koalice dohodla na ročním odkladu. O pár týdnů
později pak reformu odložila až na povolební rok 2015, což bylo tehdy pro opoziční ČSSD podmínkou pro opravu týkající se zdanění hazardu, o kterou usilovalo ministerstvo financí.
Kalousek avizoval, že se pokusí účinnost znovu vrátit na začátek roku 2014. Současně nevylučoval další změny. S výjimkou urychlení účinnosti ale nynější návrh nakonec žádný zásadný posun oproti už schválené verzi nepřináší. Některé změny totiž Kalousek mezitím prosadil jako součást vloni přijatého vládního balíčku rozpočtových opatření – zavedly například dočasné progresivní zdanění lidí s nejvyššími příjmy (tříletý „solidární příspěvek“ a zrušení stropů na zdravotní pojištění), omezily také uplatnění výdajových paušálů u osob samostatně výdělečně činných nebo základní slevy na poplatníka
u vydělávajících důchodců.
Předloni schválená reforma sice nakonec byla „jen“ obří novelou současných zákonů, a nikoliv zcela novým kodexem, přesto přináší několik zásadních změn. Především má skončit koncept superhrubé mzdy. Formálně rovná sazba daně sice zůstane, místo nynějších 15 % ze superhrubé mzdy se ale má počítat jako 19 % z hrubé mzdy.
V praxi by tedy sazba pro většinu zaměstnanců mírně klesla, současně jim však stoupnou odvody na zdravotní pojištění z nynějších 4,5 na 6,5 %. Více než dosud by ale po reformě zaplatili lidé s příjmy nad zhruba 100 tisíc měsíčně. Mimo jiné i proto, že si už nebudou moci odečíst základní slevu na poplatníka 24 840 korun ročně.
Skončit mají také některé daňové výjimky, například možnost odečítat si z daňového základu členské příspěvky odborům a náklady na zvyšování kvalifikace.
Z 300 na 80 tisíc korun ročně se omezí limit pro odpočty úroků u hypoték či úvěrů ze stavebního spoření. Zatímco nyní si takto lze snížit samotnou daň až o 45 tisíc korun ročně, nově se limit sníží na 15 200. Kalousek nicméně už dříve ustoupil z původního návrhu zrušit tyto výhody pro nové smlouvy zcela.
Naopak se zvýší maximální limit pro odpočet daru z 10 na 15 % základu daně u fyzických osob, zvýší se i limit pro takzvané příležitostné příjmy z nynějších 20 na 30 tisíc korun ročně.
Obchodníky s akciemi nepotěší prodloužení lhůty pro osvobození příjmů fyzických osob z prodeje cenných papírů z nynějších šesti měsíců na tři roky. Výjimkou zůstane prodej do limitu 100 tisíc korun.
Jak ve středu upozornil deník Insider, nový návrh už neobsahuje další pokus o zrušení daňového zvýhodnění stravenek. Ministr Kalousek tedy tuto svou snahu definitivně vzdává, do voleb se mu ji nepodaří prosadit. S plánem totiž narazil už v roce 2011 při schvalování reformy ve sněmovně, kde proti „zrušení stravenek“ hlasovala vedle opozice i část vládní koalice, konkrétně Věci veřejné i část ODS.
Sněmovna však tehdy současně schválila zavedení zaměstnaneckého paušálu v jednotné výši 3000 korun ročně, který Kalousek původně navrhoval právě jako kompenzaci. Ministerstvo proto nyní navrhuje tento paušál zrušit, respektive jej vůbec nezavádět. Pokud by totiž začal platit, aniž by došlo ke zrušení výjimek u zaměstnaneckých benefitů, státní rozpočet by si oproti původnímu záměru naopak pohoršil.
Celý článek a výpis změn zákona najdete na Aktuálně.cz
21. 01. 2013 | Frekvence 1
Prezidentský kandidát Miloš Zeman se vyjádřil ke stravenkám
Luboš Xaver VESELÝ, moderátor (úryvek z debaty)
--------------------
Dobře a jak byste se tedy zachoval jako prezident České republiky ve vztahu k takovým těm složitým tématům, jako jsou regulační poplatky, takzvaný úsporný balíček, anebo tolik diskutované zrušení stravenek? Co o tom soudíte?
Miloš ZEMAN, kandidát na prezidenta ČR
--------------------
Hm, já si myslím, že je to nesmysl, kdysi bylo takové heslo ještě za minulého režimu, soudruzi, musíme šetřit, ať to stojí, co to stojí. A to je právě ten nesmysl, že šetříte na věcech, které když to škrtnete, tak přinesou malý efekt a velké rozladění. Jinými slovy, na čem já bych šetřil. Především na přebujelém státním aparátu. Na předražených veřejných zakázkách včetně těch armádních. Ale také na tom, a to pokládám za podstatné, aby byl konečně přijat zákon o prokázání původu příjmu a majetku, který jsem neúspěšně předkládal jako premiér Parlamentu, protože to by mohlo přinést velké prostředky už proto, že ten zákon předpokládá zabavení nakradeného majetku.
Luboš Xaver VESELÝ, moderátor
--------------------
Hm, dobře, ale abychom se vrátili k tomu, na co jsem se ptal, pane Zemane, tak třeba z těch 3 témat třeba ty stravenky, tak to je věc, která se týká spoustu, spousty lidí, milionů pracujících v této zemi. A pan Kalousek, jak dobře víme, plédoval za to, aby byly tyto stravenky zrušeny. Tak je to věc, ve které byste se nás obyčejných pracujících zastal, anebo je vám, promiňte, a ...
Miloš ZEMAN, kandidát na prezidenta ČR
--------------------
Tak já nepoužívám výraz obyčejní lidé, já používám výraz normální lidé.
Luboš Xaver VESELÝ, moderátor
--------------------
Tak nechte mě dokončit tu otázku.
Miloš ZEMAN, kandidát na prezidenta ČR
--------------------
Prosím.
Luboš Xaver VESELÝ, moderátor
--------------------
Kdybyste se nás, normálních lidí, kteří jsme rádi za stravenky, tak nás byste se zastal, anebo byste to nechal plynout?
Miloš ZEMAN, kandidát na prezidenta ČR
--------------------
Já si myslím, že není důvod rušit stravenky, protože je to věc, která se osvědčila a znáte to konzervativní pravidlo, nikdy neměň věci, které fungují. Měj pouze věci, které nefungují.
17. 01. 2013 | Mladá fronta DNES
Úklid města za stravenky nebude
Chomutovská radnice chce zaměstnat dobrovolníky, kteří by nahradili lidi pomáhající při úklidu města v rámci veřejné služby. Ta v prosinci skončila. Magistrát chtěl lidem dávat stravenky, to ale podle zákona nejde.
CHOMUTOV Když Chomutov v prosinci přišel o stovky lidí, kteří pomáhali městu v rámci veřejných služeb, chtěl magistrát část z nich udržet jako dobrovolníky. Plánoval, že je bude odměňovat stravenkami. To se ale zatím nepodařilo prosadit. „Dobrovolnické služby jsou legislativně omezeny. Činnosti, které my bychom potřebovali, se do podmínek zákona nevejdou,“ vysvětlila mluvčí chomutovského magistrátu Šárka Schönová. Město se přesto nevzdalo myšlenky, že by nějak zaměstnalo lidi, kteří chtějí pracovat třeba jen za minimální odměnu. „Pořád se na tom pracuje, je to v řešení,“ potvrdila Schönová.
Pracovníky veřejné služby využíval Chomutov především při úklidu města, kde byly desítky lidí téměř
nepostradatelnými pomocníky. Když přestala veřejná služba fungovat začátkem prosince, poznaly to Technické služby okamžitě. „Podle zákona schválnosti skončila veřejná služba ve chvíli, kdy napadl sníh a potřebovali jsme je nejvíc,“ komentoval to tehdy náměstek primátora Martin Klouda.
Na úklid sněhu potřebují Technické služby pomocníky i nyní. Přestože asi šedesát pracovníků veřejné služby stále chybí, částečně se je nahradit podařilo. „Díky nadstandardním vztahům s úřadem práce jsme dostali víc lidí na veřejně prospěšné práce. Ti pomáhají právě třeba s úklidem sněhu. Jde asi o čtyři desítky lidí,“ řekla Schönová včera.
Veřejná služba se Chomutovu osvědčovala hlavně v době, kdy ji zajišťovalo samo město. V roce 2011 se do ní zapojily přes čtyři stovky nezaměstnaných, které motivovala možnost si k sociálním dávkám přivydělat. Město jim navíc zajišťovalo co nejlepší podmínky, jako třeba dopravu na pracoviště, pracovní pomůcky nebo v případě potřeby i školení.
Od ledna 2012 se ale vše změnilo: služba přešla pod úřady práce a lidem, kteří se jí zúčastňovali, zákon přiznal už jen sociální dávky, ale nikoliv peníze navíc. Hlavní motivace přivýdělku zmizela, přesto o ni mělo v Chomutově zájem stále asi dvě stě lidí. V prosinci ale služba přestala fungovat úplně, protože ústavní soud vynesl rozsudek, podle nějž je veřejná služba protiprávní.
V Chomutově přitom plnila důležitou funkci i pro samotné nezaměstnané. Magistrátu i lidem sloužila v rámci prostupného zaměstnání - kdo se při ní osvědčil, lépe sháněl práci nastálo. Navíc lidem pomáhala udržovat pracovní návyky, jako je brzké ranní vstávání a dodržování pravidelného režimu. Proto magistrát stále uvažuje, jak veřejnou službu udržet. „Hledáme cestu, jak pomoci lidem, kteří o práci stojí,“ prohlásil už v prosinci primátor Chomutova Jan Mareš. Přestože systém dobrovolnictví zatím nevyšel, město dál hledá možnosti, jak podpořit lidi, pro které je nepříjemné zůstávat doma bez práce.
16. 01. 2013 | Právo
Zaměstnanců s benefity ubývá
Podle internetového průzkumu mezd a benefitů Platy.cz mezi více než 73 000 respondenty vzrostl v roce 2012 v ČR podíl lidí, kteří nemají v práci nárok na žádný benefit, meziročně o jeden procentní bod na 24%. Průzkum rovněž potvrdil regionální rozdíly v nefinančních benefitech. Zatímco v Praze nemá žádný benefit jen 19 % a v Brně 22 % respondentů, v Ústeckém nebo Libereckém kraji je to již 29 % a v Karlovarském kraji 34 % zaměstnanců.
Šance rostou s pozicí
,,Přestože podíl lidí s nefinančními benefity klesl, stále platí, že čím lepší pozice, tím více lidí v dané skupině má alespoň jeden benefit. Ve skupině pomocných zaměstnanců uvedlo 42 % dotázaných, že nedostává žádný benefit. Naopak mezi top manažery nečerpá žádný benefit jen7 %,“ říká Kateřina Jaroňová ze společnosti Profesia CZ, která online průzkum mezd a benefitů Platy.cz provádí.
Největší meziroční změnu pocítili administrativní zaměstnanci. Jestliže v roce 2011 nedostalo žádný benefit 22 % zaměstnanců, loni již „ostrouhalo“ 25 %. Své přilepšení si naproti tomu udrželi kvalifikovaní techničtí zaměstnanci, z nichž pouze 16 % neobdrželo žádný benefit. Nejčastější odměnou jsou stravenky.
Žebříček pěti nejběžnějších nefinančních benefitů otevírají stravenky, na které má nárok 45 % lidí. Následují odměny, jako je pružná pracovní doba (26 %), dovolená navíc (24 %), penzijní připojištění (23%) a mobilní telefon i k soukromým účelům (23 %).
V meziročním srovnání došlo k největšímu nárůstu (o čtyři procentní body) v podílu zaměstnanců, kteří dostávají stravenky.
Naopak největší pokles (o dva procentní body) byl zaznamenán u vzdělávání. Tento benefit je poskytován čím dál tím méně, přestože ještě v roce 2008 jej čerpalo 33 % zaměstnanců, tedy o 15 % více než letos. Příčinou může být razantní omezení rozpočtů na lidské zdroje během krize, kdy se mezi prvními krátily náklady na vzdělávání.
07. 01. 2013 | Mladá fronta DNES, Kraj Hradecký
Úředníkům berou stravenky, zřídí se pro ně jídelna
Krušné časy a možná i kručení v žaludku čeká některé úředníky Královéhradeckého kraje. Aby si vedení zajistilo, že se nebudou chodit krmit ke konkurenci, zruší jim totiž stravenky a na oplátku otevře dotovanou restauraci.
Nadšení ze změny však hejtmanství nesklidilo. Naopak, prší většinou jen stížnosti.
„Na obědy moc nechodím. Nejčastěji obědvám to, co si navařím doma. Ze ztráty stravenek a zavedení obědů v kantýně proto radost nemám, hlavně kvůli kvalitě,“ posteskla si jedna z úřednic, která si nepřála zveřejnit své jméno.
„Samozřejmě se nám nelíbí, že ztratíme možnost volby. Na stravenky jsme se najedli kdekoli, ale až se otevře závodní jídelna, už se vůbec nehneme z baráku. A nejvíc jsou nešťastní ti, kteří na obědy nechodí. Za stravenky dělali nákupy a teď vlastně o tisícovku měsíčně přijdou,“ řekl pod podmínkou anonymity další úředník.
Nová „závodní krajská jídelna“ vznikne v bývalé restauraci Nový pivovar, kde je už skoro tři čtvrtě roku studená plotna.
Začít krmit hladové úřednické krky by měla od března.
Poté co původní nájemce skončil s několikatisícovým dluhem na nájmu, vedení kraje rozhodlo chopit se hrnců a vařeček samo. „Restaurace bude fungovat jako jídelna pro zaměstnance a začne ji provozovat Správa nemovitostí Královéhradeckého kraje,“ potvrzuje mluvčí krajského úřadu Jiří Hošna.
„Kraj bude zaměstnancům obědy v této restauraci dotovat místo toho, aby jim poskytoval stravenky,“ doplnil Hošna.
Oběd by měl úředníky stát dvacet až třicet korun. „Zatím nevíme, jak budou vařit ani z kolika jídel budeme mít na výběr,“ naznačil jeden z nespojených zaměstnanců.
21. 12. 2012 | Metro
Stravenky. Lidem ještě zůstanou
Najdou se i pozitivní zprávy. Jedna z nich se týká stravenek. Lidé, kteří je od svého zaměstnavatele nyní dostávají, je mohou
dostávat i v příštím roce. Vláda totiž odložila zrušení daňového zvýhodnění stravenek. Tím pádem je mohou firmy svým
zaměstnancům poskytovat i nadále.
Zrušení zvýhodnění mělo být součástí daňového balíčku, ve kterém je i změna sazeb DPH.
Kvůli stravenkám se členové vládní koalice v roce 2011 dost dohadovali. Proti jejich zrušení byly hlavně Věci veřejné.
Těm se ve spolupráci s opozicí ve Sněmovně povedlo návrh smést ze stolu.
18. 12. 2012 | Prima Family
Za veřejnou službu stravenky
Roman FOJTA, moderátor
--------------------
Chomutovská radnice přišla se zajímavým nápadem, jak vyřešit problém s takzvanou veřejnou službou. Po rozhodnutí
Ústavního soudu, který jí prakticky vyškrtnul z reformního balíčku a označil ji za nucené práce, přišlo město o desítky lidí, kteří
pomáhali s úklidem a údržbou. Teď je radnice chce nalákat zpět do práce. Místo peněz jim ale nabídne papírové stravenky.
Michal VOLF, redaktor
--------------------
Ještě do listopadu tohoto roku museli nezaměstnaní vykonávat veřejnou službu, pokud jim byla nabídnuta úřadem práce. V
opačném případě byli vyřazeni z evidence a přišli o dávky. Pak ale nastal zásadní zlom v podobě rozhodnutí Ústavního soudu.
Ten prakticky výkon veřejné služby zrušil. V zimním období to je pro mnohé obce rána pod pás.
Miroslav ŠULTA, provozně technický náměstek Technických služeb Chomutov
--------------------
Přestali nám chodit lidi na veřejnou službu, asi 30 až 40 lidí denně.
Michal VOLF, redaktor
--------------------
Co to pro vás znamenalo v tu chvílí?
Miroslav ŠULTA, provozně technický náměstek Technických služeb Chomutov
--------------------
Tak sběr odpadu ve městě, zimní údržba, to všechno teďko je na minimu, protože to vykrejváme našima vlastníma
pracovníkama.
Jan MAREŠ, primátor Chomutova /ČSSD/
--------------------
Když vám ze dne na den skončí v pracovním výkonu třeba 20, 15 lidí, tak to samozřejmě znamená, že se musí okamžitě řešit
celý systém té organizace výkonu té činnosti.
Michal VOLF, redaktor
--------------------
Zastupitelé začali hledat řešení, jak dál veřejnou službu využívat. Nezaměstnaní, kteří dříve museli pomáhat, už nemusí a také
nechtějí. Radnice jim proto nabídne motivaci. Peníze jim ale vyplácet nesmí, hrozilo by, že přijdou o sociální dávky, a tak je
odmění stravenkami.
Jan MAREŠ, primátor Chomutova /ČSSD/
--------------------
By mohla být v podobně věcné odměny, myslím tím věcné odměny, která charakterizuje stravenku pro nákup potravin.
Michal VOLF, redaktor
--------------------
Otázkou zůstává, jestli o takovou nabídku bude mezi Chomutovany bez práce zájem. Šla byste do toho za ty stravenky?
obyvatelka Chomutova
--------------------
Já nevím, ale asi jo, abych měla aspoň na chleba, jak se říká.
obyvatel Chomutova
--------------------
Myslím si, že to je docela dobrej nápad.
obyvatel Chomutova
--------------------
Asi bych to vzal takhle, kdybych byl v takový nouzi, že bych asi šel do toho, no.
Michal VOLF, redaktor
--------------------
I za ty stravenky?
obyvatel Chomutova
--------------------
I za ty stravenky.
Michal VOLF, redaktor
--------------------
Radnice chce stravenkami veřejnou službu odměňovat od Nového roku. Zatím ale čeká na právní rozbor.
Jan MAREŠ, primátor Chomutova /ČSSD/
--------------------
Reálný je, že bychom s tím začli v příštím kalendářním roce.
Michal VOLF, redaktor
--------------------
Chomutov chce odměny v podobě stravenek rozdávat do té doby, než přijde ministerstvo práce a sociálních věcí s novými
podmínkami pro výkon veřejné služby. Z Chomutova Michal Volf, Prima FTV.
14. 12. 2012 | zena-in.cz
V restauracích se dnes najíme zdravěji než před třemi lety
Zeleninové saláty k obědu nabízí již dvě třetiny restaurací, dostupné jsou i menší porce. Představa české hospody, ve které se nabízejí pouze hutné polévky, omáčky s knedlíkem a smažená jídla, bere za své. Najíst se zdravě v restauraci je totiž dnes výrazně snazší, než před několika lety.
Zeleninové saláty k obědu nabízí již dvě třetiny restaurací, dostupné jsou i menší porce. Představa české hospody, ve které se nabízejí pouze hutné polévky, omáčky s knedlíkem a smažená jídla, bere za své. Najíst se zdravě v restauraci je totiž dnes výrazně snazší, než před několika lety.
Pomoci ke zdravějšímu způsobu stravování může také nový web společnosti Edenred, a sice www.ticketka.cz. Nabízí totiž každému zdarma vedení tzv. Obědového deníku. Do něj si mohou uživatelé zapisovat svoji konzumaci. Program jim přitom řekne, kolik energie v jídle přijali a povede jim přehled o jejich energetickém příjmu. Od 15. 10., kdy byla tato webová stránka spuštěna, ji navštívilo již 115 000 unikátních návštěvníků, přičemž obědový deník si vede více než 4 000 z nich.
Na webu lze rovněž vyhledávat restaurace, kde se přijímají stravenky Ticket Restaurant. Lidé se mohou i zapojit do hry o poukázky v hodnotě 1 000 Kč, anebo dokonce o obědy na celý rok zdarma.
Navíc si mohou stáhnout aplikaci pro chytré telefony, která jim – rovněž pod názvem Ticketka – restauraci přijímající Ticket Restaurant najde kdykoli a kdekoli on-line. Díky 20 tisícům provozoven v databázi jde o vyhledávač s nejrozsáhlejším souborem restaurací, jaký je v ČR k dispozici.
Saláty jako hlavní jídlo jsou dnes součástí menu skoro ve dvou třetinách restaurací, zatímco před třemi lety je nenabízela ani polovina. Výrazně vzrostl také počet stravovacích zařízení, kde lze k obědu dostat alespoň jedno nesmažené zeleninové jídlo.
Více než padesát procent restaurací dnes nabízí poloviční porci přílohy a o poznání dostupnější jsou i menší porce celých hlavních jídel. Vyplývá to z rozsáhlého srovnávacího průzkumu společnosti Edenred, vydavatele stravenek Ticket Restaurant.
Průzkumu se letos na jaře účastnilo 243 restaurací (v roce 2009 to bylo 260).
„Ukazuje se, že restaurace stále více vycházejí vstříc zájmu lidí, kteří se v pracovním týdnu nechtějí přejídat a vyhledávají zdravější a kaloricky méně vydatné obědy. Když dnes jdete do běžné restaurace, tak se již zkrátka nemusíte bát, že budete moci volit pouze mezi řízkem s hranolky, gulášem a svíčkovou s pěti knedlíky. To je potěšitelná informace, protože kvalitní a vyvážená strava podle mnoha průzkumů přispívá k vyšší pracovní produktivitě,“ uvedla Daniela Pedret, marketingová ředitelka společnosti Edenred.
V průměru přitom restaurace hlásí, za poslední tři roky, růst prodejů zdravých a vyvážených jídel zhruba o pětinu, což je téměř trojnásobek v porovnání s daty z průzkumu uskutečněného v roce 2009.
13. 12. 2012 | Mostecký deník
Chomutov: Ukliď sníh, dostaneš stravenku
Chomutov – Desítky nezaměstnaných lidí měly pomáhat ve městě se zimní údržbou. Jenže den předtím, než začal padat sníh, zrušil Ústavní soud povinnou veřejnou službu a nezaměstnaní zůstali doma. Chomutov je teď chce přilákat zpátky do práce alespoň za stravenky.
„Veřejná služba je pro nás důležitá. Jen pro potřeby zimního úklidu města jsme najednou přišli o šedesát pracovníků,“ běduje náměstek chomutovského primátora Martin Klouda. Lidé bez práce měli za povinnost odpracovat alespoň dvacet hodin týdně, aby dostali dávky, ale Ústavní soud tuto povinnost zrušil s tím, že práce může být jedině dobrovolná. Což znamená jediné – kdo z nich na veřejně prospěšné práce nenastoupí, žádný trest ho nečeká.
Jak to dopadlo, dojde asi každému. „Na začátku listopadu jsme měli skoro dvě stě pracovníků, na konci jen přes čtyřicet a začátkem prosince už nepřišel nikdo,“ líčí Klouda. Na zimní údržbu tak technické služby nasadily své pracovníky z jiných úseků, například ty, kteří se starají o zeleň. Zároveň se město rychle dohodlo s úřadem práce, který mu poskytl navíc deset pracovníků na veřejně prospěšné práce.
Město se ale nevzdává a chce nezaměstnaným dát znovu motivaci pracovat. „Projednáváme možnost, že bychom je odměňovali nepeněžní poukázkou, tedy stravenkou,“ uvedl Klouda s tím, že by mohla být v hodnotě padesát až sto korun za den. Zájem ze strany několika lidí prý je, ale musí se doladit dobrovolnické smlouvy. Peníze jim město dát nemůže, protože tím by dobrovolníci mohli přijít o část dávek. Chomutov veřejnou službu nevyužíval jen na úklid města, nezaměstnaní pracovali také v dalších městských organizacích. Vedení města však nepočítá, že se do práce vrátí celé dvě stovky lidí, spíš desítky.
Z rozhodnutí Ústavního soudu nejsou místní politici zrovna nadšení. „Raději to komentovat nebudu,“ usmál se trpce Klouda. „Celkově je potřeba vymyslet nějaký nový model vhodný pro všechny. Sami z řad občanů slýcháme, že nezaměstnaní se válejí doma, zatímco v ulicích je potřeba odklízet sníh,“ dodal k tomuprimátor Jan Mareš
12. 12. 2012 | (ČIA)
Martin Bulíř: Hodnotu benefitů vnímá jen třetina zaměstnanců
PRAHA Pouze 33 % zaměstnanců vnímá reálnou hodnotu benefitů. Na konferenci IIR Fórum personalistů to uvedl Martin Bulíř, generální ředitel společnosti Edenred. 67 % zaměstnanců však benefity podhodnocuje, většinou na dvě třetiny reálné hodnoty. Devět procent zaměstnanců dokonce hodnotu svých benefitů ani nezná. Z průzkumu také vyplynulo, že jen 12 % zaměstnanců by doporučilo firmu, ve které pracuje. Ještě před čtyřmi lety to byl přitom dvojnásobek.
07. 12. 2012 |
Jedí Češi levně, nebo kvalitně?
Praha - Ceny poledních menu ve většině českých restaurací vystoupaly na rekordní hodnoty. Ti, co se v pracovním týdnu stravují jinde než doma, tak za oběd platí nejvíce v historii. Důvodem je vyšší daň z přidané hodnoty a dražší suroviny. Na cenu hlavního jídla celého dne jsou ale Češi poměrně hákliví a kuchařům se tak často otevírají jen dvě cesty: zdražit a riskovat odliv zákazníků, nebo jídlo ošidit.
Nejvíce lidí stále ještě využívá závodního stravování stále v podnicích, je jich téměř dva miliony. Zhruba podobné množství zaměstnanců řeší své stravování v průběhu pracovní doby úplně samostatně a od zaměstnavatele nedostává ani žádný příspěvek. Asi 1,3 milionu lidí pak od zaměstnavatele dostává stravenky, které jim umožňují pořídit levněji třeba oběd v restauraci. Mezi zaměstnanci velice oblíbené stravenky mají hodnotu mezi 55 a 96 korunami a ročně za ně české firmy vydají asi 16 miliard korun.
Kolik stojí oběd průměrného zaměstnance?
Cena průměrného denního menu se liší hlavně podle lokality, v níž se restaurace nachází. Zatímco Ostravané se najedí průměrně za 85 korun a Brňané dokonce jen za 82 korun, lidé v Praze si musí připlatit, průměrné denní menu tu stojí přes 90 korun. I tato cena je ale podle provozovatelů restaurací na hraně ekonomické schůdnosti. "Řekl bych, že se to nechá pořídit, ale nemůžu za 90 korun chtít něco luxusního, něco extra kvalitního. Lepší cena by byla 120 korun, ale to začíná pro spotřebitele být relativně hodně drahé," uvedl kuchař Zdeněk Marcín.
Jak je na tom kvalita závodního stravování?
Přestože se časem mnohé mění k lepšímu a existuje i mnoho podniků, které poskytují kvalitní jídlo za nepřemrštěné ceny, synonymem závodní jídelny stále zůstávají instantní potraviny. Ostatně na neutrální přesolené potraviny si děti zvykají už ve školách a školkách. "Nevaříme ze surovin, jaké máme mít, ale vaříme z instantu. Jídla potom chutnají všechna stejně, je to hodně slané, na druhou stranu omáčky zase mdlé," řekl kuchař Zdeněk Marcín. Podle jeho názoru je důvodem současné situace ve stravovacích podnicích to, že se stravovací firmy snaží co nejvíc vydělat a na kvalitu příliš nehledí. "Tlačí výrobce na minimální cenu a za co nejvíc to chtějí prodávat," uvedl Marcín. A částečně si za to, co jedí, mohou i samotní zákazníci, kteří se raději spokojí s průměrným jídlem, než by složitě hledali kvalitu.
Přitom když lidé vaří pro sebe, je pro ně kvalita jídla stále důležitější. Podle Zdeňka Marcína dokonce mnohý laik vaří líp než profesionální kuchař. A spousta Čechů si už jídlo začíná nosit i do práce. Chtějí totiž vědět, co jedí a často se zaměřují i na zdravou výživu.
A kolik za oběd zaplatí ministři?
To ministři problémy s předraženými obědy řešit nemusí. Jak nedávno zveřejnil bývalý ministr dopravy Vít Bárta, v jídelně Úřadu vlády stojí polévka 4 koruny, hlavní jídlo tu lze pořídit už za 16 korun. Úřad vlády se ale brání, že cena 4 koruny za polévku není konečná, část ceny totiž hradí zaměstnavatel zaměstnaneckým benefitem ve výši 38 korun, tento příspěvek je obdobou stravenek.
26. 11. 2012 | Hospodářské noviny
Nejen stravenky: stále více zaměstnanců chce od firem zaplatit práci pro charitu
Rozhovor
Nejčastěji poskytovaným benefitem v Česku je podpora stravování, kterou nabízejí téměř všechny firmy. Na dalších místech je podpora penzijního připojištění a volnočasových aktivit – sportu, kultury nebo cestování, říká Tomáš Kopřiva, marketingový ředitel společnosti Sodexo – Řešení pro motivaci, která patří k největším poskytovatelům zaměstnaneckých benefitů na světě.
* HN: O jaký typ benefitů mají čeští zaměstnanci nyní největší zájem? Proměnil se v porovnání s dobou třeba před pěti lety?
Velmi žádaná je stále různá podpora aktivního trávení volného času. Je to reakce na rostoucí požadavky na zaměstnance. Svůj soukromý čas prostě chtějí dobře využít, když už jej mají stále méně. Zaměstnanci také nyní slyší i na různé programy, které podporují zdraví. Jde třeba o programy týkající se zdravé výživy, odvykání kouření či nadstandardní zdravotní péče v prvotřídních zařízeních.
* HN: A jaké benefity jsou ve firmách momentálně nejrozšířenější?
Nejčastěji poskytovaným benefitem v Česku je podpora stravování. Nějakou formou ji poskytují téměř všechny firmy. Na dalších místech najdeme podporu penzijního připojištění a podporu volnočasových aktivit jako sportu, kultury nebo cestování. Stále častěji vidíme, že se benefity zaměstnancům poskytují formou cafeteria systémů, kde si zaměstnanci mohou vybrat podle vlastních preferencí. V porovnání se situací před pěti lety jsou nyní benefity všeobecně častější a kromě evergreenů se objevují i novinky, které byly před pěti lety zřídka k vidění, jako jsou netradiční a kreativitu podporující kanceláře nebo firemní školky.
* HN: Jaký typ benefitů podle vás nejvíce zvyšuje loajalitu zaměstnanců k firmě a proč?
Dle mé zkušenosti neřeší v dnešní době zaměstnavatelé ani tak loajalitu jako spíše motivaci a efektivitu zaměstnanců. Za nejefektivnější benefity proto považuji ty, které posilují vnitřní motivaci zaměstnance, ty, které berou ohled na jeho osobnost i zájmy. Klíčová je tedy možnost vybrat si podle vlastních preferencí.
* HN: Jaké benefity se podle vás hodí pro motivování lidí na dělnických nebo nižších pracovních pozicích?
Platí stejně jako u jiných pozic, že by benefity měly odpovídat individuálním potřebám zaměstnanců. Zajímavý a smutný je ale fakt, že se poměrně významné procento dělnických profesí dostalo do finančních obtíží, často dokonce čelí exekucím. Pak je například poukázka na dovolenou nebo na sport jedinou cestou, jak může takový člověk investovat do sebe a vlastního odpočinku.
* HN: Jaké benefity se osvědčují u středního a vyššího managementu? Co chtějí dostávat manažeři?
Opět je potřeba zohlednit specifika manažerské práce – u manažerů jde často o stres, přetížení a vysoké nasazení. Navíc se často jedná o výrazné individuality, které chtějí prožít něco speciálního. Víme, že dobře fungují krátké relaxační pobyty v lázních, dobrá dovolená na míru nebo třeba zážitky. Mezi manažery jsou oblíbené i různé nadstandardní zdravotní programy.
* HN: mohl byste uvést příklady firemních benefitů v jiných zemích, o kterých máte přehled? Co z této nabídky by pasovalo do prostředí českých firem, čím by se firmy mohly inspirovat?
Ve světě to není tolik odlišné od naší praxe. V USA a Kanadě například výrazně podporují sport, dokonce se tam setkáváme s firemními tělocvičnami či bazény. A stejně jako u nás podporují i zdraví a vzdělávání. Například v Kanadě dokonce jako benefit nabízejí nákup knih.
* HN: Jsou na obzoru nějaké nové trendy ohledně firemních benefitů? S čím by se zaměstnanci mohli v blízké budoucnosti potkávat?
Na tuto otázku jsme se ptali českých manažerů. Z jejich odpovědí vyplývá, že chtějí stále silněji směřovat k vyvážení pracovního a osobního času a obecně k zlepšování kvality života. Dalším silným trendem je možnost uplatnit část své pracovní doby v rámci charity nebo komunitní práce. Jako milou drobnost plánuje část manažerů také zavedení občasných snídaní pro zaměstnance nebo třeba jedenkrát týdně rozdávání ovoce.
* HN: Je možné považovat vzdělávání za zaměstnanecký benefit? Neměl by to být spíš standard?
Vzdělávání se za benefit často považuje, a pokud jej tak zaměstnavatel dokáže „prodat“ zaměstnancům, je to jenom dobře. Já osobně se domnívám, že cílem vzdělávání není učinit zaměstnance spokojeným, ale spíše pomoci mu vykonávat jeho práci lépe a efektivněji. Zároveň si myslím, že „vzdělávání jako standard“ není rovněž příliš šťastné řešení, zaměstnanci pak účast na školení vnímají jako trest nebo nutné zlo a nemotivovaný zaměstnanec se na takovém školení nic nenaučí, nikam ho neposune. Vzdělávání je silný rozvojový nástroj a je potřeba, aby jako takový byl dobře komunikován, aby byl vhodný pro zaměstnance a přínosný pro zaměstnavatele a aby zapadal do nějakého rámce. Jiná věc jsou potom zájmové kurzy, které se mohou stát součástí programů benefitů. Zájmové vzdělávání a rozvoj v oblasti fotografie, řidičských dovedností nebo třeba kurz vaření jsou čistým benefitem.
O autorovi| Jana Machálková
26. 11. 2012 | Hospodářské noviny
Firmy se snaží své lidi motivovat pomocí slev na pivo i vlastní tělocvičny
CO BUDE FUNGOVAT?
Mladí lidé do 30 let v příštích deseti letech změní pohled na firemní výhody – místo stravenek a příspěvků na dovolenou budou mít zájem o lepší zdravotní péči, příspěvek na chůvu pro dítě nebo schůzky u výživového poradce. Postupně se na to připravují i tuzemské podniky.
Výhody prozaměstnance
Lidé jsou čím dál méně loajální vůči firmám, které je platí. Podle nové mezinárodní studie společnosti Metlife je věrnost zaměstnanců dokonce na nejnižší úrovni za posledních sedm let. Stále více lidí přemýšlí o změně místa – myšlenka na výpověď se podle studie honí hlavou třetině pracovníků, a to zejména těm mladým do třiceti let. Důvodem tohoto stavu je pokračující krize, nejistota a s tím spojená potřeba najít si „něco lepšího“, i když to třeba zatím nemá reálné obrysy.
Podle zmíněné studie však jednoznačně platí, že lidé, kteří jsou spokojeni s nabídkou zaměstnaneckých benefitů, jsou vůči šéfovi loajální a chtějí v podniku pracovat i nadále. Konkrétně to tvrdí skoro dvě třetiny zaměstnanců.
Právě mladí lidé do třiceti let budou podle studie Metlife těmi, kteří v příštích deseti letech změní pohled firem na benefity. Pro tyto zaměstnance totiž stravenky nebo příspěvky na jazykový kurz začínají být nezajímavé. Mladí zaměstnanci chtějí, aby jim firmy přispívaly na dlouhodobá soukromá spoření, třeba penzijní, dojednaly jim možnost lepší zdravotní péče, zaplatily osobnostního kouče nebo výživového poradce, případně jim přispěly na chůvu nebo jesle pro děti. V budoucnu své pracovníky nejvíce potěší firma, která jim nabídne výhody související se zdravím a trávením volného času.
Vlastní tělocvična i masáže
Proměna pohledu na firemní výhody se postupně odehrává i v Česku. Podle letošního průzkumu společnosti Sodexo – Řešení pro motivaci by skoro tři čtvrtiny zaměstnanců uvítaly firemní příspěvky na prvotřídní zdravotní péči, třeba zubní nebo preventivní prohlídky, a různá ošetření ve špičkových centrech. Skoro polovina pracovníků by zase ocenila, kdyby jim podnik zaplatil program na odvykání kouření. O tom ale skutečně uvažuje jen minimum podniků.
Péči o zdraví a odpočinek jako motivační výhodu nad rámec výplaty svým zaměstnancům nabízí například společnost Henkel ČR. Tato firma přímo ve svém areálu v pražských Holešovicích otevřela vlastní wellness centrum, kam mohou unavení zaměstnanci přijít na jógu, spinning nebo třeba masáže, případně si mohou odpočinout ve vířivce a sauně. Firma provoz vlastního wellness centra dotuje, cvičení a relaxaci zpřístupňuje všem pracovníkům.
„Služby wellness centra jsou k dispozici po celý pracovní týden, tedy od pondělí do pátku. Cílem bylo nabídnout zaměstnancům možnost sportovní a fyzické relaxace v čase, který jim vyhovuje, a bez zbytečných přejezdů. Vstup do wellness centra je podmíněn přihlášením a podepsáním souhlasu s paušální srážkou ze mzdy. Je to ale spíše symbolická částka,“ říká Irena Muchová, personální ředitelka společnosti Henkel Česká republika.
Pražská pobočka mezinárodní právní kanceláře Baker & McKenzie zase svým zaměstnancům platí každý rok třídenní lyžování v Alpách nebo víkendový pobyt v České republice. I když tady se nejedná čistě o volnočasovou záležitost.
„Jedná se o teambuildingové akce s celodenním programem nebo i s prostorem pro volný čas. Za členy kanceláře hradí naše firma veškeré náklady související s ubytováním a stravou,“ říká Zuzana Ferianc, advokátka z Baker & McKenzie. Jako benefit, který zvyšuje loajalitu lidí, se to prý vyplácí.
Pivo jako motivace
Kromě toho dostávají pracovníci této právní kanceláře ještě třináctý plat nebo týden dovolené navíc. Kolegové, kteří náhle onemocní nebo mají vážný rodinný problém, si mohou vzít až tři dny placené volno, aniž by museli na nemocenskou. Firma také zaměstnancům ze sta procent proplácí školení a semináře, které si vyberou.
„Osobnostně rozvojové semináře absolvují naši zaměstnanci v rámci firmy globálně, kdy každá úroveň má svůj ‚meeting‘ v některém z evropských měst. Rozvíjí se tím mezinárodní znalost práva a vztahy mezi jednotlivými kancelářemi,“ upřesňuje Ferianc.
Jedna česká firma nabízí podle letošního průzkumu ING pojišťovny v průměru tři zaměstnanecké výhody. Na ty související s trávením volného času vsadili například ve Staropramenu – pracovníkům nabízejí pivenky –speciální slevové poukázky pro zaměstnance.
„Zaměstnanec dostává takzvaný pivní kredit na čtyřicet litrů piva měsíčně. Každý zaměstnanec má také jedenkrát ročně nárok na jeden sud piva za zvýhodněnou cenu,“ popisuje personální ředitelka Pivovarů Staropramen Zdeňka Studená. Kromě toho firma svým lidem jako výhody poskytuje týden dovolené navíc, penzijní připojištění nebo stravenky, 37 procent zaměstnanců má nárok na služební vůz.
Právě dovolená navíc a stravenky zůstávají nejčastěji nabízeným firemním benefitem, ke kterým firmy přistupují. Oblíbený je rovněž příspěvek na penzi nebo občerstvení na pracovišti. Vybraní zaměstnanci dostávají také služební auta, mobily nebo notebooky s tím, že je mohou používati k soukromým účelům. Z toho se ale stala už pomalu samozřejmost – zaměstnanci to už často jako benefit, kvůli kterému by měli být vůči podniku loajálnější, nechápou.
V době krize se také propadl zájem zaměstnanců o jazykové, ale i další vzdělávání – týkalo se to například IT oboru. Kvůli náročné době už lidem nezbýval čas ani energie věnovat se školením a kurzům. Tyto věci se ale do nabídky benefitů začínají znovu vracet.
Usnadněte mi život
Lidé se spíš snaží firmy pomalu tlačit k tomu, aby jim poskytovaly výhody, které jim usnadní život. Poptávka a nabídka se však zatím ne vždy potkávají. Podle šetření, které provedlo sdružení Gender Studies, by polovina pracujících matek uvítala možnost pracovat částečně z domova, a tudíž moci trávit více času se svými dětmi. Skutečně však tuto možnost nabízí jen 15 procent firem.
Rodičovské benefity nabízí například ČSOB: „Mezi široce využívaný benefit patří náš program pro maminky a tatínky – pracují v něm na zkrácený pracovní úvazek zaměstnanci na rodičovské dovolené nebo sociální výpomoci, kterým se životní situace zhoršila kvůli neočekávané a nezaviněné události, jako je například požár, povodeň nebo úmrtí v rodině,“ říká Václav Kučera, který má v ČSOB na starosti odměňování a zaměstnanecké benefity.
Další firmy, například Siemens, J&T banka nebo Seznam.cz, vybudovaly pro děti svých zaměstnanců podnikovou školku.
***
Češi a jejich benefity v práci
Co nabízejí firmy
81 procent firem dává zaměstnancům stravenky
74 procent firem zaměstnancům přispívá na penzijní pojištění
28 procent firem dává zaměstnancům příspěvek na dovolenou
Co by chtěli zaměstnanci
35 procent zaměstnanců chce mít kávu na pracovišti zdarma
70 procent zaměstnanců by ocenilo prvotřídní zdravotní péči zdarma
49 procent zaměstnanců by rádo věnovalo část pracovní doby charitativním projektům
Zdroj: Průzkum ING, 2012
Průzkum SODEXO, 2012
O autorovi| Jana Machálková
26. 11. 2012 | Finanční management
Netradiční benefity
Přemýšleli jste někdy o tom, jak poznáte, že váš benefitní systém je efektivní a má na vaše zaměstnance motivující vliv?
Zkusme si odpovědět na otázku, jaké benefity mají společnosti, jejichž zaměstnanci se cítí nejmotivovanější?
a) Mají nejvíc benefitů.
b) Mají nejdražší benefity.
c) Mají benefity propojeny s celofiremní strategií a sjednoceny s přístupem k zákazníkovi.
Jestli jste hádali za c), máte pravdu. Nejangažovanější zaměstnanci nepotřebují ani hodně benefitů ani nejdražší benefity. Potřebují cílené benefity, které dávají smysl a mluví k nim jazykem jednotným s firemní strategií a kulturou. Jen takové benefity jsou zaměstnanci vnímány jako něco hodnotného navíc.
Proč je dobré, když benefity sledují firemní strategii a kulturu
Co benefit je a co není? Tato otázka personalisty provází nepřetržitě. Zapomeňme na definice a podívejme se na to z pohledu zaměstnance.
Benefit je vše, co není plat, přesto mi to zaměstnavatel poskytuje a já to vnímám jako hodnotu. Může to být vzdělávání, pokud mi dá zaměstnavatel rozpočet a já si mohu vybrat školení „za odměnu“, i když je to školení stále zaměřeno na zvyšování mého výkonu či prohlubování znalostí. Nebo mohou benefitem být dobrovolnické dny pro mnou vybranou neziskovku.
Je dobré, když nejsou benefity pouze navršeny jeden na druhý, ale sledují firemní strategii a jsou s ní zajedno. Jak něčeho takového dosáhnout? Podívejme se na to, jak se to povedlo několika společnostem.
Wegmans Food Market, řetězec supermarketů v USA obchodní slogan Wegmans Food Market: „Jezte zdravě, žijte zdravě“ (eat well, live well)
Prodávají prvotřídní potraviny. Pro jejich zákazníky je kvalita jídla a životního stylu prioritou, stalo se to tedy prioritou i pro Wegmans Food Market. Jejich podnikatelská strategie a komunikace se zákazníkem je postavena na čtyřech základních principech: Pro jejich zákazníky jsou zdravé potraviny a zdravý životní styl důležité. Pro ně je důležité, aby byli zdraví jejich zaměstnanci. A udělají pro to hodně. Jaké zaměstnanecké benefity tedy ve Wegmans nabízejí?
* Zdravotní telefonní linku pro zaměstnance, 24 hodin denně, 7 dní v týdnu.
* Pět porcí ovoce a zeleniny denně pro zaměstnance zdarma.
* Odvykací program pro kuřáky.
* Platba za zdraví, až 400 dolarů ročně za pozitivní výsledky lékařské prohlídky.
* Motivace zaměstnanců k tomu, aby ušli nejméně 10 tisíc kroků denně.
Nabídka benefitů pro zaměstnance není příliš široká. Ale dává smysl, protože se nerozchází s firemní strategií, naopak je s ní v naprostém souladu. Zaměstnancům není potřeba zdůrazňovat, jaká firemní strategie je, žijí ji každý den. A míra jejich angažovanosti? Letos se Wegmans Food Market umístil na 3. místě v anketě Fortune 100: sto nejlepších společností, pro které můžete pracovat (soutěž je vyhodnocována podle vyjádření zaměstnanců samotných, vítězí ty společnosti, které mají nejangažovanější zaměstnance). Zaměstnanci Wegmans Food Market jsou tedy třetí nejangažovanější mezi zaměstnanci v USA.
Zappos.com: Práce Je Zábava
Zappos.com je internetový obchod s obuví a oděvy. Z malého e-shopu se jim za pár let podařilo vyrůst v jeden z největších internetových obchodů vůbec. Co je jejich hlavní zbraní? Skvělá služba zákazníkům. Mají největší výběr značek, velikostí i šířek obuvi, stejné je to u oděvů. Kdo se chce obout a obléct, na Zapposu rozhodně najde vše, co potřebuje. A ještě se u toho bude dobře cítit, protože nakupovat v Zapposu je zábava pro nakupující i prodávající.
Pro spokojenost zákazníka zaměstnanci Zapposu udělají vše, vždy s dobrou náladou a vždy se smyslem pro humor. Při práci se zaměstnanci královsky baví. Jejich filozofie vychází z předpokladu, že pouze spokojený, motivovaný, „šťastný“ zaměstnanec zajistí spokojené zákazníky. A vychází jim to.
Jaké benefity nabízí Zappos.com svým zaměstnancům?
Největším a nejčastěji zmiňovaným benefitem je něco, co se běžně za benefit nepovažuje - silná firemní kultura. Zapposí firemní kultura je velmi rodinná, i když mají přes 1 800 zaměstnanců. Jedním z nejdůležitějších měřítek úspěšnosti společnosti je míra zábavy a štěstí na pracovišti.
* Obědy zdarma, svačiny zdarma.
* Životní kouč zdarma, přítomen přímo na pracovišti. Každý sním může řešit aktuální životní problémy.
* Ocenění „Hrdina měsíce“, spojené s finanční odměnou.
* 100% placená zdravotní péče.
Jak vidíte, benefitů Zappos nenabízí přehnaně mnoho. Ani v oblasti odměňování nejsou jednička. Ale nabízí v práci pohodu a zábavu. Jejich firemní kultura je natolik odlišná a pro spoustu lidí natolik nenahraditelná, že funguje jako největší lákadlo. Zároveň jejich firemní kultura sleduje a odráží celofiremní strategii: dodávat prvotřídní a doslova „dechberoucí“ servis zákazníkům.
Zappos v loňském roce obdržel 23 tisíc žádostí o zaměstnání a v soutěži FORTUNE 100: sto nejlepších společností, pro které můžete pracovat, se umístil na šestém místě.
Netradiční benefity vČR?
Zdají se vám benefitní systémy ve Wegmans či Zapposu netradiční či nepoužitelné na českém trhu? Zeptali jsme se HR manažerů z několika českých firem, jaké netradiční benefity se podle nich stanou trendem v blízké budoucnosti a které z nich by zavedli ve svých firmách. A zde jsou výsledky.
Jedním z nejjasnějších trendů bude podle českých HR manažerů prvotřídní zdravotní péče pro zaměstnance a zdravotní programy zaměřující se na prevenci.
Dalším silným trendem je možnost uplatnit část své pracovní doby v rámci charity či komunitní práce.
A velkým lákadlem, na českém trhu zatím velmi zřídka se vyskytujícím, je jednorázová nadstandardní dovolená nad rámec běžné dovolené, v anglosaských zemích známá pod názvem sabbatical - např. za odpracované roky dostanete možnost vzít si měsíc dovolené navíc.
A jaké benefity se HR manažeři podle našeho průzkumu opravdu chystají v nejbližší době zavést?
Zdravotní péče a preventivní programy vedou i v této kategorii, společnosti v ČR se na jejich zavádění či rozšíření chystají už nyní.
Kvalitní káva nebo ovoce zdarma na pracovišti budou jistě příjemným zpestřením pro většinu zaměstnanců, navíc je to benefit finančně relativně nenáročný a převážně velmi dobře vnímaný, tudíž efektivní.
***
Jaký Je rozdíl mezi zaměstnaneckou spokojeností a angažovaností?
Spokojený zaměstnanec pracuje rád, práce ho baví, je spokojený se svým zaměstnáním i zaměstnavatelem. Angažovaný zaměstnanec je na svou firmu pyšný, svou práci si užívá, a vedení firmy věří a aktivně se snaží neustále zlepšovat. Cítíte ten rozdíl? „Angažovanost“ nemá v našich zeměpisných šířkách dobré jméno, ale věřte, že zaměstnanec, který je ochotný se pro svou společnost angažovat, je pro zaměstnavatele velmi přínosný.
Co jsou benefity z pohledu zaměstnance?
Benefit je vše, co není plat, přesto mi to zaměstnavatel poskytuje a já to vnímám jako hodnotu.
O autorovi| Magdaléna Pořízková, Motivation Expert Sodexo - Řešení pro motivaci
26. 11. 2012 | Finanční management
Benefity - klíčové prvky v personální strategii firmy
Rozhodování potenciálních zaměstnanců o výběru firmy ovlivňuje nejen její dobrá pověst či platové podmínky, ale stále častěji i benefity, které nabízí.
Proces hledání a poté i udržení kvalitního zaměstnance představuje pro firmy v posledních letech nelehký úkol. Rozhodování potenciálních zaměstnanců o výběru firmy ovlivňuje nejen její dobrá pověst či platové podmínky, ale stále častěji i benefity, které nabízí. Firemní benefity jsou v dnešní době faktor, který má výrazný vliv na pozici společnosti na trhu práce a její prestiž. Firmy tím dokládají jejich zájem o to, aby zaměstnanci byli náležitě motivování a spokojení. Spokojený zaměstnanec totiž znamená především produktivní zaměstnanec, který odvádí lepší a efektivnější pracovní výkon.
Benefity by měly být nastaveny tak, aby byly rozmanité a každý si v nich našel to své. Mohou totiž výrazně ovlivňovat fluktuaci na pracovišti. Firmy si tak i díky nim udržují ty nejkvalitnější zaměstnance.
Stravenky - Stálice mezi benefity
Mezi nejčastější firemní benefity patří bezesporu stravenky. Záleží na každém zaměstnavateli, kolik se rozhodne zaměstnancům na stravenky přispívat, obecně je to však většinou od 40% až po jejich plnou cenu. Některé společnosti nabízejí možnost volby mezi stravenkami a jinými benefity dle preferencí zaměstnanců.
„Zaměstnanci mohou nahradit benefit stravenek příspěvkem na penzijní připojištění nebo příspěvkem na dopravu, říká Vladimír Vachel, jednatel společnosti EOS KSI. Zároveň ale dodává: „Příspěvek na penzijní pojištění se u nás zaměstnanci teprve učí využívat, naopak stravenky patří stále k nejoblíbenějším benefitům.“
Nejžádanějším benefitem je více volna
Zaměstnanci si velmi cení svého volného času, a proto dny volna navíc vítají s nadšením. Spousta firem nabízí oproti klasickým 4 týdnům ještě další týden volna navíc, stejně tak je to i u advokátní kanceláře Baker& McKenzie. „Využívané jsou také další 3 placené dny volna sloužící k urgentním případům, jako je nemoc nebo rodinné důvody,“ říká Martin Hrodek, partner advokátní kanceláře. Některé společnosti nabízí svým loajálním zaměstnancům až dvojnásobně delší volno.
„Lidé na nejvyšších pozicích, kteří u nás pracují více než 7 let, z toho nejméně 3 roky na pozici Account Director, mají možnost jednou zapět let vzít si 6 týdnů nad rámec klasické dovolené,“ potvrzuje tento trend Pavel Novák, Senior Account Director z PR agentury AMI Communications.
Firmy se odlišují originalitou
Originální benefit, podporu a spolupráci nabízí svým zaměstnancům Skupina ČEZ. Už pátým rokem jsou zaměstnanci ze všech regionů součástí firemního dobrovolnického projektu. Každý ze Skupiny ČEZ může strávit jeden proplacený den v neziskové organizaci dle vlastního výběru. „Zaměstnanci se zájmem pomáhají lidem pečujícím o znevýhodněné klienty, obnovující přírodu či památky.
Skupiny či jednotlivci pracují fyzicky i odborně tam, kde je to zapotřebí,“ vysvětluje smysl akce Simona Kaňoková, koordinátorka projektu „Čas pro dobrou věc“ ze Skupiny ČEZ. Na otázku, zda v ČEZ využívají systému cafeterie, odpovídá Josef Lejček, ředitel útvaru personalistika Skupiny ČEZ: „Ano, prvky cafeterie jako flexibilní volby benefitů, kdy zaměstnanci volí podle svých osobních preferencí v systému, máme. Zaměstnanci v ČEZ mají možnost využít svého osobního účtu podle individuální chuti k rekreaci, sportu, kulturním zážitkům, ale také ke svému rozvoji nebo pro svoje zdraví. “
Dominuje flexibilita pracovní doby
Kromě dnů volna je mezi zaměstnanci velice žádaným benefitem také možnost upravovat si individuálně svou pracovní dobu nebo pracovat přímo z domova. Tento model pomáhá zaměstnancům lépe vyvažovat pracovní a osobní života tím zvýšit jejich produktivitu. Zaměstnavatelé tak stále častěji zavádí individuální přístup k zaměstnancům a jejich mimořádným životním situacím. „Umožňujeme našim zaměstnancům zkrácené pracovní úvazky, pružnou pracovní dobu i práci z domova,“ říká Martin Hruška, HR ředitel advokátní kanceláře Havel, Holásek & Partners a dodává: „Tyto benefity jsou populární především u zaměstnanců na rodičovské dovolené.“ Některé firmy nabízejí interní programy na opětovné začlenění pracovníků, kteří se vracejí z rodičovské dovolené. „Začleňování pracovníků po rodičovské dovolené je na zcela individuální domluvě. Většinou však probíhá tak, že tito kolegové pracují na zkrácený pracovní úvazek (často i s prací z domova), který se pak postupně navyšuje,“ dodává Martin Hruška. Pro rodiče s dětmi může být také výhodou přítomnost takzvaných firemních školek, které se u některých společností objevují.
Benefity pro důchodce i pro studenty?
I to je možné některé společnosti myslí i na budoucnost svých zaměstnanců. Skupina ČEZ založila již před 5 lety nadační fond pro seniory. „Fond je určen pro zaměstnance, kteří odcházejí nebo odešli do penze. Nadační fond pro ně organizuje pravidelná setkávání, díky kterým zůstávají v osobním i profesním kontaktu,“ specifikuje ředitel útvaru personalistika skupiny ČEZ Josef Lejček. „Nezapomínáme ani na odcházející pracovníky, kterým pro jejich nové začlenění na pracovním trhu zajišťujeme rekvalifikační kurzy a školení,“ dodává Josef Lejček. Firmy se snaží cílit svými benefity i na studenty, kteří vyžadují individuální péči. V advokátní kanceláři Havel, Holásek & Partners mohou například advokátní koncipienti čerpat až 4 týdny neplaceného studijního volna před advokátními zkouškami.
Učit se, učit se, učit se
Již delší dobu se v popředí firemních benefitů určených na vzdělávání zaměstnanců drží různá školení, jazykové kurzy či jiné formy vzdělávání hrazeného firmami. „V rámci vzdělávání, kromě kurzů angličtiny, které jsou v dnešní době již relativně rozšířené, máme v AMI Communications pravidelná páteční školení zaměřená na různá témata související s naší prací. Své kolegy školí buď lidé přímo z agentury, nebo externí školitelé,“ říká Pavel Novák. V mnoha společnostech představují vědomosti hlavní aktivum zaměstnanců, a proto je na ně brán velký zřetel. „Znalost aktuálních změn v zákonech a žhavých právních témat je pro naše advokáty nutností, pořádáme proto pravidelně 1x týdně interní prezentace,“ říká Martin Hrodek.
V módě jsou poukázky a teambuildingové akce
Trendem se v poslední době stávají poukázky různých druhů. Zaměstnanci mohou navštívit wellness centra, využívat sportovní programy a celkově tak pečovat o své zdraví. „Našim zaměstnancům přispíváme na masáže, které navíc probíhají přímo v budově firmy. Zároveň mohou jednou týdně zdarma navštívit fitness centrum, přičemž na výběr mají ze dvou různých,“ popisuje Pavel Novák. Společnosti také budují partnerské programy, které jsou založené na slevách a výhodách u dohodnutých obchodních partnerů v oblasti volného času, domácnosti, zdraví atd. Mezi časté firemní benefity lze zařadit také teambuildingové akce. Jedná se o firemní večírky, sportovní aktivity nebo jiné formy zábavy, které jsou mezi zaměstnanci oblíbené. Společnosti tyto akce svým pracovníkům připravují, nebo na jejich přípravu přispívají. V advokátní kanceláři Baker & McKenzie mohou zaměstnanci jednou za rok vyjet lyžovat do Alp nebo strávit letní víkend v rámci České republiky.
Petra Kellerová
22. 11. 2012 | MobilMania.cz
Ticketka: na oběd už jedině se smartphonem
Společnost Edenred, která v tuzemsku vydává stravenky Ticket Restaurant, spustila mobilní vyhledávač restaurací ve formě aplikace pro smartphony s operačními systémy Android a Apple iOS. Databáze aplikace obsahuje informace o více než 20 000 restauracích.
Ukázka uživatelského prostředí aplikace
Aplikace nese jméno Ticketka a má za úkol nasměrovat hladové české krky do nejbližšího restauračního zařízení, kde se dá zaplatit stravenkou Ticket Restaurant. Start aplikace je okořeněn soutěží o atraktivní ceny. V každé z restaurací můžete v aplikaci nahlásit „check-in“ a sbírat tak virtuální Ticketky. Až sem to možná připomíná populární FourSquare, ale v téhle soutěži můžete vyhrát i skutečné ceny – od stravenek v hodnotě od 1 000 Kč až po bezplatné obědvání po celý rok 2013. Více informací hledejte na Ticketka.cz.
Ticketka je k dispozici zdarma jak na Apple App Store, tak i na Google Play. V prvním případě pro iPhone, iPod, nebo iPad verze iOS 4.3 a vyšší, v druhém případě pro všechna zařízení s Androidem verze 2.2 a výše.
Endrle Pavel
22. 11. 2012 | DůmFinancí.cz
Jak odměnit zaměstnance? Dost bylo zatuchlých vánočních kolekcí!
Vzpomeneme si na to snad všichni. V dobách, kdy byla účast na zaměstnavatelem organizovaných podnikových veselicích takřka povinná, ohlašovaly příchod Vánoc čokoládové kolekce, které naši rodičové přinášeli domů jako ocenění za jejich celoroční práci.
Barevné figurky s tukem vystouplým na povrch, případně ještě plněné růžovou hmotou nejasného původu, sice nikomu nechutnaly, ale “patřily k Vánocům“. Dnes možná firmy netrápí své zaměstnance podřadnou čokoládou, nicméně dárky, kterými se své spolupracovníky na konci roku snaží ocenit, si s ní často příliš nezadají.
Přitom způsob, jak odměnit své zaměstnance a zároveň je motivovat do dalšího roku, je velmi jednoduchý. Stačí zapomenout na vlastní kreativitu, kterou málokdo ocení, a přiznat si fakt, že každého potěší něco jiného. Ideálním řešením je rozhodně dárkový poukaz, který je uplatnitelný v široké škále provozoven služeb a obchodů na celém území České republiky. Například kupon CADHOC společnosti Le Chéque Déjeuner umožní firmě odměnit zaměstnance částkou až 2.000 Kč na osobu a rok, navíc s daňovou výhodou. Odměněný zaměstnanec si pak jednoduše vybere, kde a kdy kupon uplatní. Zda za něj koupí dárky pro děti, vybaví rodinu sportovním náčiním nebo si zajde na masáž.
Poukázku lze navíc nechat vytisknout přímo se jménem zaměstnance, případně i s krátkým věnováním, což dává odměněnému pocit, že není oceňován pouze jako anonymní pracovní síla, ale především jako konkrétní osoba. Personalisté se shodují v tom, že z dlouhodobého hlediska tento typ odměňování podporuje loajalitu zaměstnance vůči společnosti.
“Na dárkovou poukázku na konci roku se vyloženě těším. Vzhledem k tomu, že je to u nás již tradice, dohodl jsem se se zaměstnavatelem, že na kupon nechá vždy vytisknout jméno mé ženy s věnováním ode mne. Tím mi ušetří starost se sháněním dárku a manželka si k Vánocům vybere přesně to, co jí udělá radost.“, říká Radek Malota ze společnosti AQUICO, s.r.o.
Více o dárkových poukázkách CADHOC a ostatních zaměstnaneckých benefitech naleznete na www.seky.cz
Společnost Groupe Chéque Déjeuner byla založena ve Francii v roce 1964, na český trh pak vstoupila před více než 15 lety. Firmám všech typů a velikostí poskytuje ucelené systémy motivačních programů a zaměstnaneckých benefitů, které zdaleka přesahují nabídku “pouhých“ stravenek. Služeb Chéque Déjeuner v České republice využívá více než 250 000 uživatelů; portfolio partnerů, kde lze kupony uplatnit, zahrnuje přes 32 000 smluvních provozoven.
19. 11. 2012 | Personalista.com
Nepodceňujte generaci Y!
Generaci Y tvoří z 95% absolventi, kteří vyrostli ve věku internetu a sociálních sítí a kteří jsou již ve svých dvaceti letech ambiciózní a technologicky zdatní. Polovina z nich má 1 až 4-leté pracovní zkušenosti a 7 z 10 má dokonce zkušenost s prací v zahraničí. Pro generaci Y je hodnotná rovnováha mezi pracovním a osobním životem a nebojí se vyhledávání nových příležitostí. Tato generace je tvořena jedinci, kteří nejsou primárně motivováni finančním ohodnocením (i když výše platu je pro ně samozřejmě také důležitá), nýbrž touží po osobním naplnění a udělat ve společnosti něco dobrého.
„Vzhledem k rostoucí potřebě talentovaných pracovníků se musí firmy naučit, jak je přilákat, udržet si je a rozvíjet a tak zároveň zaručit rozvoj společnosti,“ říká Jon Hill, generální ředitel společnosti Hays pro Českou republiku a Slovensko. „Aby si společnost talentované jedince z generace Y udržela, musí jim nabídnout správné pracovní podmínky a možnost rozvoje vlastní kariéry,“ pokračuje Jon.
Mezi pět nejdůležitějších faktorů při výběru zaměstnavatele podle respondentů patří:
Možnost využití jazykových znalostí (58 %)
Profesní rozvoj a školení (55 %)
Mezinárodní pracovní prostředí (54 %)
Atraktivní základní plat (47 %)
Možnost kariérního posunu (46 %)
Co se týče ideálního pracovního prostředí, jsou podle respondentů klíčové 3 faktory:
Ohleduplný management a kolegové (52 %)
Přátelská atmosféra (49 %)
Rovnováha mezi pracovním a osobním životem (46 %)
Mezi dalšími důležitými kritérii byla jmenována komunikace mezi zaměstnanci a managementem, flexibilní pracovní doba, ocenění v rámci týmu a pravidelné hodnocení výkonu.
Mezi 3 nejdůležitější zaměstnanecké benefity podle průzkumu patří:
Soukromá zdravotní péče (58 %)
Školení a osobní rozvoj (47 %)
Motivační bonusy (46 %)
Dále byla jmenována podpora ve studiu, sportovních aktivit a příspěvky na jídlo.
Z průzkumu vyplývá, že zaměstnavatelé musí nejen zavádět strategie, kterými zaměstnance nalákají a udrží si je, ale musí také vzít v úvahu různé charakteristiky, preference a motivační faktory zaměstnanců patřících do generace Y. Zde totiž máme co do činění s vysoce kvalifikovanými absolventy, kteří ovládají několik jazyků, mají několikaleté zkušenosti a hledají takové pracovní prostředí a firemní kulturu, jež jim umožní rozvoj jejich kariéry. Pokud generace Y cítí, že zaměstnavatel s nimi nesdílí stejné hodnoty, je v porovnání s předchozí generací mnohem ochotnější hledat si jiné zaměstnání. Generace Y se nespokojí s jinými pracovními podmínkami než s takovými, které odpovídají jejím představám.
16. 11. 2012 | ct24.cz
Stravenky stále "letí", firmy za ně utrácejí miliardy
Praha - Firmy stále víc investují do stravenek. Jen za minulý rok vložily do poukázek skoro o dvě a půl miliardy víc než před pěti lety, celkově přibližně 16 miliard korun. Měsíčně tak dostane víc než milion Čechů stravenky za 1 300 korun. Nejčastěji nakupují jídlo v restauracích nebo v potravinách.
Třeba Kateřina je zaměstnaná víc než dva roky a ke svému platu dostává stravenky. Oběd za 80 korun tak má zhruba za třetinovou cenu. "Je to pro mě velký benefit, protože ráda chodím do italských restauracích, kde můžu platit stravenkami," prohlásila zaměstnankyně.
V tuzemsku mají stravenky nejčastěji 70korunovou hodnotu. Pětapadesát procent tvoří příspěvek zaměstnavatele, zbytek hradí pracovník. "Pro nás jako pro zaměstnavatele je to určitě daňová výhoda a snižování samotných nákladů společnosti. Pro zaměstnance je to výhoda ve formě zabezpečení stravy," konstatoval jednatel Fiege Jozef Ševčík.
Nejvýhodnější je pro zaměstnavatele přispívat pracovníkovi 96 korun na den. Do této částky je firma osvobozena od odvodů na sociálním a zdravotním pojištění. "V letošním roce jsme zaznamenali mírný nárůst, v současné době je průměrná nominální hodnota stravenek v naší společnosti zhruba na 62 korunách," dodal ředitel vnějších vztahů Le Chéjeuner David Rýc.
V porovnání s některými evropskými státy si Češi za jednu stravenku nakoupí málo. Třeba ve Švédku nebo ve Francii je jejich průměrná hodnota víc než dvojnásobná.
16. 11. 2012 | ČT24
Příspěvky na jídlo zaměstnancům
Přemysl ČECH, moderátor
--------------------
A k tématu Miroslav Sedlák, předseda Asociace provozovatelů poukázkových systémů a Petr Frisch z Unie zaměstnavatelských svazů. Pánové, vítejte u nás. Dobrý večer.
Miroslav SEDLÁK, předseda, Asociace provozovatelů poukázkových systémů
--------------------
Dobrý večer.
Petr FRISCH, Unie zaměstnavatelských svazů ČR
--------------------
Dobrý večer.
Přemysl ČECH, moderátor
--------------------
Pane Sedláku, jedno kolo stravenkové bitvy v loňském roce máme za sebou. Schyluje se k dalšímu? Já narážím na to, že vlastně přesto, že závodní stravování i stravenky byly zachovány, tak zároveň, pokud se nezmění legislativa, začne platit oněch 250 korun, které by zaměstnanci měli dostávat jako kompenzaci za zrušené stravenky a stravování, k čemuž ovšem nedošlo.
Miroslav SEDLÁK, předseda, Asociace provozovatelů poukázkových systémů
--------------------
Máte pravdu, ale tato změna, pokud by zůstala zachována, by platila až od roku 2015. Od 1.ledna 2015.
Přemysl ČECH, moderátor
--------------------
Nicméně zatím, zatím to tak. Čili, co s tím?
Miroslav SEDLÁK, předseda, Asociace provozovatelů poukázkových systémů
--------------------
Tak ta otázka je spíš na ministerstvo financí, nicméně co je zjevné, tyto dva elementy v daňovém systému vedle sebe nemohou existovat. Pokud stát nechce prohloubit deficit rozpočtu zhruba o 12 miliard korun.
Přemysl ČECH, moderátor
--------------------
Vy vidíte nějaké řešení tohoto problému?
Petr FRISCH, Unie zaměstnavatelských svazů ČR
--------------------
Tím řešením by bylo určitě to zaměstnanecké zvýhodnění zrušit. Unie zaměstnavatelských svazů si dělala průzkum mezi svými členy,kteří jsou rádi, že ta ekonomická logika pro zachování osvobození stravování zůstala, převážila a že tato výjimka zrušena nebyla. Máme ovšem obavu z toho, že zaměstnanecké zvýhodnění může působit nějakým vytěsňovacím efektem.
Přemysl ČECH, moderátor
--------------------
Ono, když se začne rušit, tak nikdo neví vlastně, jak to rušení nakonec dopadne. Neobáváte se toho, že znovu se dostane do popředí ta debata, která se tu vedla v loňském roce? Jestli nakonec nebude to, co bude zrušeno stravenky a stravování?
Petr FRISCH, Unie zaměstnavatelských svazů ČR
--------------------
To, že taková debata se otevře, je možné. A pro zaměstnavatele obecně, ať už jde o stravování nebo jde o jakékoliv jiné daňové změny, je nepříjemná situace, kdy nemáme jistotu, jak bude stát k nějakému benefitu zaměstnaneckému nebo k nějakému jinému výdaji, který zaměstnavatelé musí činit, jak k němu bude v budoucnu přistupovat. To je samozřejmě pro nás nevýhoda.
Přemysl ČECH, moderátor
--------------------
Slyšeli jsme tady o benefitech. Ona stravenka už není tím top benefitem, jako byla ještě před několika lety, předběhlo jí například třeba penzijní připojištění, nebo také vzdělávání. Ona asi je jako taková nemá příliš prostoru pro nějaký vývoj.
Miroslav SEDLÁK, předseda, Asociace provozovatelů poukázkových systémů
--------------------
Tak samozřejmě nasycenost trhu závodním stravováním i stravenkami je v České republice vysoká, protože 3 miliony lidí zhruba obědvají každý den v těch svých různých formách, ať už stravenkou nebo závodní jídelně. Prostor tady ještě je, stále milion lidí nemá zajištěno závodní stravování, další růst je samozřejmě v ceně jídel, protože dnešní daňový strop je využívaný ze dvou třetin a jídlo, když se podíváme dneska zejména ve velkých městech, stojí podstatně víc než těch 70 korun.
Přemysl ČECH, moderátor
--------------------
My jsme tady informovali o tom růstu, o tom vyšším zájmu o stravenky v poslední době. Není to dáno třeba tím, že pro zaměstnavatele je výhodnější než by zaměstnanci přidali 300, 400, tak mu zvýší limit na stravenky, protože pro toho zaměstnavatele je to prostě výhodné, nemusí z toho platit odvody a podobné věci?
Petr FRISCH, Unie zaměstnavatelských svazů ČR
--------------------
To si nemyslím. A během posledních 2, 3 let, kdy došlo k ekonomické krizi, ta se projevila, zaměstnavatelé se velmi pečlivě dívali na strukturu benefitů, které poskytují a mezi těmi benefity samozřejmě posilovaly výdaje na ty z nich, které mají daňové zvýhodnění. A naopak omezovali ty z nich, které daňové zvýhodnění nemají. Takže to si myslím, že byl ten převažující důvod.
Přemysl ČECH, moderátor
--------------------
Ono, když se podíváme na projekt food, tak zjistíme, že na obědy u nás chodí 53 % zaměstnanců, což zase ve srovnání s ostatními evropskými zeměmi není až tak vysoké číslo. Nevyplývá z toho, že zaměstnanci za to kupují jiné věci, než zrovna obědy? Kupují za to třeba jídlo nebo jiné věci.
Miroslav SEDLÁK, předseda, Asociace provozovatelů poukázkových systémů
--------------------
Tak jak je nastaven daňový režim dnes a pravidla pro používání stravenek, tak není explicitně řečeno, že musí být používáno stravování formou stravenek pouze na teplé jídlo. Protože dnešní režim v práci většinou ani neumožňuje pravidelně a každý den se stravovat. Ty naše průzkumy ukazují, že v průměru 2,7krát za týden jde průměrný český pracující, který má stravenku, do restaurace na teplé jídlo.
Přemysl ČECH, moderátor
--------------------
Jak si myslíte, že celý ten případ se bude vyvíjet? Stravenky budou zachovány, už jsme na to narazili. Ale co pro to musí být ještě vykonáno, aby byly zrušeny zase ty 250 korunové benefity?
Petr FRISCH, Unie zaměstnavatelských svazů ČR
--------------------
Bude potřeba opět novelizovat zákon o dani z příjmu a zrušit ustanovení, nebo několik ustavení, které právě to zaměstnanecké zvýhodnění zavádějí od roku 2015, jak již tady bylo řečeno.
Přemysl ČECH, moderátor
--------------------
Pánové, díky za vaše názory. Hezký večer. Na shledanou.
Petr FRISCH, Unie zaměstnavatelských svazů ČR
--------------------
Děkuji. Na viděnou.
Miroslav SEDLÁK, předseda, Asociace provozovatelů poukázkových systémů
--------------------
Na shledanou.
16. 11. 2012 | ČT24
Firmy mají větší zájem o stravenky
Přemysl ČECH, moderátor
--------------------
Firmy stále víc investují co stravenek. Jen za minulý rok vložily do poukázek skoro o 2,5 miliardy víc než před 5 lety. Celkově přibližně 16 miliard korun.
Veronika HUDEČKOVÁ, redaktorka
--------------------
Kateřina je zaměstnaná víc než 2 roky. Ke svému platu dostává stravenky. Oběd za 80 korun tak má zhruba za třetinovou cenu.
Kateřina KOMÁRKOVÁ, zaměstnankyně
--------------------
Je to pro mě velký benefit, protože ráda chodím do italských restaurací, kde můžu platit stravenkama. Tady v Praze je to skoro všude.
Veronika HUDEČKOVÁ, redaktorka
--------------------
V tuzemsku mají stravenky nejčastěji 70 korunovou hodnotu. 55 % tvoří příspěvek zaměstnavatele. Zbytek hradí pracovník.
Jozef ŠEVČÍK, jednatel, Fiege
--------------------
Pro mě jako zaměstnavatele je to určitě daňová výhoda a tedy snižování samotných nákladů společnosti. Pro samotného zaměstnance je to výhoda ve formě zabezpečení stravy.
David RÝC, ředitel vnějších vztahů, Le Chéjeuner
--------------------
Zaměstnavatelé reagují na zvyšování cenové hladiny v sektoru gastronomických služeb a koneckonců cen potravin.
Veronika HUDEČKOVÁ, redaktorka
--------------------
Nejvýhodnější pro firmu je přispívat zaměstnanci 96 korun na den. Do této částky je totiž osvobozena od odvodu na sociálním a zdravotním pojištění.
David RÝC, ředitel vnějších vztahů, Le Chéjeuner
--------------------
V tom letošním roce jsme zaznamenali ten mírný nárůst. V současné době se průměrná nominální hodnota stravenek pohybuje u naší společnosti zhruba na 62 korunách.
Veronika HUDEČKOVÁ, redaktorka
--------------------
V porovnání s některými evropským státy si Češi za jednu stravenku nakoupí málo. Třeba ve Švédsku nebo ve Francii je jejich průměrná hodnota víc než dvojnásobná. Měsíčně dostane víc než milion Čechů stravenky za 1300 korun. Nejčastěji za ně nakupuje jídlo v restauracích nebo potravinách. Veronika Hudečková, Česká televize.
12. 11. 2012 | Pražský deník
Liché obavy. Staré smlouvy zůstanou platné
POHLED ODBORNÍKA: Jiří Rusnok
OTÁZKA: Od Nového roku prý již nebude možné sjednat si penzijní připojištění. Pokud však už tuto finanční službu využívám, co se s ní stane? Josef Javorský, Praha
ODPOVĚĎ: Zmíněná informace je správná, v novém roce již nebude možné sjednat si penzijní připojištění. Tato možnost skončí 30. listopadem 2012. Poté se brány penzijních fondů uzavřou a začne jejich proměna, během které se změní na penzijní společnosti. Ty budou nabízet jednak nové důchodové spoření v takzvaném druhém pilíři a jednak doplňkové penzijní spoření, které nahradí zmiňované penzijní připojištění. O již uzavřené smlouvy se však nikdo nemusí obávat – zůstanou zachovány v té podobě, v jaké byly podepsány. S tím rozdílem, že v budoucnu je už budou spravovat transformované fondy.
Státní podpora jinak
K dvěma změnám však přesto dojde, a to v oblasti státních příspěvků a daňových odpočtů vašich vkladů. Podpora státu bude nově vyšší a zároveň se upraví podmínky pro její získání.
V současnosti při příspěvku sto korun měsíčně získáte 50 korun podpory s tím, že nejvíce stát přispěje při pětisetkorunovém vkladu, a to 150 korun. Spodní hranice státního příspěvku se sice posune na 90 korun, ale na připsání této částky si zájemce bude muset spořit nejméně 300 korun měsíčně. Maximální podpora dosáhne 230 korun, a to za vložených tisíc korun.
Daňové zvýhodnění
Jiná metodika bude platit i pro daňové odpočty. Zatímco jejich výše zůstane nezměněna a zaměstnanci si budou moci i nadále odečíst až 12 000 korun, tento nárok vznikne až od 1500 korun měsíčního příspěvku. Maximální odpočet ve výši 12 000 korun vám však stát přizná až při dvoutisícovém vkladu, tedy pokud daňový poplatník zaplatí ročně 24 tisíc korun. Penzijní připojištění ovšem nadále zůstane výhodným zaměstnaneckým benefitem. Zaměstnavatelé si uhrazené příspěvky odečtou z daní.
01. 11. 2012 | Účetnictví v praxi
Daňové řešení půjček poskytnutých zaměstnancům
Mezi zaměstnanecké benefity patří rovněž návratné bezúročné půjčky, popř. půjčky s velmi nízkým úrokem, poskytované zaměstnavatelem jeho zaměstnancům. Daňové řešení u zaměstnance vyplývá ze znění§ 6 odst. 9 písm. l) zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP“). Zaměstnavatel poskytuje toto plnění zaměstnanci z fondu kulturních a sociálních potřeb („FKSP“), ze sociálního fondu nebo ze zisku, tj. vždy ze zisku (z příjmu) po jeho zdanění. V příspěvku si ukážeme daňové souvislosti těchto zaměstnaneckých půjček.
SMLOUVA O PŮJČCE
Při uzavření smlouvy o půjčce se vztahy mezi smluvními stranami řídí zákonem č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ObčZ“). Smlouva o půjčce se uzavírá mezi dvěma subjekty podle znění § 657 a 658 ObčZ. Smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu. Při peněžité půjčce lze dohodnout úroky. ObčZ nestanoví pro smlouvu o půjčce písemnou formu, přesto lze doporučit uzavřít alespoň zjednodušenou smlouvu o půjčce v písemné formě.
Znění ObčZ umožňuje uzavřít smlouvu o půjčce buď úročenou, nebo půjčku bezúročnou. Záleží zcela na věřiteli a dlužníkovi, jak se dohodnou. Úrok je cena, kterou dlužník platí svému věřiteli za půjčení peněžních prostředků.
K hlavním znakům peněžité půjčky patří:
* přenechání peněz dlužníkovi (zaměstnanci) ze strany věřitele (zaměstnavatele),
* závazek dlužníka vrátit věci stejného druhu (peníze),
* závazek dlužníka zaplatit úroky v případě, že jsou ve smlouvě dohodnuty.
DAŇOVÉ ŘEŠENÍ PŮJČKY NA STRANĚ ZAMĚSTNANCE
U zaměstnance není přijetí návratné půjčky (bezúročné nebo úročené) od zaměstnavatele předmětem daně z příjmů.Vyplývá to ze znění § 3 odst. 4 písm. b) ZDP, kde se uvádí, že předmětem daně z příjmů nejsou půjčky s výjimkou příjmu, který věřitel nabyl z vrácené půjčky úplatným postoupením pohledávky vzniklé na základě této půjčky, a to ve výši rovnající se rozdílu mezi příjmem plynoucím z vrácení půjčky a cenou, za kterou byla pohledávka postoupena.
Je však nutno postupovat podle znění §6 odst. 3 ZDP, kde se uvádí, že příjmem ze závislé činnosti se rozumí rovněž částka, o kterou je úhrada zaměstnance zaměstnavateli za poskytnutá práva,služby nebo věci (kromě bytu, v němž měl zaměstnanec bydliště po dobu dvou let bezprostředně před jeho koupí) nižší, než je cena zjištěná podle zákona č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku, ve znění pozdějších předpisů, nebo cena,kterou účtuje zaměstnavatel jiným osobám.
Důležité je znění § 6 odst. 9 písm. l) ZDP, podle něhož je od daně z příjmů ze závislé činnosti osvobozeno peněžní zvýhodnění plynoucí zaměstnancům v souvislosti s bezúročnými půjčkami nebo půjčkami s úrokem nižším, než je obvyklá výše úroku, poskytovaných z FKSP podle vyhlášky Ministerstva financí č. 114/2002 Sb., o fondu kulturních a sociálních potřeb, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „vyhláška č. 114/2002 Sb.“), a u zaměstnavatelů, na které se tento předpis nevztahuje, poskytovaných ze sociálního fondu nebo ze zisku (příjmu) po jeho zdanění. ZDP stanoví následující podmínky pro osvobození půjček poskytnutých zaměstnavatelem jeho zaměstnancům od daně z příjmů ze závislé činnosti:
* Musí jít o půjčky návratné.
* Půjčky jsou poskytnuté zaměstnanci na zákonem vymezené účely při respektování limitu výše půjčky a to:
- na bytové účely do výše 100 000 Kč,
- nebo k překlenutí tíživé finanční situace do výše 20 000 Kč,
- a u zaměstnance postiženého živelní pohromou až do výše 1 mil. Kč na bytové účely a do výše 200 000 Kč k překlenutí tíživé finanční situace.
* Musí jít o půjčky poskytnuté zaměstnavatelem buď z FKSP, ze sociálního fondu nebo ze zisku, tj. vždy ze zisku (z příjmu) po jeho zdanění.
Vymezení živelní pohromy pro účely daně z příjmu nalezneme v § 24 odst. 10 ZDP. Za živelní pohromu se považují nezaviněný požár a výbuch, blesk, vichřice s rychlostí větru nad 75 km/hod, povodeň, záplava, krupobití, sesouvání půdy, sesuny půdy a skalní zřícení, pokud k nim nedošlo v souvislosti s průmyslovým nebo stavebním provozem, sesouvání nebo zřícení lavin a zemětřesení dosahující alespoň 4. stupně mezinárodní stupnice udávající makroseismické účinky zemětřesení.
V pokynu MF č. D-300 byl uveden postup daňového řešení pro případ, že částka úrokově zvýhodněné půjčky poskytnuté zaměstnanci převyšovala stanovený limit pro účely daňového osvobození. Bylo zde stanoveno, že převyšuje li částka úrokově zvýhodněné půjčky poskytnuté zaměstnanci na vymezené účely nebo součet zůstatků dosud nesplacených půjček určitého typu limit stanovený pro účely daňového osvobození v § 6 odst. 9 písm. l) ZDP, použije se při výpočtu peněžního (úrokového) zvýhodnění z částky přesahující stanovený limit úrok obvyklý. Úrok obvyklý se použil také při výpočtu peněžního zvýhodnění z půjček poskytnutých zaměstnavatelem zaměstnanci na jiný účel, než je výše uvedeno jako podmínka daňového osvobození. Tento výpočet se pro účely zdanění prováděl nejméně jedenkrát za zdaňovací období,tedy nejpozději při zúčtování mzdy zaměstnanci za prosinec. Takto vypočítaný úrok byl zdanitelným příjmem poplatníka. Úrokem obvyklým se rozuměl úrok, který byl v tomto čase obvykle používán peněžními ústavy v místě při poskytování peněžních prostředků na požádání dlužníka.
Nový pokyn GFŘ č. D-6, který nahradil stávající pokyn MF č. D-300 již k problematice daňového řešení zvýhodněných půjček na straně zaměstnance nic neuvádí.
Pokud nejsou dodrženy podmínky pro osvobození peněžního zvýhodnění zaměstnance dle § 6 odst. 9 písm. l) ZDP, je zdanitelným příjmem zaměstnance peněžní zvýhodnění plynoucí zaměstnanci v souvislosti s poskytnutím úrokově zvýhodněné půjčky. Nepůjde nikdy o zdanění daní darovací. Zdanitelným příjmem u zaměstnance je rozdíl mezi obvyklou výší úroku a úrokem z poskytnuté půjčky. Tento příjem se připočte k příjmu ze závislé činnosti a podléhá u zaměstnance zdanění ze superhrubé mzdy a je rovněž součástí vyměřovacího základu pro odvod pojistného na sociální a zdravotní pojištění. Pouze v případě, že půjde o jednorázovou sociální výpomoc poskytnutou zaměstnanci k překlenutí jeho mimořádně obtížných poměrů vzniklých v důsledku živelní pohromy, požáru, ekologické nebo průmyslové havárie nebo jiné mimořádně závažné události, nebude příjem zaměstnance („odpuštěný“ úrok)zahrnut do vyměřovacího základu pro odvod pojistného na sociální a zdravotní pojištění. Vyplývá to ze znění § 5 odst. 2 písm. e) zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti,ve znění pozdějších předpisů, a ze znění § 3 odst. 2 písm. e) zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů.
V případě prominutí určité částky půjčky se stává prominutá část půjčky zdanitelným příjmem zaměstnance v tom měsíci, ve kterém k prominutí půjčky došlo, a podléhá zdanění daní z příjmů ze závislé činnosti ze superhrubé mzdy. Pokud by však došlo k prominutí nesplaceného zůstatku půjčky zaměstnance u rodinného příslušníka zemřelého zaměstnance, bude výše prominutí půjčky hodnoceno jako bezúplatné nabytí jiného majetkového prospěchu, který je předmětem daně darovací. Daň darovací je stanovena na základě podaného daňového přiznání k dani darovací.
Přehled daňového řešení úrokově zvýhodněných půjček zaměstnanců
* Druh a účel půjčky Daňové řešení zvýhodnění půjčky u zaměstnance
* Půjčky na bytové účely poskytnuté z FKSP, ze sociálního fondu nebo ze zisku po zdanění
* Do úhrnné výše 100 000 Kč - osvobozeno od daně z příjmů ze závislé činnosti U zaměstnance postiženého živelnou pohromou do výše 1 mil. Kč -- osvobozeno od daně z příjmů ze závislé činnosti
* Půjčky k překlenutí tíživé finanční situace poskytnuté z FKSP, ze sociálního fondu nebo zisku po zdanění
* Do úhrnné výše 20 000 Kč - osvobozeno od daně z příjmů ze závislé činnosti U zaměstnance postiženého živelnou pohromou do výše 200 000 Kč -- osvobozeno od daně z příjmů ze závislé činnosti
* Půjčky na bytové účely nebo k překlenutí tíživé finanční situace poskytnuté z FKSP, ze sociálního fondu nebo zisku po zdanění
* Úhrnná výše nesplacených půjček převyšuje stanovený limit pro daňové osvobození - zdanitelným příjmem je úrokové zvýhodnění z částky přesahující stanovený limit
* Půjčky z FKSP, ze sociálního fondu nebo zisku po zdanění poskytnuté na jiné účely
* Zdanitelným příjmem je úrokové zvýhodnění z celé půjčky
* Půjčky z FKSP, ze sociálního fondu nebo zisku po zdanění použité na jiné účely než účel dohodnutý ve smlouvě o půjčce
* Zdanitelným příjmem je úrokové zvýhodnění z celé půjčky, i když byla poskytnuta na účel ve výši splňující osvobození od daně z příjmů
* Půjčky poskytnuté z jiných prostředků než z FKSP, ze sociálního fondu nebo ze zisku po zdanění (např. z provozních prostředků jako nedaňový výdaj u zaměstnavatele)
* Zdanitelným příjmem je úrokové zvýhodnění celé půjčky
DAŇOVÉ ŘEŠENÍ PŮJČKY NA STRANĚ ZAMĚSTNAVATELE
Poskytnuté půjčky zaměstnancům nejsou u zaměstnavatele daňovým výdajem (nákladem). Půjčka je poskytována z vyčleněných finančních prostředků:
* z FKSP u zaměstnavatelů, na které se vztahuje vyhláška o tvorbě a použití FKSP,
* ze sociálního fondu u zaměstnavatelů, kteří tento fond vytváří v rámci rozdělení zisku po jeho zdanění,
* ze zisku po jeho zdanění.
Sjednané úroky z půjčky jsou u zaměstnavatele zdanitelným příjmem. Pokud vede zaměstnavatel účetnictví, jsou úroky z půjčky výnosem s uvažováním časového rozlišení. Pokud se jedná o zaměstnavatele fyzickou osobu, budou přijaté úroky z půjčky příjmem z kapitálového majetku podle § 8 odst. 1 písm. g) ZDP a tyto příjmy nepodléhají sociálnímu a zdravotnímu pojištění.
PŘÍKLAD
Zaměstnanec má k 31. 1. 2012 nesplacenou bezúročnou půjčku od svého zaměstnavatele poskytnutou ze zisku po zdanění na nákup bytového zařízení ve výši jejího zůstatku 40 000 Kč.Zaměstnanci byla v lednu 2012 poskytnuta dále jednorázová sociální výpomoc k překlenutí jeho mimořádně obtížných poměrů vzniklých v důsledku živelní pohromy, a to ve formě další bezúročné půjčky ve výši 1 mil. Kč na výstavbu rodinného domku zničeného při živelní pohromě.
Celkový zůstatek bezúročné půjčky poskytnuté zaměstnanci činí ke konci ledna 1 040 000 Kč a převyšuje o 40 000 Kč limit pro daňové osvobození. Proto jako peněžní zvýhodnění bude podléhat výše obvyklého úroku z částky 40 000 Kč zdanění daní z příjmů ze závislé činnosti. Pokud např. činí obvyklá výše úroku 6 % p.a., bude se tento úrok počítat z částky 40 000 Kč až do té doby, kdy dojde k dílčí úhradě splátky půjček, kdy se bude opět úrok počítat z posledního zůstatku půjček přesahující hranici 1 mil.Kč. Jakmile součet nesplacených zůstatků obou půjček již nepřesáhne limit pro osvobození 1 mil. Kč, nebude podléhat peněžní zvýhodnění u zaměstnance zdanění.
Protože se jedná o jednorázovou sociální výpomoc poskytnutou zaměstnanci k překlenutí jeho mimořádně obtížných poměrů vzniklých v důsledku živelní pohromy, nebude zdanitelná částka zahrnuta do vyměřovacího základu pro odvod pojistného na sociální a zdravotní pojištění.
PŘÍKLAD
Zaměstnanec obdržel od svého zaměstnavatele bezúročnou půjčku ve výši 80 000 Kč k překlenutí tíživé finanční situace v souvislosti s dlouhodobým pobytem v nemocnici v důsledku nepracovního úrazu zaměstnance.
Podle znění § 6 odst. 9 písm. l) ZDP je od daně z příjmů osvobozena návratná půjčka k překlenutí tíživé finanční situace do výše 20 000 Kč. V daném případě došlo k překročení tohoto limitu pro osvobození od daně z příjmů a ke zdanění bude přicházet úrok z částky půjčky nad tento limit. Pokud bude např. úrok, který je obvykle používán peněžními ústavy v místě při poskytování půjčky obdobného charakteru, ve výši 7 % p.a.,pak bude přicházet u zaměstnance ke zdanění ročně částka peněžního zvýhodnění:(80 000 Kč - 20 000 Kč) x 0,07 = 4 200 Kč Zdanění proběhne ze superhrubé mzdy,přičemž částka bude zahrnuta do vyměřovacího základu pro odvod pojistného na sociální a zdravotní pojištění.
PŘÍKLAD
Zaměstnavatel poskytne zaměstnanci ze sociálního fondu půjčku na zakoupení rekreačního objektu ve výši 150 000 Kč se splatností do 2 let a s dohodnutým úrokem 3 % p.a.
Půjčka je poskytnuta na jiné účely než na účely bytové, proto nejsou splněny podmínky pro osvobození zvýhodněné půjčky od daně z příjmů. Obvyklá výše úroku použitá bankou z obdobné výše úvěru činí např. 8 % p.a. Zdanitelným příjmem zaměstnance bude rozdíl mezi úrokem obvyklýma dohodnutým, tj. 5 % p.a. z nesplacené půjčky. Zdanění proběhne ze superhrubé mzdy, přičemž částka bude zahrnuta do vyměřovacího základu pro odvod pojistného na sociální a zdravotní pojištění.
PŮJČKY PODLE VYHLÁŠKY O FKSP
Vyhláška č. 114/2002 Sb., upravuje výši tvorby FKSP, další příjmy a hospodaření s fondem v organizačních složkách státu, ve státních příspěvkových organizacích a příspěvkových organizacích zřízených územními samosprávnými celky. Dle § 6 odst. 1 vyhlášky lze poskytnout zaměstnancům na základě písemné smlouvy z prostředků fondu půjčku na bytové účely na:
a) pořízení domu nebo bytu do vlastnictví nebo spoluvlastnictví pro vlastní bydlení, na složení členského podílu na družstevní byt pro vlastní bydlení a na provedení změny stavby domu nebo bytu, který zaměstnanec užívá pro vlastní bydlení a na které se vydává stavební povolení nebo které podléhá ohlášení (podle zákona č. 183/2006 Sb.,stavební zákon, ve znění pozdějších předpisů),
b) koupi bytového zařízení (např. půjčka na nábytek),
c) nesplacený zůstatek půjčky z fondu na bytové účely poskytnuté předchozím zaměstnavatelem a na nesplacený zůstatek půjčky z fondu na bytové účely manžela (manželky).
Půjčky z prostředků fondu jsou bezúročné a poskytují se za těchto podmínek:
a) Zaměstnanci je možno poskytnout i více půjček; součet zůstatků nesplacených půjček poskytnutých zaměstnanci a nové půjčky na bytové účely nesmí přesáhnout 100 000 Kč, z toho na koupi bytového zařízení nesmí přesáhnout částku 50 000 Kč.
b) Každá půjčka je splatná nejpozději do deseti let od uzavření smlouvy o půjčce. Prostředky z poskytnuté půjčky lze použít pouze k přímé úhradě účelu, který byl dohodnut ve smlouvě o půjčce.
Dojde-li ke skončení pracovního nebo služebního poměru, je půjčka splatná nejpozději do šesti měsíců ode dne jeho skončení, pokud není ve smlouvě o půjčce stanoveno jinak. Půjčky nelze poskytnout na úhradu nákladů, které již byly kryty půjčkou nebo úvěrem od bank nebo poboček zahraničních bank nebo jiné osoby. Půjčku nelze dále poskytnout na vypořádání společného jmění manželů, vypořádání dědiců a na jiné majetkoprávní vypořádání.
Další půjčky lze poskytnout dle § 11 odst. 2 této vyhlášky. Na základě písemné smlouvy lze zaměstnancům poskytnout k překlenutí tíživé finanční situace bezúročnou půjčku nejvýše 20 000 Kč nebo 50000 Kč v případech postižení živelnou pohromou, ekologickou nebo průmyslovou havárií na územích, na kterých byl vyhlášen nouzový stav, a to se splatností dopěti let od uzavření smlouvy o půjčce. Při skončení pracovního nebo služebního poměru je půjčka splatná nejpozději do šesti měsíců ode dne jeho skončení,pokud není ve smlouvě o půjčce stanoveno jinak. Půjčky se poskytují v hotovosti v souladu s rozpočtem fondu.
Porovnáme-li znění ustanovení vyhlášky o FKSP a znění ZDP, týkající se půjček poskytovaných zaměstnancům jejich zaměstnavateli, vyplývá, že daňové řešení obsažené v § 6 odst. 9 písm. l) ZDP je pro zaměstnance výhodnější než možné přiznání půjček dle vyhlášky o FKSP. Na subjekty podnikatelského charakteru se vyhláška o FKSP nevztahuje, přičemž tyto podnikatelské subjekty většinou tvoří sociální fond.
PŮJČKY POSKYTNUTÉ SPOLEČNÍKOVI SPOLEČNOSTI S. R. O.
Příjmy za práci společníků a jednatelů společnosti s. r. o. jsou podle § 6 odst. 1 písm. b) ZDP považovány za příjmy ze závislé činnosti, a to i když nejsou povinni při výkonu práce pro společnost dbát příkazů plátce. Podle znění § 6 odst. 2 ZDP poplatník s příjmy ze závislé činnosti je označen jako „zaměstnanec“. Pokud je tedy společníkovi s. r. o.poskytnuta za obdobných podmínek jako ostatním zaměstnancům společnosti s. r.o. bezúročná půjčka nebo půjčka se zvýhodněným nízkým úrokem, bude se na daňové zvýhodnění v souvislosti s touto půjčkou společníkovi vztahovat znění § 6 odst.9 písm. l) ZDP.
PŘÍKLAD
Společnost s. r. o. poskytuje svým zaměstnancům bezúročnou půjčku na bytové účely ze sociálního fondu tvořeného ze zisku po jeho zdanění. Půjčku získal i společník, který pracuje pro společnost bez uzavření pracovněprávního vztahu a je odměňován pravidelnou měsíční odměnou. Výše půjčky činí 300 000 Kč na dobu dvou let.
V § 6 odst. 9 písm. l) ZDP se uvádí osvobození zvýhodnění plynoucí zaměstnanci v souvislosti s poskytnutím bezúročné půjčky poskytnuté na bytové účely do výše 100 000 Kč. Předmětem zdanění u společníka (zaměstnance) bude obvyklý úrok z částky půjčky 200 000 Kč. Pokud např. bude obvyklá vše úroku u bank 6 %, bude přicházet ke zdanění 12 000 Kč za kalendářní rok.
PŮJČKY POSKYTNUTÉ JEDNATELI SPOLEČNOSTI S. R. O.
Pokud by šlo o jednatele společnosti s.r. o., nutno přihlédnout ke znění § 135 odst. 2 ObchZ a § 196a ObchZ. Z těchto ustanovení vyplývá, že společnost s. r. o. může uzavřít smlouvu o úvěru nebo půjčce s jednatelem společnosti jen s předchozím souhlasem valné hromady a jen za podmínek obvyklých v obchodním styku.
Lze tedy dedukovat, že jednateli společnosti lze poskytnout společností jen úročenou půjčku s úrokem obvyklým v obchodním styku. Bezúročná půjčka nebo úrokově zvýhodněná půjčka poskytnutá jednateli společnosti s. r. o. by byla tedy porušením příslušných ustanovení ObchZ.
STABILIZAČNÍ PŮJČKY STUDENTŮM
Může dojít k situaci, že zaměstnavatel má zájem o konkrétního studenta, který ještě studuje na vysoké škole. Zaměstnavatel se v tomto případě dohodne se studentem, že mu poskytne stabilizační bezúročnou půjčku. Student je na základě písemné dohody o poskytnutí této stabilizační půjčky povinen uzavřít po ukončení studia se zaměstnavatelem pracovní smlouvu. Při dodržení stanovené doby trvání pracovního poměru dojde pak ze strany zaměstnavatele k prominutí této půjčky.
Výše uvedená problematika byla řešena na jednání Koordinačního výboru Komory daňových poradců České republiky a GFŘ pod číslem 345/13.10.11 a byla uzavřena zápisem z jednání ze dne 9. 11. 2011 s následujícím stanoviskem GFŘ:
* Pokud je společností na základě smlouvy o půjčce poskytnuta bezúročná půjčka studentovi, pak studentovi vzniká závazek finanční prostředky vrátit a společnosti vzniká za studentem (budoucím zaměstnancem) pohledávka ve výši poskytnutých finančních prostředků. V případě,že dlužníkovi bude splacení půjčky při naplnění sjednaných podmínek prominuto,jedná se ve smyslu znění § 574 ObčZ o jednu z forem právního zániku závazku,resp. pohledávky. Věřitel musí tudíž účtovat o odpisu předmětné pohledávky do nákladů. Vzhledem k tomu, že se jedná o pohledávku z titulu úvěrů a půjček, nelze její odpis uplatnit jako výdaj (náklad) na dosažení, zajištění a udržení příjmů. Společnosti (zaměstnavateli) tak vznikne v souvislosti s prominutím půjčky daňově neuznatelný výdaj podle znění § 25 odst. 1 písm. z) ZDP.
* Zaměstnanci po dobu poskytování bezúročné půjčky nevzniká v průběhu jejího poskytování žádný zdanitelný příjem z titulu úroků (viz rozsudek NSS 1 Afs 106/2004 - v tomto rozsudku dospěl NSS k závěru, že smlouva o uzavření bezúročné půjčky není právním úkonem, na jehož základě by dlužník nabýval majetkový prospěch, který by podléhal zdanění daní darovací).
* V případě prominutí splacení půjčky vzniká u zaměstnance v tomto okamžiku příjem dle § 6 odst. 1 písm. d) ZDP ve výši prominuté částky podléhající jak zdanění daní z příjmu fyzických osob ze závislé činnosti, tak veřejnoprávnímu pojištění.
Autor: Ing. Ivan Macháček
22. 10. 2012 | Marketing & Media
Kampaň na nový benefit
Společnost Endered CZ vstupuje na trh s novým systémem benefitů. Zaměstnancům s dětmi budou moci zaměstnavatelé nabízet poukázky na služby např. mateřských školek nebo jeslí. V Británii podobný systém funguje jako tzv. childcare vouchers.
Pro soukromá zařízení, která se stanou partnery projektu, se bude jednat o formu inzerce. Projekt bude provázet komunikační B2B kampaň.
21. 10. 2012 | cfoworld.cz
Petr Pacas, Le Chèque Déjeuner: Stravenky a poukázky na volný čas šetří firemní náklady
Vzhledem k probíhající ekonomické recesi někteří zaměstnavatelé omezili své investice a výdaje, mnohdy na úkor vlastních zaměstnanců. Položili jsme několik otázek Petru Pacasovi, obchodnímu řediteli společnosti Le Chèque Déjeuner, která se specializuje na poskytování služeb a poradenství v oblasti motivace zaměstnanců a efektivního vynakládání nejen personálních nákladů.
Jaká je podle vás perspektiva benefitů, stravenky nevyjímaje?
Myslím si, že i přes současnou nelehkou ekonomickou situaci je využití benefitních a motivačních programů ve firmách diskutovaným a rozvíjejícím se tématem. Moment efektivity, jednoduchosti, daňové výhodnosti a rostoucí popularity dává tomuto způsobu ocenění pracovníků dobré vyhlídky do budoucnosti. Na trhu je stále více firem, které chtějí efektivně vynakládat své mzdové prostředky a zároveň být atraktivní pro své zaměstnance.
Portfolio vašich služeb však neznamená jen zajištění stravování, tedy distribuci stravenek jako jednoho z nejoblíbenějších benefitů…
Naše společnost působí na českém trhu již šestnáct let a její aktivita skutečně začala v oblasti stravenkových systémů. V posledních letech však úspěšně nabízíme ucelený systém motivačních programů a souvisejících služeb. Nosným prvkem jsou stále stravenky, které jsou dnes brány již jako standardní výhoda, a to u většiny zaměstnavatelů. Ve stále větší míře jsou však poptávány a prosazují se i další, zejména volnočasové benefity, sloužící jak ke zvyšování loajality zaměstnanců a jejich výkonnosti, tak k regeneraci a odpočinku. Zaměstnavatelé je využívají zejména jako zajímavý a efektivní nástroj motivace pracovníků a výraznou úsporu mzdových nákladů. A ta je skutečně významná, jde o úsporu 36 procent, což klienty zejména v dnešní době velmi zajímá.
Které služby jsou nejčastěji poptávány?
Mezi nejoblíbenější patří například multifunkční poukázka UNIŠEK, která pokrývá oblasti kultury, sportu, vzdělání, zdravotní péče, ale i adrenalinových zážitků. Zajímavý svým konkrétním zaměřením je ŠEK DOVOLENÁ, který lze využít v široké síti cestovních kanceláří, hotelů a lázní. Nejpoptávanějším z hlediska služeb je však UNIŠEK PLUS, zahrnující výhody poukázek UNIŠEK a ŠEK DOVOLENÁ. I naše dárkové poukázky CADHOC se širokým využitím v oblasti služeb i zboží klienti stále více poptávají a zaměstnanci oceňují.
Považujete nevyužívané formy nejrůznějších nefinančních benefitů za plýtvání penězi?
Z našeho pohledu jsou právě nepeněžní benefity stále významnějším nástrojem, jak efektivně řídit a motivovat své zaměstnance, tj. to nejcennější v každé firmě. Zároveň organizace i významně ušetří, a to téměř čtyřicet procent nákladů, oproti klasickým, tradičně používaným finančním nástrojům motivace. Proto i správné vynakládání finančních prostředků do této oblasti je velmi důležitým rozhodovacím momentem. Pokud firma nevyužívá námi poskytované benefity, zbytečně zvyšuje své náklady.
Jaké jsou vaše výhody z pohledu nabídky nepeněžních benefitů na českém trhu?
Nemohu zde vyjmenovat všechny výhody naší nabídky, ale zmíním alespoň některé. Jsme schopni na základě požadavků klienta připravit benefitní program „na míru“. Dalšími výhodami jsou naše flexibilita a rychlost, neboť vlastníme výrobní technologii k potisku poukázek. Unikátní je systém tzv. šekových knížek, ve kterých je dodáván pro každého zaměstnance předem připravený počet poukázek v objednané nominální hodnotě. Naši klienti oceňují i nabídku tzv. personalizace – potisku šekové knížky jménem pracovníka, případně krátkého textu podle přání zaměstnavatele.Kompletní informace lze získat na www.seky.cz.
Zuzana Tornikidis
09. 10. 2012 | finance.iDNES.cz
Nabídka zaměstnaneckých výhod je na Slovensku velkorysejší než v Česku
Slovenské firmy poskytují svým zaměstnancům v průměru 11 benefitů, zatímco Češi jsou běžně motivováni devíti výhodami. Nejoblíbenější benefity jsou však v obou zemích stejné: vzdělávání, mobil, stravenky.
"Na rozdíly v počtu poskytovaných benefitů v obou zemích může mít vliv i hospodaření v podnicích. Ty slovenské vnímají, že na tom jsou lépe, a motivují tak své zaměstnance ve větší míře, české jsou naopak kvůli ekonomické nestabilitě opatrnější. Třicet procent z nich uvedlo, že jsou na tom ekonomicky hůře než loni v létě, na Slovensku si stěžovalo jen 18 procent firem," říká Jiří Běťák, ředitel Employee Benefits ING Pojišťovny, která nedávno dělala průzkum mezi více než dvěma stovkami firem z obou bývalých československých republik.
Čechy motivuje vzdělávání, Slováky mobil
V tuzemsku se největší oblibě těší vzdělávání, které svým zaměstnancům hradí 82 procent společností.
"Oproti loňskému roku stoupla nabídka o čtyři procenta, což jen potvrzuje trend zaměřovat se na osobní a kariérní růst zaměstnanců," říká Radek Špicar, viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR pro oblast hospodářské politiky a konkurenceschopnosti.
Nejzajímavější vzestup z materiálních benefitů zaznamenaly stravenky, jejichž nabídka se v loňském roce ocitla v útlumu. Zatímco loni po dlouhé době kralování sestoupily s 68 procenty na třetí místo nejčastěji nabízených výhod, letos se opět vracejí na vrchol. Nabízí je dokonce nejvíce firem za posledních několik let, a to 81 procent. Dostává je zhruba milion tři sta tisíc zaměstnanců.
Slovenské nabídce vládne služební telefon - dává ho 95 procent podniků, pak následují stravenky a třetí příčku obsadilo vzdělávání.
Na penzi přispívá 75 procent českých firem
Ač je nabídka nejoblíbenějších zaměstnaneckých výhod v obou zemích podobná, odlišný je pohled na benefity v podobě penzijního připojištění a životního pojištění. Ty jsou v Česku daleko populárnější než na Slovensku.
Zatímco v tuzemsku příspěvek na penzijní připojištění poskytují tři čtvrtiny firem a je tak hned čtvrtým nejvyužívanějším benefitem, na Slovensku s 64 procenty obsadil až sedmou příčku.
"Čeští zaměstnavatelé smýšlejí spíše ekonomicky a nejčastějším argumentem je finanční výhoda pro firmu. Láká je především daňová odečitatelnost, která příspěvku na penzijní připojištění dává jednoznačnou výhodu oproti navýšení platu o stejnou částku. U našich sousedů má vedení firem emotivnější náhled na zavedení tohoto benefitu. Hlavním důvodem je u nich zabezpečení pracovníků na důchod," uvádí Jiří Běťák.
Ještě menší oblibu má u slovenských firem životní pojištění, které poskytuje jen pětina z nich. To je méně než v Česku, kde tento benefit nabízí 43 procent podniků.
Zaměstnanci chtějí i zdravotní péči zdarma a práci pro charitu
Pracovní mobil už ani nepovažují za benefit, ale za samozřejmost, stravenek si váží a vzdělávání oceňují jen někteří. Co by se ale líbilo všem, je prvotřídní zdravotní péče zdarma. Tu by chtělo podle šetření společnosti Sodexo téměř 70 procent zaměstnanců.
Každý druhý pracovník by ocenil také možnost věnovat pětinu pracovního času charitativní či komunitní činnosti. Stejně tak by zaměstnanci chtěli jednorázovou placenou dovolenou za odsloužené roky.
"Zaměstnavatelé to podle našeho průzkumu vědí, ale vyslyší to jen částečně. Firmy se v dnešní době často vydávají cestou rychlých řešení s okamžitým dopadem," říká Magdalena Pořízková, expertka na motivaci společnosti Sodexo, podle níž by se v následujících letech mohly představy obou stran sjednotit.
"Společnosti si uvědomí, že budování systému výhod spojeného s péčí o zdraví a vyvážeností práce a volného času se jim vyplatí. Takové programy totiž dlouhodobě podporují motivaci zaměstnanců a mají měřitelný dopad na jejich loajalitu a výkon," dodává Magdalena Pořízková.
MF DNES, Kateřina Hovorková
27. 09. 2012 | Mladá fronta DNES
Slováci mají víc benefitů než Češi
Nabídka zaměstnaneckých výhod je na Slovensku velkorysejší než v Česku. Nejoblíbenější benefity jsou však v obou zemích stejné: vzdělávání, mobil, stravenky.
Slovenské firmy poskytují svým zaměstnancům v průměru 11 benefitů, zatímco Češi jsou běžně motivováni devíti výhodami. „Na rozdíly může mít vliv i hospodaření v podnicích - ty slovenské vnímají, že na tom jsou lépe, a motivují tak své zaměstnance ve větší míře, české jsou naopak kvůli ekonomické nestabilitě opatrnější. Třicet procent z nich uvedlo, že jsou na tom ekonomicky hůře než loni v létě, na Slovensku si stěžovalo jen 18 procent firem,“ říká Jiří Běťák, ředitel Employee Benefits ING Pojišťovny, která nedávno dělala průzkum mezi více než dvěma stovkami firem z obou bývalých československých republik.
V tuzemsku se největší oblibě těší vzdělávání, které svým zaměstnancům hradí 82 procent společností. „Oproti loňskému roku stoupla nabídka o čtyři procenta, což jen potvrzuje trend zaměřovat se na osobní a kariérní růst zaměstnanců,“ říká Radek Špicar, viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR pro oblast hospodářské politiky a konkurenceschopnosti. Nejzajímavější vzestup z oblasti materiálních benefitů zaznamenaly stravenky, jejichž nabídka se v loňském roce ocitla v útlumu. Zatímco loni po dlouhé době kralování sestoupily s 68 procenty na třetí místo nejčastěji nabízených výhod, letos se opět vracejí na vrchol. Nabízí je dokonce nejvíce firem za posledních několik let, a to 81 procent. Dostává je zhruba milion tři sta tisíc zaměstnanců. Slovenské nabídce vládne služební telefon - dává ho 95 procent podniků, pak následují stravenky a třetí příčku obsadilo vzdělávání.
Na penzi přispívá 75 procent českých firem
Ač je nabídka nejoblíbenějších zaměstnaneckých výhod v obou zemích podobná, odlišný je pohled na benefity v podobě penzijního připojištění a životního pojištění. Ty jsou v Česku daleko populárnější než na Slovensku.
Zatímco v tuzemsku příspěvek na penzijní připojištění poskytují tři čtvrtiny firem a je tak hned čtvrtým nejvyužívanějším benefitem, na Slovensku s 64 procenty obsadil až sedmou příčku.
„Čeští zaměstnavatelé smýšlejí spíše ekonomicky a nejčastějším argumentem je finanční výhoda pro firmu. Láká je především daňová odečitatelnost, která příspěvku na penzijní připojištění dává jednoznačnou výhodu oproti navýšení platu o stejnou částku. U našich sousedů má vedení firem emotivnější náhled na zavedení tohoto benefitu. Hlavním důvodem je u nich zabezpečení pracovníků na důchod,“ uvádí Jiří Běťák. Ještě menší oblibu má u slovenských firem životní pojištění, které poskytuje jen pětina z nich. To je méně než v Česku, kde tento benefit nabízí 43 procent podniků.
Zaměstnanci chtějí i zdravotní péči zdarma a práci pro charitu
Pracovní mobil už ani nepovažují za benefit, ale za samozřejmost, stravenek si váží a vzdělávání oceňují jen někteří. Co by se ale líbilo všem, je prvotřídní zdravotní péče zdarma. Tu by chtělo podle šetření společnosti Sodexo téměř 70 procent zaměstnanců. Každý druhý pracovník by ocenil také možnost věnovat pětinu pracovního času charitativní či komunitní činnosti.
Stejně tak by zaměstnanci chtěli jednorázovou placenou dovolenou za odsloužené roky. „Zaměstnavatelé to podle našeho průzkumu vědí, ale vyslyší to jen částečně. Firmy se v dnešní době často vydávají cestou rychlých řešení s okamžitým dopadem,“ říká Magdalena Pořízková, expertka na motivaci společnosti Sodexo, podle níž by se v následujících letech mohly představy obou stran sjednotit.
„Společnosti si uvědomí, že budování systému výhod spojeného s péčí o zdraví a vyvážeností práce a volného času se jim vyplatí. Takové programy totiž dlouhodobě podporují motivaci zaměstnanců a mají měřitelný dopad na jejich loajalitu a výkon,“ dodává Magdalena Pořízková.
Kateřina Hovorková
Nejčastěji poskytované zaměstnanecké výhody
Benefit ČR SR
Mobilní telefon 75% 95 %
Stravenky 81% 94 %
Vzdělávání 82% 93 %
Pitný režim 71% 85 %
Služební auto 75% 84 %
Věcné dary 64% 77 %
Penzijní připoj. 74% 64 %
Životní pojištění 43% 21 %
Zdroj: ING Pojišťovna
27. 09. 2012 | HR management (newsletter)
Benefity: vede vzdělávání, penzijní připojištění a zážitky
Žebříček nabídky daňově zvýhodněných benefitů již druhým rokem vede vzdělávání, nabízí jej 82 % firem. Na druhé místo se po loňském poklesu dostaly stravenky, které aktuálně nabízí osm z deseti podniků. Trojici nejoblíbenějších benefitů uzavírá tradičně penzijní připojištění (74 %). Z daňově nezvýhodněných benefitů si prvenství stále drží služební automobil a mobilní telefon. Vyplynulo to z červnového průzkumu ING Pojišťovny a Svazu průmyslu a dopravy ČR mezi 120 českými společnostmi.
Vzdělávání na špici a comeback stravenek
Osm z deseti firem poskytuje svým zaměstnancům vzdělávání, které je tak nejčastěji využívaným daňově zvýhodněným zaměstnaneckým benefitem.
„Proti loňsku stoupla jeho nabídka o 4 %, což jen dále potvrzuje trend zaměřovat se na osobní a kariérní růst zaměstnanců, byť se i nadále setkáváme se zvýšením významu hmotných a finančních benefitů,“ řekl Radek Špicar, viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR pro oblast hospodářské politiky a konkurenceschopnosti. Nejzajímavější vzestup z oblasti materiálních benefitů zaznamenaly stravenky, jejichž nabídka se loni ocitla v útlumu. Zatímco loni po dlouhé době kralování sestoupily s 68 % na třetí místo nejčastěji nabízených výhod, letos se opět vracejí na výsluní. Nabízí je dokonce nejvíce firem za dobu trvání průzkumu, a to 81 %.
Stále stoupá zájem i o penzijní připojištění, které má v nabídce již 74 % oslovených společností. „Pro firmy je samozřejmě zajímavější přispívat na penzijní připojištění a odečíst si tuto investici z daní, než přidat zaměstnanci stejnou částku v základním platovém ohodnocení, s nímž jsou spojeny další náklady. Jako hlavní důvod pro poskytování tohoto benefitu to uvádí 42 % z nich,“ uvedl Jiří Běťák, ředitel Employee Benefits ING Pojišťovny. Firmy přitom vnímají, že jde již o standardní zaměstnaneckou výhodu a pro více než polovinu z nich je to tím nejdůležitějším přínosem pro její zařazení do nabídky. Příspěvky zaměstnavatelů tak stále stoupají a činí v průměru bezmála 600 Kč, ty nejvyšší dosahují 2 200 Kč.
„Předpokládali jsme, že v souvislosti s penzijní reformou se v příštím roce výrazně změní nabídka benefitů. To se však překvapivě nepotvrdilo a u 93 % společností nebude mít změna našeho penzijního systému na poskytování příspěvku na penzijní připojištění žádný vliv,“ vysvětlil Jiří Běťák. Zájem o nově vzniklý druhý pilíř totiž tři čtvrtiny společností předpokládají jen maximálně u 25 % zaměstnanců.
Mobily jsou běžné, lákají zážitky
Z daňově nezvýhodněných benefitů jsou nejčastější mobilní telefony a služební automobil.Shodně je nabízí 75 % oslovených firem. „Proti loňsku znatelně klesla nabídka mobilního telefonu, a to o 9 %. Pomalu se tento benefit přesouvá z nadstandardní nabídky do skupiny běžných pracovních pomůcek,“ vysvětlil Radek Špicar.
Mnohem více společností se naopak snaží motivovat své zaměstnance formou zážitků, například příspěvkem na sport, kulturu nebo dovolenou, byť to jsou stále spíše okrajové benefity.
27. 09. 2012 | FP-finanční poradce
Zaměstnanecké benefity: jedničkou je vzdělávání
Žebříček nabídky daňově zvýhodněných benefitů již druhým rokem vede vzdělávání, nabízí jej 82 % firem. Na druhé místo se po loňském poklesu dostaly stravenky, nabízí je osm z deseti podniků. Vyplynulo to z červnového průzkumu ING Pojišťovny a Svazu průmyslu a dopravy ČR mezi 120 tuzemskými společnostmi.
Trojici nejoblíbenějších zaměstnaneckých benefitů podle průzkumu, který ING Pojišťovna uskutečnila již pošesté, spolu se Svazem průmyslu a dopravy ČR pak potřetí, uzavírá tradičně penzijní připojištění (74 %). Z daňově nezvýhodněných benefitů si prvenství stále drží služební automobil a mobilní telefon, který však zaznamenal citelný meziroční pokles. Mobil zkrátka už přestává představovat benefit, je to „obyčejný“ pracovní prostředek.
VZDĚLÁVÁNÍ NA ŠPICI A COMEBACK STRAVENEK
Osm z deseti firem poskytuje svým zaměstnancům vzdělávání, které je tak nejčastěji využívaným daňově zvýhodněným zaměstnaneckým benefitem. „Proti loňskému roku stoupla jeho nabídka o 4 %, což jen dále potvrzuje trend zaměřovat se na osobní a kariérní růst zaměstnanců, byť se i nadále setkáváme se zvýšením významu hmotných a finančních benefitů,“ řekl viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR pro oblast hospodářské politiky a konkurenceschopnosti Radek Špicar. Nejzajímavější vzestup z oblasti materiálních benefitů zaznamenaly stravenky, jejichž nabídka se v loňském roce ocitla v útlumu. Zatímco loni po dlouhé době kralování sestoupily s 68 % na třetí místo nejčastěji nabízených výhod, letos se opět vracejí na výsluní. Diskuse kolem jejich zrušení vykonaly své. Dnes je nabízí dokonce nejvíce firem za dobu trvání průzkumu, a to 81 %.
O PENZIJNÍ PŘIPOJIŠTĚNÍ JE STÁLE ZÁJEM
Stále stoupá také zájem o penzijní připojištění,které má v nabídce již 74 % oslovených společností. „Pro firmy je samozřejmě zajímavější přispívat na penzijní připojištění a odečíst si tuto investici zdaní, než přidat zaměstnanci stejnou částku v základním platovém ohodnocení, se kterým jsou spojeny další náklady. Jako hlavní důvod pro poskytování tohoto benefitu to uvádí 42 % z nich,“ uvedl ředitel Employee Benefits ING Pojišťovny Jiří Běťák. Firmy přitom vnímají, že se jedná již o standardní zaměstnaneckou výhodu a pro více než polovinu z nich je to tím nejdůležitějším přínosem pro její zařazení do nabídky. Příspěvky zaměstnavatelů tak stále stoupají a nyní činí v průměru bezmála 600 korun, ty nejvyšší dosahují 2200 Kč. Životní pojištění poskytuje zaměstnancům 43 % firem. Významný nárůst v tomto případě výsledky výzkumu pro příští rok nenaznačují.
REFORMA NEPŘINESE VÝRAZNÉ ZMĚNY
„Předpokládali jsme, že v souvislosti s penzijní reformou dojde v příštím roce k výrazným změnám v nabídce benefitů. To se však překvapivě nepotvrdilo a u 93 % společností nebude mít změna našeho penzijního systému na poskytování příspěvku na penzijní připojištění žádný vliv,“ vysvětlil Jiří Běťák. Zájem o nově vzniklý druhý pilíř totiž tři čtvrtiny společností předpokládají jen maximálně u 25 % zaměstnanců.
LÁKAJÍ ZÁŽITKY A VOLNÝ ČAS
Z daňově nezvýhodněných benefitů jsou nejčastější mobilní telefony a služební automobil. Shodně je nabízí 75% oslovených firem. „Proti loňskému roku znatelně klesla nabídka mobilního telefonu, a to o 9 %. Pomalu zde dochází k přesunu tohoto benefitu z nadstandardní nabídky do skupiny běžných pracovních pomůcek,“ vysvětlil Radek Špicar. Mnohem více společností se naopak snaží motivovat své zaměstnance formou zážitků, např. příspěvkem na sport, kulturu či dovolenou, byť se stále jedná spíše o okrajové benefity.
NAVZDORY KRIZI BENEFITY ZŮSTÁVAJÍ
Po optimistickém loňském roce, kdy došlo ke zlepšení ekonomické situace u většího podílu společností, hodnotí společnosti v roce 2012 vývoj smíšeně. Zlepšení ekonomické situace zaznamenalo jen 27 % firem proti 41 % v roce 2011 a 31 % v roce 2010. Navzdory přetrvávající hospodářské nejistotě nemá ekonomická situace významnější vliv na nabídku zaměstnaneckých benefitů. Výjimku tvoří vzdělávání, u kterého 17 % společností, které svou situaci označily jako horší, plánuje jeho snížení či zrušení.
****
MOTIVACE PROPOSKYTOVÁNÍ PP
Je to lepší alternativa než zvýšení platu ve stejné výši 42 %
Záleží nám na zabezpečení našich zaměstnanců na důchod 40 %
Má jej každá společnost, je to její standard 11 %
Jiné důvody 7 %
ZDROJ: ING POJIŠŤOVNA
DAŇOVĚ ZVÝHODNĚNÉ BENEFITY
Vzdělávání 82 %
Stravenky 81 %
Penzijní připojištění 74 %
Životní pojištění 43%
Příspěvek nadovolenou 28 %
Očkování protichřipce 25 %
Příspěvek nacestování do zaměstnání 15 %
ZDROJ: ING POJIŠŤOVNA
VLIV PENZIJNÍ REFORMY NA POSKYTOVÁNÍ PP
Nemá vliv 93 %
Ano, bez bližšího určení 3 %
Předdůchody, zabezpečení v penzi 3 %
Snížení poskytované částky 1 %
Převod příspěvků na ŽP 1 %
ZDROJ: ING POJIŠŤOVNA
DAŇOVĚ NEZVÝHODNĚNÉ BENEFITY
Služební automobil 75 %
Mobilní telefon 75 %
Pitný režim 71 %
Vzdělávání 65 %
Věcné dary 64 % / jednorázové odměny
Sport 39 %
13. plat 37 %
Zaměstnanecké půjčky 36 %
Zdraví (vitaminy, rehabilitace atd.) 35 %
Kultura 33 %
Příspěvek na dovolenou 25 %
Flexi - poukázky 12 %
ZDROJ: ING POJIŠŤOVNA
26. 09. 2012 | HR management
Finanční zaměstnanecké benefity
Cílem každého podnikatele jsou dlouhodobě spokojení zákazníci. Nedílnou roli v tomto vztahu hrají zaměstnanci. A právě zaměstnanecké benefity jsou jedním z nástrojů vnější motivace, jež posilují loajalitu zaměstnanců.
Společnost Partners byla oslovena jedním z největších zaměstnavatelů v České republice (okolo 10 000 zaměstnanců) s požadavkem implementovat finanční zaměstnanecké benefity tak, aby systém vyhovoval oběma stranám - zaměstnavateli i zaměstnancům.
SITUACE BENEFITŮ PŘED ZMĚNOU
Do roku 2011 bylo poskytováno několik zaměstnaneckých benefitů, jako např. program volitelných zaměstnaneckých benefitů, tzv. kafetérie, příspěvek na stravování, mateřská školka, dovolená nad rámec zákona, odměny při pracovních a životních jubileích, proplácení prvních 3 dnů nemoci, akciový program, pružná pracovní doba, nápoje na pracovišti, či příspěvek na penzijní připojištění s nárokem až po jednom roce zaměstnání, který činil od zaměstnavatele max. 3 % hrubé mzdy, v případě stejného příspěvku zaměstnance.
ROK 2012 SYMBOLEM ZMĚN BENEFITŮ
Rok 2012 přináší pozitivní změnu zaměstnaneckých benefitů, tzv. ušitých na míru, tedy větší flexibilitu výběru benefitů dle preferencí a potřeb zaměstnanců ve prospěch finančních benefitů nebo volnočasových aktivit a jednotnou komunikační platformu pro většinu benefitů.
U penzijního připojištění je snížena spoluúčast a zkráceno období pro vznik nároku (již po uplynutí zkušební doby) a příspěvek zaměstnavatele je fixní. Nově vzniká možnost příspěvku na životní pojištění, zavádí se daňové výhody s možností převodu části variabilní složky mzdy do benefit bodů a rovnější rozložení rozpočtu benefitů mezi všechny zaměstnance. Rok 2012 je synonymem ke slovům efektivní a flexibilní, proto je také možné benefit body přelévat mezi jednotlivými konty dle preferencí zaměstnance, např. z volnočasových aktivit (sport, kultura, zdraví, vzdělávání, cestování) či příspěvku na stravování na finanční benefity (penzijní připojištění a životní pojištění) apod.
ZMĚNY VE FINANČNÍCH BENEFITECH
Příspěvky zaměstnavatele jsou členěny do skupin dle tzv. Hay grade (dále jen HG). Jedná se o bodové ohodnocení pozice zaměstnance vycházející z náročnosti, odpovědnosti a znalostí nezbytných pro vykonávání dané profese, přičemž metodika vychází z obecně platné definice. Příspěvky byly dle HG rozděleny do tří základních skupin: I. 1 000 Kč (příspěvek zaměstnavatele)/100 Kč (minimální měsíční spoluúčast zaměstnance), II. 2 000 Kč/300 Kč a III. 5 000 Kč/500 Kč.
Zaměstnanec se může dobrovolně rozhodnout, do jakého finančního produktu bude jeho a příspěvek zaměstnavatele vkládán, a to i pro libovolnou kombinaci produktů, tj. penzijního připojištění a životního pojištění.
JAK ZEFEKTIVNIT POSKYTOVÁNÍ FINANČNÍCH BENEFITŮ?
Základním problémem při požadavku maximální možné nabídky pro zaměstnance v oblasti výběru finančních produktů penzijního připojištění (vyžaduje zákon) a životního pojištění je zvládnutí související administrativy a náročnosti zpracování dat. Zaměstnanci, uzavírající smlouvy na přepážkách finančních institucí, nebo se zástupci těchto společností, přinášejí ve značné míře smlouvy, které nesplňují kritérium daňových odpočtů.
V případech daňové neuznatelnosti zaměstnavatel odmítá příspěvek zavést a původně dobře míněný benefit se tak stává spíše nástrojem svárů. Aby bylo možno jakýmkoli nešvarům zamezit, je vhodné tuto službu nechat zajistit externí firmou s exkluzivitou sjednávání finančních benefitů, která za celý postup nese konkrétní zodpovědnost a je sankcionovaná za případně vzniklé chyby.
ZÁKLADEM VYŠŠÍ EFEKTIVITY JE SPRÁVNÝ VÝBĚR
Společnost Partners v tomto konkrétním případě implementace finančních benefitů musela úspěšně absolvovat tříkolové výběrové řízení s hodnocením zpracování případových studií dle jednotného zadání, které na konkrétních produktech demonstrují vývoj kapitálové hodnoty, a tedy zatížení počátečními náklady a rizikovými poplatky.
Podmínkou rovněž byla garance takové spolupráce, aby ji zaměstnanci vnímali jako skutečnou přidanou hodnotu, a tedy formu dalšího benefitu od zaměstnavatele. Dosud byla tato spolupráce rozmělněna mezi několik společností, což ovšem nesplňovalo podmínku nezávislosti a variability.
Společnost Partners zvítězila v rovném boji díky široké nabídce portfolia a nízkonákladových produktů, které speciálně vyvinula s obchodními partnery pro své klienty, dále pak díky široké dostupnosti, renomé značky, komplexnosti finančních služeb, včetně splnění základního kritéria, aby proces implementace proběhl v co nejkratším možném čase na určených pobočkách. V neposlední řadě Partners splnila i podmínku objektivity poradců při výběru konkrétních finančních produktů dané skupiny, neboť mají zakomponovánu stejnou výši provize, a tedy nemůže docházet k preferencím na základě finanční odměny.
Produkty životního pojištění byly pečlivě vybrány na základě požadavků zaměstnavatele na nízkonákladovost, flexibilitu a variabilitu. Ačkoliv zaměstnavatel může určit, do jakého produktu životního pojištění bude přispívat, v tomto případě se rozhodl dát svým zaměstnancům mimořádnou výhodu, a to vybrat si z produktů několika společností, a zcela ojediněle mezi ostatními zaměstnavateli přispívat i do již běžících životních pojištění zaměstnanců s dodržením uvedených podmínek tak, aby příspěvky v dané smlouvě pod vlivem poplatků nepodléhaly ztrátě a byly z dlouhodobého hlediska k prospěchu zaměstnanců. V rámci procesu implementace byly vyjednány ještě další slevy u produktů životního pojištění, jako např. 10% snížení poplatku za rizika u pojistné ochrany pro zaměstnance po celou dobu trvání smlouvy.
Implementace finančních benefitů V rámci výběrového řízení navrhla Partners předběžnou strategii implementace nového modelu finančních benefitů. Při realizaci pak zajistila, aby I. fáze zajištění příspěvků u cca 3 000 zaměstnanců v průběhu dvou měsíců proběhla co nejlépe, a to stanovením počtu poradenských míst a poradců v prostorách zaměstnavatele, garantů těchto pracovišť, zajištěním informační podpory přípravou materiálů a analýz dostupných na platformách zaměstnavatele, řízení reklamací a kontroly kvality. Spolupráce na implementaci benefitů stále pokračuje a připravují se další odštěpná pracoviště k jejímu startu. Ve vybraných poradenských dnech jsou na pobočkách po základní fázi implementace přítomni poradci zajišťující změny smluv či nové příspěvky.
V rámci nastavení systému předávání dat a kontroly Partners zajišťuje jejich zpracování do datové formy, kterou zaměstnavatel poté importuje do svého informačního sytému pro zpracování mezd. Tímto se výrazně snižují finanční náklady zaměstnavatele, protože administrativní úkony (sepsání srážek ze mzdy a předání účtárně) a zpracování dat zajišťuje Partners na své náklady. V rámci tohoto projektu je dále vyvíjen systém zpracování informací, aby umožňoval flexibilní změny a generování reportů v různých datových formátech dle potřeb zaměstnavatele.
Zaměstnanec může s poradcem konzultovat výhodnost využití konkrétního z produktů vzhledem ke svým potřebám, věku a preferencím. Rovněž může využít služby komplexního poradenství při řešení otázky financování bydlení, zajištění životního standardu, spoření dětem či na stáří, pojištění, investic apod. Životní pojištění pak pro zaměstnance představuje nejen nástroj příspěvků zaměstnavatele, ale zároveň i kvalitní pojistné ochrany, která je nastavena po podrobné finanční analýze.
V případě jakýchkoli potíží při řešení pojistné události s danou pojišťovnou nastupuje likvidační specialista Partners, který hájí práva klienta. V rámci plánovaného startu důchodové reformy probíhají školení zaměstnanců, jak se v problematice zorientovat a správně se rozhodnout.
Komplexní finanční benefity musí zaměstnancům přinášet i další výhody a nikoli pouze formu příspěvku zaměstnavatele. Proto Partners připravila speciální kampaně pro zaměstnance, v nichž budou moci využít mimořádných slev např. na úrokových sazbách hypoték oproti standardní nabídce bank, podpoře pojištění odpovědnosti vůči škodám způsobeným zaměstnavateli apod.
***
Základním problémem při požadavku maximální možné nabídky pro zaměstnance v oblasti výběru finančních produktů penzijního připojištění (vyžaduje zákon) a životního pojištění je zvládnutí související administrativy a náročnosti zpracování dat.
O autorovi| TEXT: DAVID KUČERA, VIP FINANČNÍ PORADCE PARTNERS
26. 09. 2012 | HR management
Zaměstnanecké benefity umí motivovat
Spokojení zaměstnanci jsou podmínkou úspěchu jakékoli společnosti. Stejně tak by mělo být pro každou firmu stěžejní udržet si kvalitního zaměstnance. Zaměstnanecké výhody tak patří k tradičním a efektivním nástrojům, které pomáhají zvýšit motivaci a loajalitu zaměstnanců v jakémkoli oboru.
Obecně platí, že lidé chodí do práce primárně kvůli finanční odměně. Platové ohodnocení už však nemusí být jedinou možností, jak motivovat zaměstnance. Významnou roli má i pracovní prostředí, způsob komunikace v rámci firmy, její image. A jak říká citát švédského teoretika moderního managementu Jonase Ridderstrala: „Místo toho, aby byli zaměstnanci seznamováni s popisy práce, měli by zaměstnanci seznámit zaměstnavatele s popisem své motivace“. Jedním z nástrojů motivace, které zaměstnavatel poskytuje zaměstnanci mimo mzdu, jsou zaměstnanecké benefity.
Stravenky, školení a kurzy, mobil či služební automobil, penzijko. To jsou benefity, které svým zaměstnancům poskytují firmy nejčastěji.
Podle červnového průzkumu ING Pojišťovny a Svazu průmyslu a dopravy ČR téměř všechny společnosti poskytují zaměstnancům benefity s daňovou výhodou, a to tři i více.
Nejoblíbenějším benefitem, alespoň z pohledu zaměstnavatelů, je nyní vzdělávání. Svým zaměstnancům jej poskytuje 82 % firem. Těsné druhé místo patří s 81 % stravenkám, které aktuálně nabízí osm z deseti podniků. Trojici nejoblíbenějších daňově zvýhodněných benefitů uzavírá se 74 % penzijní připojištění.
U tzv. daňově nezvýhodněných benefitů se běžně setkáváme až se šesti benefity. Tím nejrozšířenějším je mobilní telefon a služební automobil, který shodně nabízí tři čtvrtiny firem. I zde se setkáváme velmi výrazně s nabídkou vzdělávání (65 %) a stále je v kurzu také pitný režim (71 %).
U obou skupin zaměstnaneckých výhod pak platí, že čím větší podnik, tím více nabízených benefitů.
COMEBACK STRAVENEK?
Nejzajímavější vzestup z oblasti materiálních benefitů zaznamenaly stravenky, jejichž nabídka se v loňském roce ocitla v útlumu. Zatímco v roce 2011 po dlouhé době kralování sestoupily s 68 % na třetí místo nejčastěji nabízených výhod, letos se opět vrací na výsluní a nabízí je 81 % podniků. Jsou však stále stravenky tak lákavým benefitem? V dnešní době je to už tak trochu standard stejně jako například mobilní telefon, který se stal běžným pracovním nástrojem jako telefon na stole v kanceláři. Právě nabídka mobilního telefonu, který sice nabízí 75 % firem oslovených v průzkumu, oproti loňskému roku znatelně klesla, a to o 9 %.
Vzdělávání jako investice do zaměstnance a jeho budoucnosti je naopak stále více v kurzu a jeho oblíbenost dále stoupá. Osm z deseti firem poskytuje svým zaměstnancům vzdělávání, které je tak nejčastěji využívaným daňově zvýhodněným zaměstnaneckým benefitem. Oproti loňskému roku tak stoupla nabídka vzdělávání o 4 %, což jen dále potvrzuje trend zaměřovat se na osobní a kariérní růst zaměstnanců.
BUDOUCNOST V RUKÁCH ZAMĚSTNAVATELE
Penzijní připojištění získává v poslední době čím dál více na oblibě jak u zaměstnanců, tak i u samotných firem. I příspěvek na důchod se tak pomalu stává standardním benefitem. Od ledna 2013 navíc odstartuje penzijní reforma, která bude na nás klást větší zodpovědnost za vlastní budoucnost, za náš budoucí životní standard v penzi. Firmy přitom vnímají, že se jedná již o běžnou zaměstnaneckou výhodu. Pro více než polovinu je právě standardnost penzijního připojištění jako benefitu tím nejdůležitějším přínosem pro jeho zařazení do nabídky. Příspěvky zaměstnavatelů tak stále stoupají a nyní činí v průměru bezmála 600 korun, ty nejvyšší dosahují 2 200 Kč.
ČÍM POTĚŠIT ZAMĚSTNANCE? ZÁŽITKY…
Příspěvek na dovolenou či kulturu, poukázka do sportovního centra, peníze na nákup zdravé výživy - to jsou jen některé zaměstnanecké benefity, které se stále častěji objevují v nabídce firem. Byť se stále jedná spíše o okrajové benefity, které nabízí jen od 25 do 40 % firem, tak jejich nárůst oproti loňskému roku je velmi zřetelný a ukazuje trend, kterým se budou zaměstnanecké benefity ubírat.
BENEFITY: POHLED DO BUDOUCNOSTI
Mezi benefity budoucnosti patří zejména ty, které budou slaďovat pracovní a soukromý život zaměstnance. Současné trendy zaměstnaneckých výhod pomalu také ustupují od daňově uznatelných důvodů. Dříve firmy motivovala k rozdávání zaměstnaneckých benefitů především možnost uplatnit daňově odečitatelné položky. Dnes české firmy vnímají zaměstnanecké benefity čím dál více i jako výraz svého image, konkurenční výhody, respektive sociální odpovědnosti vůči svým zaměstnancům.
O autorovi| JIŘÍ BĚŤÁK ředitel Employee benefits ING Pojišťovny
26. 09. 2012 | HR management
Začíná být běžné přispívat zaměstnancům na jídlo
Většina lidí v ČR dostává kromě finanční odměny také některý z nefinančních benefitů. Z 34 399 respondentů, kteří se za první pololetí 2013 zapojili do průzkumu Platy.cz, nemá čtvrtina žádný benefit.
Nejčastěji firmy svým zaměstnancům poskytují nad rámec zákona jako nefinanční odměnu stravenky. Dáváte zaměstnancům stravenky na nákup oběda během pracovní doby? Stravenky, přestože nejsou povinností, už přestávají být výjimkou. Téměř každý druhý zaměstnanec, který vyplnil platový průzkum Platy.cz, uvádí, že jako benefit dostává stravenky.
Stravenky jsou podle platového průzkumu Platy.cz v prvním pololetí 2012 nejrozšířenějším benefitem. Za nimi následuje jako bonus od zaměstnavatele pružná pracovní doba a dovolená navíc nad rámec zákona. Zaměstnavatelé často poskytují nad rámec zákona penzijní připojištění a mobilní telefon také pro soukromé účely.
Žádný ze sledovaných benefitů nemá asi čtvrtina zaměstnanců. Jde zejména o lidi, kteří pracují v malých firmách do 10 zaměstnanců, lidi na pomocných pozicích, kteří pracují v školství, textilním nebo dřevařském průmyslu nebo v hoteliérství a gastronomii.
V POŠTOVNÍCH SLUŽBÁCH MAJÍ STRAVENKY JIŽ TŘI ČTVRTINY ZAMĚSTNANCŮ
Nejojediněleji dostávají stravenky paradoxně zaměstnanci pracující v restauracích, barech, jídelnách, hotelech, penziónech a ubytovnách. Jde o dvě kategorie, kde je přirozené, že zaměstnanci mohou ke stravování využít stravovací možnosti přímo na pracovišti. Druhým důvodem je také to, že jde o kategorie, kde často pracují lidé formou alternativního pracovního úvazku, ne trvalého pracovního poměru.
Zajímavější je však žebříček na opačném konci. Tedy kategorie, kde je poskytování stravenek nejrozšířenější. Pokud podnikáte v poštovních službách, bankovnictví, peněžnictví nebo zaměstnáváte lidi jako samospráva, stravenky už zaměstnanci u konkurence dostávají běžně.
Rozšířený je tento benefit také v dalších kategoriích a víc než polovina zaměstnanců dostává stravenky už také v telekomunikacích, informačních technologiích, farmacii, centrech sdílených služeb, státní správě, poradenství a výzkumu a vývoji.
ČÍM VYŠŠÍ POZICE, TÍM VÍCE BENEFITŮ
Rozšířenost benefitů je přímo úměrná úrovni pracovní pozice, kterou zaměstnanec zastává. Pro lidi na nejnižších pracovních pozicích jsou téměř všechny benefity ještě dobrou motivací. Jejich rozšíření totiž ještě není samozřejmostí. Nejméně běžné jsou benefity pro lidi pracující jako pomocní zaměstnanci. Benefit dostává 58 % lidí na těchto pozicích. Kvalifikovaní techničtí zaměstnanci dostávají aspoň jeden z benefitů v 61 %.
Manažerů bez benefitů je však minimum. Mezi nižšími a středními manažery už s některým benefitem může počítat 87 % lidí a najít top manažera bez jakéhokoliv bonusu je téměř nemožné. V průzkumu Platy. cz 92 % top manažerů uvádí, že některý z benefitů má.
JE PRAVDĚPODOBNÉ, ŽE VÁŠ ŘEDITEL POUŽÍVÁ MOBIL, NOTEBOOK I SLUŽEBNÍ AUTO PRO SOUKROMÉ ÚČELY
Kolik korun měsíčně platíte za telefonní účet? Kdy jste si naposledy kupoval/a nový notebook nebo auto? U top manažerů nelze očekávat, že by museli jezdit do práce vlastním autem, platit si účty za telefon nebo vybírat nejnovější notebook. Většina firem jim poskytuje komfort služebních telefonů nebo aut jako benefit. V jejich pozicích se jedná zároveň o pracovní nástroj.
Pokud chcete, aby byl váš top manažer spokojený, podle výskytu benefitů u jiných zaměstnanců byste mu měli poskytnout alespoň mobilní telefon k soukromým účelům, notebook a služební auto k soukromým účelům, pružnou pracovní dobu, stravenky, dny dovolené navíc, penzijní připojištění, vzdělávání zaměstnanců a nápoje na pracovišti zdarma. V současnosti jsou již běžné alespoň pro každého čtvrtého top manažera.
ČÍM VĚTŠÍ FIRMA, TÍM VÍCE BENEFITŮ
Dalším pravidlem poskytování benefitů je, že čím větší firma, tím více je třeba zaměstnance hýčkat benefity. Největší rozdíl v poskytování benefitů podle velikosti firmy je u penzijního připojištění, dovolené navíc a stravenek. Ve velkých firmách nad 1 000 zaměstnanců je poskytují polovině nebo třetině zaměstnanců, ale v malých firmách je dostává někdy jen 10 % pracovníků.
Rozdíl je také v tom, jaký je nejčastější benefit pro velikostní kategorii firem. Nejrozšířenější jsou v každé velikosti firmy stravenky.
U malých firem od 10 do 50 zaměstnanců je nejvíc rozšířené poskytování mobilního telefonu pro soukromé účely a pružné pracovní doby.
U firem od 51 do 250 zaměstnanců nejčastěji pracovníci dostávají dny dovolené navíc nebo pružnou pracovní dobu. U velkých firem od 251 zaměstnanců už zaměstnance firmy odměňují nejčastěji kromě stravenek dovolenou navíc a penzijním připojištěním.
Přehled nejrozšířenějších nefinančních benefitů
Benefit Podíl zaměstnanců, kteří dostávají daný benefit
Stravenky 44 %
Pružná pracovní doba 26 %
Dovolená navíc 24 %
Penzijní připojištění 23 %
Mobilní telefon k soukromým účelům 22 %
Nápoje na pracovišti 17 %
Vzdělávání zaměstnanců 17 %
Notebook i k soukromým účelům 16 %
Možnost pracovat z domu 8 %
Služební auto k soukromým účelům 7 %
Proplacení dopravy do práce 5 %
Firemní víkendové akce 4 %
Proplácení sportovních, kulturních aktivit 4 %
Příspěvek na penzijní připojištění 3 %
Nadstandardní zdravotní péče 2 %
Žádný - nemá 24 %
Zdroj: Platy.cz
O autorovi| LUBOMÍR VALENTA profesia.cz
24. 09. 2012 | Bankovnictví (newsletter)
ING: Slovenské firmy jsou v nabídce benefitů štědřejší
Nabídka zaměstnaneckých výhod je na Slovensku velkorysejší než v ČR. Slovenské firmy poskytují svým zaměstnancům v průměru 11 benefitů, zatímco Češi jsou běžně motivováni devíti výhodami. V obou zemích pak v žebříčku zaměstnaneckých výhod vede vzdělání, stravenky a mobilní telefon. V České republice jsou však častější benefity nehmotné, především pojistné a penzijní produkty. Vyplynulo to z průzkumu ING Pojišťovny, do kterého se zapojilo 218 českých a slovenských společností.
21. 09. 2012 | Novinky.cz
Slovenské firmy jsou v nabídce benefitů štědřejší, české sázejí na jejich perspektivnost
Nabídka zaměstnaneckých výhod je na Slovensku velkorysejší než v Čechách. Slovenské firmy poskytují svým zaměstnancům v průměru 11 benefitů, zatímco Češi jsou běžně motivováni devíti výhodami. V obou zemích pak v žebříčku zaměstnaneckých výhod vede vzdělání, stravenky a mobilní telefon.
V České republice jsou však častější benefity nehmotné, především pojistné a penzijní produkty. Vyplynulo to z průzkumu ING Pojišťovny, do kterého se zapojilo 218 českých a slovenských společností.
V čele jsou stravenky a mobily
Čeští i slovenští zaměstnavatelé nejčastěji motivují své zaměstnance prostřednictvím vzdělávání, stravenek a mobilního telefonu. V České republice se přitom největší oblibě těší vzdělávání (82 %), zatímco slovenské nabídce vládne služební telefon (95 %).
Penzijní připojištění je v Česku populárnější
Ač se nabídka nejoblíbenějších zaměstnaneckých výhod v obou bývalých československých republikách příliš neliší, odlišný zájem u zaměstnavatelů zaznamenaly benefity v podobě penzijního připojištění a životního pojištění. Ty jsou v Česku daleko populárnější než na Slovensku.
Zatímco v České republice příspěvek na penzijní připojištění poskytují tři čtvrtiny firem a je tak hned čtvrtým nejvyužívanějším benefitem, na Slovensku s 64 % obsadil až sedmou příčku. Menší oblibu u slovenských představitelů firem zaznamenalo i životní pojištění, které poskytuje jen pětina slovenských společností. To je méně než v Čechách, kde tento benefit nabízí 43 % podniků.
Slováci jsou emotivnější
„Přesto, že se penzijní připojištění těší oblibě v obou zemích, liší se důvody pro jeho zařazení do nabídky. Čeští zaměstnavatelé v tomto ohledu smýšlejí spíše ekonomicky a nejčastějším argumentem je finanční výhoda pro firmu. Láká je především daňová odečitatelnost, která příspěvku na penzijní připojištění dává jednoznačnou výhodu oproti navýšení platu o stejnou částku. U našich sousedů naopak můžeme vsadit na to, že vedení firem má emotivnější náhled pro zavedení tohoto benefitu. Hlavním důvodem je pro slovenské zaměstnavatele zabezpečení jejich zaměstnanců na důchod,“ uvedl Jiří Běťák, ředitel Employee Benefits ING Pojišťovny.
Benefity a ekonomická situace
Navzdory přetrvávající hospodářské nejistotě více než čtvrtina firem v obou zemích zaznamenala oproti loňskému roku zlepšení své ekonomické situace. Přesto jsou Čeští zaměstnavatelé v porovnání se slovenskými pesimističtější. Současný stav ve srovnání s prvním půlrokem 2011 považuje za horší 30 % českých společností, ale jen 18 % slovenských podniků.
„Na rozdíly v nabídce benefitů tak může mít vliv i stav hospodaření ve firmách – slovenské firmy vnímají, že na tom jsou lépe, a motivují tak své zaměstnance ve větší míře, české jsou naopak díky ekonomické nestabilitě v tomto ohledu opatrnější,“ uzavřel Jiří Běťák.
20. 09. 2012 | Investujeme.cz
Slovenské firmy jsou v nabídce benefitů štědřejší, české sázejí na jejich perspektivnost
Nabídka zaměstnaneckých výhod je na Slovensku velkorysejší než v Čechách. Slovenské firmy poskytují svým zaměstnancům v průměru 11 benefitů, zatímco Češi jsou běžně motivováni devíti výhodami. V obou zemích pak v žebříčku zaměstnaneckých výhod vede vzdělání, stravenky a mobilní telefon. V České republice jsou však častější benefity nehmotné, především pojistné a penzijní produkty. Vyplynulo to z průzkumu ING Pojišťovny, do kterého se zapojilo 218 českých a slovenských společností.
Čeští i slovenští zaměstnavatelé nejčastěji motivují své zaměstnance prostřednictvím vzdělávání, stravenek a mobilního telefonu. V České republice se přitom největší oblibě těší vzdělávání (82 %), zatímco slovenské nabídce vládne služební telefon (95 %). „Slovenští zaměstnavatelé mají nabídku zaměstnaneckých výhod jednotnější – zaměstnance motivují převážně služebním telefonem, stravenkami a vzděláváním. Ostatní výhody poskytují v daleko menší míře. Naopak v Čechách je nabídka různorodější a vedle hmotných výhod v podobě mobilního telefonu jsou již za standard považovány například i příspěvky na pojistné a penzijní produkty,“ uvedl Jiří Běťák, ředitel Employee Benefits ING Pojišťovny.
Zástupci slovenských firem jsou emotivnější
Ač se nabídka nejoblíbenějších zaměstnaneckých výhod v obou bývalých československých republikách příliš neliší, odlišný zájem u zaměstnavatelů zaznamenaly benefity v podobě penzijního připojištění a životního pojištění. Ty jsou v Čechách daleko populárnější než na Slovensku. Zatímco v České republice příspěvek na penzijní připojištění poskytují tři čtvrtiny firem a je tak hned čtvrtým nejvyužívanějším benefitem, na Slovensku s 64 % obsadil až sedmou příčku. Menší oblibu u slovenských představitelů firem zaznamenalo i životní pojištění, které poskytuje jen pětina slovenských společností. To je méně než v Čechách, kde tento benefit nabízí 43 % podniků. „Přesto, že se penzijní připojištění těší oblibě v obou zemích, liší se důvody pro jeho zařazení do nabídky. Čeští zaměstnavatelé v tomto ohledu smýšlejí spíše ekonomicky a nejčastějším argumentem je finanční výhoda pro firmu. Láká je především daňová odečitatelnost, která příspěvku na penzijní připojištění dává jednoznačnou výhodu oproti navýšení platu o stejnou částku. U našich sousedů naopak můžeme vsadit na to, že vedení firem má více emotivní náhled pro zavedení tohoto benefitu. Hlavním důvodem je pro slovenské zaměstnavatele zabezpečení jejich zaměstnanců na důchod,“ uvedl Jiří Běťák.
Benefity a ekonomická situace
Navzdory přetrvávající hospodářské nejistotě více než čtvrtina firem v obou zemích zaznamenala oproti loňskému roku zlepšení své ekonomické situace. Přesto jsou Čeští zaměstnavatelé v porovnání se slovenskými více za pesimisty. Současný stav ve srovnání s prvním půlrokem 2011 považuje za horší 30 % českých společností, ale jen 18 % slovenských podniků. „Na rozdíly v nabídce benefitů tak může mít vliv i stav hospodaření ve firmách – slovenské firmy vnímají, že na tom jsou lépe, a motivují tak své zaměstnance ve větší míře, české jsou naopak díky ekonomické nestabilitě v tomto ohledu opatrnější,“ uzavřel Jiří Běťák.
20. 09. 2012 | Mediafax.cz
Průzkum: Slovenské firmy poskytují štědřejší nabídku zaměstnaneckých benefitů než české
PRAHA / Nabídka zaměstnaneckých výhod je na Slovensku velkorysejší než v Česku. Zatímco tuzemské firmy motivují svoje zaměstnance průměrně devíti benefity, slovenské společnosti jich nabízejí běžně jedenáct, informovala ve čtvrtek prostřednictvím svého průzkumu ING.
V obou zemích podle průzkumu v žebříčku zaměstnaneckých výhod vede vzdělání, stravenky a mobilní telefon. V České republice jsou však častější benefity nehmotné, především pojistné a penzijní produkty. Největší oblibě se v ČR těší vzdělávání (82 procent), zatímco slovenské nabídce vládne služební telefon (95 procent).
"Slovenští zaměstnavatelé mají nabídku zaměstnaneckých výhod jednotnější. Zaměstnance motivují převážně služebním telefonem, stravenkami a vzděláváním. Ostatní výhody poskytují v daleko menší míře. Naopak v Čechách je nabídka různorodější a vedle hmotných výhod v podobě mobilního telefonu jsou již za standard považovány například i příspěvky na pojistné a penzijní produkty," uvedl ředitel zaměstnaneckých výhod ING Pojišťovny Jiří Běťák.
Přestože se podle průzkumu nabídka nejoblíbenějších zaměstnaneckých výhod v obou bývalých československých republikách příliš neliší, různý zájem u zaměstnavatelů zaznamenaly benefity v podobě penzijního připojištění a životního pojištění. Ty jsou v Čechách daleko populárnější než na Slovensku. Zatímco v České republice příspěvek na penzijní připojištění poskytují tři čtvrtiny firem a je tak hned čtvrtým nejvyužívanějším benefitem, na Slovensku s 64 procenty obsadil až sedmou příčku.
"I když se penzijní připojištění těší oblibě v obou zemích, liší se důvody pro jeho zařazení do nabídky. Čeští zaměstnavatelé v tomto ohledu smýšlejí spíše ekonomicky a nejčastějším argumentem je finanční výhoda pro firmu. U našich sousedů naopak můžeme vsadit na to, že vedení firem má více emotivní náhled pro zavedení tohoto benefitu. Hlavním důvodem je pro slovenské zaměstnavatele zabezpečení jejich zaměstnanců na důchod," vysvětlil ředitel Běťák.
Menší oblibu u slovenských představitelů firem zaznamenalo i životní pojištění, které poskytuje jen pětina slovenských společností. To je méně než v Čechách, kde tento benefit nabízí 43 procent podniků.
Do průzkumu ING se zapojilo 218 českých a slovenských společností.
Jan Soukup
20. 09. 2012 | Měšec.cz
Slovenské firmy dávají svým lidem více benefitů než firmy české
Nabídka zaměstnaneckých výhod je na Slovensku velkorysejší než v Čechách. Slovenské firmy poskytují svým zaměstnancům v průměru 11 benefitů, zatímco Češi jsou běžně motivováni devíti výhodami. V obou zemích pak v žebříčku zaměstnaneckých výhod vede vzdělání, stravenky a mobilní telefon. V České republice jsou však častější benefity nehmotné, především pojistné a penzijní produkty. Vyplynulo to z průzkumu ING Pojišťovny, do kterého se zapojilo 218 českých a slovenských společností.
Čeští i slovenští zaměstnavatelé nejčastěji motivují své zaměstnance prostřednictvím vzdělávání, stravenek a mobilního telefonu. V České republice se přitom největší oblibě těší vzdělávání (82 %), zatímco slovenské nabídce vládne služební telefon (95 %). „Slovenští zaměstnavatelé mají nabídku zaměstnaneckých výhod jednotnější – zaměstnance motivují převážně služebním telefonem, stravenkami a vzděláváním. Ostatní výhody poskytují v daleko menší míře. Naopak v Čechách je nabídka různorodější a vedle hmotných výhod v podobě mobilního telefonu jsou již za standard považovány například i příspěvky na pojistné a penzijní produkty,“ uvedl Jiří Běťák, ředitel Employee Benefits ING Pojišťovny. Navzdory přetrvávající hospodářské nejistotě více než čtvrtina firem v obou zemích zaznamenala oproti loňskému roku zlepšení své ekonomické situace. Přesto jsou čeští zaměstnavatelé v porovnání se slovenskými více za pesimisty. Současný stav ve srovnání s prvním půlrokem 2011 považuje za horší 30 % českých společností, ale jen 18 % slovenských podniků.
ING Pojišťovna
Porovnání Top benefitů v České republice a na Slovensku
20. 09. 2012 | nasepenize.cz
Chcete lepší výhody v práci? Jděte na Slovensko. Mají více benefitů
Nabídka zaměstnaneckých výhod je na Slovensku velkorysejší než v Česku. Zatímco tuzemské firmy motivují svoje zaměstnance průměrně devíti benefity, slovenské společnosti jich nabízejí běžně jedenáct, informovala ve čtvrtek prostřednictvím svého průzkumu jedna z finančních institucí.
V obou zemích podle průzkumu v žebříčku zaměstnaneckých výhod vede vzdělání, stravenky a mobilní telefon. V České republice jsou však častější benefity nehmotné, především pojistné a penzijní produkty. Největší oblibě se v ČR těší vzdělávání (82 procent), zatímco slovenské nabídce vládne služební telefon (95 procent).
Slovenští zaměstnavatelé mají nabídku zaměstnaneckých výhod jednotnější. Zaměstnance motivují převážně služebním telefonem, stravenkami a vzděláváním. Ostatní výhody poskytují v daleko menší míře. Naopak v Čechách je nabídka různorodější a vedle hmotných výhod v podobě mobilního telefonu jsou již za standard považovány například i příspěvky na pojistné a penzijní produkty, uvedl ředitel zaměstnaneckých výhod jedné z pojišťoven Jiří Běťák.
Přestože se podle průzkumu nabídka nejoblíbenějších zaměstnaneckých výhod v obou bývalých československých republikách příliš neliší, různý zájem u zaměstnavatelů zaznamenaly benefity v podobě penzijního připojištění a životního pojištění. Ty jsou v Čechách daleko populárnější než na Slovensku. Zatímco v České republice příspěvek na penzijní připojištění poskytují tři čtvrtiny firem a je tak hned čtvrtým nejvyužívanějším benefitem, na Slovensku s 64 procenty obsadil až sedmou příčku.
I když se penzijní připojištění těší oblibě v obou zemích, liší se důvody pro jeho zařazení do nabídky. Čeští zaměstnavatelé v tomto ohledu smýšlejí spíše ekonomicky a nejčastějším argumentem je finanční výhoda pro firmu. U našich sousedů naopak můžeme vsadit na to, že vedení firem má více emotivní náhled pro zavedení tohoto benefitu. Hlavním důvodem je pro slovenské zaměstnavatele zabezpečení jejich zaměstnanců na důchod, vysvětlil ředitel Běťák.
Menší oblibu u slovenských představitelů firem zaznamenalo i životní pojištění, které poskytuje jen pětina slovenských společností. To je méně než v Čechách, kde tento benefit nabízí 43 procent podniků.
Jan Soukup/MED
Nejlépe placené obory
Informační technologie (32 744 Kč)
Management (32 604 Kč)
Věda a výzkum (30 949 Kč)
Finance (27 917 Kč)
Kultura a sport (26 782 Kč)
Obchod a cestovní ruch (25 371 Kč)
Zdravotnictví (24 495 Kč)
Výchova a vzdělávání (23 640 Kč)
Právo (23 611 Kč)
Doprava (22 294 Kč)
Výroba a provoz (21 916 Kč)
Služby (21 907 Kč)
Administrativa (21 767 Kč)
Stavebnictví (21 368 Kč)
Nejvyšší průměrné platy v okresech
Kladno (30 343 Kč)
Sokolov (27 904 Kč)
Hlavní město Praha (27 265 Kč)
Rokycany (26 755 Kč)
Rakovník (26 425 Kč)
Mladá Boleslav (26 378 Kč)
Liberec (25 843 Kč)
Jihlava (25 794 Kč)
Příbram (25 788 Kč)
Havlíčkův Brod (25 723 Kč)
Plzeň-jih (25 630 Kč)
Plzeň-sever (25 547 Kč)
Plzeň-město (25 529 Kč)
Brno-město (25 521 Kč)
Nymburk (25 462 Kč)
Mělník (25 382 Kč)
17. 09. 2012 | Marketing & Media
Top benefity? Dovolená a flexibilita
Zaměstnanci si nejvíce cení dovolené nad rámec zákona a pružné pracovní doby.
Zaměstnanci si ve firmách cení nejvíce, co se benefitů týká, dovolené navíc a pružné pracovní doby. Uvádí to agentura Robert Half International ve studii Salary & Benefits Guide 2011-2012. „Ještě před několika lety zaměstnanci oceňovali hlavně příležitosti pro své další vzdělávání. Dnes ale preferují spíše delší dovolenou a flexibilitu práce. Zaměstnanci velice vítají, pokud jim jejich zaměstnavatel dovolí využívat pružnou pracovní dobu nebo home office - možnost pracovat i z domova,“ uvádí Tomáš Bergl, manažer společnosti Robert Half International.
Benefity se krátily
Ten dodává, že i v loňském roce docházelo ve firmách ke krácení firemních benefitů - odebrání alespoň jednoho benefitu potvrdilo 48% respondentů, v divizi sales & marketing to bylo 55% respondentů, kteří potvrdili krácení benefitů.
Nejhodnotnějším benefitem zaměstnanců pracujících na marketingových a obchodních pozicích je používání služebního automobilu i k osobním účelům, následně pak pět týdnů dovolené a možnost pracovat z domova. Do první desítky nejčastěji poskytovaných benefitů v této divizi se oproti minulému roku vrátily jazykové kurzy, které patří společně se stravenkami, služebním telefonem a notebookem k nejčastěji poskytovaným benefitům ze strany zaměstnavatelů.
Trend? Návrat k rodině
Jednoznačným letošním trendem v oblasti zaměstnaneckých výhod je posun k rodině. Zaměstnanci si stále více vybírají takové zaměstnavatele, kteří jim umožní trávit více času s rodinou. Do popředí se tedy dostávají kromě volna navíc a pružné pracovní doby částečné úvazky pro matky vracející se do práce po rodičovské dovolené nebo zřizování firemních školek. Zaměstnavatelé si totiž začali uvědomovat, že se jim investice do vytvoření vhodných podmínek schopným zaměstnankynímmatkám vyplatí daleko více než neustále investovat do školení nových lidí.
U našeho německého souseda však není patrný - z pohledu nejčastěji poskytovaných benefitů - podobný trend. Na prvních třech příčkách je například v divizích účetnictví, finance a office team (office management, asistentské pozice, HR, odbyt, nákup) pružná pracovní doba, příspěvek na Vánoce, příspěvek na spoření a dále pak školení a firemní notebook či telefon. *
***
Nejčastěji aktuálně poskytované benefity zaměstnavateli v Česku
* 5 týdnů dovolené, stravenky, pružná pracovní doba, notebook, občerstvení, nápoje
Nejhodnotnější benefity
* 5 týdnů dovolené, 6 týdnů dovolené, home office (možnost práce z domova), služební automobil i k soukr. účelům, pružná pracovní doba
Zdroj: Robert Half International
Monika Bláhová
17. 09. 2012 | Marketing & Media
Zaměstnanci kladou důraz na rodinu
Pozorovatelným trendem v zaměstnaneckých benefitech je zájem o work-life balance.
Kandidáti činí změnou zaměstnavatele důležitý krok ve svém profesním životě. Chtějí mít jasné důvody pro případnou změnu a podstoupení rizika u nového zaměstnavatele. Pocitově vstupují do nejistoty, protože se obávají, že budou v případě snižování stavu nebo problémů firmy první na řadě. V poslední době hledají nové zaměstnání převážně kandidáti, kteří museli z důvodu snižování stavu opustit stávajícího zaměstnavatele a současně ubývá kandidátů, kteří sami aktivně hledají nové příležitosti. O ty mají zájem firmy a je nutné je motivovat ke změně například zajímavým benefitem. Jedná se o střední i top management. Obvykle bývá motivem přechodu do jiné společnosti kombinace lepšího platového ohodnocení, růst v organizační struktuře, zajímavější produkt nebo obor, vyšší odpovědnost, větší pravomoci nebo samostatnost, příležitost k dalšímu rozvoji apod.
Jak motivovat zaměstnance?
Finanční odměna je nejčastějším motivačním prvkem, který má zaměstnance přesvědčit, aby pracovali s vyšším nasazením a snažili se získat maximum pro firmu. Využívá se formou bonusů vázaných na výkon jednotlivce i celé firmy, převážně u obchodních a nákupních pozic, ale velmi dobře funguje i u ostatních pozic. Má také velký vliv na vnitrofiremní vztahy a komunikaci. Když jsou dostatečně motivovaní všichni včetně těch, kteří obvykle pracují za pevně danou mzdu a jen s ročním bonusem podle výsledku firmy, tak mohou nepřímo ovlivňovat i výkon obchodního oddělení a následně i celkový profit firmy. Motivací mohou být samozřejmě také nefinanční benefity.
Mezi standardní benefity se počítají už pracovní pomůcky - mobil, počítač - notebook. Zaměstnanci dostávají stravenky, příspěvky na vzdělání nebo jazykové kurzy, dovolenou navíc, životní nebo penzijní připojištění, placené volné dny při krátkodobé nemoci nebo firemní vůz, který používají i pro soukromé účely. Pracovníci na vedoucích postech mají jako bonus možnost volby výbavy a typu vozu v daném finančním limitu. U vyšších manažerských pozic je to např. úhrada studia MBA nebo certifikovaných kurzů, podíl na zisku firmy, speciální zdravotní péče pro sebe i pro rodinu, coaching. Zajímavostí je, že v zahraničí jsou manažeři ochotni investovat vlastní prostředky do coachingu nebo mentoringu, ale Češi to považují za zajímavý benefit. Při práci v zahraničí jsou to ubytování nebo letenky pro rodinné příslušníky.
Odcházejí kvůli open spacům
Důvodem pro změnu práce může podle reakcí kandidátů být i netradiční důvod - lepší pracovní prostředí, jelikož kandidát už nechce pracovat v open space kanceláři nebo lepší zaškolení a perspektiva kariérního postupu v nové firmě. Jeden z našich klientů měl pro své zaměstnance netypický motivační prvek - „čokoládovou fontánu“. V IT firmách nebo reklamních agenturách mají zaměstnanci práci formou tzv. home-office a nebo vítají pro inspiraci a odpočinek k dispozici kulečník, hrací konzole atd.
Finanční firmy mají pro své zaměstnance výhodnější podmínky půjček a dalších produktů. V jedné právní firmě byly velmi oblíbeným benefitem masáže od fyzioterapeuta, které pokračovaly i poté, co se firma rozhodla tento benefit nehradit. Několik kandidátů se nás při pohovorech ptalo, jak firma zachází s odcházejícími zaměstnanci a zda pro ně zajišťují outplacement. Byla to pro ně jedna ze zásadních informací při rozhodování o změně.
Trend? Skloubit práci s rodinou
V posledních letech mladší generace více preferuje „work-life balance“, kdy se pro ně stává prioritou vyvážený poměr mezi pracovními aktivitami, kariérou a soukromým životem. Projevuje se to v našem oboru, kdy se kandidáti zajímají více o benefity, jež by jim umožnily lépe skloubit pracovní život se soukromým - např. firemní dětské školky, částečné úvazky pro matky vracející se z mateřské dovolené. Kandidáti v poslední době odmítají i pracovní nabídky s ohledem na rodinu a děti - např. u nutnosti se stěhovat nebo být pracovně často mimo domov. Jedná se o případy, kdy jsou jejich rodiny krátkou dobu po narození dítěte a nechtějí přijít o tyto pro ně důležité okamžiky života.
Portfolia benefitů se liší
Pozorovatelný je také zajímavý trend u zaměstnavatelů, a to v tom, že se neodlišují ani tak výší investic do nabízených benefitů, jako spíše jejich portfoliem a zejména jejich zacílením. Firmy také více hlídají daňovou výhodnost poskytovaných benefitů. Některé společnosti prostřednictvím svých personalistů zapojují vlastní zaměstnance do výběru benefitů (například takzvaný systém cafeteria), nabízejí výhodněji zaměstnancům vlastní firemní produkty a slevy u partnerských společností, poskytují dlouhodobé benefity (speciální pojistky - odpovědnosti, úrazu, manažerské) a podporují komunitní myšlení.
Zaměstnavatelé si i přes ekonomické poklesy v poslední době více uvědomují důležitost spokojených a pracovně aktivních zaměstnanců. Zajišťují pro ně masáže, jídelny a prodejny s nabídkou kvalitních potravin, odpočívací místností apod. Vědí, že se jim tyto investice vrátí ve spokojenosti zaměstnanců i v nízké fluktuaci a hlavně v profitu firmy. Je to také důležitý prvek PR při získávání těch nejlepších a nejvhodnějších kandidátů.
Autor: David Petrů, výkonný ředitel, Hill International
17. 09. 2012 | Marketing & Media
Zaměstnavatelé čím dál víc vycházejí vstříc rodinám s dětmi
Firemní školka, flexibilní pracovní doba, home office a zkrácené úvazky se dostávají do popředí zaměstnaneckých výhod.
1) které benefity nabízíte zaměstnancům v letošním roce?
2) jakou roli hrají benefity v efektivitě práce vašich zaměstnanců, případně při jejich náboru?
ANKETA
Olga Lamačková HR ředitelka, Ernst & Young
1) Našim zaměstnancům poskytujeme nejširší možnou škálu benefitů prostřednictvím naší cafeterie, aby si každý mohl vybrat podle svých preferencí. Flexibilita je v tomto směru podle mého názoru důležitá, ne-li zásadní. Vzhledem k věkové struktuře zaměstnanců v naší společnosti mají kolegové největší zájem o sport a relaxaci a následně o kulturní akce.
2) Myslím, že benefity jsou už na pracovním trhu brány téměř automaticky. Nedokážu odhadnout, co by přesně nastalo, pokud bychom například benefity úplně zrušili - či by to byl zrovna důvod na zvážení kariéry u nás anebo naopak rozhodnutí se pro změnu jen kvůli benefitům. Ráda bych věřila tomu, že by se tak nestalo. Benefity by měly být jen méně výraznou složkou pozitivní motivace, ale osobně věřím, že kvalitní vztah s našimi zaměstnanci se buduje jinými způsoby než prostřednictvím benefitů.
Filip Šanda personální ředitel, Raiffeisenbank
1) Široká nabídka benefitů patří mezi důležité faktory ovlivňující spokojenost zaměstnanců. Benefity jsou navíc klíčové nejen pro stávající zaměstnance, ale i pro zájemce o práci v Raiffeisenbank. Z poslední doby mělo jednoznačně největší úspěch zřízení firemní školky. Kromě školky je oblíbená i cafeterie, kdy každý zaměstnanec získává na rok určitou částku, kterou může utratit za cokoli ze sítě dodavatelů. Mezi další benefity patří: stravenky, příspěvky na penzijní připojištění a životní pojištění, mobilní telefon (pokud je nutný k výkonu práce), týden dovolené navíc, placené volno navíc (účast otce při porodu, zajištění návratu rodičky z porodnice, účast zaměstnance na vlastní promoci, doprovod dítěte 1. den do 1. ročníku ZŠ, těhotné ženy), odměny k významným životním a pracovním výročím (věk 50 a 60 let, 10 a 15 let zaměstnání v RB), zdravotní péče, zvýhodněné bankovní produkty a služby, slevy u jiných společností - zaměstnanci Raiffeisenbank mají možnost čerpat slevy u několika desítek smluvních partnerů.
2) Právě příklad vlastní mateřské školky jasně ukazuje, že benefity hrají při náboru významnou roli a kandidáti na takový ojedinělý benefit, jakým školka je, slyší a benefity tak hrají důležitou roli při rozhodování o svém dalším působišti. Raiffeisenbank se před více než třemi lety stala jednou z prvních dvou českých firem, které otevřely firemní školku - ŽiRaifku. Cílem bylo podpořit osobní rozvoj a kariéru žen, usnadnit jim návrat z rodičovské dovolené do zaměstnání a pomoci jim sladit svůj profesní a osobní život, proto mají na její využití nárok přednostně matky, v případě volné kapacity využívají ale i otcové. Školka neustále rozšiřuje svou kapacitu, v tuto chvíli je tam už více než 100 dětí. Zřízení školky určitě výrazně podporuje loajalitu zaměstnanců a přispívá k jejich spokojenosti a sladění práce a soukromého života.
Irena Muchová HR manažerka, Henkel ČR
1) Škála nabízených benefitů pro zaměstnance společnosti Henkel v České republice je velice široká a pokrývá prakticky všechny kategorie. Od možnosti zvýhodněných nákupů v Henkel Shopu, zvýhodněného stravování v jídelně, využívání wellness centra přímo v budově, zvýhodněného vstupu na squashové a tenisové kurty, přes finanční benefity, jako jsou příspěvky na penzijní připojištění, zvýhodněné pojištění, nákup zaměstnaneckých akcií, poskytnutí tiketek Flexi Pass, až po vzdělávací programy v rámci Henkel Academy, zapojení do výměnného programu Job Rotation, ale třeba i očkování proti chřipce nebo klíšťové encefalitidě. Jedním z benefitů, jenž společnost Henkel v České republice nabízí a který je v poslední době velmi pozitivně vnímán, je flexibilní pracovní doba či možnost zkráceného úvazku. Zkrácený úvazek je velmi dobrá možnost, jak reflektovat rodinnou či zdravotní situaci našich zaměstnanců. Vždy je ale důležité správně nastavit pravidla, která budou vyhovovat oběma stranám a přitom zůstal zachován přínos a naplněny potřeby firmy. V současné době využívají možnost zkráceného úvazku nejen ženy na rodičovské dovolené, které nechtějí ztratit kontakt se svou profesí, nebo zaměstnankyně-maminky, jež se vracejí do práce. Zájemci jsou i z řad mužských kolegů.
2) Benefity tvoří jednu z důležitých složek celkové strategie odměňování zaměstnanců a jejich poskytování je ze strany zaměstnanců pozorně sledováno. Na efektivitu práce přímý vliv nemají, ale výrazným způsobem ovlivňují celkovou spokojenost a loajalitu zaměstnanců. V rámci náboru mohou hrát zaměstnanecké výhody jistou roli, ale jejich význam bych nepřeceňovala.
Daniela Hylmarová HR manažerka, Vodafone ČR
1) Našim zaměstnancům poskytujeme benefity základní a volitelné. Základní benefity jsou pro všechny stejné a patří mezi ně například stravenky či stravování v závodní jídelně, týden dovolené navíc, tři placené dny bez neschopenky, volno pro novopečené tatínky, zdravotní péče a zlevněné telefony. Velká část našich zaměstnanců může také po domluvě se svým nadřízeným využívat home office. Tuto možnost oceňují hlavně rodiče, kteří se tak mohou starat pohodlně o své děti. Volitelné benefity poskytujeme prostřednictvím cafeterie, která je velmi oblíbená zejména proto, že si zaměstnanci mohou vybírat z velké škály různorodých benefitů podle vlastních potřeb a zálib. Benefitní body zaměstnanci nejčastěji využívají na nákup v lékárně, cestování či vstupenky do kin a na koncerty.
2) Myslím si, že velkou. Nasvědčuje tomu i fakt, že je Vodafone dlouhodobě hodnocen jako jeden z nejlepších zaměstnavatelů na trhu, mimo jiné i díky propracovanému systému benefitů.
Petr kratochvíl manažer HR a rozvojových projektů, Hamé
1) Mimo standardní benefity, mezi které se řadí odměny za odpracované roky, odměny při jubileích, příplatek na stravu, patří i příspěvek na dopravu a svoz zaměstnanců, příspěvek na praní pracovních oděvů, poukázky na sportovní vyžití nebo masáže, umožňujeme zaměstnancům si některé výhody podle svých potřeb zvolit. Mezi zajímavý bonus pro naše zaměstnance jistě patří naturálie a možnost zakoupení vyráběných výrobků jednotlivých závodů v podnikových kioscích za výhodné ceny.
2) Podle prováděných výzkumů a anket v naší společnosti jsou benefity nedílnou součástí efektivity práce každého zaměstnance. Známe i poměrné zastoupení typů benefitů, které jsou preferovány mezi technickými a dělnickými profesemi. Je zajímavé, že při náborech nových pracovníků nejsou benefity na prvních místech zájmu. Uchazeč nejdříve testuje svoje potřeby a očekávání s možnou realitou pracovní náplně, pracovních podmínek včetně platu. Často se uchazeči také zajímají, v jakém kolektivu co do počtu, složení i různorodosti budou pracovat. Velmi přesně tak již při výběrovém řízení poznáme moment, kdy jejich základní potřeby informací jsou naplněny, protože další benefity a možnosti přicházejí na pořad v okamžiku, kdy je uchazeč přesvědčen, že o pracovní místo chtěl mít velký zájem. Někdy se totiž setkáváme i se situací, která budí dojem, že je uchazeč na cestě „potvrzení si“, že místo, jež má, je pro něj lepší. Obecně se dá říci, že podmínky práce včetně platu, pracovního prostředí a kolektivu včetně benefitů jsou standardně zjišťované údaje uchazečů a benefity jsou vnímány jako příjemné přilepšení platových a pracovních podmínek.
17. 09. 2012 | Marketing & Media
Zaměstnanci chtějí být na firmu hrdí
Programy společenské odpovědnosti hrají čím dál větší roli v motivaci zaměstnanců.
Důležitým trendem v oblasti zaměstnaneckých benefitů je to, že benefity je třeba posuzovat v kontextu celkové odměny zaměstnance. Benefity nelze od ostatních odměn oddělit. Je to něco, co zaměstnanec dostává od svého zaměstnavatele, protože tím zaměstnavatel sleduje určité cíle. Správným mixem odměny zvyšuje zaměstnavatel svoji atraktivitu a konkurenceschopnost na trhu práce, očekává efekt v podobě spokojených a motivovaných zaměstnanců, od kterých získá požadovaný výkon.
Co benefity sledovat
Při výběru správného mixu finanční odměny a dalších benefitů by měl zaměstnavatel zvážit několik aspektů, kterými jsou především:
* situace na trhu práce a trendy v oblasti základní mzdy, variabilní složky mzdy a benefitů v daném oboru a lokalitě,
* preference zaměstnanců - co chtějí, čím je firma osloví, co je bude skutečně motivovat k požadovanému výkonu a co je ve firmě udrží. Z pohledu zaměstnance průzkumy ukazují, že Češi nejvíce ocení peníze. Ze studie výzkumné agentury GfK Czech, která porovnávala, jaké benefity zaměstnanci dostávají a jaké by rádi získali, je jednoznačným lídrem čtrnáctý plat. Ten by rádo obdrželo 42 % lidí, kteří v současné době pracují na plný úvazek,
* cíle, kterých chceme nastavením systému odměňování dosáhnout (např. zvýšení zdravé rivality, utužení týmové práce, motivace k přinášení nápadů a inovací, k optimalizaci procesů).
Je potřeba brát v úvahu, že špatně nastavený systém může vyvolávat pocit nespravedlnosti, nechuti vytvářet něco nového, ochromovat spolupráci a sdílení informací.
Co říkají průzkumy
Při pročítání průzkumů zpracovaných různými společnostmi na téma popularity jednotlivých benefitů je možné si všimnout rozdílných výsledků. Přesto však v posledních letech obsazují první místa stravenky, dovolená nad rámec zákoníku práce, pružná pracovní doba, důchodové programy, vzdělávání (resp. jazykové kurzy), služební auto k soukromým účelům a mobilní telefon.
Podle průzkumu realizovaného ING Pojišťovnou ve spolupráci se Svazem průmyslu a dopravy ČR z července 2012, jsou nejoblíbenějšími daňově zvýhodněnými benefity vzdělávání (poskytuje 82% firem), na druhém místě stravenky (81 %) a penzijní připojištění (74 %). Všechny tři benefity zaznamenaly oproti loňskému roku mírný nárůst. Stejně jako loni je nejvíce rostoucím benefitem vzdělávání (+ 5% společností). U daňově nezvýhodněných benefitů kopíruje nabídka opět loňský rok, s menším úbytkem jsou pak nejčastěji poskytovanými benefity služební auto, mobilní telefon a nápoje na pracovišti.
Podle průzkumu, který provedla naše společnost v roce 2011 mezi zaměstnavateli, vyplynulo, že ačkoli benefity hrají ve firmách důležitou roli, nejsou pro zaměstnance klíčové. HR manažery zajímá především udržení co nejnižších nákladů na benefity a jejich správu, dobrá kontrola nad poskytovanými benefity, uspokojení maxima zaměstnanců díky široké nabídce benefitů a využití systému, který bude pro všechny zaměstnance srozumitelný a efektivně komunikovatelný. Většina výše uvedených benefitů je však již vnímána zaměstnanci jako standard patřící k současné firemní kultuře, proto je dobré být v oblasti odměňování vynalézavý.
Chtějí si vybrat sami
Trendem je tak bezesporu například snaha o maximalizaci volnosti při výběru benefitů zaměstnancem a on-line řízení benefitních programů. Proto získávají stále větší oblibu systémy na správu benefitů - takzvané cafeterie, jež dokáží oba trendy naplnit. Jsou to webové platformy, které umožňují on-line výběr benefitů a připomínají klasický e-shop. Zaměstnavateli zjednodušují správu benefitů a přehled nad jejich čerpáním pomocí různých reportů. Může si libovolně nastavit strukturu benefitů a pravidla pro jejich poskytování, a to nejen podle oblíbenosti, ale hlavně podle strategie odměňování ve společnosti.
Aplikace umožní práci s různými skupinami zaměstnanců (podle hierarchie, oboru, lokality lze odlišit zaměstnance s dlouhodobou absencí -mateřská/rodičovská dovolená, zaměstnance ve zkušební době či výpovědní lhůtě). Tyto skupiny mohou mít k dispozici odlišný výběr benefitů nebo různě nastavená pravidla pro jejich čerpání. Cafeterie tedy může plně sledovat a podporovat personální politiku společnosti.
Důležité je správné řízení
Ovšem i cafeterie prochází vývojem a nejde již pouze o to poskytnout nabídku benefitů, ze kterých zaměstnanec podle své libovůle čerpá, ale také o to, aby byl systém inteligentní a uměl nabízené benefity kombinovat a například přednastavit balíčky benefitů, jež budou co nejvýhodnější z hlediska daní a nákladů. Takovou službu nabízí např. naše společnost pod značkou Benefity Café.
Interně tento nástroj neslouží pouze pro řízení benefitů, ale skutečně je motivačním nástrojem a podporou firemní kultury a strategie. V rámci Benefity Café je možné vybrat si nejen vzdělávací kurzy, příspěvek na penzijní připojištění nebo dny dovolené navíc, ale i propojení na širokou síť partnerů poskytujících různé slevové kupony. Mimoto je možné připisovat do cafeterie zaměstnancům body v rámci různých interních soutěží zaměřených na výkon, inovace, zlepšování procesů či přístupu k zákazníkovi. Aplikace umožňuje přidělovat extra body, které lze čerpat pouze na zaměstnavatelem vybrané benefity. S benefity je tak možné pracovat a podporovat přidělenými body například kurzy cizího jazyka, pokud se firma potýká s nedostatečnou jazykovou vybaveností zaměstnanců. Za zmínku stojí zaměstnavatelem předplacené benefitní platební karty. S takovou kartou může zaměstnanec nakupovat jako s běžnou platební kartou v síti provozoven, v případě naší Ticket Benefits Card tam, kde lze uplatnit benefitní poukázky Ticket Benefits. Tím je dodržena daňová výhoda peněz „nabitých“ na kartu. Pro zaměstnavatele karta znamená zajímavý moderní produkt, se kterým lze pracovat v rámci motivace zaměstnanců. Karta znamená i úsporu času při správě benefitů.
V motivaci vzrůstá role CSR
Asi se (nejen) personalisté shodnou, že odměna a benefity nejsou to jediné, dokonce ani to nejpodstatnější, co udržuje zaměstnance ve firmě spokojené a motivuje je k požadovaným výkonům. Proto si dovolím krátkou odbočku od klasických benefitů k jednomu poznatku z naší letošní účasti v soutěži Best Employer, provozované společností Aon Hewitt. Výsledek nám ukázal vyšší potřebu zaměstnanců ztotožnit se s firmou, být hrdí na svého zaměstnavatele a obecně se cítit užiteční. Proto jsme se rozhodli mimo jiné zavést regionální CSR (charitativní) aktivity, které si zaměstnanci sami vybírají a aktivně se na nich podílejí. Mají tedy k dispozici finanční prostředky, které mohou použít na aktivity, jež považují za důležité. I to, moci se uplatnit mimo svoji pracovní náplň za podpory zaměstnavatele, považujeme odvozeně za benefit.
Co je závěrem ale velmi důležité podotknout, je, že benefity je potřeba zaměstnancům správně komunikovat.
O autorovi| Petra Jelínková, HR ředitelka, Edenred
03. 09. 2012 | Kariera.iHNed.cz
Lidé od 25 do 34 let jsou pro firmu nejdražší
Zaměstnáváte mladé lidi? Mladí lidé od 25 do 34 let mají nejvyšší plat, nejvyšší finanční odměny a dostávají nejvíce benefitů. Podle nejnovější analýzy platového on-line průzkumu Platy.cz firmy přizpůsobují benefity struktuře zaměstnanců.
Nefinanční benefity jsou jednou z forem odměňování. Při jejich poskytování je vidět jasný trend: nejlépe jsou na tom lidé z generace Y. Nejvíce nefinančních benefitů jako odměnu k platu dostávali v roce 2011 podle platového průzkumu Paylab.cz mladí lidé ve věku od 25 do 34 let.
Hýčkaná generace Y
Nejčastějším benefitem obecně bylo loni poskytování stravenek (44 %), druhým nejrozšířenějším benefitem byla pružná pracovní doba (26 %) a dny dovolené navíc (23 %). Nejběžnějšími benefity pro mladé jsou stravenky, flexibilní pracovní doba a dny dovolené navíc.
U zaměstnanců nad 45 let jsou nejběžnějšími benefity stravenky, penzijní připojištění a dny dovolené navíc.
Skupina zaměstnanců od 25 do 34 let měla nejvyšší podíl benefitů. To znamená, že generace Y dostává nejčastěji každý z námi sledovaných benefitů, tedy: dny dovolené navíc, firemní víkendové akce, flexibilní pracovní doba, mobilní telefon pro soukromé účely, možnost pracovat z domu, nadstandardní zdravotní péče, nápoje na pracovišti zdarma, notebook i pro soukromé účely, penzijní připojištění, proplácení dopravy do práce, proplácení sportovních a kulturních aktivit, příspěvek na zdravotní připojištění, služební auto i na soukromé účely, stravenky, vzdělávání zaměstnanců.
Přizpůsobení benefitů věkové skladbě zaměstnanců je viditelné i na detailnější statistice (viz tabulka na str. 14), kde například firemní víkendové akce organizují společnosti se zaměstnanci do 34 let ve 14 %, ale pokud zaměstnávají lidi nad 35 let, tak jen v 8 %.
Nejčastěji mají pružnou pracovní dobu mladí lidé
Kromě toho, že firmy mladým lidem poskytují nejvíc benefitů, přizpůsobují jim také strukturu benefitů.
Pro generaci Y je Smartphone jediný telefon, s nímž pracují, a litují lidi, kteří musí chodit do práce v přesně stanovenou dobu.
Pro mladé lidi těsně po škole není běžné, aby pracovali od osmi do čtyř; vidíme, že firmy tento trend vnímají a umožňují jim rozvrhnout si práci podle vlastních potřeb. Taktéž je firmy často odměňují volností při práci nebo notebookem k soukromým účelům. V platovém průzkumu Platy.cz uvedlo 32 % mladých respondentů, že pracují na pružnou pracovní dobu.
Mladí Lidé do 34 let také nadprůměrně vydělávají
Kromě podílu a struktury benefitů jsme se prostřednictvím platového průzkumu podívali také na to, kolik měsíčně vydělají lidé v jednotlivých věkových kategoriích. Výsledek nebyl přímo úměrný, ale byl málo překvapivý.
Nejvyšší plat ze všech generací na trhu práce mají lidé v kategorii od 25 do 34 let (viz tabulka na str. 13).
Podle průzkumu Paylab.cz byl loni průměrný měsíční plat bez odměn a prémií 24 065 českých korun. Více než průměr vydělávali lidé ve dvou věkových kategoriích - lidé od 25 do 34 let (25 590 Kč) a lidé ve věku od 35 do 44 let (24 813 Kč).
Měsíčně dostane člověk těsně před třicítkou nebo po ní přibližně o 13 procent více než člověk s praxí delší o dvacet let.
Rozdíly podle pracovních pozic a podle odvětví
Rozdíly mezi výdělky v jednotlivých věkových kategoriích jsou částečně ovlivněny i výběrem pracovních pozic.
Klasickým příkladem jsou pozice v IT oblasti nebo telekomunikacích, kde jsou platy vyšší, než je průměr v ostatních odvětvích, ale věkový průměr v těchto firmách je podprůměrný oproti zbývajícím odvětvím.
Platové rozdíly ve prospěch mladší generace fungují dokonce i v rámci jednotlivých odvětví. Pokud v jednom odvětví pracují jak lidé s dlouholetou praxí, tak i mladí lidé, pravidlo přímé úměry - čím více zkušeností, tím vyšší výdělek - neplatí.
Ve prospěch mladé generace hraje mentalita. To, že si o vyšší plat na rozdíl od starší generace dokáží jednoduše a bez okolků říct. Jako prospěšný argument této generaci také slouží lepší jazyková výbava a přirozenější ovládání zručností souvisejících s informačními technologiemi.
Lubomír Valenta
Profesia CZ
03. 09. 2012 | Daně a právo v praxi
Poskytování zaměstnaneckých benefitů v podobě penzijního připojištění a soukromého životního pojištění
Zaměstnanecké výhody by měly být řešeny souhrou zájmů zaměstnanců, personalistů a znalců daňové a pojistné problematiky. Patří do mzdové oblasti, která představuje náročnou ekonomickou oblast, neboť se zde střetávají zájmy zaměstnance se zájmy zaměstnavatele. Cílem je nalezení kompromisu, při kterém budou obě zúčastněné strany ekonomicky uspokojeny a současně budou dodrženy platné předpisy. Úsilí věnované optimalizaci je přínosem pro obě strany, neboť lze nalézt výhodnější způsoby řešení odměňování zaměstnanců.
Za zaměstnanecký benefit (výhodu) lze považovat plnění zaměstnavatele ve prospěch zaměstnance nad rámec stanovený zákonem a také nadstandardní pracovní či mimo pracovní podmínky, k jejichž vytváření a poskytování zaměstnavatel přistupuje dobrovolně.
V současné době patří k nejrozšířenějším benefitům například:
* poskytování stravování za zvýhodněnou cenu,
* poskytnutí služebního vozidla, které zaměstnanec může využít i pro soukromé účely,
* příspěvky na penzijní připojištění a životní pojištění zaměstnanců,
* poskytování nadstandardní délky dovolené apod.
Plnění zaměstnavatele ve prospěch zaměstnance by mělo být sjednáno v kolektivní smlouvě, vnitřním předpise, pracovní smlouvě nebo jiné smlouvě - například manažerské. Systém benefitů by měl odpovídat pestrým požadavkům a potřebám zaměstnanců, neměl by se omezovat pouze na jeden typ, měl by reagovat na ohlasy zaměstnanců. Systém odměňování by měl být vytvořen tak, aby zvyšoval konkurenceschopnost daného podniku při získávání zaměstnanců, reagoval na stále rostoucí cenu pracovní síly a napomáhal stabilizovat špičkové pracovníky. Zde je patrné, že je nutno reagovat na otázky, jak zaměstnance motivovat a zároveň optimalizovat daňové zatížení poskytovaných benefitů, jak držet krok s ostatními zaměstnavateli v oblasti odměňování a benefitů a přitom příliš nezatížit vlastní rozpočet.
Zda je benefit daňově optimální, závisí na třech základních faktorech: 1. osvobození benefitu od daně z příjmů fyzických osob, 2. zahrnutí benefitu do daňově uznatelných nákladů zaměstnavatele, 3. jeho vyjmutí z vyměřovacího základu pro odvody pojistného. Obecně lze konstatovat, že pokud jsou splněny všechny uvedené faktory, jedná se o daňově optimální benefit. V případě splnění pouze jednoho nebo dvou faktorů se jeví benefit stále ještě jako daňově přijatelný, ale v případě, že není splněn ani jeden z uvedených faktorů, jedná se o benefit daňově nevýhodný.
Za optimální lze považovat takové zaměstnanecké benefity, které jsou na straně zaměstnance osvobozené od daně z příjmů ze závislé činnosti a nezahrnují se do vyměřovacího základu pro výpočet sociálního a zdravotního pojištění a současně jsou na straně zaměstnavatele daňově účinným výdajem (nákladem), který snižuje základ daně z příjmů.
Zaměstnanecké benefity můžeme rozdělit dle daňového dopadu s ohledem na daňovou uznatelnost nákladů vzniklých z tohoto titulu na straně zaměstnavatele a zároveň s ohledem na osvobození od daně z příjmů a odvodů sociálního a zdravotního pojištění na straně zaměstnance do čtyř skupin:
1. Plnění není zdanitelným příjmem zaměstnance a pro zaměstnavatele se jedná o daňově účinný náklad - například příspěvek na penzijní a životní pojištění zaměstnanců do 24 000 Kč ročně za oba produkty.
2. Plnění je zdanitelným příjmem zaměstnance a také tvoří součást vyměřovacího základu pro odvody sociálního pojištění (dále jen „SP“) a zdravotního pojištění (dále jen„ZP“), zaměstnavatel je může daňově uplatnit - například cestovní náhrady v podnikatelské sféře nad stanovený limit.
3. Plnění není zdanitelným příjmem zaměstnance a zaměstnavatel je nemůže daňově uplatnit - například hodnota rekreací a zájezdů ve formě nepeněžního plnění do 20 000 Kč ročně, § 6 odst. 9 písm. d) zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP“).
4. Plnění je zdanitelným příjmem zaměstnance a také tvoří součást vyměřovacího základu pro odvody sociálního (SP) a zdravotního pojištění (ZP), pro zaměstnavatele se nejedná o daňově účinný náklad - například hodnota nepeněžních darů nad rámec 2 000 Kč ročně, § 6 odst. 9 písm. g) ZDP.
V příspěvku se dále zaměříme na zaměstnanecké benefity v podobě příspěvků na penzijní připojištění a soukromé životní pojištění, na konkrétní výpočet, kde bude na základě komparace zhodnocen daňový efekt jejich poskytování jak z pohledu zaměstnance, tak i zaměstnavatele. Jako zaměstnanecký benefit je zvolen příspěvek na penzijní připojištění a příspěvek na soukromé životní pojištění.
Příspěvek na penzijní připojištění a soukromé životní pojištění
Pro daňové osvobození příspěvků zaměstnavatele na soukromé životní pojištění a na penzijní připojištění se státním příspěvkem poukazovaným na účet zaměstnance je platný limit ve výši 24 000 Kč ročně za obě pojištění celkem od téhož zaměstnavatele. Pokud by zaměstnavatel uhradil pojišťovně nebo penzijnímu fondu vyšší částky, budou na straně zaměstnance zdaněny a také z nich bude odvedeno sociální a zdravotní pojištění. Na straně zaměstnavatele jsou však i tyto nadlimitní částky považovány za daňově účinný náklad za předpokladu, že je v kolektivní smlouvě, ve vnitřním předpise nebo v pracovní smlouvě zakotven nárok zaměstnance na tento příspěvek.
Efektivita uvedených příspěvků na straně zaměstnavatele je přesně vymezena v § 24 odst. 2 písm. j) bod 5 ZDP, kde je daňová uznatelnost řešena, a jedná se o náklady na sociální podmínky zaměstnanců. V této souvislosti je třeba také pamatovat na ustanovení § 6 odst. 9 ZDP, které stanoví podmínky, za nichž jsou uvedené výhody na straně zaměstnanců osvobozeny (tj. maximálně 24 000 Kč za obě pojištění).
Proto je vhodné volit částky těchto příspěvků s ohledem na limit osvobozených příjmů na straně zaměstnance tj. maximálně 24 000 Kč ročně.
Komparační analýza zaměstnaneckých benefitů je demonstrována na základě modelových situací, kdy zaměstnanec pobírá: a) hrubou mzdu ve výši 20 000 Kč, b) hrubou mzdu ve výši 18 000 Kč, ale zaměstnavatel mu navíc přispívá 1 000 Kč na penzijní připojištění a zároveň 1000 Kč na soukromé životní pojištění.
Tabulka č. 1: Výpočet daňového zatížení zaměstnance
Varianta A Varianta B
Peněžní příjem 20 000 Kč 18 000 Kč
Benefity 2 000 Kč
Sociální pojištění 5 000 Kč 4 500 Kč
Zdravotnípojištění 1 800 Kč 1 620 Kč
Daňový základ 26 800 Kč 24 200 Kč
Záloha na daň 4 020 Kč 3 630 Kč
Sleva na dani napoplatníka 2 070 Kč 2 070 Kč
Záloha po slevě 1 950 Kč 1 560 Kč
Tabulka č. 2: Výpočet čisté mzdy
Varianta A Varianta B
Peněžní příjem 20 000 Kč 18 000 Kč
Zdravotní pojištění 900 Kč 810 Kč
Sociální pojištění 1 300 Kč 1 170 Kč
Záloha na daň 1 950 Kč 1 560 Kč
Čistá mzda 15 850 Kč 14 460 Kč
Benefit 2 000 Kč
Získáno od zaměstnavatele 16460 Kč
Z výsledků je patrné, že pro zaměstnance se jeví jako výhodnější varianta B, kdy mu zaměstnavatel poskytuje příspěvky na soukromé životní pojištění a penzijní připojištění.
Je však třeba upozornit na fakt, že v případě varianty B plnění v podobě benefitů obdrží zaměstnanec až v budoucnu, tedy platí, že musí být zájem o tento benefit ze strany zaměstnance.
Tabulka č. 3: Položky nákladů zaměstnavatele a jejich daňová účinnost
Nákladová položka Daňová účinnost Varianta A Varianta B
Hrubá mzda ano 20 000 Kč 18 000 Kč
Sociální pojištění ano 5 000 Kč 4 500 Kč
Zdravotní pojištění ano 1 800 Kč 1 620 Kč
Příspěvek na soukromé životní pojištění ano x 1 000 Kč
Příspěvek na penzijní připojištění ano x 1 000 Kč
Daňové účinné náklady celkem 26 800 Kč 26 120 Kč
Daňové neúčinné náklady celkem
Náklady celkem 26 800 Kč 26 120 Kč
Z uvedených výpočtů vyplývá, že jak pro zaměstnance, tak i pro zaměstnavatele je výhodnější varianta B, tj. pokud zaměstnavatel poskytuje zaměstnanecké benefity v podobě například příspěvků na penzijní připojištění a soukromé životní pojištění. V případě této varianty zaměstnanec získá od zaměstnavatele vyšší příjem (peněžní a nepeněžní celkem) a zároveň zaměstnavateli vzniknou náklady v plné výši daňově účinné a ve srovnání s variantou A nižší. V případě varianty B zaměstnanec získá od zaměstnavatele o 610 Kč vyšší příjem (peněžní a nepeněžní celkem) a zároveň zaměstnavatel má o 680 Kč nižší daňově účinné náklady ve srovnání s variantou A. Je však zapotřebí vzít v úvahu, že se jedná o výpočet, který reprezentuje pouze jednoho zaměstnance a částka zvoleného benefitu je ve výši 2 000 Kč. Pokud se bude jednat o zaměstnavatele zaměstnávajícího větší počet zaměstnanců, pak se budou rozdíly násobit a již se nebude jednat o zanedbatelnou částku. Uvedené benefity patří mezi ty, které umožňují při splnění zákonem stanovených podmínek současně daňovou uznatelnost na straně zaměstnavatele a zároveň osvobození od daně z příjmů, plateb sociálního a zdravotního pojištění na straně zaměstnance. Zákonodárce tato plnění cíleně podporuje, a motivuje tak zaměstnavatele k této formě finančního zabezpečení svých zaměstnanců pro případ stáří.
Jak bylo uvedeno, kombinací mzdy a zaměstnaneckých benefitů lze vhodně optimalizovat podíl celkového příjmu zaměstnance na celkových nákladech zaměstnavatele. Zaměstnavatelé mají dnes široký prostor pro realizaci různých zaměstnaneckých výhod souvisejících s pracovními a sociálními podmínkami zaměstnanců. Zaměstnavatel se může rozhodnout, zda tyto výhody v praxi uplatní a v jakém rozsahu. Má tedy k dispozici poměrně zajímavý a flexibilní nástroj daňové optimalizace, který může při znalosti dané problematiky efektivně využít. Správně zvolený systém zaměstnaneckých výhod spolu s optimálně zvoleným systémem odměňování zaměstnanců zvýší konkurenceschopnost zaměstnavatele na trhu práce při získávání a stabilizování kvalifikovaných zaměstnanců. Je však nutno zmínit, že zejména u zaměstnanců s nízkými příjmy nemusí být poskytování zaměstnaneckých benefitů vždy motivační, především v těch případech, kdy jsou směrovány na zajištění budoucích příjmů zaměstnance a zaměstnanec preferuje možnost okamžité spotřeby svého příjmu. V takovém případě je pro zaměstnavatele nejvýhodnější variantou poskytovat mu pouze mzdu bez jakéhokoli dalšího zvýhodnění. V případě, že zaměstnavatel poskytuje zaměstnanecké benefity a zaměstnanec o tuto formu stojí, je pro zaměstnavatele i zaměstnance nejvýhodnější varianta, kdy zaměstnavatel vyplácí sníženou hrubou mzdu a zároveň například příspěvek na penzijní připojištění nebo příspěvek na soukromé životní pojištění. Firmám lze tedy doporučit tato zaměstnanecká plnění vedle mzdy, protože se jedná o motivační a stabilizační prvek, který v současné době někteří zaměstnanci hodnotí více než motivaci formou mzdy.
Ing. Milena Otavová, Ph. D.
31. 08. 2012 | nasepenize.cz
V práci chceme příspěvek na penzijní připojištění a stravenky
Příspěvek na důchodové pojištění od zaměstnavatele je mezi Čechy stále oblíbenějším benefitem. V žebříčku nejžádanějších zaměstnaneckých výhod se podle průzkumu PwC umístil v první trojici vedle stravenek a dovolených.
Benefit ve formě penzijního připojištění nabízí v Česku podle výsledků průzkumu 72 procent zaměstnavatelů. Průzkum mezi zaměstnanci ukázal, že tuto formu zvýhodnění využívá 65 procenta dotázaných.
Pojištění je hodnoceno jako významný prvek motivačního a sociálního programu celé firmy, který podpoří loajalitu pracovníků, pomůže uspořit nemalé mzdové náklady, ale rovněž přináší konkurenční výhodu při náboru nových kolegů, uvedla ředitelka oddělení Renomia Benefit Petra Tvrzová.
Na stále rostoucí oblíbenost penzijního připojištění mezi Čechy ukazuje rovněž statistika ministerstva financí. Během prvních šesti měsíců letošního roku se proti stejnému období loňského roku zvýšil počet nově uzavřených smluv penzijního připojištění o 63 procent, lidé během tohoto období uzavřeli 380 tisíc nových smluv, což je o 150 tisíc více než ve stejném období vloni.
Podle odborníků chtějí lidé využít poslední možnost uzavřít penzijní připojištění za současných podmínek. Nyní mají totiž fondy například povinnost hospodařit s uloženými penězi lidí bez ztráty, což se s novou důchodovou reformou změní.
Penzijní připojištění poskytuje možnost finančního zabezpečení na důchodový věk. V penzi díky němu není nutné spoléhat se výhradně na státní systém důchodového zabezpečení, který bude podle finančních odborníků již v blízké budoucnosti čelit závažným problémům. Podle výpočtů analytiků se mohou dnešní třicátníci v roce 2050 těšit na důchod ve výši 6500 korun měsíčně. Připojištěním mají lidé rovněž možnost získat státní příspěvek.
Jan Soukup/MED
27. 08. 2012 | Profit
Osm z deseti firem hradí školení
Oblíbenost benefitů z hlediska zaměstnanců dnes záleží zejména na tom, zda jsou daňově uznatelné, nebo ne.
Podle průzkumu ING Pojišťovny a Svazu průmyslu a dopravy ČR vedou jazykové kurzy a různá školení, nabízí je až 82 procent firem. Populární zůstávají i stravenky, které v současnosti vydává osm z deseti podniků. Symbolická bronzová medaile patří penzijnímu připojištění. Všechny tyto benefity může firma zohlednit v daňové úlevě.
Z daňově nezvýhodněných benefitů si prvenství stále drží služební automobil a mobilní telefon.
Poznámka PROFITU: Hloupý, kdo dává, hloupější, kdo nebere. V tomto případě na tom ale vydělají všichni.
06. 08. 2012 | Blesk
Stravenky místo prémií
Průzkum: Co firmy nabízí k platu?
Čím dál tím víc firem si hýčká své zaměstnance. K platu jim většina nabízí navíc nejrůznější výhody. Nejčastěji to je bezplatné vzdělávání. Na výsluní se ale vrací i stravenky a trojici nejčastějších výhod uzavírá penzijní připojištění.
Firmy to samozřejmě nedělají z dobroty srdce. Potřebují motivovat a udržet své zaměstnance. Navíc si pak ještě některé typy výhod můžou odečíst z daní. A právě mezi takové daňově zvýhodněné výhody patří vzdělávání, stravenky i penzijní připojištění.
Stravenky se vrací
Vzdělávání nabízí svým zaměstnancům hned osm z deseti firem. Investice se jim ale vrátí. Třeba v tom, že se vzdělanými lidmi má firma větší šanci prorazit na trhu. Nabídce vzdělávání se ale těsně v patách drží stravenky, které tak prožívají jakési znovuzrození. Nabízí je totiž nejvíc firem za posledních šest let. Zjistil to společný průzkum ING Pojišťovny a Svazu průmyslu a dopravy mezi 120 českými společnostmi.
Připlácejí na penzi
Trojlístek výhod, které firmy nejčastěji nabízejí, uzavírá příspěvek na penzijní připojištění. Nabízí ho hned 74% firem, které se průzkumu zúčastnily.
„Pro firmy je samozřejmě zajímavější přispívat na penzijní připojištění a odečíst si tuto investici z daní než přidat zaměstnanci stejnou částku v základním platovém ohodnocení,“ řekl Jiří Běťák z ING Pojišťovny. Firmy už podle něj příspěvek na penzi vnímají jako běžnou výhodu a stoupají i jejich příspěvky. Zaměstnancům tak v průměru platí téměř 600 korun, nejvyšší příspěvky dosahují 2200 Kč měsíčně.
Přestože krize a nejistá hospodářská situace trvají, firmy zatím zaměstnanecké benefity nijak neořezávají. Výjimku tvoří vzdělávání, na kterém plánuje v budoucnu ušetřit 17 % firem.
***
Je libo mobil?
Mobil je už běžnou pracovní pomůckou, kterou vlastnit znamená spíš povinnost než výhodu. Patří ale zároveň mezi nejčastější výhody, které firmy nabízejí. Na rozdíl od stravenek si ale ani mobil, ani služební auto nemohou odečíst z daní. Obě tyto výhody shodně nabízí 75% firem. Podle Radka Špicara, viceprezidenta Svazu průmyslu a dopravy, začínají firmy od mobilu jako benefitu ustupovat. Neznamená to ale, že by ho lidem nenabízely. Jen ho neoznačují za výhodu. Naopak se do popředí začínají tlačit tzv. zážitkové odměny. Společnosti tak lidem nabízejí např. příspěvky na sport, kulturu nebo dovolenou.
Radka Růžičková
03. 08. 2012 | Novinky.cz
Zaměstnanecké benefity: v kurzu je vzdělávání, penzijní připojištění, ale i zážitky
V žebříčku nabídky daňově zvýhodněných benefitů již druhým rokem vede vzdělávání – nabízí jej 82 % firem. Na druhé místo se po loňském poklesu dostaly stravenky, které aktuálně nabízí osm z deseti podniků. Trojici nejoblíbenějších benefitů uzavírá tradičně penzijní připojištění (74 %).
Z daňově nezvýhodněných benefitů si prvenství stále drží služební automobil a mobilní telefon, který však zaznamenal citelný meziroční pokles. Vyplynulo to z červnového průzkumu ING Pojišťovny a Svazu průmyslu a dopravy ČR mezi 120 českými společnostmi.
Stravenky opět táhnou
Osm z deseti firem poskytuje svým zaměstnancům vzdělávání, které je tak nejčastěji využívaným daňově zvýhodněným zaměstnaneckým benefitem.
"Pro firmy je zajímavější přispívat na penzijní připojištění a odečíst si tuto investici z daní, než přidat zaměstnanci stejnou částku v základním platovém ohodnocení," Jiří Běťák, ING Pojišťovna.
„Oproti loňskému roku stoupla jeho nabídka o 4 %, což jen dále potvrzuje trend zaměřovat se na osobní a kariérní růst zaměstnanců, byť se i nadále setkáváme se zvýšením významu hmotných a finančních benefitů,“ řekl Radek Špicar, viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR pro oblast hospodářské politiky a konkurenceschopnosti.
Nejzajímavější vzestup z oblasti materiálních benefitů zaznamenaly stravenky, jejichž nabídka se v loňském roce ocitla v útlumu. Zatímco loni po dlouhé době kralování sestoupily s 68 % na třetí místo nejčastěji nabízených výhod, letos se opět vracejí na výsluní. Nabízí je dokonce nejvíce firem za dobu trvání průzkumu, a to 81 %.
Mladí myslí na stáří
Stále stoupá také zájem o penzijní připojištění, které má v nabídce již 74 % oslovených společností.
„Pro firmy je samozřejmě zajímavější přispívat na penzijní připojištění a odečíst si tuto investici z daní než přidat zaměstnanci stejnou částku v základním platovém ohodnocení, se kterým jsou spojeny další náklady. Jako hlavní důvod pro poskytování tohoto benefitu to uvádí 42 % z nich,“ uvedl Jiří Běťák, ředitel Employee Benefits ING Pojišťovny.
Firmy přitom vnímají, že se jedná již o standardní zaměstnaneckou výhodu a pro více než polovinu z nich je to nejdůležitějším přínosem pro její zařazení do nabídky. Příspěvky zaměstnavatelů stále stoupají a nyní činí v průměru bezmála 600 korun, přičemž ty nejvyšší dosahují 2200 Kč.
Reforma změny nepřinese
„Předpokládali jsme, že v souvislosti s penzijní reformou dojde v příštím roce k výrazným změnám v nabídce benefitů. To se však překvapivě nepotvrdilo a u 93 % společností nebude mít změna našeho penzijního systému na poskytování příspěvku na penzijní připojištění žádný vliv,“ vysvětlil Jiří Běťák. Zájem o nově vzniklý druhý pilíř totiž tři čtvrtiny společností předpokládají jen maximálně u 25 % zaměstnanců.
Mobil už není výhodou
Z daňově nezvýhodněných benefitů jsou nejčastější mobilní telefony a služební automobil. Shodně je nabízí 75 % oslovených firem.
„Oproti loňskému roku znatelně klesla nabídka mobilního telefonu, a to o devět procent. Pomalu dochází k přesunu tohoto benefitu z nadstandardní nabídky do skupiny běžných pracovních pomůcek,“ vysvětlil Radek Špicar. Řada zaměstnanců už totiž nebere mobil za nějakou extra výhodu, ale za běžný pracovní nástroj, výhodný spíše pro zaměstnavatele.
Mnohem více společností se proto snaží motivovat své zaměstnance formou zážitků, např. příspěvkem na sport, kulturu či dovolenou.
Vzdor krizi benefity zůstávají
Po optimistickém loňském roce, kdy došlo ke zlepšení ekonomické situace u většího podílu společností, hodnotí společnosti v roce 2012 vývoj smíšeně. Zlepšení ekonomické situace zaznamenalo jen 27 % firem oproti 41 % v roce 2011 a 31 % v roce 2010.
Navzdory přetrvávající hospodářské nejistotě nemá ekonomická situace významnější vliv na nabídku benefitů. Výjimku tvoří vzdělávání, u kterého 17 % společností, které svou situaci označily jako horší, plánuje snížení nabídky či úplné zrušení.
01. 08. 2012 | CFOWorld.cz
Stravenky svou bitvu prozatím vyhrály
Asociace provozovatelů poukázkových systémů APROPOS sbírá argumenty pro zachování stravenek a samozřejmě pro zachování svého byznysu. Opírá se mimo jiné i o výzkumy Institutu oceňování majetku Vysoké školy ekonomické (IOM VŠE).
Když se na podzim minulého roku rozhořelo další kolo bitvy o stravenky, vypadalo to, že ministr financí hodlá zbořit tradiční zaměstnaneckou výhodu, kterou mají zaměstnavatelé k dispozici. Stravenky totiž vznikly po druhé světové válce v Anglii, kde nahradily poukázky na potraviny a umožnily zaměstnavatelům přispívat zaměstnancům na jídlo. Postupně se rozšířily téměř do čtyřiceti zemí ve světě, v Evropě stravenky běžně fungují v 21 zemích. Například francouzská Groupe Cheque Déjeuner, která je třetí na světovém trhu má 21,7 miliónů uživatelů poukázek a karet na služby.
U nás stravenky bitvu prozatím vyhrály. Asociace provozovatelů poukázkových systémů APROPOS sbírá argumenty pro zachování stravenek a samozřejmě pro zachování svého byznysu. Opírá se mimo jiné i o výzkumy Institutu oceňování majetku Vysoké školy ekonomické (IOM VŠE).
Křehká rovnováha
V České republice poskytuje stravenky 80 % zaměstnavatelů a nějaký typ nabídky či podpory zaměstnaneckého stravování využívá 3,14 milionu zaměstnanců, tedy více než tři čtvrtiny všech zaměstnanců. Konkrétně stravenky pak využívá celkem 31 % ze všech zaměstnanců, to jest 1,3 milionu lidí. Stravenky se podílí na celkových tržbách restaurací v České republice z 31 %. To představuje přibližně 10 miliard Kč.
Základním motorem fungování zaměstnaneckého stravování je jeho daňové zvýhodnění – stravování je osvobozeno od daně z příjmů fyzických osob (na straně příjemce) a nepodléhá odvodům pojistného na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění. Současně jsou náklady na stravování do určité výše daňově uznatelným nákladem (na straně zaměstnavatelů).
Lidé preferují „hmatatelný“ příjem
Pokud by se přešlo na navrhovaný paušál, podle studie IOM VŠE by zrušení samotného osvobození příspěvků na stravování od odvodů z mezd mělo celkově negativní fiskální dopady – v roce 2012 by stát takto přišel o téměř jednu miliardu korun. Pokud by bylo osvobození zrušeno pouze u stravenek, státní rozpočet by přišel o téměř 400 milionů Kč. Smyslem zaměstnaneckých výhod je zvýšit motivaci zaměstnanců, a to daňově efektivnější cestou než prostřednictvím mzdy. Vyjdeme-li z této definice, pak je zřejmé, že stravenka je účinným nástrojem motivace především pro zaměstnance s nižší kvalifikací a nižšími příjmy.
Stravenkový systém je rovněž významným nástrojem podpory malého a středního podnikání, neboť umožňuje malým a středním podnikům poskytovat svým zaměstnancům obdobné výhody, jaké mohou získat ve větších podnicích, které nabízejí služby závodního stravování. Vzhledem k tomu, že právě tito zaměstnanci využívají stravenky pro obědy v restauracích, mělo by zrušení stravovacích kupónů významný dopad na zaměstnanost ve službách, ale také na odvody DPH. Mimo to pro stravenky hovoří i nezanedbatelný lidský faktor. Lidé preferují „hmatatelný“ příjem, jsou na něj zvyklí, zatímco v zásadě „neviditelná“ výhoda paušálu (sleva na dani) je něčím, „na co se nedá sáhnout“. Kromě toho pro několik set tisíc zaměstnanců by paušál znamenal i čistou ztrátu příjmů, přičemž se jedná právě o skupinu osob s nejnižšími příjmy.
Celá diskuse o stravenkách je nicméně poněkud vytržená z kontextu, pokud se nespojí v logický celek, a to debatu o benefitech jako takových. Oproti stravenkám je například daňově nevyvážená podpora individuálního zvyšování kvalifikace, která sice nepřináší tak bezprostřední a okamžité požitky jako oběd reprezentovaný stravenkou, ale umožní zaměstnanci zůstat na trhu práce. Případně získat lepší postavení i plat, který mu nakonec dopřeje – nezávisle na stravenkách – volit takový oběd, na jaký má chuť.
Světla Prokešová
01. 08. 2012 | UNES
Problematika cestovních náhrad u NNO1
Cestovní náhrady NNO se, co se týče pravidel a zákonných podkladů, v ničem neliší od cestovních náhrad podnikatelského sektoru. Jejich oddělené rozebírání by se tedy mohlo zdát zbytečné, protože veškeré postupy a pravidla jsou shodné s postupy a pravidly u zaměstnanců podnikatelských subjektů. Podstatným rozdílem mezi NNO a podnikateli je však okruh problémů, které se při poskytování cestovních náhrad řeší. Problémy, které si zde rozebereme, se u NNO objevují často, zatímco u podnikatelských subjektů se vyskytují méně.
1. Možnost poskytnout náhrady nižší než určují zákony
Dotaz
Je možné se zaměstnancem NNO dohodnout, že bude dostávat nižší cestovní náhrady, než jaké ukládá zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZP"), resp. příslušné vyhlášky?
Obecně ZP všechny dohody, kdy se zaměstnanec vzdává předem svých zákonných nároků, považuje za neplatné. Tedy nižší cestovní náhrady nelze se zaměstnancem předem (např. při nástupu do zaměstnání nebo před vysláním na pracovní cestu) sjednat. Pokud takovouto dohodu se zaměstnancem uzavřete, může po vás zaměstnanec stejně nárokovat cestovní náhrady v zákonné výši a pokud zaměstnanci na základě takovéto dohody vyplatíte nižší náhrady, vystavujete se nebezpečí postihu inspektorátu práce.
Možné však je, aby se zaměstnanec svých cestovních náhrad vzdal dodatečně. V praxi je, pro předejití jakýchkoliv následných sporů a nejasností, nejlepší postup, kdy se vyúčtování pracovní cesty provede v plné výši a zaměstnanec k vyúčtování připojí, že se této částky plně nebo částečně vzdává. K takovému řešení však nelze zaměstnance nutit.
U NNO může být pro obě strany výhodný i další postup, kdy zaměstnanec cestovní náhrady příjme, ale obratem peníze organizaci vrátí zpět v podobě peněžitého daru. Teoreticky při takovéto domluvě nemusí ani peníze proudit tam a zase zpět a je možné po dohodě započíst závazek organizace z cestovních náhrad s pohledávkou po zaměstnanci z darovací smlouvy. Pokud je NNO založena za účelem některého z prospěšných cílů vyjmenovaného v zákoně č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP“), bude pro zaměstnance výhodou tohoto řešení dar uznatelný jako odčitatelná položka (pokud částka, které se vzdá, přesáhne v součtu za rok tisíc korun) a pro organizaci může být výhodou, případ, kdy náklad na cestovní náhrady uplatní při vyúčtování činnosti, kde potřebuje vykázat náklady (např. vyúčtování dotace), a inkasované prostředky z daru může použít na činnost jinou nebo vykázat jako vlastní spoluúčast.
Ač zaměstnavatel nemůže jednostranně přisoudit nižší cestovní náhrady, než mu stanovuje zákon, někdy jsou z neznalosti opomíjeny některé zákonné možnosti minimalizace cestovních náhrad:
a) zahraniční stravné Výši celodenního stravného určuje vyhláška č. 379/2011 Sb., o stanovení výše základních sazeb zahraničního stravného pro rok 2012.
Základní sazbu uvedenou ve vyhlášce si může zaměstnavatel, který je NNO (stejně jako podnikatelský subjekt), snížit až o 25 %, částku denní sazby přitom musí zaokrouhlit na celé jednotky měny. Takže místo celodenní sazby 45 pro Německo, Rakousko a další státy, může poskytovat pouze 34 na den. Tuto skutečnost musí pouze předem oznámit zaměstnanci (např. formou vnitřního předpisu)
b) kapesné I když je možné zaměstnanci vyplácet 40 % ze stravného jako částku osvobozenou od daní a dalších odvodů (a to dle posledních vyjádření MPSV a MF dokonce z částky před krácením o poskytnutou stravu), nejedná se o povinnou položku cestovních náhrad a není nutné ji zaměstnanci poskytovat.
c) náhrady při použití vlastního vozidla Pokud zaměstnanec chce na pracovní cestu jet vlastním vozidlem, může mu to zaměstnavatel povolit s výhradou, že cestovní náhrady obdrží jen do výše stanoveného prostředku hromadné přepravy. Pokud však zaměstnavatel povolí cestu vozidlem zaměstnance bez této výhrady, musí proplatit jak spotřebu pohonných hmot (dále jen „PHM“), tak amortizaci a pokud zaměstnanec předloží doklad o ceně PHM, pak musí spotřebu PHM proplatit v prokázané ceně a ne podle sazeb daných vyhláškou č. 429/2011 Sb., o změně sazby základní náhrady za používání silničních motorových vozidel a stravného a o stanovení průměrné ceny pohonných hmot pro účely poskytování cestovních náhrad.
Dohoda, že by se zaměstnanci proplatily pouze PHM, nebo vnitřní směrnice, že se spotřebované PHM budou hradit v cenách dle uvedené vyhlášky, nejsou přípustné.
d) pracovníci pracující na dohody mimo pracovní poměr Nárok na cestovní náhrady mají pouze zaměstnanci v pracovním poměru. Pracovníci na dohody o provedení práce nebo o pracovní činnosti mají nárok pouze v případě, že je tomu tak v dohodě sjednáno. Pokud jsou však cestovní náhrady sjednány, musí je obdržet v plné výši jako zaměstnanci. Kompromis v podobě částečné úhrady není možné předem sjednat.
e) zajištění stravy zaměstnavatelem Pokud zaměstnavatel zajistí zaměstnanci některé z hlavních jídel (např. snídani s ubytováním, oběd v rámci školení nebo večeři v rámci pracovního setkání s klienty), může, a od roku 2012 i musí, pokud nechce náhrady „dodaňovat“ (srazit z náhrad zaměstnanci daň z příjmu, sociální a zdravotní pojištění a odvést sociální a zdravotní pojištění za zaměstnavatele), stravné krátit. Krácení je u celodenního stravného 25 % za každé poskytnuté jídlo, u sazeb za 12 - 18 hodin 35 % částky stravného a u sazeb do 12 hodin 70 % za každé poskytnuté jídlo.
2. Cestovní náhrady členům občanského sdružení
Dotaz
Je možné proplatit cestovní náhrady členům občanského sdružení (např. sportovcům, kteří jedou na zápas)?
V uvedeném dotazu je pro posouzení daňových důsledků významná skutečnost, že člen měl v souvislosti s cestou výdaje, které mu sdružení následně proplatí, popřípadě, že nárokuje stravné, tj. že se skutečně jedná o náhrady placené v penězích.
Proplatit výdaje členovi občanského sdružení (dále jen „o. s.“), které mu vznikly v souvislosti s činností o. s., je možné. Toto rozhodnutí je plně v kompetenci organizace (valné hromady, nejvyšší orgánu nebo jiné osoby, kterému je tato kompetence svěřena). Otázkou je, jestli se bude jednat o cestovní náhrady ve smyslu definice pro účely daně z příjmu, tedy jestli budou proplacené částky osvobozeny od „dodanění“ u příjemce stejně, jak jsou osvobozeny cestovní náhrady proplácené do limitů stanovených ZP.
Nastat mohou následující případy:
a) Člen je zaměstnancem a cesta souvisí s pracovním poměrem - potom je situace jasná - nejen, že lze, ale dokonce je povinností cestovní náhrady zaměstnanci proplatit - viz též dotaz v bodě 1.
b) Člen je členem nějakého orgánu sdružení, cesta souvisí s výkonem této funkce a v souvislosti s výkonem této funkce je člen odměňován. V tomto případě člen sice cestovní náhrady obdržet nemusí, ale pokud je obdrží a nepřesáhnou výši určenou ZP pro zaměstnance, budou osvobozeny od všech odvodů. Protože daný člen nepracuje pro sdružení dle ZP, je možné v tomto případě přisoudit i nižší cestovní náhrady než zaměstnanci.
c) Ve všech ostatních případech, tedy pokud cesta nesouvisí s činností, za kterou je člen odměňován, nebo člen není odměňován vůbec, nebudou tyto vyplacené částky osvobozeny od zdanění. Pro příjemce se bude jednat povětšinou příležitostný příjem z ostatní činnosti, který si sám musí přiznat a zdanit dle § 10 ZDP, resp. pokud nepřesáhne společně s příjmy z ostatních příležitostných činností 20 tis. Kč ročně, bude od zdanění osvobozen. Pokud uvedenou částku přesáhne, může si jej poplatník snížit o prokazatelné výdaje (např. náhradu za PHM o skutečně projeté PHM, náhradu za ubytování v hotelu o stejnou částku ceny hotelu) a rozdíl zdaní. Příjmy v podobě stravného, kapesného a nákladů na amortizaci vozidla však o žádné výdaje snížit nelze.
3. Cestovní náhrady osob, které pracují pro NNO zadarmo
Dotaz
Pro naši obecně prospěšnou společnost (dále jen „OPS") pracují bez nároku na odměnu dobrovolníci [nejedná se však o dobrovolníky ve smyslu zákona č. 198/2002 Sb., o dobrovolnické službě a o změně některých zákonů (zákon o dobrovolnické službě), ve znění pozdějších předpisů]. Pokud za ně uhradíme jejich cestovní náhrady (jízdenky, ubytování, občerstvení na cestě), je nutné toto nějakým způsobem daňově řešit?
V uvedeném dotazu je pro posouzení daňových důsledků významná skutečnost, že jsou výdaje hrazené za dobrovolníka, tedy nikoliv přímo jemu. Dobrovolník neobdržel peněžní prostředky, ale byla mu zajištěna doprava nebo ubytování, popřípadě strava v souvislosti s jeho dobrovolnou prací.
Předešlu, že nebudeme řešit legislativní problém výkonu závislé činnosti mimo pracovní poměr, který se ve světle novely zákona č. 434/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, jeví jako nelegální a příkazní smlouva, kterou některé organizace naivně sepisují, situaci neřeší.
Na rozdíl od minulého dotazu dobrovolník obdržel nepeněžní příjem. Pokud se jednalo o dopravu nebo ubytování, byl zároveň s činností dobrovolníka tento nepeněžní příjem spotřebován a nedošlo ke zvýšení majetku dobrovolníka, a proto není nutné příjem zdaňovat. Jediným sporným bodem by mohla být poskytnutá strava. Dle názoru autora podléhá darovací dani (nikoliv dani z příjmu), do 3 tis. Kč za dva roky je osvobozena od darovací daně dle § 19 odst. 4 písm. d) zákona č. 357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDDPN“), a u obecně prospěšné společnosti, která nemá obchodní majetek je osvobozena do 20 tis. Kč za dva roky dle § 19 odst. 4 písm. a) ZDDPN.
Uvedené náklady v podobě dopravy a ubytování dobrovolníků budou daňově uznatelným nákladem, pokud práce dobrovolníků bude souviset se zdaňovanými příjmy organizace. Náklady na poskytnutou stravu a nápoje (s výjimkou neperlivé neochucené vody) daňově uznatelné nebudou.
4. Souběh cestovného a stravenek
Dotaz
Lze poskytnout zaměstnancům NNO stravenky ve dnech, kdy obdrží cestovní náhrady?
Ano, zaměstnanci NNO (i zaměstnanci podnikatelského subjektu) lze poskytnout stravenky i ve dnech, kdy obdrží stravné na pracovní cestě. Rozhodnutí, ve kterých případech poskytnout zaměstnanci stravenku a kdy ne, je plně v kompetenci zaměstnavatele. Zákon pouze řeší daňové důsledky. Přitom navíc poskytnutá stravenka za den, kdy v průběhu pracovní doby vznikl nárok na cestovní náhrady, se u zaměstnance „nedodaňuje“, tato stravenka je pouze daňově neuznatelným výdajem zaměstnavatele v plné výši. Vzhledem k tomu, že NNO velmi často neuplatňuje stravenky jako daňově uznatelný náklad (výdaj na snížení základu daně), není nutné nad tímto problémem vůbec přemýšlet.
Rozhodně je však chybné neposkytnout zaměstnanci stravné (pokud mu na něj vznikl nárok) s tím, že obdržel stravenku. Neboli stravné musí zaměstnavatel poskytnout vždy, pokud vznikne nárok, zatímco o poskytnutí stravenky se může zaměstnavatel rozhodovat.
Pokud Vás zajímají další podrobnosti k cestovním náhradám z hlediska potřeb NNO, pokud se chcete seznámit se všemi změnami roku 2012, včetně výkladů sporných oblastí, navštivte seminář CESTOVNÍ NÁHRADY PRO NEZISKOVÉ ORGANIZACE, který pořádá vzdělávací společnost 1. VOX a.s.
***
1 nestátní neziskové organizace
2 ADAR - Agentura daňových rad s.r.o., www.adar.cz, lektor vzdělávací společnosti 1. VOX a.s.
30. 07. 2012 | Hospodářské noviny
82 PROCENT
českých firem poskytlo v prvním pololetí letošního roku svým zaměstnancům benefit ve formě vzdělávání. Vyplývá to z aktuálního průzkumu, který pro Svaz průmyslu a dopravy vypracovala ING Pojišťovna. Vzdělávání je tak nejčastějším daňově zvýhodněným benefitem, které české firmy poskytují. Dalšími jsou stravenky (81 %), penzijní připojištění (74 %) a životní pojištění (43 %). Například očkování proti chřipce poskytuje svým zaměstnancům jen čtvrtina oslovených firem.
28. 07. 2012 | Haló noviny
Zaměstnanci si užívají benefity
Žebříček nabídky daňově zvýhodněných benefitů již druhým rokem vede vzdělávání, které nabízí 82 procent firem. Z daňově nezvýhodněných benefitů si prvenství stále drží služební automobil a mobilní telefon, který však zaznamenal citelný meziroční pokles.
Vyplývá to z červnového průzkumu ING Pojišťovny a Svazu průmyslu a dopravy ČR mezi 120 českými společnostmi. Na druhé místo mezi daňově zvýhodněnými benefity se po loňském poklesu dostaly stravenky, které nyní nabízí osm z deseti podniků. Trojici nejoblíbenějších benefitů uzavírá tradičně penzijní připojištění (74 procent).
»Proti loňskému roku stoupla nabídka vzdělávání o čtyři procentní body, což dále potvrzuje trend zaměřovat se na osobní a kariérní růst zaměstnanců, byť se i nadále setkáváme se zvýšením významu hmotných a finančních benefitů,« uvedl viceprezident Svazu průmyslu a dopravy Radek Špicar. Stravenky loni po dlouhé době kralování sestoupily se 68 procenty na třetí místo nejčastěji nabízených výhod, letos se opět vrací na výsluní. Nabízí je dokonce nejvíce firem za dobu trvání průzkumu.
Nárůst zájmu o penzijní připojištění je podle ředitele úseku zaměstnaneckých výhod ING Pojišťovny Jiřího Běťáka logický. »Pro firmy je samozřejmě zajímavější přispívat na penzijní připojištění a odečíst si tuto investici z daní, než přidat zaměstnanci stejnou částku v základním platovém ohodnocení, se kterým jsou spojeny další náklady,« dodal. Zájem o nově vzniklý druhý pilíř penzijní reformy tři čtvrtiny společností předpokládají jen maximálně u 25 procent zaměstnanců.
Mobilní telefony a služební automobil shodně nabízí 75 procent oslovených firem. »Proti loňskému roku znatelně klesla nabídka mobilního telefonu, a to o devět procentních bodů. Pomalu zde dochází k přesunu tohoto benefitu z nadstandardní nabídky do skupiny běžných pracovních pomůcek,« uvedl viceprezident Svazu průmyslu a dopravy Radek Špicar.
Mezi další způsoby odměňování patří i příplatky na dovolenou. Internetový průzkum portálu MůjPlat.cz ukázal, že příplatek k dovolené dostává 17 procent Čechů. Nejčastěji ho dostávají lidé se středoškolským a vysokoškolským vzděláním ve věku 40 až 49 let. Mladí lidé dostávají tento benefit vzácněji.
27. 07. 2012 | Týden.cz
Z daňově zvýhodněných benefitů vede vzdělávání a stravenky
Žebříček nabídky daňově zvýhodněných benefitů již druhým rokem vede vzdělávání, které nabízí 82 procent firem. Z daňově nezvýhodněných benefitů si prvenství stále drží služební automobil a mobilní telefon, který však zaznamenal citelný meziroční pokles. Vyplývá to z červnového průzkumu ING Pojišťovny a Svazu průmyslu a dopravy ČR mezi 120 českými společnostmi.
Na druhé místo mezi daňově zvýhodněnými benefity se po loňském poklesu dostaly stravenky, které nyní nabízí osm z deseti podniků. Trojici nejoblíbenějších benefitů uzavírá tradičně penzijní připojištění (74 procent).
"Proti loňskému roku stoupla nabídka vzdělávání o čtyři procentní body, což dále potvrzuje trend zaměřovat se na osobní a kariérní růst zaměstnanců, byť se i nadále setkáváme se zvýšením významu hmotných a finančních benefitů," uvedl viceprezident Svazu průmyslu a dopravy Radek Špicar. Stravenky loni po dlouhé době kralování sestoupily se 68 procenty na třetí místo nejčastěji nabízených výhod, letos se opět vrací na výsluní. Nabízí je dokonce nejvíce firem za dobu trvání průzkumu.
Nárůst zájmu o penzijní připojištění je podle ředitele úseku zaměstnaneckých výhod ING Pojišťovny Jiřího Běťáka logický. "Pro firmy je samozřejmě zajímavější přispívat na penzijní připojištění a odečíst si tuto investici z daní, než přidat zaměstnanci stejnou částku v základním platovém ohodnocení, se kterým jsou spojeny další náklady," dodal. Zájem o nově vzniklý druhý pilíř penzijní reformy tři čtvrtiny společností předpokládají jen maximálně u 25 procent zaměstnanců.
Mobilní telefony a služební automobil shodně nabízí 75 procent oslovených firem. "Proti loňskému roku znatelně klesla nabídka mobilního telefonu, a to o devět procentních bodů. Pomalu zde dochází k přesunu tohoto benefitu z nadstandardní nabídky do skupiny běžných pracovních pomůcek," vysvětlil viceprezident Svazu průmyslu a dopravy Radek Špicar.
27. 07. 2012 | Lidovky.cz
Nejlepší benefity podle zaměstnanců? Příspěvky na vzdělání
Žebříček nabídky daňově zvýhodněných benefitů již druhým rokem vede vzdělávání, které nabízí 82 procent firem. Z daňově nezvýhodněných benefitů si prvenství stále drží služební automobil a mobilní telefon, který však zaznamenal citelný meziroční pokles.
Vyplývá to z červnového průzkumu ING Pojišťovny a Svazu průmyslu a dopravy ČR mezi 120 českými společnostmi.
Stravenky na druhém místě
Na druhé místo mezi daňově zvýhodněnými benefity se po loňském poklesu dostaly stravenky, které nyní nabízí osm z deseti podniků. Trojici nejoblíbenějších benefitů uzavírá tradičně penzijní připojištění (74 procent).
"Proti loňskému roku stoupla nabídka vzdělávání o čtyři procentní body, což dále potvrzuje trend zaměřovat se na osobní a kariérní růst zaměstnanců, byť se i nadále setkáváme se zvýšením významu hmotných a finančních benefitů," uvedl viceprezident Svazu průmyslu a dopravy Radek Špicar.
Stravenky loni po dlouhé době kralování sestoupily se 68 procenty na třetí místo nejčastěji nabízených výhod, letos se opět vrací na výsluní. Nabízí je dokonce nejvíce firem za dobu trvání průzkumu.
Roste zájem o penzijní připojištění
Nárůst zájmu o penzijní připojištění je podle ředitele úseku zaměstnaneckých výhod ING Pojišťovny Jiřího Běťáka logický. "Pro firmy je samozřejmě zajímavější přispívat na penzijní připojištění a odečíst si tuto investici z daní, než přidat zaměstnanci stejnou částku v základním platovém ohodnocení, se kterým jsou spojeny další náklady," dodal. Zájem o nově vzniklý druhý pilíř penzijní reformy tři čtvrtiny společností předpokládají jen maximálně u 25 procent zaměstnanců.
Mobilní telefony a služební automobil shodně nabízí 75 procent oslovených firem. "Proti loňskému roku znatelně klesla nabídka mobilního telefonu, a to o devět procentních bodů. Pomalu zde dochází k přesunu tohoto benefitu z nadstandardní nabídky do skupiny běžných pracovních pomůcek," uvedl viceprezident Svazu průmyslu a dopravy Radek Špicar.
Příspěvek na dovolenou dostávají starší zaměstnanci
Mezi další způsoby odměňování patří i příplatky na dovolenou. Internetový průzkum portálu MůjPlat.cz ukázal, že příplatek k dovolené dostává 17 procent Čechů. Nejčastěji ho dostávají lidé se středoškolským a vysokoškolským vzděláním ve věku 40 až 49 let. Mladí lidé dostávají tento benefit vzácněji. Ve věku 20 až 29 let je to 16 procent zaměstnanců a ve věku 30 až 39 let je to 21 procent pracovníků. Nejčastěji dostávají příplatek čtyřicetiletí zaměstnanci, a to čtvrtina z nich. Tyto příplatky jsou přitom častější v Praze než v ostatních regionech.
27. 07. 2012 | Kariera.iHNed.cz
V benefitech vede vzdělávání před stravenkami
Žebříček nabídky daňově zvýhodněných benefitů již druhým rokem vede vzdělávání, nabízí jej 82 % firem. Na druhé místo se po loňském poklesu dostaly stravenky, které aktuálně nabízí osm z deseti podniků. Trojici nejoblíbenějších benefitů uzavírá tradičně penzijní připojištění (74 %). Z daňově nezvýhodněných benefitů si prvenství stále drží služební automobil a mobilní telefon, který však zaznamenal citelný meziroční pokles. Vyplynulo to z červnového průzkumu ING Pojišťovny a Svazu průmyslu a dopravy ČR mezi 120 českými společnostmi.
Osm z deseti firem poskytuje svým zaměstnancům vzdělávání, které je tak nejčastěji využívaným daňově zvýhodněným zaměstnaneckým benefitem. “Oproti loňskému roku stoupla jeho nabídka o 4 %, což jen dále potvrzuje trend zaměřovat se na osobní a kariérní růst zaměstnanců, byť se i nadále setkáváme se zvýšením významu hmotných a finančních benefitů,“ řekl Radek Špicar, viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR pro oblast hospodářské politiky a konkurenceschopnosti. Nejzajímavější vzestup z oblasti materiálních benefitů zaznamenaly stravenky, jejichž nabídka se v loňském roce ocitla v útlumu. Zatímco loni po dlouhé době kralování sestoupily s 68 % na třetí místo nejčastěji nabízených výhod, letos se opět vrací na výsluní. Nabízí je dokonce nejvíce firem za dobu trvání průzkumu, a to 81 %.
Stále stoupá také zájem o penzijní připojištění, které má v nabídce již 74 % oslovených společností. “Pro firmy je samozřejmě zajímavější přispívat na penzijní připojištění a odečíst si tuto investici z daní, než přidat zaměstnanci stejnou částku v základním platovém ohodnocení, se kterým jsou spojeny další náklady. Jako hlavní důvod pro poskytování tohoto benefitu to uvádí 42 % z nich,“ uvedl Jiří Běťák, ředitel Employee Benefits ING Pojišťovny. Firmy přitom vnímají, že se jedná již o standardní zaměstnaneckou výhodu a pro více než polovinu z nich je to tím nejdůležitějším přínosem pro její zařazení do nabídky. Příspěvky zaměstnavatelů tak stále stoupají a nyní činí v průměru bezmála 600 korun, ty nejvyšší dosahují 2 200 Kč.
Reforma nepřinese výrazné změny
“Předpokládali jsme, že v souvislosti s penzijní reformou dojde v příštím roce k výrazným změnám v nabídce benefitů. To se však překvapivě nepotvrdilo a u 93 % společností nebude mít změna našeho penzijního systému na poskytování příspěvku na penzijní připojištění žádný vliv,“ vysvětlil Jiří Běťák. Zájem o nově vzniklý druhý pilíř totiž tři čtvrtiny společností předpokládají jen maximálně u 25 % zaměstnanců.
26. 07. 2012 | CFOWorld.cz
Zaměstnanecké benefity: V kurzu je vzdělávání, stravenky a penzijní připojištění
Stále stoupá zájem o penzijní připojištění, které má v nabídce již 74 % oslovených společností.
Žebříček nabídky daňově zvýhodněných benefitů již druhým rokem vede vzdělávání, nabízí jej 82 % firem. Na druhé místo se po loňském poklesu dostaly stravenky, které aktuálně nabízí osm z deseti podniků. Trojici nejoblíbenějších benefitů uzavírá tradičně penzijní připojištění (74 %). Z daňově nezvýhodněných benefitů si prvenství stále drží služební automobil a mobilní telefon, který však zaznamenal citelný meziroční pokles. Vyplynulo to z dnes zveřejněných výsledků červnového průzkumu, který uspořádal Svaz průmyslu a dopravy ČR a ING Pojišťovna. Průzkumu se zúčastnilo 120 členských firem Svazu.
Vzdělávání opět na špici a comeback stravenek
Osm z deseti firem poskytuje svým zaměstnancům vzdělávání, které je tak nejčastěji využívaným daňově zvýhodněným zaměstnaneckým benefitem. „Oproti loňskému roku stoupla jeho nabídka o 4 %, což jen dále potvrzuje trend zaměřovat se na osobní a kariérní růst zaměstnanců, byť se i nadále setkáváme se zvýšením významu hmotných a finančních benefitů,“ řekl Radek Špicar, viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR pro oblast hospodářské politiky a konkurenceschopnosti. Nejzajímavější vzestup z oblasti materiálních benefitů zaznamenaly stravenky, jejichž nabídka se v loňském roce ocitla v útlumu. Zatímco loni po dlouhé době kralování sestoupily s 68 % na třetí místo nejčastěji nabízených výhod, letos se opět vrací na výsluní. Nabízí je dokonce nejvíce firem za dobu trvání průzkumu, a to 81 %.
Stále stoupá také zájem o penzijní připojištění, které má v nabídce již 74 % oslovených společností. „Pro firmy je samozřejmě zajímavější přispívat na penzijní připojištění a odečíst si tuto investici z daní, než přidat zaměstnanci stejnou částku v základním platovém ohodnocení, se kterým jsou spojeny další náklady. Jako hlavní důvod pro poskytování tohoto benefitu to uvádí 42 % z nich,“ uvedl Jiří Běťák, ředitel Employee Benefits ING Pojišťovny. Firmy přitom vnímají, že se jedná již o standardní zaměstnaneckou výhodu a pro více než polovinu z nich je to tím nejdůležitějším přínosem pro její zařazení do nabídky. Příspěvky zaměstnavatelů tak stále stoupají a nyní činí v průměru bezmála 600 korun, ty nejvyšší dosahují 2 200 Kč.
Reforma nepřinese výrazné změny
„Předpokládali jsme, že v souvislosti s penzijní reformou dojde v příštím roce k výrazným změnám v nabídce benefitů. To se však překvapivě nepotvrdilo a u 93 % společností nebude mít změna našeho penzijního systému na poskytování příspěvku na penzijní připojištění žádný vliv,“ vysvětlil Jiří Běťák. Zájem o nově vzniklý druhý pilíř totiž tři čtvrtiny společností předpokládají jen maximálně u 25 % zaměstnanců.
Mobil už je běžnou pracovní pomůckou, lákají zážitky a volný čas
Z daňově nezvýhodněných benefitů jsou nejčastější mobilní telefony a služební automobil. Shodně je nabízí 75 % oslovených firem. „Oproti loňskému roku znatelně klesla nabídka mobilního telefonu, a to o 9 %. Pomalu zde dochází k přesunu tohoto benefitu z nadstandardní nabídky do skupiny běžných pracovních pomůcek,“ uvedl Radek Špicar. Mnohem více společností se naopak snaží motivovat své zaměstnance formou zážitků, např. příspěvkem na sport, kulturu či dovolenou, byť se stále jedná spíše o okrajové benefity.
Navzdory krizi benefity zůstávají
Po optimistickém loňském roce, kdy došlo ke zlepšení ekonomické situace u většího podílu společností, hodnotí společnosti v roce 2012 vývoj smíšeně. Zlepšení ekonomické situace zaznamenalo jen 27 % firem oproti 41 % v roce 2011 a 31 % v roce 2010. Navzdory přetrvávající hospodářské nejistotě nemá ekonomická situace významnější vliv na nabídku benefitů. Výjimku tvoří vzdělávání, u kterého 17 % společností, které svou situaci označily jako horší, plánuje jeho snížení či zrušení.
Milan Mostýn
16. 07. 2012 | Lidovky.cz
Zdravotní péče zdarma a dovolená navíc. O takové benefity Češi stojí
Zaměstnanci mají stále větší zájem o firemní benefity související s péčí o zdraví, vyvážeností práce a volného času a zajištěním ve stáří. Ačkoliv si toho jsou zaměstnavatelé vědomi, téměř polovina z nich by zaměstnancům dopřála spíše kávu na pracovišti zdarma, po které touží jen 35 procent pracovníků. Vyplynulo to z květnového průzkumu společnosti Sodexo, která v oblasti benefitů poskytuje služby. 70 procent pracovníků by ocenilo zdravotní péči zdarma.
Prvotřídní zdravotní péči zdarma by jako benefit ocenilo téměř 70 procent zaměstnanců. Na 49 procent zaměstnanců by přivítalo možnost věnovat pětinu pracovního času charitativní či komunitní práci. Stejně tak by zaměstnanci kladně ohodnotili jednorázovou placenou dovolenou za odsloužené roky či nadstandardní příspěvek zaměstnavatele do penzijního fondu.
Na 45 procent zaměstnanců by rádo využilo různých zdravotních programů, jako je například pomoc při odvykání kouření či konzultace s výživovým poradcem.
Přestože zaměstnavatelé o preferencích svých zaměstnanců obvykle vědí, vyslyší je jen částečně. O zavedení zdravotních programů například uvažuje 51 procent z nich a o nadstandardním příspěvku do penzijního fondu či jednorázové dovolené přemýšlí 34 procent firem. Na 46 procent společností by však raději zaměstnancům dopřálo kvalitní kávu na pracovišti zdarma.
Pohled zaměstnance a zaměstnavatele na benefity se liší. "Preference zaměstnanců a zaměstnavatelů se v pohledu na benefity liší. Firmy se v dnešní době často vydávají cestou rychlých řešení s okamžitým dopadem, výkonnost podporují například kávou," uvedla expertka společnosti Sodexo Magdalena Pořízková. Očekává, že v následujících letech budou firmy více energie věnovat budování systému výhod spojeného s péčí o zdraví a vyvážeností práce a volného času.
14. 07. 2012 | Právo
Průzkum: lidé mají zájem o benefity pro zdraví a volný čas
Mezi zaměstnanci stoupá zájem o benefity související s péčí o zdraví, vyvážeností práce a volného času a zajištěním ve stáří. Ačkoliv si toho jsou zaměstnavatelé vědomi, téměř polovina z nich by spíše zaměstnancům dopřála kávu na pracovišti zdarma, po čemž touží jen 35 procent pracovníků. Vyplývá to z květnového průzkumu společnosti Sodexo, která sama v oblasti benefitů poskytuje služby.
Prvotřídní zdravotní péči zdarma by jako benefit ocenilo téměř 70 procent zaměstnanců. Na 45 procent zaměstnanců by rádo využilo různých zdravotních programů, jako je například pomoc při odvykání kouření či konzultace s výživovým poradcem. Až 49 procent zaměstnanců by přivítalo možnost věnovat pětinu pracovního času charitativní či komunitní práci. Stejně tak by zaměstnanci kladně ohodnotili jednorázovou placenou dovolenou za odsloužené roky či nadstandardní příspěvek zaměstnavatele do penzijního fondu.
Přestože zaměstnavatelé o preferencích svých zaměstnanců obvykle dobře vědí, vyslyší je jen částečně. O zavedení zdravotních programů například uvažuje 51 procent z nich a o nadstandardním příspěvku do penzijního fondu či jednorázové dovolené 34 procent firem. Na 46 procent společností by raději zaměstnancům dopřálo kvalitní kávu na pracovišti zdarma.
„Preference zaměstnanců a zaměstnavatelů v pohledu na benefity se liší. Firmy se často vydávají cestou rychlých řešení s okamžitým dopadem, výkonnost podporují například kávou,“ uvedla expertka společnosti Sodexo Magdalena Pořízková. Očekává, že v následujících letech budou firmy více energie věnovat budování systému výhod spojeného s péčí o zdraví a vyvážeností práce a volného času.
12. 07. 2012 | Týden.cz
Polovina Čechů by se raději než práci věnovala 1,5 hodiny charitě
Mezi zaměstnanci stoupá zájem o benefity související s péčí o zdraví, vyvážeností práce a volného času a zajištěním ve stáří. Ačkoliv si toho jsou zaměstnavatelé vědomi, téměř polovina z nich by spíše zaměstnancům dopřála kávu na pracovišti zdarma, po které touží jen 35 procent pracovníků. Vyplývá to z květnového průzkumu společnosti Sodexo, která v oblasti benefitů poskytuje služby.
Prvotřídní zdravotní péči zdarma by jako benefit ocenilo téměř 70 procent zaměstnanců. Na 49 procent zaměstnanců by přivítalo možnost věnovat pětinu pracovního času charitativní či komunitní práci. Stejně tak by zaměstnanci kladně ohodnotili jednorázovou placenou dovolenou za odsloužené roky či nadstandardní příspěvek zaměstnavatele do penzijního fondu. Na 45 procent zaměstnanců by rádo využilo různých zdravotních programů, jako je například pomoc při odvykání kouření či konzultace s výživovým poradcem.
Přestože zaměstnavatelé o preferencích svých zaměstnanců obvykle vědí, vyslyší je jen částečně. O zavedení zdravotních programů například uvažuje 51 procent z nich a o nadstandardním příspěvku do penzijního fondu či jednorázové dovolené přemýšlí 34 procent firem. Na 46 procent společností by však raději zaměstnancům dopřálo kvalitní kávu na pracovišti zdarma.
"Preference zaměstnanců a zaměstnavatelů se v pohledu na benefity liší. Firmy se v dnešní době často vydávají cestou rychlých řešení s okamžitým dopadem, výkonnost podporují například kávou," uvedla expertka společnosti Sodexo Magdalena Pořízková. Očekává, že v následujících letech budou firmy více energie věnovat budování systému výhod spojeného s péčí o zdraví a vyvážeností práce a volného času.
29. 06. 2012 | Moderní řízení
Pružná pracovní doba a dovolená navíc
Zaměstnanci považují za nejhodnotnější firemní benefity jeden nebo dva týdny dovolené navíc, velmi si cení i flexibility v rámci pracovní doby. Pět týdnů dovolené a pružná pracovní doba už zároveň patří mezi nejčastěji poskytované benefity.
Vyplývá to z výsledků studie Salary & Benefits Guide 2011-2012 mezinárodní personální agentury Robert Half. „Zatímco před několika lety si zaměstnanci cenili především příležitosti dalšího vzdělávání, dnes preferují možnost delší dovolené a flexibilitu práce.
Zaměstnanci velmi oceňují, pokud jim zaměstnavatel umožní využívat pružnou pracovní dobu nebo home office ,“ uvádí Aleš Křížek, ředitel společnosti Robert Half International pro Českou republiku.
Stejně jako v loňském roce patří mezi další nejčastěji poskytované benefity notebook, občerstvení na pracovišti a stravenky. Například v oblasti informačních technologií se stravenky z pohledu zaměstnanců dokonce navrátily do desítky nejhodnotnějších výhod.
Jazykové kurzy a odborné vzdělávání stále patří do desítky nejrozšířenějších benefitů. V uplynulém roce se poskytování jazykových kurzů v IT sektoru v žebříčku posunulo z desátého místa na sedmou pozici. Oproti roku 2009, kdy jazykové kurzy i odborné vzdělávání patřily mezi pětici nejhodnotnějších benefitů, se ale tyto benefity v top 5 nejcennějších benefitů již nevyskytují.
Také v loňském roce zaměstnavatelé přistupovali k omezování nabídky benefitů. Odebrání alespoň jednoho benefitu potvrdila téměř polovina respondentů.
„Pokud k odebírání docházelo, týkalo se to nejčastěji jazykových kurzů a 13. platů,“ uzavírá Aleš Křížek shrnutí zaměstnaneckých výhod za rok 2011.
Finance a účetnictví
Pořadí pěti nejrozšířenějších benefitů v oblasti financí a účetnictví se oproti předchozímu průzkumu nezměnilo – zaměstnavatelé nejčastěji poskytují 5 týdnů dovolené, dále stravenky, občerstvení na pracovišti, pružnou pracovní dobu a jazykové kurzy. Na pozicích vyššího managementu se na prvním místě nově objevil mobilní telefon k soukromým účelům, který se v roce 2010 do první pětky nedostal.
Nejhodnotnějším benefitem je i nadále 5 týdnů dovolené. Do top 5 nejhodnotnějších benefitů se ale tentokrát nedostaly jazykové kurzy a odborné vzdělávání, nahradilo je 6 týdnů dovolené a home office. Cenným benefitem je z pohledu zaměstnanců i nadále služební automobil pro soukromé účely, který ale firmy často nenabízejí. Výjimku tvoří finanční management, kde se jedná o již běžně nabízený benefit.
Celkem 48 % respondentů potvrdilo za rok 2011 odebrání alespoň jednoho benefitu. Nejčastěji se jednalo o jazykové kurzy (9 % respondentů), stravenky (8 %), 13. plat, firemní víkendy a teambuildingy (7 %).
Obchod a marketing
Nejčastěji využívaným benefitem v rámci obchodních a marketingových pozic je stále notebook. V první pětce se drží také 5 týdnů dovolené, mobilní telefon k soukromým účelům, stravenky a pružná pracovní doba. V top 5 se ale již neobjevuje služební automobil i pro soukromé účely, který klesl na sedmé místo. Tento pokles je způsoben hlavně tím, že někteří zaměstnavatelé přestali proplácet soukromé kilometry. Nadále ale služební automobil zůstává rozšířeným benefitem, a to hlavně u obchodních pozic. Do první desítky nejčastěji poskytovaných benefitů se vrátily jazykové kurzy a naopak se, oproti roku 2010, do top 10 nedostal sick day (dny volna navíc pro případ nemoci).
Tři nejhodnotnější benefity z pohledu zaměstnanců zůstávají totožné s předchozím obdobím: nejvíc ceněný je služební automobil i pro soukromé účely, 5 týdnů dovolené a home office.
Doplňuje je 6 týdnů dovolené a 13. plat, který v první pětce nahradil jazykové kurzy. Zatímco zaměstnanci v FMCG společnostech (rychloobrátkové zboží), PR a marketingu řadí do top 5 i mobilní telefon, pracovníci v technických oborech ho berou jen jako prostředek k práci.
Odebrání alespoň jednoho benefitu v roce 2011 v sektoru obchodu a marketingu potvrdilo 55 % respondentů. Jednalo se nejčastěji o jazykové kurzy (15 % respondentů), 13. plat (10 %) a home office (8 %).
IT a telekomunikace
Pořadí nejčastěji poskytovaných výhod se oproti období 2010-2011 prakticky nezměnilo.
Nejrozšířenějším benefitem je i nadále pružná pracovní doba, na druhé místo se dostalo 5 týdnů dovolené (posun ze čtvrtého místa).
Další v pořadí jsou stravenky, notebook (pokles z druhého místa) a první pětku uzavírá občerstvení na pracovišti. Nově se na sedmé místo o tři příčky posunuly jazykové kurzy.
Zaměstnanci stále považují za nejhodnotnější benefity 5 týdnů dovolené a home office. V rámci žebříčku deseti nejhodnotnějších benefitů se směrem nahoru posunulo 6 týdnů dovolené (ze čtvrtého místa se dostalo na místo třetí) a pružná pracovní doba (z páteho na čtvrté místo).
Mezi pěti nejcennějšími výhodami zůstává služební automobil i pro soukromé účely, nejvýš ho řadí zaměstnanci na obchodních pozicích.
Zatímco vývojáři softwaru řadí mezi pět nejhodnotnějších benefitů odborné vzdělávání, analytici a obchodníci mu tak vysokou preferenci nepřidělují. Oblíbený je také 13. plat, správci systémů ho mají v prioritách dokonce na třetím místě.
Do desítky nejvíce ceněných benefitů se v roce 2011 nedostaly jazykové kurzy a naopak nově přibyly stravenky.
Odebrání alespoň jednoho benefitu se dotklo 42 % respondentů z oblasti IT. Nejvíce se odebíraly jazykové kurzy (9 % respondentů) a stravenky (7 %).
Administrativní podpora, zákaznický servis, logistika, právo
Stálicemi mezi nejčastěji využívanými benefity je 5 týdnů dovolené, stravenky, občerstvení na pracovišti, jazykové kurzy a pružná pracovní doba. Nově se v desítce nejrozšířenějších výhod objevil flexipass (příspěvek na sport, kulturu), který je již hodně rozšířený hlavně mezi zaměstnanci v zákaznickém servisu. Oproti předchozímu průzkumu se do top 10 naopak nedostala možnost neplaceného volna.
V oblasti administrativní podpory a práva výrazně vzrostlo poskytování sick days (dny volna navíc pro případ nemoci), oproti období 2010-2011 se tentokrát dostaly mezi pět nejčastěji využívaných výhod.
Nejvíce hodnocené benefity ze strany zaměstnanců i zde potvrzují důraz na volný čas: 5 a 6 týdnů dovolené, 13. plat, pružná pracovní doba a home office. Dříve velmi oblíbené jazykové kurzy a odborné vzdělávání klesly až na sedmé a desáté místo. Benefit jazykových kurzů ale stále vysoce hodnotí zaměstnanci na technických a HR pozicích.
Ke krácení benefitů docházelo v roce 2011 i ve sledovaných oborech v rámci divize OfficeTeam. Nejčastěji se odebíraly jazykové kurzy (14 % respondentů), 13. plat (10 %), sick day a stravenky (9 %).
***
Nejčastější benefity:
– 5 týdnů dovolené
– stravenky
– pružná pracovní doba
– notebook
– občerstvení, nápoje
Nejhodnotnější benefity:
– 5 týdnů dovolené
– 6 týdnů dovolené
– homeoffice (možnost práce z domova)
– služební automobil i k soukr. účelům
– pružná pracovní doba
Nejvíce hodnocené benefity ze strany zaměstnanců potvrzují celkový trend důrazu na volný čas, a to napříč všemi sledovanými obory.
27. 06. 2012 | Lidové noviny
Firemní benefity? Stravenky a spoření
PRAHA Příspěvek na penzi, stravenky či týden dovolené navíc jako firemní benefity jsou již tak rozšířené, že je lidé vnímají téměř jako firemní povinnost. Vyplývá to z průzkumu Lidových novin, v němž ze 150 oslovených firem odpovědělo 52 společností.
„Lidé si na benefity zvykli. Pokud pracovník přestoupí z firmy, která poskytuje teplé jídlo, do jiné, kde stravování není, cítí to jako újmu,“ říká Josef Středula, předseda odborového svazu Kovo.
Nejčastější firemní benefity jsou zaměřeny na budoucnost pracovníků, tedy na důchod. Dvě třetiny firem poskytují zaměstnancům penzijní připojištění. Třetina přispívá na životní pojištění. „Firma chce zvýšit mzdy, ale momentálně nemá dostatek prostředků, tak lidem nabídne penzijní připojištění. Pro pracovníka to jsou jakoby peníze navíc a pro firmu jde o daňově uznatelný náklad, takže to je levnější než přímé zvýšení mezd,“ vysvětluje Středula.
Nejžádanějším „benefitem“ jsou ale peníze. Tvrdí to představitelé odborů, kteří jsou denně ve styku jak s manažery, tak s manuálně pracujícími zaměstnanci. „Jednoznačně platí, že nejlepší odměnou za práci jsou peníze. Benefity k tomu také patří, ale je to něco navíc,“ soudí Jaroslav Povšík, předseda odborového svazu Kovo ve Škodě Auto.
„Člověk většinou nechodí do práce pro potěšení, ale proto, aby uživil rodinu, proto je výše mzdy jeho stěžejní motivací. Proto jako odbory usilujeme o růst mezd. Hlavní je růst v oblasti zaručené mzdy, tedy trvalý. Nejde nám o mimořádné odměny nebo mimotarifní oblast,“ vysvětlil Středula.
Zatímco dnes jsou firemní benefity nejvíce zaměřeny na budoucnost zaměstnanců po ukončení jejich aktivní činnosti, před pěti lety mířily benefity hlavně na zpříjemnění současné práce. Vedle stravenek tehdy byly nejrozšířenějším benefitem mobily. Dnes zájem o firemní mobily klesl, poskytuje je zhruba 15 procent firem.
Oblast benefitů se vyvíjí. O dobré zaměstnance je nouze a firmy, které je chtějí udržet nebo získat, musí přicházet s novými nápady. „Každý zaměstnanec má nárok na flexi passy, které může použít na celou škálu služeb, od sportu až po zdravotní pomůcky. Na okraj bych mohla zmínit vánoční dárky pro všechny zaměstnance skupiny Škoda Transportation,“ říká mluvčí firmy Lubomíra Černá.
Flexi pass, podobně jako cafeterie, patří mezi novější systémy benefitů. V rámci systému má zaměstnanec přidělenu určitou částku a současně systém nabízí několik benefitů. Zaměstnanec si může vybrat: někdo chodí raději do divadla, jiný do fitness, další si svůj díl ušetří na penzi. Například ve splátkové firmě Cetelem má formou flexi passu každý zaměstnanec k dispozici ročně čtyři tisíce korun.
Mezi nejvíce nápadité patří benefity České spořitelny. Ta mimo jiné poskytuje každému novopečenému otci pět dní volna na to, aby se z porodu své manželky vzpamatoval. „Pro rodiče malých dětí je určitě potěšující, že pro letošek došlo ke zvýšení příspěvku na hlídání z loňských tří tisíc na čtyři tisíce korun měsíčně a zároveň jsme rozšířili okruh zaměstnanců, kteří jej mohou využívat,“ připomněl Petr Podzimek z tiskového oddělení České spořitelny.
Skupina Czech Coal poskytuje svým havířům ne jeden, ale dva týdny dovolené navíc a v programu Zdraví počítá na každého s částkou osm tisíc korun ročně.
Kdo pečuje dobře o své zdraví v automobilce Škoda, dostává od letoška další odměnu. „Získá body, které si může ve webové samoobsluze převést do penzijního připojištění jako mimořádný příspěvek nebo nakoupit zdravé potraviny,“ vysvětluje mluvčí Škodovky Jozef Baláž.
Jedním z benefitů pro zaměstnance rodinného pivovaru Bernard je možnost zakoupení pivních speciálů, které se jinde neprodávají. Firma Pramet odměňuje nejen zaměstnance při jejich výročích, ale odměny dostávají i dárci krve. Některé firmy poskytují placené zdravotní volno, takzvané sick days, až pět dní za rok. Výrobce potřeb pro domácnost Isolit-Bravo má nejen vlastní sportovní klub, ale také Nadační fond nadaných, rozdávající odměny těm, kdo si je zaslouží.
***
Nejčastější benefity Průzkum LN mezi 52 firmami
64% Penzijní připojištění
42% Stravenky
30% Příspěvek na životní pojištění
40% Týden dovolené navíc
27% Příspěvek na stravování
24% Zvýhodněné vlastní produkty a služby
18% Flexi pass
17% Příspěvek na dovolenou
17% Cafeterie
15% Společenské akce (vánoční večírky, dětské akce)
15% Mobilní telefon, zvýhodněné volání
14% Placené zdravotní volno (sick days)
12 % Příspěvky na nadstandardní lékařskou péči
11% Vzdělávací kurzy
Zdroj: Dotazované firmy Grafika: Shutterstock / JB
15. 07. 2010 | Ekonom
Stravenky - stále dráždivé téma
Strany vládní koalice se pod praporem, který v rukou třímá Miroslav Kalousek, rozhodly zatočit se zaměstnaneckými benefity. Hlavním argumentem je snaha zajistit dodatečné zdroje státnímu rozpočtu. V případě nejčastěji zmiňovaných stravenek jde ale o problematický krok, jehož výsledný efekt se mine s prvotním záměrem.
Zaměříme-li se na rozpočtové dopady opatření, nelze souhlasit s tím, že jediným výsledkem bude zvýšení výnosu daně z příjmu až o jednu miliardu korun. Stravenky totiž zajišťují státu významné výnosy z daně z přidané hodnoty v restauracích, kde je zaměstnanci utrácejí a kde je vyšší DPH než při prostém nákupu potravin.
Jídla v nich připravují přece jen kvalifikovanější pracovní síly, než zaměstnávají supermarkety, samoobsluhy a lahůdkářství. Toto podnikání tak rozhodně přináší vyšší přidanou hodnotu než jiná místa, na něž by se po zrušení stravenek většina lidí vydala pro potraviny.
Vysoká škola ekonomická před dvěma lety spočítala, že v případě stravenek přínos převyšuje ztrátu z daňového inkasa o několik set milionů korun. Hledět tedy pouze na jednu kolonku rozpočtu v podobě daně z příjmu je krátkozraké.
Možná ještě důležitější (pár set milionů korun v plusu či minusu nás skutečně nezachrání) je ale dopad na podnikatelskou sféru jako celek.
Připomeňme přitom, že je to právě Miroslav Kalousek, kdo často tvrdí, že je třeba snížit daně podnikatelům a dluhy státního rozpočtu se mají řešit úsporami na výdajové straně.
Je více než zjevné, že se celková daňová zátěž zaměstnavatele, který zachová příspěvek na stravování, zvýší o několik procentních bodů, a to tím více, čím je větší. V době, kdy se podniková sféra začíná pomalu rozdýchávat, ji tak za její přínos ekonomice státu po zásluze potrestáme.
V této souvislosti je nutné upozornit také na to, že poskytováním příspěvku na stravování zaměstnancům není ve skutečnosti žádným zvýhodněním, ani pro zaměstnance ani pro firmy. Nebude-li příspěvek, budou si zaměstnanci nosit studené svačiny, kupovat levné polotovary, případně si ohřívat zbytky od večeře. V každém případě dojde ke zhoršení jejich pracovního prostředí a - aniž bych chtěl tento faktor nějak démonizovat - povede to i ke snížení pracovního výkonu. I Světová organizace práce svými výzkumy potvrdila,že lidé bez dobré stravy udělají o pětinu méně než kvalitně se stravující jedinci.
Nelze nevidět i zhoršení sociálního smíru mezi zaměstnanci a zaměstnavateli. Za vládu odnesou její rozhodnutí znovu podniky tím, že budou muset čelit tlakům na zvýšení mezd a kompenzaci příjmu zaměstnanců.
Lehce napadnutelný je i poslední z argumentů podporujících zrušení stravenek, a sice že vytvářejí nerovné prostředí. Stravenky jsou maximálně »spravedlivým« řešením, které využívá převážná většina (80 procent) tuzemských firem a institucí. Jejich zrušením budou zvýhodněni zaměstnanci státní správy proti lidem, kteří pracují v soukromém sektoru.
Státní správa a samosprávné instituce nejsou plátci daně z příjmu právnických osob, proto se jich toto opatření nebude týkat. Jejich pracovníci si tak jistě právo na příspěvek na stravenky vybojují. S nadsázkou můžeme říct, že hladoví zaměstnanci soukromé sféry budou vydělávat na plné žaludky zaměstnanců státního aparátu. Tedy pokud nebudou mít štěstí na existenci fungující závodní jídelny.
Lubomír Mandík
26. 05. 2009 | Byznys.lidovky.cz
Kuponům na péči hrozí monopol
PRAHA - Poskytovatelem poukázek na sociální péči má být jediná firma. Zástupcům poukázkových firem se to nelíbí.
Ministerstvo práce a sociálních věcí začne chystat tendr, který může vyvolat kontroverze. Na schválení čeká v Senátu novela zákona o sociálních službách, která pověří ministerstvo vypsáním výběrového řízení na poskytovatele poukázek na sociální péči do konce března příštího roku. Zdánlivě nepříliš důležitý tendr může mít klíčový význam.
„V oblasti sociálních benefitů je to naprosto zásadní zakázka,“ potvrzuje ředitel jednoho z nejvýznamnějších provozovatelů poukázkových systémů Accor Services Pavel Holomek. Poslanecká sněmovna v polovině května odhlasovala, že poukázky - které mají zabránit zneužívání sociálních dávek například na nákup alkoholu či v loteriích - má poskytovat pouze jedna firma. Ta by měla v budoucnosti vydávat poukázky v hodnotě zhruba 1,25 miliardy korun za rok. Z čistě finančního hlediska tendr nepatří k principiálním, shodují se poskytovatelé stravenkových systémů. „Marže poskytovatele by byla zhruba dvě až tři procenta,“ vysvětluje ředitel společnosti Le Cheque Déjeuner David Rýc.
Vítěz tendru však může získat výrazný náskok před konkurenty pro budoucí státní zakázky na výplatu sociálních dávek, které stát plánuje. „Záměrem státu je rozšiřovat bezhotovostní plnění dávek, u kterých hrozí jejich zneužívání... v budoucnosti by se tento systém mohl rozšířit například na výplaty přídavků na děti,“ potvrdil bývalý ministr práce a sociálních věcí Petr Nečas.
Podle několika zdrojů obeznámených s trhem provozovatelů poukázkových systémů by státní sázka pouze na jednoho poskytovatele sociálních měla být výhodná pro lídra trhu, Sodexo Pass. Firma to však odmítá. „Toto jsou pouze spekulace,“ říká ředitel pro rozvoj Karel Pelán. ,,Jsme jednou z několika firem, které realizují poukázkové systémy.“
Právo volby by měly mít kraje
Nečas spekulace o tendru „šitém na míru“ Sodexu Pass popírá. Plánované vytvoření monopolního prostředí obhajuje tím, že „státní dávky by měly být vypláceny stejným způsobem a technologií“. „V Česku je nyní více než 200 obcí s rozšířenou působností a hrozilo by, že k výplatě příspěvků na sociální péči by bylo využíváno desítek rozdílných systémů,“ vysvětlil Nečas.
Zástupci ostatních dominantních poukázkových firem v Česku s výjimkou Sodexa Pass však tvrdí, že by decentralizace poskytování poukázek prospěla. „Rozumnější by bylo umožnit alespoň krajům zvolit si vlastního dodavatele. Zastoupení poukázkových firem v jednotlivých krajích není rovnoměrné,“ řekl ředitel Exit Group Vladimír Filip.
Argumentem státu pro monopolizaci výplat sociálních poukázek budou argumenty o zjednodušení systému, říká ředitel Le Cheque Déjeuner Rýc. „Avšak nejjednodušší systém z pohledu státu nemusí být nejideálnější. Když dáte 80letému člověku do ruky čipovou kartu, kterou v životě neviděl, tak to ideální řešení určitě není,“ doplňuje Holomek z Accor Services. Holomek zdůraznil, že konkurenční prostředí by urychlilo i rozvoj nově vznikající služby. „Prostor by měli dostat i menší hráči v regionech,“ připustil Holomek.
František Bouc, Jaroslav Plesl
27. 04. 2009 | Blesk.cz
I přes krizi vám zůstanou odměny i dovolená
Krize zuří, ale dramatické škrty výhod, které poskytují svým zaměstnancům, chystá zatím »jen« třetina firem. Vyplývá to z nedávného průzkumu poradenské firmy Merces.
Oslovena byla téměř stovka společností z různých regionů a rozlišných průmyslových odvětví.
Jednasedmdesát procent firem podle průzkumu žádné změny v zaměstnaneckých výhodách nepřipravuje. Utáhnout zaměstnancům opasky se ale chystá 29 % společností. „Benefity jsou v seznamu seškrtávaných položek první na řadě,“ potvrzuje Dalibor Jakuš, jednatel pracovního portálu Profesia.
Škrtá se dovolená i připojištění
Nejčastěji totiž firmy šetří tím, že sáhnou lidem na odměny, zruší příspěvky na penzijní připojištění nebo seberou týden dovolené navíc. Přitom dovolená navíc je jednou z nejoblíbenějších a nejvíce žádaných výhod. „Do top 10 nejvyhledávanějších benefitů ovšem proniká dovolená v délce šesti týdnů,“ říká Aleš Křížek, ředitel personální společnosti Robert Half v České republice. Jak ale dodává, zatím ji poskytuje jen minimum zaměstnavatelů.
Kdo je zdravý, pracuje víc
Naopak firmy finančně »přitlačily« na zdravotní péči pro zaměstnance. Spočítaly si, že zdravý zaměstnanec odvede firmě práci rychleji a kvalitněji. „Po preventivní zdravotní péči je zvýšená poptávka. Společnosti zavádějí nadstandardní privátní programy,“ potvrzuje konzultantka Mercesu Jana Kurtinová.
Zaměstnanec: Šéfe, dej mi auto
A po jakých výhodách nejvíc touží sami zaměstnanci? Šéf, který se chce svým podřízeným zavděčit, by jim měl nabídnout služební auto i k soukromým účelům, zaplatit odborné vzdělávání nebo umožnit využití pružné pracovní doby. Naopak, o co lidé vůbec nestojí a co šéfové nabízejí, jsou firemní pracovně-hravé akce.
O odměny přišla zatím čtyři procenta zaměstnanců
Ušetřit na odměnách a třináctých platech – to je pro část firem nejschůdnější cesta, jak řešit problémy s finanční krizí. Zatímco o odměny přišla jen čtyři procenta zaměstnanců, třináctý plat si kvůli krizi může škrtnout pět procent zaměstnanců. Přitom nejde o nijak malé peníze. V průměru si totiž lidé loni díky odměnám přilepšili o 17 127 korun.
Autor: Radka Růžičková
22. 04. 2009 | Ekonom.iHNed.cz
Ekonom: Zvýhodnění stravenek zatím zůstane
Desítky daňových výjimek zůstávají, novelu zákona o daních z příjmů poslanci v dohledné době na stůl nedostanou.
Postoupení novely zákona o daních z příjmů, která měla z normy odstranit řadu daňových výjimek, zákonodárcům se odkládá. »Nemělo by to žádnou cenu, sněmovna by ho před svým říjnovým rozpuštěním stejně nestačila schválit,« řekl Ekonomu náměstek ministra financí Petr Chrenko.
Práce na přípravě zákona, které trvají už více než dva roky, nicméně pokračují. Dokonce vznikne nová expertní skupina a bude se o něm jednat v tripartitě.
Odborníci dál hovoří o rušení řady výjimek a například o zavedení zaměstnaneckého paušálu. Ten by nahradil současné daňové zvýhodnění stravenek nebo jízdného. »Jakákoliv diskuse o výjimkách bude až věcí vlády vzešlé z příštích voleb,« zdůraznil Chrenko. To znamená, že jakékoliv snahy o okamžitou likvidaci stravenek a jim podobných výhod se ukládají k ledu.
Chystaný návrh počítá s jednotnou sazbou zdanění fyzických osob, má však být natolik pružný, že by do něj šly zapracovat i požadavky ČSSD na obnovení progrese. O něco větším problémem by bylo znovuzavedení společného zdanění, o něž zase stojí lidovci.
Autor: Josef Pravec
15. 04. 2009 | iHNed.cz
Benefity v době krize? Ano, ale...
Finanční krize je tématem, o němž můžeme v současné době slyšet téměř ze všech stran, a toto téma je také ze všech možných stran rozebíráno. Zatímco se renomovaní ekonomové vyjadřují k otázce, zda vůbec a případně jak podpořit výkon ekonomiky formou zásahů státu, na firmách i domácnostech je - v ideálním případě ještě proaktivně, v méně ideálním případě již reaktivně - čelit následkům ekonomického zpomalení.
Českou ekonomiku krize dostihla na konci loňského roku. Jedním z jejích nejviditelnějších projevů byla rozsáhlá vlna propouštění - největší od poloviny 90. let. Lze přitom předpokládat, že snižování počtu zaměstnanců bude v řadě společností napříč průmyslovými odvětvími i v následujícím období pokračovat, i když mírnějším tempem.
Zaměstnanci jsou "první na řadě"
Faktem je, že mzdové náklady se ve společnostech obvykle významně podílí na celkových nákladech, a v kombinaci s oslabující poptávkou po produkci a službách jsou tak zaměstnanci v případě snižování nákladů"první na řadě". Kromě propouštění se krize v oblasti lidských zdrojů projevuje například také významným omezováním nákladů na vzdělávání a rozvoj. Mohli bychom dlouze diskutovat o efektech leckdy bezhlavého seškrtávání rozpočtu v oblasti lidských zdrojů, které sice krátkodobě generuje úsporu, ale ve střednědobém a dlouhodobém horizontu může vést k výrazným ztrátám.
Mluvíme-li o mzdových nákladech zaměstnavatele, musíme kromě vlastních mezd zaměstnanců uvažovat také o tzv. nepřímých nákladech. Ty tvoří například zaměstnanecké výhody (benefity), které firma svému personálu poskytuje, a také odvody pojistného na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění. Celkové mzdové náklady na jednoho zaměstnance jsou tak výrazně vzdáleny od hrubé mzdy, kterou zaměstnanec vidí na své výplatní pásce.
Vedle faktického snižování nákladů můžeme očekávat, že se firmy více zaměří na efektivní vynakládání finančních prostředků. Jak již bylo uvedeno, zaměstnanecké výhody se na nákladech v mnoha případech významně podílí. Podívejme se proto na možnosti, které zaměstnavatel má, uvažuje-li o optimalizaci právě v oblasti benefitů. V zásadě můžeme uvažovat ve třech dimenzích.
Omezení rozpočtu na zaměstnanecké výhody
V kontextu výše uvedeného lze předpokládat, že s nárůsty objemu finančních prostředků na oblast zaměstnaneckých výhod se v nejbližším období nedá příliš počítat. Řada společností v současné době přehodnocuje nabízené benefity nebo se k tomuto kroku chystá, a můžeme očekávat, že personalisté budou čelit tlaku na snižování prostředků alokovaných na tuto oblast i v budoucnu.
Na druhé straně je však nutné si uvědomit, že benefity představují důležitou součást celkové odměny zaměstnance a jejich prosté zrušení bez předchozí důkladné analýzy může ve firmě napáchat víc škody než užitku (zhoršení celkové spokojenosti zaměstnanců, potíže při náboru nových zaměstnanců, odchod klíčových zaměstnanců apod.). Snižování celkových nákladů na zaměstnanecké výhody je samozřejmě možným řešením zhoršené finanční situace společnosti a nemá smysl kolem nich vytvářet auru nedotknutelnosti, změny je ale nutné provádět citlivě a pokud možno ne "od zeleného stolu".
Dají se také očekávat snahy poskytovat některé zaměstnanecké výhody selektivně pouze některým zaměstnancům či skupinám zaměstnanců. V této souvislosti je však nutné upozornit nejen na předpisy upravující rovné zacházení se zaměstnanci, ale také na další problémy, které by takový přístup mohl způsobit uvnitř firmy (atmosféra na pracovišti, vnímání nespravedlnosti atd.).
Efektivita nabízeného portfolia benefitů
Ať už se společnost chystá omezit nebo snížit rozpočet na oblast benefitů, nebo přemýšlí o efektivitě vynakládaných prostředků, je vhodné uvažovat o analýze efektivity nabízeného portfolia zaměstnaneckých výhod, tj. zjistit, jaký užitek přináší prostředky investované do této oblasti.
Cílem analýzy vycházející z výsledků průzkumu zaměstnaneckých preferencí je identifikovat očekávané a oceňované benefity a následně případně upravit nabízenou strukturu zaměstnaneckých výhod tak, aby co nejvíce těmto preferencím odpovídala. V mnoha případech se tak firma může dostat do situace, kdy při stejném nebo nižším objemu finančních prostředků bude schopná v budoucnu zaznamenat vyšší nebo alespoň stejnou spokojenost zaměstnanců s nabízenými výhodami.
Preference zaměstnanců vychází ze značné části z měnících se potřeb v průběhu životního cyklu a firma by proto na základě posouzení věkové struktury měla být schopna stanovit základní hypotézy pro vlastní průzkum preferencí. Jiné nároky na benefity bude mít absolvent, který právě nastoupil, jiné rodič s malým dítětem a jiné zaměstnanec v před/důchodovém věku. Další rozdíly je možné identifikovat v jednotlivých sektorech - jinou představu o benefitech má zaměstnanec ve výrobě, jinou pracovník v bance a jinou programátor v IT firmě.
Preference zaměstnanců očima průzkumu
Na základě průzkumů patří mezi zaměstnanci dlouhodobě preferované "stálice" stravenky, příp. možnost stravování, týden dovolené nad základní zákonný rámec (v posledních průzkumech se již objevuje i šest týdnů), příspěvky na jazykové a odborné vzdělávání, příspěvky na životní a penzijní připojištění anebo služební automobil s možností jeho využívání i pro soukromé účely.
Tradičně se ve výsledcích také objevují notebooky a mobilní telefony, přestože někteří zaměstnanci je považují spíše za pracovní nástroj než zaměstnaneckou výhodu. Dlouhodobě na vzestupu v oblíbenosti jsou tzv. work-life balance benefity, tedy benefity umožňující slaďování pracovního a soukromého života (například flexibilní pracovní doba, sick days - možnost pobírat po stanovený počet dní nepřítomnosti v práci nesníženou mzdu i bez lékařského potvrzení, nebo dorovnávání průměrného výdělku po určitou dobu pracovní neschopnosti). Tento trend úzce souvisí s rostoucím podílem zaměstnanců tzv. generace Y, tj. osob narozených po roce 1980, ve firmách.
Na druhé straně, tj. na straně nabídky, zaměstnavatelé nejčastěji poskytují svým zaměstnancům stravenky nebo stravování, mobilní telefony a notebooky, příspěvky na penzijní připojištění, u vyšších pozic pak služební automobil. Přestože dovolená nad zákonem stanovenou základní výměru patří dlouhodobě mezi nejžádanější benefity, řada firem stále poskytuje pouze čtyřtýdenní dovolenou.
V souvislosti s krizí se dá předpokládat významné snižování příspěvků na vzdělávání a mnohem větší selektivnost v jejich poskytování (vazba na hodnocení zaměstnanců, talent management a kariérové plánování). Stejně tak krize nahrává některým work-life balance benefitům (flexibilní pracovní doba, možnost práce z domu aj.). V neposlední řadě je současná situace díky hodnotám akcií vhodným obdobím pro uvažování nad využitím akciových opčních plánů.
Daňová optimalizace zaměstnaneckých výhod
Významnou dimenzí, kterou musíme v rámci úvah o nákladové optimalizaci benefitů brát v potaz, je daňová optimalizace. Hovoříme-li o daňové optimalizaci, musíme kromě vlastní daňové uznatelnosti nákladů uvažovat také o povinnosti odvádět z těchto nákladů pojistné na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění. Tento druhý rozměr je v mnoha případech vědomě či nevědomě zanedbáván, přestože výslednou "cenu" benefitu a tedy náklady zaměstnavatele ovlivňuje výrazněji než samotná daňová uznatelnost nákladů (34% sazba pojistného na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění placeného zaměstnavatelem do okamžiku, než zaměstnanec dosáhne maximálního vyměřovacího základu pro výpočet pojistného vs. 20% sazba daně z příjmů právnických osob).
Daňovou optimalizaci benefitů můžeme vedle zaměstnavatele realizovat i u zaměstnanců. V jejich případě jde o skutečnost, zda poskytnutá zaměstnanecká výhoda podléhá zdanění nebo představuje osvobozený příjem. V případě, že zaměstnavatel poskytne zaměstnanci benefit nepodléhající zdanění ani odvodům pojistného na straně zaměstnance, realizuje zaměstnanec oproti situaci, kdy dostane mzdu nebo benefit, který zdanění a odvodům pojistného podléhá, úsporu ve výši 11 % na odvodech pojistného (do dosažení maximálního vyměřovacího základu) a 20,1 % na odvodech daně (efektivní sazba daně při zohlednění výpočtu z tzv. superhrubé mzdy).
Benefity podle daňového zatížení
Zvažováním všech zmíněných aspektů u jednotlivých benefitů,které společnost svým zaměstnancům poskytuje, jsme schopni portfolio zaměstnaneckých výhod rozdělit do tří skupin:
> daňově optimální benefity (osvobozený příjem zaměstnance, bez nutnosti odvádět pojistné a daňově uznatelný náklad zaměstnavatele);
> daňově přijatelné benefity (alespoň jedno z výše uvedených kritérií); a
> daňově nevýhodné zaměstnanecké výhody (nutnost zdanění na straně zaměstnance, povinnost odvodů pojistného, daňová neuznatelnost nákladů na straně zaměstnavatele).
První skupinu, tedy daňově optimální benefity, se stát z pochopitelných ekonomických důvodů (vliv na složenou daňovou kvótu) snažil a snaží minimalizovat - poslední významná úprava byla realizována prostřednictvím novelizace zákona o daních z příjmů a zákona o pojistném na sociální zabezpečení s účinností od ledna 2008. V tuto chvíli lze do této skupiny při splnění všech legislativních podmínek zařadit stravenky/příspěvky na stravování (o této zaměstnanecké výhodě a zachování její výhodnosti se přitom vede dlouhodobá diskuse), jazykové kurzy nebo další vzdělávání zaměstnanců.
Za daňově přijatelné benefity můžeme - opět při splnění všech zákonných omezení - považovat například dovolenou nad základní výměru čtyř týdnů, možnost používat služební automobil pro soukromé účely, příspěvky na dovolenou, zajištění dopravy do zaměstnání nebo poskytování půjček zaměstnancům.
Konečně třetí skupinu, tedy daňově nevýhodné benefity, jejichž poskytování by měl zaměstnavatel z pohledu daňové optimalizace důkladně zvážit, tvoří třeba úhrada soukromých telefonních hovorů anebo pohonných hmot na soukromé jízdy nebo poskytování vánočních darů zaměstnancům.
Co říci závěrem? Současná ekonomická situace rozhodně zaměstnaneckým výhodám nepřeje a doba, kdy se firmy předháněly v zavádění všech možných benefitů je pryč. Na druhé straně však zaměstnanecké výhody stále představují významný prvek v motivaci zaměstnanců a jejich využívání, i když v omezených podmínkách, se koncepčně uvažující firmy nevyhnou. Vhodná optimalizace však může významně přispět ke zvýšení nákladové i celkové efektivity v poskytování benefitů a pomoci toto obtížné období překonat.
Martin Hruška
Autor je Senior Consultant společnosti Deloitte Advisory
14. 04. 2009 | Ekonomika iDNES.cz
Firemní školky půjde odečíst z daní, pokud projde Nečasův balíček
Soukromé firmy si spočítaly, že je levnější vybudovat vlastní školku než si hledat nového zaměstnance jako náhradu na matku, která zůstane na rodičovské dovolené. Zákon u nás ale zatím neumožňuje odečíst si náklady na školku z daní. To se však může brzy změnit.
Na výhodnost firemních školek poukázala minulý týden na svém semináři Česko-německá obchodní průmyslová komora. A jak zjistila MF DNES,vláda bude mít už tento týden na stole zákon, který podnikům pomůže odečíst si náklady na školku z daní.
"Náklady na hledání náhrady za maminku se pohybují v řádech desetitisíců až statisíců. Čím kvalifikovanější práci žena vykonávala, tím obtížnější a dražší je najít náhradu," říká Lucie Tieslerová z firmy Anderson Williger, která podnikům hledá nové zaměstnance.
Jde-li o normální úřednici v bance, stačí firmě k nalezení člověka 20 až 30 tisíc korun. Pokud však žena vykonávala hodně důležitou funkci, šplhají náklady až k půl milionu.
"Průměrné náklady se pohybují mezi 6 až 10 tisíci eur," říká Wilfried Lütkemeierová, jejíž nadace v Německu organizuje předškolní vzdělávání. "A to do toho nepočítám výdaje za zaškolování," říká Lucie Tieslerová. "Oproti tomu činí náklady na dítě ve firemní školce přibližně pouhých dvanáct tisíc korun," doplňuje ji Wilfried Lütkemeierová.
Školkám legislativa zatím nenahrává
O firemních školkách u nás firmy přemýšlely už před dvěma lety, kdy byla na trhu práce velká konkurence a zároveň se rodilo nejvíce dětí v novodobé historii. Školky jako formy zaměstnaneckých benefitů, podobně jako jsou stravenky nebo připlácení na dovolenou, pomáhají ženy udržet a přilákat nové.
Nakonec však podniky u nás od investic do školek odradila nejasná situace v daních, respektive to, že by si školku nemohly odečíst zdaní. Takže zatím nevznikla ani jedna. "O školce uvažujeme a informujeme se, kde se dá. Bohužel zatím není situace z hlediska daní moc jasná," povzdechl si Martin Slabihoudek ze Škoda Auto.
Jen někteří zaměstnavatelé, jako jsou například České aerolinie, zřídili hlídací koutek nebo předplácejí místa v soukromých školkách pro děti svých zaměstnanců. Problém je, že si pak takové náklady mohou jen velmi problematicky odečíst z daní.
Na zákon čekají desítky firem
Podniky teď netrpělivě čekají na nové zákony, které by umožnily odečíst si zřízení školky či jeslí z daní. Což půjde možná již brzy.Už tento týden jde do vlády nový balíček pro rodinných opatření, který připravil tým ministra práce a sociálních věcí Petra Nečase.
Podle něj bude možné si z daní odečítat nejen náklady na vybudování, ale i na provoz předškolního zařízení. "Děláme vše pro to, abychom to stihli dát ještě tento týden," říká ředitelka legislativního odboru ministerstva Naděžda Břeská.
CO JE V BALÍČKU
Novinky ministra Nečase
- otcové budou mít nárok na dovolenou po narození potomka
- matky na rodičovské si budou moci přivydělat hlídáním až tří dalších dětí, aniž by odváděly daně
- firmy si zřízení školek, mini školek a jeslí i jejich provoz budou moci odečíst z daní
- zmenší se byrokracie a hygienické normy pro firmy, kterési budou chtít založit miniškolky o celkem čtyřech dětech
Nečasův balíček tak půjde ke schválení vládě coby jeden nový zákon s pěti různými opatřeními, z nichž dvě jsou úplné novinky: nárok na otcovskou dovolenou po narození dítěte a možnost vybudovat miniškolky -soukromou nebo firemní.
"Ženy jsou teď u nás v hodně svízelné situaci. A ještě pár let budou. Ve školkách nejsou místa a dát dítě do jeslí je prakticky nemožné," říká Markéta Franková, jednatelka firmy, která nabízí pomoc českým podnikům při zřizování školek.
"Firmě, která má svou školku, prakticky odpadá problém s hledáním náhrady za matku a zároveň si tak zajišťuje, že se ženy nepřesunou ke konkurenci. Žena, která má šanci dítě umístit do normální školky, si změnu zaměstnavatele dobře rozmyslí," dodává Markéta Franková.
Nečasův prorodinný balíček má i přes demisi vlády šanci projít. Jediné připomínky, které k němu zatím jsou, se týkají požadavků na vyšší kvalifikaci lidí, kteří budou chtít pracovat jako "chůvy" v miniškolkách.
Autoři: Lenka Petrášová, Lenka Veselá
Zdroj:http://ekonomika.idnes.cz/firemni-skolky-pujde-odecist-z-dani-pokud-projde-necasuv-balicek-px2-/ekonomika.aspx?c=A090414_084242_ekonomika_lpo
18. 03. 2009 | e-sondy.cz
Za snížením sazby DPH pro restaurace se skrývá útok na stravenky
Na první pohled rozumný záměr ministra financí Miroslava Kalouska snížit restauracím sazbu DPH v sobě ukrývá útok na peněženky zaměstnanců a zprostředkovaně i zaměstnavatelů. Ministr při obhajování tohoto kroku totiž uvedl, že chce „aby se tato záležitost diskutovala s nestvůrnou daňovou distorzí, kdy máme v Čechách dvě platidla – koruny a stravenky.“ Nejde tak o nic jiného než do daňově změny „zabalený“ útok na stravenky pro 1,3 milionů zaměstnanců.
O tom, jak se na tento vládní záměr dívají odbory, jsme hovořili s Jaroslavem Zavadilem, místopředsedou Českomoravské konfederace odborových svazů.
Neustoupí ČMKOS od svých názorů ke stravenkám výměnou zasnížení sazby DPH pro stravování?
Určitě ne, protože nepovažujeme snížení sazby DPH pro restaurační stravování za dostatečnou náhradu místo stravenek. To velmi dobře vědí v mnoha zemích světa, kde se daňové zvýhodnění zaměstnaneckého stravování osvědčilo, takže nejsme žádnou výjimkou. Neexistuje žádný racionální důvod, aby bylo zrušeno. Uvažovaný zaměstnanecký paušál je navíc koncepčně nevyjasněný.
O co své tvrzení opíráte?
Jako dobrý a prospěšný vnímá v České republice současný stravenkový systém 94 procent zaměstnavatelů, 92 procent zaměstnanců a 60 procent restaurací. Kromě toho studie pražské VŠE, Institutu oceňování majetku, uvádí, že v předchozích letech získával stát ročně asi dvě miliardy korun jen ze zdanění příjmu všech zainteresovaných, což přineslo čistý přínos pro státní rozpočet ve stovkách milionů korun. Jen loňský přínos stravenkových systémů pro státní rozpočet se odhaduje na 312 milionů korun.
To je jedna stránka - přínos pro státní rozpočet. Zapomenout však nesmíme ani na přínos pro zaměstnance a zaměstnavatele…
Zrušení stravenkových systémů by se negativně promítlo nejen u 1,3 milionů zaměstnanců, ale postiženo by bylo i šedesát tisíc malých a středních firem, které svým zaměstnancům většinou nejsou schopny zajistit alternativní způsob stravování. A co víc, odneslo by to i více než 25 000 restauračních zařízení, z nichž polovina považuje příjem za obědy na stravenky za podstatný. Není možné, aby kvůli nepromyšlenému záměru opouštěli lidé racionální způsob stravování a vraceli se doslova ke kastrůlkům s jídlem, které by si mnohde neměli ani kde ohřívat.
Prosadí se zdravý rozum?
V to doufám. Na tripartitě, na ministerstvu financí i v Parlamentu budeme prosazovat, aby dosavadní osvědčený systém zůstal zachován!
16. 01. 2009 | Haló noviny
Odbory představí plán řešení krize
PRAHA - Zástupci vlády, odborů a zaměstnavatelů se 29. ledna sejdou na mimořádném jednání Rady hospodářské a sociální dohody (tripartity), které svolal premiér Mirek Topolánek na téma situace české ekonomiky v době současné krize. Haló novinám to včera sdělila Jana Kašparová, tisková mluvčí Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS). »Odbory chtějí sociálním partnerům předložit vlastní makroekonomický pohled na opatření pro ekonomickou krizi,« uvedla ČMKOS na svém internetovém serveru. »Účast na mimořádné tripartitě přislíbil i premiér Mirek Topolánek,« konstatovala Kašparová. Premiér Topolánek (ODS) se jednání tripartity již od jara loňského roku po roztržce s odboráři neúčastnil a nechal se na nich zastupovat ministrem práce a sociálních věcí Petrem Nečasem (ODS). K této roztržce došlo v loni v březnu, kdy odboráři pobouřeně opustili jednání poté, co je a zaměstnavatele Topolánek ostře a nevybíravými slovy napadl kvůli jejich postoji k daňovému zvýhodnění stravenek. Premiér se sice vzápětí za své jednání omluvil, ale podle představitelů odborů svojí neúčastí a zastupováním ministrem Nečasem snížil vážnost jednání tripartity natolik, že předáci odborů tato jednání mnohdy označovali za ryze formální. Zaměstnanecké benefity, především režijní jízdenky a stravenky, byly jablkem sváru mezi vládou i odboráři znovu tento týden. Ministr financí Miroslav Kalousek (KDU- ČSL) je chtěl novým zákonem o dani z příjmů zrušit. Odborové svazy v dopravě však ohlásily, že proti rušení zaměstnaneckých výhod uspořádají časově neomezenou stávku. Kalousek po jednání s odborovými předáky věcný záměr nového zákona z jednání vlády stáhl, ale dočasně, to je do doby, než údajně přesvědčí odboráře o výhodnosti jeho návrhu novely zákona o dani z příjmu.
(svo)
15. 01. 2009 | Měšec.cz
Ministr financí jednal s odboráři
Ministr financí Miroslav Kalousek jednal včera s představiteli odborů v dopravě, kteří hrozili stávkou. Nelíbilo se jim, že ministerstvo navrhuje zdanění režijních jízdenek a také méně výhodné podmínky pro stravenky.
Výsledkem jednání je to, že ministr stáhl věcný záměr návrhu zákona. I nadále se ale hodlá zabývat změnou individuálních daňových benefitů v jeden univerzální zaměstnanecký a důchodcovský paušál.
Jiří Velinský
15. 01. 2009 | Haló noviny
Stávka dopraváků je zatím zažehnána
PRAHA - Plánovaná stávka v dopravě se odkládá. Ministr financí Miroslav Kalousek (KDU- ČSL) včera zástupcům odborů přislíbil, že stáhne z jednání vlády záměr zrušit daňové zvýhodnění některých zaměstnaneckých benefitů, především režijních jízdenek a stravenek. »Bezprostřední hrozba byla zažehnána, ale my zůstaneme ve střehu,« řekl pojednání s ministrem mluvčí odborářů Libor Poláček. »Já si tohoto střehu vážím,« vtipkoval na tiskové konferenci Kalousek. Ministr se však svého záměru zrušit v novém zákoně desítky daňových výjimek úplně nevzdal. Pouze se zavázal, že nový zákon nepošle do legislativního procesu dříve, než přesvědčí odboráře o výhodnosti svých návrhů. »Já nechci zrušit daňové výhody, já je chci nahradit jedním univerzálním paušálem,« hájil své záměry Kalousek. Odboráři naopak stále trvají na zachování daňových výjimek. »Budeme však především sledovat, aby úpravou nedošlo k poškození práv žádného zaměstnance,« upřesnil Polášek strategii pro budoucí vyjednávání. Obě strany se po jednání shodly, že diskuse byla věcná a dohodou prý získaly další prostor pro diskusi.
Kalousek se s odboráři z různých odvětví dopravy sešel poprvé minulý týden, to ještě odmítal jakkoli ustoupit. Jenže odbory zareagovaly tvrdě a začaly připravovat časově neomezenou stávku veřejné dopravy - od nákladní, přes meziměstské autobusy a vlaky, až po pražské metro. Toho se Kalousek přece jen lekl. Spor trvá od konce listopadu loňského roku, kdy Kalouskovo ministerstvo přišlo s novým návrhem zákona o dani z příjmu. Zmizely z něj čtyři desítky daňových výjimek na takzvané zaměstnanecké benefity. Mezi zrušený mi daňový mi výjimkami nejsou jen stravenky či režijní jízdenky, ale také výsluhové renty vojáků a policistů či odstupné pro horníky.
(ste)
15. 01. 2009 | E15
Okamžitá hrozba stávky v dopravě pominula
Praha | Železnice ani autobusy se v nejbližších dnech nezastaví. Okamžitá hrozba stávky pracovníků v dopravě pominula. Ministr financí Miroslav Kalousek ve středu zástupcům dopravních odborů potvrdil, že stáhl z jednání vlády věcný záměr nového zákona o dani z příjmů. V něm navrhoval zrušit zvýhodnění některých zaměstnaneckých benefitů, především režijních jízdenek a stravenek.
"Bezprostřední hrozba byla zažehnána, ale zůstáváme ve střehu," řekl mluvčí odborářů Libor Poláček. Odboráři v každém případě zastavili přípravu časově neomezené stávky, kterou ještě v pondělí hrozili. Kalousek se však svého cíle zrušit desítky daňových výjimek nevzdal. Místo věcného záměru chce vládě do konce dubna předložit rovnou jeho paragrafové znění. "Daňové výhody chci stále nahradit jedním univerzálním paušálem," včera opakovaně zdůraznil. Tento instrument bude podle něj spravedlivý pro všechny, zatímco stravenky a další benefity zvýhodňují jen některé skupiny. Odborům se pak zavázal, že zákon nepustí do legislativního procesu do doby, dokud je nepřesvědčí o výhodnosti paušálu. "Slib, že bez shody zákon nepustí dál, byl pro nás rozhodující," řekl Poláček. Odboráři totiž nadále zdůrazňují, že na zachování systému zaměstnaneckých benefitů trvají. "Třeba ale k nějakému řešení dojdeme," dodal mluvčí odborů s tím, že obě strany získaly další čas k jednání o problému.
Ministr financí Miroslav Kalousek ve středu potvrdil odborářům, že stáhl z jednání vlády věcný záměr nového zákona o dani z příjmů. Ten měl zrušit režijní jízdenky a stravenky.
15. 01. 2009 | Metro
Stávka řidičů zatím nebude
PRAHA - Stávka odborářů v dopravě je po včerejším vyjednávání s Miroslavem Kalouskem zažehnaná. "Ministr financí stahuje z projednávání zákon o plánovaném zdanění zaměstnaneckých benefitů. A to až do doby, než nás přesvědčí o tom, že nový návrh bude pro zaměstnance výhodnější než samotné benefity," řekl deníku Metro mluvčí odborářů Libor Poláček. Pokud by k dohodě mezi odboráři a ministrem financí nedošlo, mohla stávka paralyzovat dopravu hlavně v Praze. "Jsou už zpracované scénáře toho, jak se zastaví tramvaje, metro i autobusy. Jestliže k stávce dojde, bude bolet," řekla včera deníku Metro mluvčí odborů Jana Kašparová. Zaměstnancům v dopravě se totiž nelíbilo to, že by měli kvůli novému zákonu o daních přijít například o stravenky nebo také zaměstnanecké jízdné.
(ahe)
15. 01. 2009 | Právo
Kalousek zažehnal stávku v dopravě
Odboráři včera zastavili přípravu časově neomezené stávky v dopravě. Ministr financí Miroslav Kalousek (KDU-ČSL) jim slíbil, že nahrazení zaměstnaneckých benefitů univerzálním daňovým paušálem předloží do vlády až poté, co je bude moci na konkrétních číslech přesvědčit o výhodnosti nového systému.
"Hrozba byla zažehnána, jsme ale ve střehu," řekl mluvčí odborářů Libor Poláček. Kalousek stávku odvrátil slibem, že vládě nepředloží věcný návrh zákona o dani z příjmů, který by rušení benefitů obsahoval. "Rozumím obavám odborových organizací, dokud neuvidí čísla na papíře, a ta ve věcném návrhu zákona nejsou," řekl včera po jednání s odboráři Kalousek.
Univerzální daňový paušál místo konkrétních zaměstnaneckých výhod, jako jsou například režijní jízdenky, nebo stravenky, bude ale prosazovat dál. "Do konce dubna bych chtěl předložit paragrafované znění zákona," řekl.
15. 01. 2009 | Pražský deník
Další nesmyslný návrh
Finanční krize podle ekonomů řádí, a tak si musíme utahovat opasky. A ví to i ministr financí Kalousek, který chce zaměstnancům v dopravě zdanit stravenky a zrušit výhodné jízdné pro zaměstnance a všechny jejich rodinné příslušníky. To si ale odbory nemohly nechat líbit, protože to je mnohdy kromě velmi nízkého platu to jediné, čím si zaměstnanci vylepšují měsíční rodinný příjem. Naopak Kalousek tyto "maličkosti" zřejmě řešit díky svému platu nemusí, takže nechápal, proč se odbory rozčilují. Na názorném příkladu poukázal, že i prodavačka v masně, pokud dostane od svého zaměstnavatele salám, ho musí řádně zdanit. Mnoho poctivých lidí tento výrok pobouřil a stal se hitem číslo jedna v dopravních prostředcích. Řešení je přitom velmi jednoduché. Až si budou poslanci a ministři kupovat řádně jízdenky na MHD (na které stejně dostávají peníze!) a nebudou mít jídlo ve svých jídelnách "za hubičku", pak možná i odbory přistoupí na ministrův návrh. Proto by měl jít Kalousek, oceněný jako nejlepší ministr financí 2008, příkladem a začít si nejprve utahovat opasek u sebe.
Veronika Valentová, Praha 8
15. 01. 2009 | MF Dnes
Stávka v dopravě zatím nebude
Praha - Masivní stávka v hromadné dopravě se odkládá.
Když včera pronášel mluvčí Federace strojvůdců Libor Poláček na tiskové konferenci tuto větu, ministr financí Miroslav Kalousek, sedící vedle, se trpce usmál.
Povedlo se mu sice odvrátit hrozbu, že odbory zastaví vlaky, autobusy a tramvaje v celé zemi, ale jen s velkým sebezapřením - musel totiž stáhnout z projednávání vlády dlouho připravovaný návrh zákona o daních. Novela ruší benefity pro zaměstnance, jako například stravenky nebo zlevněné jízdné, a nahrazuje je takzvaným zaměstnaneckým paušálem. A to se odborářům nelíbilo.
"Bezprostřední hrozba byla zažehnána. Zůstaneme ale ve střehu, aby to v budoucnu nepoškodilo zaměstnance," uvedl Libor Poláček.
"Rozumím oprávněným obavám odborů o benefity zaměstnanců. Stahuji věcný záměr, ale neopouštím ho. Chci odborářům nejprve předložit čísla, že je návrh pro zaměstnance výhodnější nebo v nejhorším případě neutrální," uvedl Kalousek.
Stávka v dopravě by způsobila kolaps Pokud by odbory opravdu přikročily ke stávce, zkolabovala by v Praze doprava. "Pokud by stávkovala polovina řidičů tramvají v Praze, tramvajová doprava by zkolabovala. Zastavila by se. Stejně tak jako doprava na silnicích, protože by lidé místo MHD jeli do zaměstnání autem," říká děkan Dopravní fakulty ČVUT Petr Moos.
"V ranní špičce by se doprava v Praze úplně zastavila, protože takový nápor aut nejsou pražské ulice vůbec schopny pojmout. Byl by tu stav, který Praha nezná, na rozdíl například od Paříže, kde nejsou stávky v dopravě výjimečné," dodal.
Téměř dvě desítky odborových organizací z oboru dopravy začaly připravovat rozsáhlou stávku počátkem ledna. První jednání s nimi Kalousek vedl 9. ledna, kdy však odboráře neuklidnil. Stávka hrozila zastavit především vlaky, meziměstské autobusy a MHD. K protestu vyzvali dopravní odboráři také kolegy z ostatních oborů.
15. 01. 2009 | Blesk
Kalousek uspěl: Stávka nebude
PRAHA (ČTK, shp) - Plánovaná obří dopravní stávka zatím nebude. Ministr financí Miroslav Kalousek slíbil odborářům, že stáhne z jednání vlády záměr zrušit daňové zvýhodnění některých zaměstnaneckých benefitů. Jde hlavně o stravenky a režijní jízdenky. " Bezprostřední hrozba byla zažehnána, ale zůstaneme ve střehu," řekl mluvčí odborářů Libor Poláček. " Pak skutečně nejsme ve sporu, já si tohoto střehu vážím," reagoval Kalousek. Svého záměru zrušit v novém zákoně desítky daňových výjimek se ale úplně nevzdal. "Já nechci zrušit daňové výhody, já je chci nahradit jedním univerzálním paušálem," zdůraznil.
14. 01. 2009 | Pražský deník - Deník.cz
Pražská MHD nakonec stávkovat nebude
Praha - Ministr Kalousek se rozhodl prozatím stáhnout návrh zákona na danění benefitů, proti kterému chystali odboráři v dopravě masový protest.
Pražané mohou být klidní. Po odpoledním jednání odborů dopravců s ministrem financí Miroslavem Kalouskem byla definitivně zrušena plánovaná stávka.
Cestující pražskou MHD se tak nemusejí obávat, že by se doprava v hlavním městě zastavila.
„Ode dnešního dne zastavujeme přípravu časově neomezené stávky v dopravě,“ potvrdil na tiskové konferenci Libor Poláček, mluvčí Federace strojvůdců ČR.
Ministr financí se navíc zavázal, že navrhovaný zákon, jenž měl změnit systém benefitů zaměstnanců včetně těch bývalých v dopravě, nepředloží. „Připravíme nový návrh, který předem důkladně projednáme s odborovými svazy. Chci zdůraznit, že v žádném případě nechci zrušit zaměstnanecké benefity, chci jen zjednodušit celý systém a zavést univerzální benefit, s jednotným daňovým paušálem,“ vysvětlil ministr Kalousek.
Autor: Lukáš Marek
14. 01. 2009 | Aktuálně.cz
Stávka za stravenky nebude. Kalousek se s odbory dohodl
Brno - Neomezená stávka, při které chtěli odboráři na protest proti rušení daňového zvýhodnění stravenek a dalších zaměstnaneckých výhod zastavit dopravu v zemi, nebude.
Ministr financí Miroslav Kalousek se totiž dohodl s odbory, že svůj návrh počítající s rušením výhod nepošle do vlády, ale bude o něm dále jednat i s nimi. "O změnu individuálních výhod na zaměstnanecký paušál budu usilovat i nadále," upozornil zároveň Kalousek.
Slíbil však, že svůj návrh nepošle do legislativního procesu do té doby, dokud odboráře nepřesvědčí o výhodnosti nového systému. Zároveň bude ministerstvo se zástupci odborů změny v benefitech konzultovat.
Odboráři zatím ze své pozice neustoupili. I nadále by rádi, aby výhody jako stravenky či režijní jízdenky byly osvobozené od daně. Ale přestali připravovat stávku.
"Bezprostřední hrozba časově neomezené stávky je zažehnána. Ale i nadále jsme ve střehu. Budeme sledovat, aby úpravou nedošlo k poškození práv žádného zaměstnance," dodal mluvčí odborů v dopravě Libor Poláček.
Ministr povolil až podruhé
Miroslav Kalousek se s odboráři z různých odvětví dopravy sešel poprvé minulý týden. Tehdy však svůj návrh stáhnout odmítl. A odbory začaly připravovat časově neomezenou stávku veřejné dopravy - od nákladní, přes meziměstské autobusy a vlaky až po pražské metro.
Spor trvá od konce listopadu loňského roku, kdy ze strany odborářů v dopravě poprvé padla slova o stávce. Reagovali tak na zveřejnění záměrů ministerstva na nový návrh zákona o dani z příjmu sestavený ministerstvem financí. Z něj zmizely čtyři desítky daňových výjimek na takzvané zaměstnanecké benefity.
Místo nich navrhlo ministerstvo zavedení jednotného paušálu, který se jednou ročně odečte od daňového základu všech zaměstnanců.
"Tento systém je spravedlivější, nabízí všem zaměstnancům stejné výhody," uvedl hlavní argument mluvčí ministerstva financí Ondřej Jakob.
Odboráři však upozorňují, že mezi zrušenými daňovými výjimkami nejsou jen stravenky či režijní jízdenky, ale také výsluhové renty vojáků a policistů či odstupné pro horníky.
Navíc mnohé zaměstnanecké výhody podle nich nelze vyčíslit, a paušál by tak stejně nepřinesl zaměstnancům stejné výhody.
14. 01. 2009 | Haló noviny
Najdou nějaké řešení?
PRAHA - V úterý vyhlásili představitelé 13 odborových svazů a organizací v dopravě časově neomezenou stávku. Důvodem odborářského protestuje reakce na plány ministerstva financí zrušit daňové výhody u řady zaměstnaneckých benefitů, jako jsou například režijní jízdenky a stravenky, a to prostřednictvím novely zákona o dani z příjmu. Dnes jedná s odborový mi předáky ministr financí Miroslav Kalousek. Najdou nějaké řešení? Podle tiskové mluvčí Českomoravské konfederace odborových svazů Jany Kašparové ministr Kalousek po úterním vyhlášení stávky odborářům vzkázal, že má pro ně »příjemné překvapení«. Zda se však ministru Kalouskovi podaří odvrátit stávku a s dopravními odbory se dohodnout, či nikoliv, poznáme dnes odpoledne na tiskové konferenci, kde náš zpravodaj samozřejmě nebude chybět.
O tom, že jednání nebude jednoduché, svědčí vyhraněný postoj odborářů k návrhům, které jim ministr Kalousek předložil na jednání v pátek 9. ledna. O důvodech, proč by měly být zrušeny daňové výhody zaměstnanců a nahrazeny tzv. výdajovým paušálem, zvlášť pro zaměstnance a zvlášť pro důchodce, odboráře totiž nepřesvědčil. Odboráři se totiž obávají, že paušál by mohl být časem zrušen. Zaměstnanecké benefity (výhody) mají dlouholetou tradici, například na železnici od jejího vzniku v 19. století. Návrh věcného záměru novely zákona o dani z příjmu je součástí balíčku tzv. reformních daňových zákonů, které prosazuje vláda Mirka Topolánka (ODS). Podle odborů nejde jen o výhody železničářů a dalších dopraváků. Pokud zákon projde vládou a parlamentem, dotkne se většiny občanů.
(svo)
14. 01. 2009 | E15 - Pohled
Za stravenky - spojme se!
Už za pár hodin se může zastavit velká část hromadné dopravy v zemi. Stávka, kterou odboráři hrozí, by byla bezpochyby největší a nejcitelnější za celou dobu existence České republiky. To vypadá jako neúměrně velká reakce na věc zdánlivě malou, tedy zrušení daňové úlevy u stravenek. Ve skutečnosti to však žádná malá věc není. Pokud zaměstnavatel jako kompenzaci nezvedne platy, přijde touto cestou zaměstnanec o osm set měsíčně. I dobře situovaný člověk - pro kterého ty peníze znamenají lehký oběd ve dvou v dobré pražské restauraci - jistě pochopí, že osm stovek měsíčně se na ulici neválí. A i kdyby se válely, všichni jsme citlivější vůči tomu, oč přijdeme, než vůči tomu, co vůbec nedostaneme. Brát lidem zaběhnuté výhody je náramně riskantní záležitost. Kdo ji dělá, měl by k tomu mít vážný důvod a měřit dvakrát, než řízne. Stávka v dopravě by zkomplikovala život všem, to je nakonec také její hlavní účel, ale než se na její původce začneme zlobit, zamysleme se. V tomto případě se opravdu najdou důvody, proč v sobě najít trochu solidarity. V řadě se svými stávkujícími zaměstnanci by koneckonců mohli stát i zaměstnavatelé, jsou to oni, kdo náklady stravenkové reformy zaplatí - ty platy nakonec většina z nich bude muset zvýšit. Nenechat si od politiků líbit vše, to je společný zájem občanů bez ohledu na společenskou třídu. Vláda by měla poznat, že šlápla vedle,a ustoupit. Není to jediný podobný případ, není ani nejzávažnější, ale většina z nás nemůže špatnou politiku potrestat tím, že vyvolá dopravní kolaps.
Petr Koubský
14. 01. 2009 | Matro
Odboráři: Zastavíme Prahu pro stravenky
Je to na Kalouskovi, říkají odboráři v dopravě. Pokud jim dnes ministr financí nepředloží přijatelné návrhy a zruší jim benefity, půjdou prý do stávky.
PRAHA "Myslí to smrtelně vážně," varuje mluvčí odborářů Jana Kašparová. "Mají už zpracované scénáře - tramvajáci, řidiči autobusů i metra. Pokud na ně dojde, bude to hodně bolet," doplnila mluvčí. Upřesnit detaily však nechtěla. O něco méně razantně se vyjádřil šéf odborů provozu metra Jiří Obitko. "Pokud nedojde k dohodě, vyvineme tlak. Stávka by skutečně byla neomezená, ale vedená tak, aby nedošlo k narušení bezpečnosti dopravy, cestujících ani zaměstnanců," řekl Obitko. Právě Jiří Obitko je jedním ze signatářů odborových stran působících v dopravě, kteří podepsali výzvu ministru financí Miroslavu Kalouskovi. Důrazně odmítají návrh zákona o daních, ve kterém má být z původních 500 daňových výjimek zrušeno 42. "Jsou to ty, jež se týkají benefitů pro zaměstnance," dodal mluvčí signatářů Libor Poláček. Pokud se dnes odpoledne odboráři s ministrem nedohodnou, začnou podnikat kroky k přípravě stávky, která by zastavila provoz. Datum zatím stanovené nebylo. Naposledy se odboráři z dopravy připomněli hodinovou výstražnou stávkou proti vládním reformám vloni v červnu. V Praze tehdy zůstalo stát 200 autobusů a 7 tramvají.
- - -
Proč stávkovat
Podle odborářů chce ministerstvo financí zrušit v návrhu zákona o daních benefity pro zaměstnance jako například stravenky nebo zlevněné zaměstnanecké jízdné.
ALENA HECHTOVÁ
14. 01. 2009 | Deníky Bohemia a Moravia
Železničáři chystají stávku, dnes jednají s ministrem
Vlaky by měly v nejbližších dnech přestat jezdit na Sokolovsku a Chebsku. Odborové svazy působící v dopravě totiž vyhlásily časově neomezenou stávku. Odborářům se nelíbí chystané změny v zákoně o dani z příjmu a s tím související škrty v příjmech osvobozených od daně. Dnes odpoledne se má uskutečnit schůzka s ministrem financí Miroslavem Kalouskem. Z výsledků jednání bude jasné, odkdy a jakým způsobem se stávka uskuteční.
"Zatím nebudeme vydávat žádné oficiální prohlášení. Uvidíme, jaký postoj zaujme k našim požadavkům ministr financí," uvedl zástupce odborového svazu působícího v Sokolově Vladimír Končel. "Na Sokolovsku by se případná stávka týkala železniční dopravy. Nedotkla by se společnosti Viamont, tam máme málo členů. Nedotkne se ani autobusové dopravy," doplnil Končel.
Odborářům se nelíbí navrhované zrušení některých daňových výjimek. "Mezi ně patří například stravenky, zlevněné zaměstnanecké jízdné či odměny za odběry krve," uvedl příklady odborář. "Rušeny mají být daňové výjimky, které se přímo dotýkají zaměstnanců," dodal.
14. 01. 2009 | MF Dnes – Praha
Dopravce se bojí, že stávku nezvládne
Odboráři tají, kdy bude protest. DP se nemůže připravit
Praha - Hlavnímu městu zřejmě skutečně hrozí velký kolaps v dopravě spojený se stávkou odborářů. Odbory pražského Dopravního podniku a Českých drah totiž plánují, že vůbec nevyjedou. Zastavily by se tramvaje, příměstské vlaky a zřejmě i autobusy a metro.
Vše záleží na dnešní odpolední schůzce vedení odborů s ministrem financí Miroslavem Kalouskem, proti jehož daňovým reformám protestují. Situace je o to vážnější, že se pražští odboráři tentokrát ke všeobecné stávce pouze nepřipojují jako dosud, ale že ji přímo organizují. To znamená, že zatímco jejich snahy o přerušení provozu v předchozích letech vyšly zpravidla naprázdno, zítra by mohlo být všechno jinak.
Dopravní podnik i magistrát nyní otevřeně přiznává, že pokud začnou odboráři stávkovat, nemůže dopravu ve městě zvládnout. Jakmile odmítne vyjet třeba už každý čtvrtý řidič, hromadná doprava se sesype jako domino.
Jelo by pár vozů tam a zpět. A co hůř: zatímco u poslední stávky loni v červnu odboráři vedení podniku o rozsahu protestů předem informovali, nyní drží jazyk za zuby. "Nebudeme sdělovat jednotlivosti stávky, aby protistrana nemohla reagovat," prohlásil Jiří Obitko z Odborové organizace DP Metro.
Takže zatímco před sedmi měsíci manažeři potíže předem očekávali a vyslali na kritická místa náhradní řidiče, nyní netuší vůbec nic.
Stávka může začít zítra, pozítří nebo i dnes večer."Odbory s námi vůbec nejednají. Sami nevíme, jak reagovat. Je to jako šachová partie. Jak můžete říci, jaký uděláte tah uprostřed hry, když jste ještě nezačali hrát," pomáhá si přirovnáním těžké situace mluvčí Dopravního podniku Ondřej Pečený.
"Nemůžeme to zvládnout. Museli bychom na koleje vyslat jen velmi malý počet souprav, které by neustále jezdily tam a zpět, aby byly všechny linky pokryté. Na jízdní řády by samozřejmě mohli cestující úplně zapomenout. Tramvaje by řídili řidiči, kteří by se do stávky nezapojili," nastiňuje možnou taktiku Pečený.
Podle něj je však o dost těžší, když vozy ráno vůbec nevyjedou z vozovny, než zastaví-li se v ulicích někde uprostřed trasy.
Pak může stávkujícího řidiče nahradit dispečer Dopravního podniku. Ale dát dohromady tolik spolehlivých lidí, kteří by dokázali být ve střehu ve všech vozovnách, je příliš těžký manažerský úkol.
Odbory odmítají Kalouskův návrh zrušit 42 ze zhruba 500 stávajících daňových výjimek, mezi něž patří stravenky či zlevněné zaměstnanecké jízdné.
* Výhody k platu v DP
Jízdné MHD za 50 Kč/rok
Jízdné pro rodinu za 100 Kč/rok
Stravenky 80 Kč příspěvek 55 %
Kultura příspěvek 3 000 Kč/rok
Pojištění příspěvek 3 600 Kč/rok
Zdroj - Kolektivní smlouva DP hl. m. Prahy
Regionální mutace| Mladá fronta DNES - Praha
14. 01. 2009 | ČRo1 – Radiožurnál
Bude neomezená stávka pracovníků dopravy
Bude neomezená stávka pracovníků dopravy. Rozhodnout by mohla i dnešní schůzka ministra financí Miroslava Kalouska se zástupci odborů. Jednat mají o chystaných daňových změnách, proti kterým chtějí dopraváci stávkovat. Vadí jim rušení takzvaných benefitů, jako jsou stravenky a nebo režijní jízdenky.
Jednání začíná v pravé poledne, už teď je ve vysílání ranního Radiožurnálu po telefonu předseda odborového sdružení pracovníků elektrických drah a autobusové dopravy, Vratislav Feigel. Dobrý den.
Host (Vratislav Feigel):
Dobrý den.
Pane předsedo, vy jste ochotni se vzdát, alespoň těch některých benefitů a vyhovět tak plánům ministra financí a nebo vůbec ne.
Host (Vratislav Feigel):
Takhle. To je otázka toho s čím pan ministr přijde. Nicméně, ty benefity jak říkáte jízdenky, stravenky nejsou to podstatné, co tam je. V těch benefitech jsou především věci, které zatíží ostatní občany. Ne jenom tu dopravu.
A to například.
Host (Vratislav Feigel):
Odměny za odběry krve, výhry z loterií. Je tam třeba, úroky z vkladů ze stavebního spoření. V těch benefitech je několik věcí, v kterých se prakticky najde celá ta škála zaměstnanců v České republice.
Takže to o čem se mluví nejvíc, tedy různé ty stravenky a jiné výhody. To není to hlavní jádro vašeho sporu.
Host (Vratislav Feigel):
Určitě ne, to je podružný problém, který je vyzdvihován dopředu. Nicméně těch 42 bodů je hodně, hodně všeobecných, rozsáhlých. Například i toto poškodí policii České republiky, která tam má asi 3 nebo 4 body v těch benefitech.
Ministr financí, abychom vysvětlili, tak chce daňové zvýhodnění některých těch takzvaných benefitů, nahradit výdajovým paušálem. Všichni zaměstnanci by si tak mohli od daňového základu, odečíst určitou částku. Na první pohled to, ale může vypadat, pane předsedo, jako spravedlivější řešení než ten stávající stav, jaké jsou vaše námitky.
Host (Vratislav Feigel):
Naše námitky jsou takové, že výdajový paušál bude. Příští rok se nebude kde snižovat a na co se šáhne první, na výdajový paušál.
Jak to víte.
Host (Vratislav Feigel):
Je to léty prověřená praxe. Pokud se bude snižovat, tak se šáhne na to, co lze snižovat.
Když se bavíme o tom, že máte pocit, že tohle není správný nápad a že byste proti tomu chtěli protestovat. Může to dnešní jednání ještě odvrátit tu několika denní hrozbu stávky.
Host (Vratislav Feigel):
Určitě. Určitě pokud bude vstřícný krok ze strany pana ministra. Já myslím, že je.
A ten vstřícný krok by měl vypadat jak, abychom tomu rozuměli.
Host (Vratislav Feigel):
Myslím, že věcný záměr by vůbec neměl přijít do vlády.
Takže když ministr Kalousek, tenhle věcný záměr novely zákona stáhne a nedá ho dál vládě k projednání, tak vy přestanete hrozit stávkou.
Host (Vratislav Feigel):
Myslím si, že je to pořadem jednání odborových organizací, ale asi takový to krok pana ministra by byl pro nás určitě zárukou.
A když to neudělá.
Host (Vratislav Feigel):
Když to neudělá, tak znova je to věc jednání, ale myslím si že my už nemáme kam couvnout.
Takže potom už nějaké jednání, ale jinak intenzivní přípravana stávku.
Host (Vratislav Feigel):
Tak, ta intenzivní příprava na stávku stále probíhá a jde od okamžiku vyhlášení a uskutečnění stávky je vždy prostor na jednání.
Ta případná stávka má být neomezená. Zastavit by se měli vlaky, meziměstské autobusy, městská hromadná doprava. To vás asi cestující, pokud by se tohle stalo, nebudou mít moc rádi.
Host (Vratislav Feigel):
Ano, ty, kterých se to dotkne, samozřejmě budou nadávat, ale nicméně měli by si uvědomit, ty cestující, že ta stávka je i za ně. Protože opravdu se v těch 42 bodech, najde téměř každý občan České republiky.
Tolik předseda odborového sdružení pracovníků elektrických drah a autobusové dopravy Vratislav Feigel, v ranním interview.
Host (Vratislav Feigel):
Není zač nashledanou.
14. 01. 2009 | ČRo1 – Radiožurnál
Je zažehnaná stávka zaměstnanců v dopravě?
Řadu týdnů se nad Českem vznášela dosti nepříjemná vidina rozsáhlé stávky zaměstnanců v dopravě. Na protest proti plánu ministra financí Miroslava Kalouska vzít lidem v tomto rezortu daňové výhody některých benefitů, režijních jízdenek nebo stravenek. Dnešní schůzka odborářů s ministrem ale prozatím stávku zažehnala. Po Kalouskově příslibu, že zmíněný záměr prozatím stáhne z vlády. A pokusí se odbory přesvědčit, že by skutečně nebylo fér vůči zaměstnancům jiných odvětví, aby byli kolegové v dopravě zvlášť zvýhodněni. A že má smysl i jeho návrh zaměstnanecko-důchodového paušálu.
Host (Miroslav Kalousek, ministr financí):
Já stranu v tomto smyslu požádal přítomné zástupce odborových organizací o průběžnou konzultaci. A jejich sběr dat budu průběžné konzultace vážit a platí můj závazek, že neodešlu ze svého ministerstva ten legislativní návrh dřív než bude nad slunce jasné a číselně přesvědčitelné a já tedy budu moct přesvědčit své partnery v sociální diskusi o tom, že ten nový návrh je pro všechny zaměstnance výhodnější, z hlediska daňové zátěže v nejhorším případě neutrální.
Řekl ministr financí po setkání s odborářskými předáky. Požádali jsme ho o podrobnější vysvětlení, proč zatím svůj plán vládě předkládat nebude, bohužel je časově zaneprázdněn. V odborářské delegaci, která s ním dnes jednala byl i Luboš Pomajbík, předseda odborového svazu dopravy, dobrý den.
Host (Luboš Pomajbík, předseda odborového svazu dopravy):
Dobrý večer vám i posluchačům.
Máte pane předsedo pocit triumfu? Nebo jak hodnotíte ten dnešní ministrův krok?
Host (Luboš Pomajbík, předseda odborového svazu dopravy):
Tak triumfu rozhodně ne. My to považujeme za výsledek velice komplikovaného, velice složitého a tvrdého jednání, na základě kterého vznikla určitá dohoda a kdy vlastně pan ministr svým přístupem vlastně jedinou možnou formou zabránil té připravované stávce. Nic méně nedá se mluvit o triumfu, protože my jsme dosáhli částečného řešení, bude se jednat dál. Já v té reakci na ten váš úvod musím říct, že se netýká o benefity zaměstnanců v dopravě, ale o benefity naprosté většiny všech zaměstnanců v České republice.
Berete to tedy od pana ministra Kalouska jako vstřícné gesto, oceníte ho nějak?
Host (Luboš Pomajbík, předseda odborového svazu dopravy):
My už jsme ho ocenili. My už jsme dnes vydali společné prohlášení z dnešního jednání, kdy jednak tedy jsem uvítali, že pan ministr včera, včera zastavil předložení toho připravovaného materiálu do vlády a zahájil práce na dalším materiálu, k jehož přípravě a konzultaci nás přizval. Což samozřejmě neznamená, že vždy dojde ke shodě, získali jsme určitý čas a prostor vyjasnit si, vyjasnit si řadu věcí a především se bavit přímo o parametrech a filozofii toho dokumentu a myslím si, že ta jednání byla vedena pod nesmírným tlakem z obou stran a podle toho taky ty výsledky, ty výsledky musíme brát jako úspěch, protože to je vždycky mnohem větší úspěch dosažení nějakého řešení než když musíme přistoupit k poslední formě sociálního dialogu, kterým je stávka.
Když říkáte, že nejde jen o výhody zaměstnanců v dopravě, režijní jízdenky ty přece nemá nikdo jiný.
Host (Luboš Pomajbík, předseda odborového svazu dopravy):
No víte tam, za prvé, když se bavíme o tom, co vyčítáme vůbec celému tomu systému, tak jestli by se měly odstraňovat daňové výjimky daňových zákonů v České republice, tak jich existuje cirka 500. Na prvním místě teďko tedy bylo zhruba 42, které se týkali především a pouze zaměstnanců. To považujeme za naprosto neseriozní, nespravedlivé. Proč by se nemělo začínat třeba z jiného spektra občanů České republiky a nebo proč neřešit všechno najednou. Týkalo se to pouze zaměstnanců. Týká se to nejen jízdních nebo zaměstnaneckých výhod, které nejsou zadarmo. Nic z toho není zadarmo, jedná se pouze o danění zlevněných stravenek, zlevněného jízdného, který mají všichni. Stravenky se týkají 90 procent zaměstnanců, ale jsou tam třeba i takové benefity jako zdanění výnosů ze stavebního spoření, zdanění odměny za dárcovství krve, zdanění benefitů, které mají ozbrojené složky, armáda, policie a další a další věci. Těch tam bylo spoustu. Takže my jsme v tom kontextu samozřejmě se ozvali a je potřeba říct, že se toho protest nezúčastnily jen odborové svazy doprav. My jsme nejvíc vidět, byli jsme nejvíc aktivní, ale máme tu celou dobu podporu Českomoravské konfederace odborových svazů, která sdružuje 32 svazů ze všech odvětví jak v průmyslové tak v rozpočtové sféře.
A o rušení podpory těch benefitů, o kterých už byla řeč vůbec nejste ochotni ani uvažovat, za žádných okolností?
Host (Luboš Pomajbík, předseda odborového svazu dopravy):
Tak pan ministr nás ubezpečil, dneska je to i v tom prohlášení, že rušit se v žádném případě nebudou benefity, jedná se pouze o jejich případné zdanění, což v některých případech může samozřejmě znamenat, že pokud by byly zdaněny, tak je to jejich konec, protože je nebudou zaměstnavatelé nebo další poskytovat. Za těch podmínek, kdy nebudou daňově výhodnější a my jsme schopni se bavit o těch parametrech, kdy pan ministr Kalousek se zavázal, že nás přesvědčí o tom, že jeho návrh na jednotný zaměstnanecký paušál a důchodcovský, protože ta skupina je nemalá důchodců, která by na to doplatila...
Že bude výhodnější.
Host (Luboš Pomajbík, předseda odborového svazu dopravy):
Že bude výhodnější, nebo alespoň stejný nebo neutrální.
Dodává Luboš Pomajbík, předseda odborového svazu dopravy, děkujeme za rozhovor. Na shledanou.
Host (Luboš Pomajbík, předseda odborového svazu dopravy):
Mějte se hezky, na shledanou.
14. 01. 2009 | TV Prima
Časově neomezená stávka dopravců nehrozí
Největší stávka v historii, kterou ohlásili dopravci, se odkládá. Odboráři změnili názor po dnešním ostře sledovaném jednání s ministrem financí Miroslavem Kalouskem. Ten oznámil, že z jednání vlády prozatím stahuje záměr zrušit některé zaměstnanecké výhody, jako jsou stravenky nebo režijní jízdenky.
V pondělí bouchli odboráři do stolu a oznámili jednu z největších, časově neomezených stávek v naší historii. Zastavit se měli vlaky, autobusy, tramvaje. Nemohli překousnout, že jim chce ministr Kalousek zrušit 42 daňových výhod. A chtěli po něm jediné.
Luboš Pomajblík, Odborový svaz dopravy:
Aby prostě tenhle ten návrh stáhl, protože ho považujeme za diskriminační vůči zaměstnancům.
Po této výhrůžce se ministr znovu odhodlal sednout se vzbouřenci k jednomu stolu. Ministr Kalousek přišel na jednání s odboráři s 15 minutovým zpožděním, ale za to...
Miroslav Kalousek /KDU-ČSL/, ministr financí:
S otevřeným srdcem, s čím jiným.
Za těmito dveřmi je přesvědčoval hodinu a půl. A to se mu povedlo. Vzbouřenci po setkání otočili o 180° a přišli s překvapivým závěrem.
Libor Poláček, mluvčí Federace strojvůdců:
Od dnešního dne zastavujeme přípravu časově neomezené stávky.
Ministr jim totiž slíbil, že ožehavé zrušení stravenek, režijních jízdenek a jiných výhod ještě přepracuje a to za jejich dohledu.
Libor Poláček, mluvčí Federace strojvůdců:
Zůstaneme ve střehu, aby nedošlo k ničemu, co by poškodilo kteréhokoliv zaměstnance.
Miroslav Kalousek /KDU-ČSL/, ministr financí:
Já si toho střehu vážím, ale ministr financí by musel být blázen, aby předkládal návrh zákona o dani z příjmu, který by chtěl poškodit některého občana v ČR.
Jedním dechem ale dodal, že se svého cíle ale nepustí. Dopravce chce i nadále přesvědčovat, že jeho daňový plán je výhodný.
Miroslav Kalousek /KDU-ČSL/, ministr financí:
Já nechci zrušit zaměstnanecké benefity. Já je chci nahradit jedním univerzálním zaměstnaneckým, a rád bych zdůraznil, a důchodcovským paušálem.
Jen čas ukáže, jestli obě strany najdou společnou řeč nebose naplní ty nejhorší scénáře a stávka bude. Na společný přípitek slivovicí ale došlo už dnes.
Petr Čechák, prezident Federace strojvůdců:
Ta slivovice byla až po, takže můžeme říct, že to bylo spíš přátelské posezení.
Na podobě kontroverzního zákona chce ministr Kalousek pracovat do dubna. Pak ho po konsultaci s odboráři předloží vládě.
14. 01. 2009 | TV Prima
Stávka dopravců se odkládá
Stávka dopravců se odkládá. Ministr financí Kalousek totiž oznámil, že prozatím stahuje z vlády jednání o záměru zrušit některé zaměstnanecké výhody jako stravenky nebo režijní jízdenky.
Zastavit se měly vlaky, autobusy, tramvaje, odboráři nemohli překousnout, že jim chce ministr Kalousek zrušit 42 daňových výhod a chtěli po něm jediné.
Luboš Pomajbík, Odborový svaz dopravy:
Aby nebyl tento věcný návrh zákona překládán do vlády.
Po této výhrůžce se ministr znovu odhodlal se vzbouřenci usednout k jednomu stolu, ti po setkání otočili o 180° a přišli s překvapivým závěrem.
Libor Poláček, mluvčí federace strojvůdců:
Od dnešního dne zastavuje přípravu časově neomezené stávky.
Miroslav Kalousek /KDU-ČSL/, ministr financí:
Já nechci zrušit zaměstnanecké benefity, já je chci nahradit jedním universálním zaměstnaneckým, rád bych zdůraznil a důchodcovským paušálem.
Jen čas tedy ukáže, zda obě strany najdou společnou řeč, nebo se naplní ty nejhorší scénáře a budou stávky.
14. 01. 2009 | TV Nova
Dopravní odbory prozatím stávku odvolaly
Ohlášená časově neomezená stávka v dopravě nebude. Ministr financí Miroslav Kalousek totiž stáhl věcný záměr návrhu zákona o dani z příjmů, kterým chtěl zrušit a nebo zdanit zaměstnancům například stravenky či zvýhodněné jízdné.
Zasedací místnost 809 v odborové centrále. Uvnitř je 19 předsedů odborových svazů. Chystají se na ministra financí Kalouska, který jim chce vymluvit ohlášenou stávku.
Takže by bylo potřeba mu říct, že zadarmo nic nedáme.
Libor Poláček, mluvčí nespokojených odborářů:
Že jde o všechny občany této země.
Odboráři odmítají obětovat stravenky, zlevněné jízdné a další zaměstnanecké výhody. A právě v tu chvíli přichází Miroslav Kalousek, dobře naladěn.
Pane ministře, s čím novým jdete za odboráři?
Miroslav Kalousek, ministr financí:
S otevřeným srdcem, s čím jiným.
Rozbíhá se hodina a půl vyjednávání, na jehož konci odboráři spokojeně oznamují...
Libor Poláček, mluvčí nespokojených odborářů:
Zastavujeme přípravu časově neomezené stávky.
Ministr totiž stáhl dosavadní věcný záměr návrhu zákona o dani z příjmů. Uhájil ale plán, že nahradí desítky různých benefitů jedním zaměstnaneckým paušálem. Přípravu nového zákona ale bude muset s odboráři krok po kroku konzultovat.
Miroslav Kalousek, ministr financí:
Ta náhrada pro jakéhokoli zaměstnance bude výhodnější, v nejhorším případě neutrální.
Zda jednání pomohla i slivovice, která byla z jednací místnosti cítit, odboráři nechtěli moc komentovat.
Petr Čechák, prezident Federace strojvůdců:
Pane Dlabaja, vy jste seděl, vy jste seděl za bukem.
Odboráři vyzvali ministra Kalouska, aby při přípravě nového zákona myslel na obyčejné lidi.
Miroslav Kalousek, ministr financí:
Ministr financí by nemusel být blázen, aby předkládal návrh zákona o dani z příjmů, který by chtěl poškodit některého občana v České republice.
Na to ale odboráři důsledně dohlédnou.
Libor Poláček, mluvčí nespokojených odborářů:
Tak ta hra musí být hrána fair play. Pokud nebude hrána fair play, tak mohou z toho být vyvozeny následky.
Podle odborářů v tom případě není vyloučeno, že by se mohla vrátit hrozba časově neomezené stávky.
14. 01. 2009 | ČT24
Stávka dopraváků nebude
Plánovaná stávka ve veřejné dopravě zatím nebude. Ministr financí, Miroslav Kalousek, totiž na setkání s odboráři řekl, že z vlády stáhl záměr rušit daňové zaměstnanecké výhody, tedy především režijní jízdenky nebo stravenky.
Miroslav Kalousek poprvé ve funkci ministra financí přijel jednat do sídla Českomoravské konfederace odborových svazů. I to dokazuje vážnost situace. K zastavení vlaků, dálkových autobusů a městské dopravy bylo opravdu blízko.
Host (Libor Poláček, mluvčí Federace strojvůdců):
Od stávky nás dělily pouze hodiny. A to, že ta stávka už třeba neprobíhala, to bylo pouze výsledek toho, že pan ministr nabídl to dnešní jednání.
Ministr se ale svého plánu zrušit v novém zákoně desítky daňových výjimek nevzdal.
Host (Miroslav Kalousek /KDU-ČSL/, ministr financí):
Desítky parciálních benefitů, které si vyjednali sociální partneři v těch či oněch odvětvích, by byly nahrazeny jedním univerzálním benefitem pro všechny zaměstnance, odečitatelné ze základu daně.
Místo věcného záměru zákona chce vládě předložit do konce dubna rovnou jeho paragrafové znění.
Host (Miroslav Kalousek /KDU-ČSL/, ministr financí):
Ta náhrada pro jakéhokoliv zaměstnance bude výhodnější, v nejhorším případě neutrální.
Nejdřív ale o tom musí přesvědčit odboráře. Ti nevyloučili, že pokud by mělo zaniknout daňové zvýhodnění stravenek, budou požadovat, aby se zrušily i poslanecké náhrady.
Host (Luboš Pomajbík, předseda, Odborový svaz dopravy):
My jsme několikrát připomínali, že se tady má sáhnout na daňové zvýhodnění zaměstnanců. A vůbec už se neřeší další, mezi které patří třeba zákon o dárci a další, další ústavní činitelé.
Ministr Kalousek počítá s tím, že nový zákon o dani z příjmu by mohl začít platit od ledna 2010.
14. 01. 2009 | ČT1
Krátké zprávy
Plánovaná stávka ve veřejné dopravě zatím nebude. Ministr financí Miloslav Kalousek totiž na setkání s odboráři řekl, že z vlády zatím stáhl záměr rušit daňové zaměstnanecké výhody. Měly to být především režijní jízdenky nebo stravenky. Odboráři ale podle svého mluvčího zůstávají ve střehu. Kalousek se svého záměru zrušit desítky daňových výjimek nevzdal. Chce, aby nový zákon začal platit od roku 2010. S návrhem podle dohody budou nejprve muset souhlasit odboráři.
14. 01. 2009 | ČTK
Odbory představí ministrům svůj plán řešení krize
Praha - Zástupci vlády, odborů a zaměstnavatelů se 29. ledna sejdou na mimořádném jednání tripartity, jehož tématem bude situace české ekonomiky v době současné krize. Řekla to mluvčí Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Jana Kašparová. "Odbory chtějí sociálním partnerům předložit vlastní makroekonomický pohled na opatření pro ekonomickou krizi," uvedla ČMKOS na svém internetovém serveru.
"Účast na mimořádné tripartitě přislíbil i premiér Mirek Topolánek," konstatovala Kašparová. Topolánek (ODS) se jednání tripartity již od jara loňského roku po roztržce s odboráři neúčastnil a nechal se na nich zastupovat ministrem práce a sociálních věcí Petrem Nečasem (ODS).
Odboráři loni v březnu pobouřeně opustili jednání poté, co je a zaměstnavatele Topolánek ostře kritizoval kvůli jejich postoji k daňovému zvýhodnění stravenek. Premiér se vzápětí za své jednání omluvil.
Zaměstnanecké benefity, především režijní jízdenky a stravenky, byly jablkem sváru mezi vládou i odboráři znovu tento týden. Ministr financí Miroslav Kalousek (KDU-ČSL) je chtěl novým zákonem o dani z příjmů zrušit. Odborové svazy v dopravě však ohlásily, že proti rušení zaměstnaneckých výhod uspořádají časově neomezenou stávku. Kalousek po jednání s odborovými předáky věcný záměr nového zákona z jednání vlády stáhl.
Autor: Zpravodajství ČTK
14. 01. 2009 | ČTK
Ministr financí jednal s odboráři
Ministr financí Miroslav Kalousek jednal včera s představiteli odborů v dopravě, kteří hrozili stávkou. Nelíbilo se jim, že ministerstvo navrhuje zdanění režijních jízdenek a také méně výhodné podmínky pro stravenky.
Výsledkem jednání je to, že ministr stáhl věcný záměr návrhu zákona. I nadále se ale hodlá zabývat změnou individuálních daňových benefitů v jeden univerzální zaměstnanecký a důchodcovský paušál.
13. 01. 2009 | E15
Odbory slibovaly stávku, zatím ale vyčkávají
STÁVKA
Praha - Veřejné dopravě hrozí, že ji v nejbližších dnech postihne časově neomezená stávka. Dohodli se na tom včera v Praze zástupci 13 odborových centrál z oboru dopravy. Reagují tak na plány ministerstva financí, které chce zrušit daňové výhody u některých zaměstnaneckých benefitů, zejména režijních jízdenek a stravenek. Podobně hrozili zástupci odborů již koncem loňského listopadu. Tehdy chtěli vyhlásit stávku nejpozději do 16. prosince. Aktuální termín stávky ani její formu odboráři včera nevyhlásili. "Na poslední chvíli nám volal ministr financí Miroslav Kalousek a nabídnul jednání," sdělil deníku E15 šéf Odborového svazu dopravy Luboš Pomajbík. Zástupci obou stran se podle něj sejdou 14. ledna. "Teprve podle jejích výsledků stanovíme termín i formu stávky," upřesnil. Podle mluvčího odborářů Libora Poláčka se už řeší technické detaily stávky. Ve Federaci strojvůdců již pracují stávkové výbory, uvedl prezident Federace strojvůdců Petr Čechák. Protestní akce by měla zastavit především vlakové spoje, meziměstské autobusy a městskou dopravu v hlavním městě. Rozhořčení zástupci odborových centrál v dopravě očekávají, že se k nim připojí i zaměstnanci z dalších odvětví. "Rozsah akce nelze nyní předjímat, máme ale jednoznačnou podporu dalších 32 odborových svazů," uvedl Pomajbík. Kalousek chce v novém zákoně o dani z příjmů zrušit desítky daňových výjimek a nahradit je takzvaným zaměstnaneckým paušálem. Ten bude podle ministra spravedlivější, o čemž chce odboráře přesvědčit na dohodnuté schůzce. Podle Poláčka však lze protest odvrátit jen tehdy, pokud písemným prohlášením ministr financí či premiér stvrdí, že se benefity danit nebudou.
Jiří Michal
---
Zaměstnanecký paušál
Stravenky a další benefity chce ministerstvo financí nahradit zaměstnaneckým výdajovým paušálem. Zaměstnancům umožní snížit si vykazované příjmy o určité procento, a tak platit nižší daň. Paušál mohou zaměstnanci využít jako náhradu za příspěvky na jídlo, oblečení či dopravu do práce.
---
13 odborových centrál z oboru dopravy chce stávkovat proti zrušení daňového zvýhodnění některých zaměstnaneckých benefitů.
13. 01. 2009 | Hospodářské noviny
Odbory hrozí, že brzy zastaví metro, Kalousek je uklidňuje
Dopravní odbory chtějí zastavit dopravu v Česku, pokud bude ministr financí Miroslav Kalousek trvat na danění režijních jízdenek a stravenek. Zastavily by se tak vlaky, autobusy i městská hromadná doprava ve většině velkých měst. V Praze by stálo i metro.
"Nebojujeme jen za zaměstnance v dopravě, změny v daních se týkají všech, i zaměstnavatelů," říká Jan Rejský, předseda odborů v dopravě DOSIA. Společně s ním se včera i dvanáct dalších šéfů odborových svazů v dopravě shodlo, že stávka je nevyhnutelná a musí přijít každým dnem. Kalousek jim okamžitě telefonoval a navrhl, že se s nimi zítra sejde. Riziko stávky tak aspoň o pár dní odsunul.
"Kdyby do toho šli, tak zastaví republiku," myslí si nejvyšší šéf odborářů Milan Štěch. Kalousek to podle něj na odboráře jen zkouší. "Proč si mohou podnikatelé odečíst 50 až 70 procent svého základu a zaměstnanci nemohou mít ani stravenky?" ptá se Štěch.
Jaroslav Pejša z odborového svazu železničářů ale stávku nepodporuje. "Spíše než dopravní problém by to byl politický problém. Odboráři by měli být jednotní a nedělat nějaké předčasné akce," myslí si a spoléhá na to, že Kalouskův návrh zastaví vláda. "Kdyby o tom vláda již jednala, tak bych stávce rozuměl, ale takhle jsou to opravdu jen "honemrychlestávky", které mohou odborářům jen uškodit," podotkl Pejša.
I ministerstvo financí považuje reakce odborářů za ukvapené. "Ministr s odboráři jednal již v pátek. Patrně došlo k nedorozumění a nové jednání by mohlo stanoviska obou stran sblížit," říká mluvčí ministerstva Ondřej Jakob. Výměnou za zdanění režijních jízdenek a stravenek nabízí ministerstvo takzvaný zaměstnanecký paušál, ze kterého by si všichni zaměstnanci mohli své benefity odečítat.
"Nyní mají výhody jen někteří, paušál by pomohl všem. Musíme se rozhodnout, zda chceme přehledný systém, nebo trvat na současných výjimkách," vysvětluje změny Jakob a připomíná, že návrh ještě nebyl ani na vládě.
"To je sice hezké, ale zaměstnanecký paušál se týká jen některých výjimek. Nevíme, proč to měnit, když to funguje někdy od první republiky," diví se Rejský. Stávku podle něj podporuje většina dopravních podniků ve velkých městech i všech 32 odborových svazů konfederace.
"Zatím konfederace jen vyjádřila podporu. Neznamená to, že se přidá ke stávce," uklidňuje Milan Štěch. "V některých oborech by se to při současné krizi zaměstnavatelům i hodilo, aby lidé stávkovali," podotkl. Nemůže ale vyloučit, že se ke stávce některé svazy konfederace nakonec nepřidají.
Podle Rejského se odbory již na stávku připravují. "Aby to mělo větší dopad, musí to být překvapivé, a tedy co nejdříve. Proto již řešíme organizační věci, aby například metro nezůstalo stát v tunelech," popisuje. Pokud by jednání s Kalouskem nevyšla, ke stávce by mělo dojít do týdne.
"Nevíme, jakých spojů a na jak dlouho by se to týkalo. Snažíme se to zjistit, abychom pak mohli informovat cestující," říká mluvčí Českých drah Radek Joklík. Podobně se vyjadřují i ostatní dopravci.
STÁVKA: Dopravu ochromí protest odborů (Deníky Bohemia a Moravia, 13.01.2009) Praha/Odboráři se chystají zastavit autobusy, vlaky a hromadnou dopravu v českých městech. Důvodem k časově nevymezené stávce jim je návrh ministra financí Miroslava Kalouska na zrušení daňových výhod u zaměstnaneckých benefitů. Zaměstnanci mají přijít třeba o stravenky nebo režijní jízdenky. Ministr to hodlá nahradit takzvaným zaměstnaneckým paušálem.
13. 01. 2009 | Právo
Odboráři DP se chystají na stávku
PRAHA - Pokud se zástupci dopravních odborových organizací nedohodnou ve středu s ministrem financí Miroslavem Kalouskem (KDU-ČSL) na tom, aby nerušil více než čtyři desítky daňových výjimek, čeká cestující časově neomezená stávka dopraváků. Hlavní město by ušetřeno rovněž nezůstalo.
"Vstupují do toho všechny odborové organizace dopravního podniku," potvrdil včera předseda základní organizace Odborového svazu dopravy Luboš Olejár. Stávka by podle něho znamenala dopravní kolaps nejen v metropoli, ale v celých středních Čechách.
Konání případné stávky chtějí odboráři oznámit 24 hodin před jejím zahájením.
"Nenecháme se po sto letech připravit o benefity, které vybojovali naši dědové," uvedl Olejár její důvod. Mezi benefity zaměstnanců DP patří například daňové výhody, jako jsou režijní jízdenky či stravenky.
"Přitom nezdanitelné náhrady poslancům zůstanou," nelíbí se Olejárovi. Odbory se v současné době na stávku, která prý může trvat tři hodiny, ale také tři dny, připravují.
"Musíme udělat vše pro to, aby byla zajištěna bezpečnost cestujících i řidičů. Nechceme, aby došlo k nějakým inzultacím," uvedl Olejár.
13. 01. 2009 | MF Dnes – Praha
Bude chaos kvůli stávce
Odboráři Dopravního podniku chtějí zastavit tramvaje. Město by zkolabovalo
Praha - Sedm měsíců po červnové stávce odborů už mají odboráři opět pěsti nad hlavou a hrozí směrem k vládě. "Budeme stávkovat."
A znovu se ke stávce hodlají připojit i odborové organizace pražského Dopravního podniku. Jedna z nich - OSPEA - se na protestech přímo podílí. To není dobrá zpráva pro cestující, kteří se tak musí začít ptát, zda se v následujících dnech dostanou do zaměstnání či za nákupy včas a pohodlně, nebo nikoli.
Z úst odborových předáků totiž zaznívá jasné varování: pražské tramvaje vůbec nevyjedou. "K této stávce se připojíme. O tom, jakou formou, právě nyní jednáme. Nicméně v Praze by to mohlo vypadat tak, že vozy hromadné dopravy vůbec nevyjedou," uvedl předseda sdružení OSPEA Vratislav Feigel.
V této odborové organizaci se sdružuje na šest stovek řidičů převážně tramvají, což je asi polovina všech tramvajáků.
Ke stávce se hlásí i další velké odborové organizace působící na půdě městského dopravce. "Plánuje se zastavení provozu. Ve středu po poledni je naplánována schůzka s ministrem financí Miroslavem Kalouskem. S přípravami stávky se pokračuje, a pokud se s ním nedohodneme, vyhlásíme ji. Zatím je jasné, že do středy 18 hodin stávka nebude," řekl předseda rady odborů Dopravního podniku Vratislav Feigel.
Stávka v dopravě by město uvrhla do chaosu.
Hrozí tedy, že tramvajová doprava v metropoli zkolabuje?
Pokud by odbory naplnily své hrozby, pak je jisté, že nejen tramvajová doprava se totálně sesype.
"Když by stávkovala polovina řidičů tramvají v Praze, tento způsob dopravy by zkolaboval. Stejně tak jako doprava na silnicích, protože by lidé místo MHD jeli do zaměstnání autem. V ranní špičce by se doprava v Praze úplně zastavila - takový nápor aut nejsou pražské ulice vůbec schopny pojmout. Byl by tu stav, který Praha nezná. Na rozdíl například od Paříže, kde nejsou stávky v dopravě výjimečné," míní děkan dopravní fakulty ČVUT Petr Moos.
Tramvaje jsou klíčovým dopravním prostředkem - navazují na ně autobusové linky, spojují jednotlivé trasy metra. Přitom není vůbec vyloučené, že se pracovníci metra a řidiči autobusů ke stávce také připojí. Pokud ano, je jisté, že Pražané stráví dlouhé chvíle za volanty svých aut trčících v zácpách nebo také pod širým nebem na pěších túrách. Vlastní nohy se totiž i přes mrazivé počasí v takovém případě stanou zřejmě nejspolehlivějším dopravním prostředkem.
To by mělo dalekosáhlé důsledky. Lidé by nedorazili do práce, dodávky zboží by se zdržely a kvůli tomu by zpomalila ekonomika. Ohroženo by bylo fungování škol i úřadů.
Na druhou stranu je nutno říci, že hrozby totálního zastavení dopravy již Pražané slyšeli několikrát, ale zpravidla se vůbec nenaplnily.
Když se v hlavním městě loni v červnu slovo stávka v dopravě skloňovalo naposledy a cestující byli stresováni katastrofickými předpověďmi, nakonec protesty odborů téměř vůbec nezaznamenali. V červnu totiž i přes počáteční velké zaujetí, sáhlo k nejdrsnější formě protestu jen sedm tramvajáků, kteří zastavili své vozy a odmítli jet dál. Promptně je nahradili dispečeři Dopravního podniku, kteří se soupravami sami odjeli.
"Nejdříve jsou všichni řidiči radikální a prohlašují, že dopravu zastaví, ale pak se leknou a vycouvají," vysvětluje předseda Odborového sdružení pražských dopraváků Petr Pulec. I jeho organizace se k protestům připojí. "Ke stávce se připojujeme, souhlasíme s ní, ale necháme na řidičích, jakou formu zvolí."
Stihne se DP připravit?
Na druhou stranu může stávku v následujících dnech výrazně zkomplikovat i malá protestní blokáda dvou tří důležitých křižovatek několika radikálními tramvajáky.
Na rozdíl od červnové stávky, která byla avizovaná dlouho dopředu, se na tu přicházející nemůže management Dopravního podniku včas připravit - zatrhnout dovolené či povolat brigádníky.
Nyní prý o detailech protestu odborů neví. "Nemáme žádné informace o tom, že by se mělo stávkovat. Nemáme proto připravena žádná opatření," řekl Ondřej Pečený z Dopravního podniku.
Podle dopravních odborníků by měli odboráři o svých požadavcích ještě jednat, než přikročí k protestům. Stávka by totiž mohla zasadit stále dražší hromadné dopravě smrtící ránu. Pražané, kteří jsou nyní spokojení se spolehlivostí a stabilitou dopravy, by ji hromadně opouštěli.
"Pražská tramvajová doprava patří k nejlépe organizovaným v Evropě. Taková akce by výrazně poškodila její jméno a hodně by ublížila Dopravnímu podniku, a tím i jeho pracovníkům. Kvalita služeb dopravce je totiž doprovázena dotacemi z města. Když kvalita klesne, i dotace klesnou, čímž se zhorší podmínky pro cestující, ale i zaměstnance. Snížení komfortu by vedlo k dalšímu odlivu cestujících," popisuje začarovaný kruh Moos.
Co stojí za nynějšími protesty a proč odboroví předáci vlastně řinčí zbraněmi?
Nesouhlasí s plány vlády zdanit celou řadu vedlejších příjmů pracovníků v dopravě - zejména stravenky na obědy a zlevněné jízdné v hromadné dopravě.
13. 01. 2009 | MF Dnes – Střední Čechy
Stávka dopravců? Zatím ne
Odboráři ve středních Čechách se k zastavení autobusových linek nyní nechystají
Střední Čechy - Přestože odboráři z dopravních podniků včera oznámili, že budou v nejbližších dnech stávkovat, lidé ze středních Čech se v následujících dnech dostanou do práce i z práce jako jindy. Vedení středočeských autobusových dopravců, které redakce MF DNES oslovila, převážně tvrdila, že se jejich zaměstnanci ke stávce nepřipojí. Problémy by možná mohly nastat na železnici.
"Nemáme od odborářů zatím nic oficiálního. Nevíme, kdy začnou, na jak dlouho, nemůžeme ani informovat cestující. Čekáme, až nás osloví," uvedl mluvčí Českých drah Radek Joklík. Pokud odboráři na železnici stávku vyhlásí, dotkla by se tisíců Středočechů a znamenala by několikamilionové škody. "Pokusíme se vysvětlit, jaký by měla stávka dopadna cestující i ekonomiku firmy. Pak budeme informovat cestující, jaké spoje nepojedou a jaké jiné dopravní prostředky mohou využít," doplnil Joklík.
Pokud se nebudou dařit vyjednávání s odboráři, vloží se do toho i Středočeský kraj. "Kdyby nastala kritická situace, můžeme zprostředkovat schůzky managementu podniků s odbory," uvedl hejtman David Rath.
Vedení středočeských autobusových dopravců zatím žádné informace o stávce nemá. "Slyšel jsem o tom, ale u nás se nic nechystá. Nemáme odbory, tedy nemáme s kým vyjednávat. A nikdo ze zaměstnanců neprojevil zájem stávkovat," řekl jednatel Anexie Rakovník Pavel Kopřiva.
S omezováním benefitů nesouhlasí, lidi ale odvezou. Připomněl, že například režijní jízdenky, které chce ministr financí Miroslav Kalousek zrušit, zaměstnanci nemají. "Stravenky jsou samozřejmě nepříjemná věc, zaměstnancům na stravu přispíváme," dodal.
Zástupci společnosti Probo Trans Beroun, která provozuje dopravní spoje zejména na Berounsku, nesouhlasí s dalším omezováním zaměstnaneckých benefitů, jako jsou stravenky či zlevněné zaměstnanecké jízdné. "Jejich omezování není v současné době vhodné. Konkrétní postup pro případvy hlášení časově neomezené stávky ale nebyl prozatím v naší společnosti stanoven," uvedla mluvčí Lenka Tretterová. Prioritou dopravce je podle ní zabezpečit veškeré závazky vůči cestujícím. "To znamená přepravit je včas a bezpečně na požadované místo," dodala.
Někteří dopravci jsou pevně rozhodnutí, že stávkovat nebudou. Například společnosti ČSAD Benešov a ČSAD Slaný spadající do koncernu společnosti ICOM transport to nemají v úmyslu. "Podle našeho názoru je stávka nezákonná, protože jde o vynucení výhod pouze pro určité skupiny společnosti," uvedla personální ředitelka Lenka Dostálová.
Také na Mělnicku se nebude podle slov předsedy představenstva společnosti ČSAD Mělník Miloslava Studenovského stávkovat. "Je to zcela vyloučeno," uvedl Studenovský. Podle něj dali mělničtí odboráři tento postoj vědět i své nadřízené organizaci. "My nebudeme trestat naše živitele, tedy cestující. A vůbec si neumím představit, že bychom na zastávkách nechali stát děti, které se musí dostat do školy," doplnil.
Ke stávce se zřejmě nepřipojí ani společnost Veolia Transport, která zajišťuje dopravu na Příbramsku a Kutnohorsku. "Zveřejněná informace ohledně stávky byla projednána se zástupci našich odborových organizací. Jejím výsledkem je, že se řidiči společnosti Veolia Transport Praha k avizované stávce v nejbližších dnech nepřipojí," potvrdila jednatelka společnosti Eva Kočová.
Zatímco po kraji se obyvatelé středních Čech dostanou bez potíží, zda dojedou do zaměstnání a škol v metropoli, není jasné. Předseda Odborové sdružení pracovníků elektrických drah a autobusové dopravy Vratislav Feigel jednoznačně říká, že stávkovat budou. "V Praze by to mohlo vypadat tak, že vozy hromadné dopravy vůbec nevyjedou," uvedl.
Dříve než před středeční 18. hodinou, kdy se mají odboráři setkat s ministrem financí Miroslavem Kalouskem, se ale doprava nezastaví.
Dopravní podnik hlavního města zatím nemá připravené žádné opatření, o stávce totiž oficiálně neví.
O autorovi: MARKÉTA BUŠKOVÁ, s přispěním redaktorů MF DNES
Regionální mutace| Mladá fronta DNES - střední čechy (střed)
13. 01. 2009 | MF Dnes – komentáře
Zmrzneme. Za stravenky!
Zmrzneme na refýži. Autobusy nepojedou. Tramvaje nepojedou. Metro nepojede. Vlaky nepojedou.
Stávkovat se má všude. Brzy.
Kvůli stravenkám!
Odboráři chtějí přinutit ministra financí, aby provždy zapomněl na rušení daňových úlev u některých zaměstnaneckých výhod, například režijních jízdenek či stravenek.
Plány ministra jsou přitom rozumné. I výhodné. Ze dvou důvodů.
První: Třeba ty stravenky. Jsou nespravedlivé. Někdo dostává v podniku stravenky padesátikorunové, druhý v jiném podniku sedmdesátikorunové, příspěvek firem se liší, liší se tudíž i daňové zvýhodnění na jídlo obou zmíněných zaměstnanců, ačkoli oba snědí stejně knedlíků. Nevadí odborům tahle nerovnost? Ministr ji chtěl nahradit spravedlivým zaměstnaneckým paušálem pro všechny. Odbory nechtějí. Pročpak asi?
Druhý důvod: Naše daně připomínají jihoamerickou džungli. Vzpomeňte si na cokoli bohulibého (nebo u politiků vylobbovaného) a najdete k tomu nějakou daňovou výhodu: na včely, stravenky, penzijní spoření, hydroelektrárničky, loterii, zoologické zahrady, stavební spoření... Ale k čemu je ta příšerná změť desítek a desítek výjimek, sazeb a podsazeb dobrá, když skoro každý na nějakou dosáhneme? Pro zaměstnávání armády úředníků? Účetních? Pro dobrý pocit šizuňků,kteří v zašmodrchaných daních umějí chodit? Advokátů? Daňových poradců, kteří se živí jako průvodci